Ráda bych zveřejnila rozhovor o KTS i tady na MK. Budu moc ráda i za reakce a pokud to bude číst někdo, kdo sám KTS má, tak mi napište a ráda vás přidam do KTS skupinky na FB, zatím tam je jen 11 členů.

Jenom krátce jsme v našem seriálu zmínili, že čtyřletá Agátka, kterou vychovávají Andrea s Jakubem, má lehčí vrozené postižení. Je to Klippel-Trenaunay syndrom (KTS), vzácná anomálie dolních nebo horních končetin. Jeho podstatou je nedostatečný vývoj hlubokého žilního systému a má ho jeden člověk ze 100 tisíc. „Nedoporučuji vyhledávání obrázků na Googlu, většinou to ukáže nejhorší případy a na psychice to moc nepřidá,“ vzpomíná Andrea na dobu, kdy se s tímto syndromem doma seznamovali a hledali způsoby, jak Agátce zajistit co nejhezčí dětství s co nejmenším omezením. Co všechno to obnáší, o tom je tento rozhovor.

Kdy jste zjistila, že má Agátka Klippel-Trenaunay syndrom, jak se začal projevovat?

Že s Aguškou není vše v pořádku, jsme viděli hned po porodu. Měla přes část tělíčka naevus flammeus (lidově oheň). Také šlo už od pohledu vidět, že má Agátka nožičku i v obvodu větší, ale lékaři tvrdili, že nožku má jen nateklou z porodu. Což samozřejmě nebyla pravda, šlo o hypertrofii (zbytnění) veškeré tkáně na končetině. Agátka má také od narození na nožičce a části zad křečové žíly.

První podezření na KTS vyřkla naše kožní lékařka, která si pamatovala, že před lety jednu holčičku s KTS viděla. Vzala velkou knihu, kde našla stránku o tomto syndromu a mně bylo jasné, že budeme muset najít specialistu, abychom se dozvěděli více.

V čem ji to omezuje a na co je potřeba dávat pozor?

Další dílek je porod. Musím se přiznat že jsem nepoznala normální porod a měla úplně bezbolestné období.

Vše začalo 15.2 kdy jsem ve 42+ nastoupila na vyvolávání porodu byl to den před mými 20 narozeninami. O půl osmé ráno jsme přijeli s tím že máme ještě čas. Když bylo 8 tak mě přijmuli a natočili záznam a poslali na pokoj kde jsem byla ještě se třemi maminkami. Kolem 11 jsem dostala první tabletku a po dvou hodinách mi začalo tvrdnout břicho ale nebolelo to tak to bylo až do večera kdy mi řekli že se to rozjede už samo a já bez bolesti šla spát. O půl druhé ráno mi praskla voda přesně tak jak moji mamce před 20lety. Převezli mě na box a já volala manželovi. Vyšetřili mě ale zatím nebyly ani bolesti ani jsem nebyla otevřená nic čekalo se. Chodily mě kontrolovat ale já neměla ani bolesti a vyšetření bylo stále stejné. Dali mi koktejl který měl vyvolat bolesti a kontrakce. Asi je dali někomu jinému jelikož mě nic celou dobu nebylo. Tak jsme se smáli a povidaly jsme si s manželem do 11 hodin.

V 11 mi řekli že se omlouvají ale budu muset císařem malý nechce asi ven. Císař mi navrhoval už můj doktor s tím že malý bude velký ale po kontrole mi řekli že nebude že nanejvýš bude mít 3kg. Tak mě připravily a šlo se na věc. Na sále mě měl doktor který mi řekl že malý bude malý a že ho porodim a dělal si legraci jako celý tým který pomáhal. 16.2 v 11:47 se narodil bez bolesti náš syn Martin s vahou 4570g a 52cm. To doktor okomentoval že máme slona a že už asi nebude říkat odhad váhy.

Ani po porodu mě nic nebolelo a na druhý den po jipce jsem už běhala po oddělení s malým a těšila jsem se domů kde jsem šla v pondělí tudíž 3dny po porodu.

Bolí vaše miminko bříško víc, než je zdrávo? Trpíte celá rodina jeho „prdíky“, ekzémem nebo třeba záněty středního ucha? Nebo už jste dokonce v plence našla hlenovitou stolici s nitkami krve? Zbystřete, může se jednat o alergii na bílkovinu kravského mléka. Naštěstí víme, jak drobečkům pomoci!

Jak ji poznat?

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) podle některých pramenů postihuje až 10% dětí do tří let. Její příznaky mohou být různé – od průjmů, zácpy, bolestí břicha a zvracení až po ekzém, kopřivku, častou nemocnost, záněty středouší a respirační infekce. V nejtěžších případech se objevuje hlenovitá stolice, někdy s příměsí krve.

Maminka simulinecka píše: „My ji poznali tak, že malá mi najednou začala zvracet pokaždé, když snědla kaši, jogurt, vždy zvracela obloukem, pak zácpa a vyrážka. Po návštěvě doktorky, která udělala testy, se potvrdilo, že malá má částečnou alergii na kravské mléko.“

U kojených dětí dochází i k reakcím přes mateřské mléko – vadí tedy, když mléčné výrobky jí matka, nemusí je jíst přímo dítě. Takovou zkušenost má i netyka: „Na prdíky trpěl náš Jaroušek od narození a já často slýchala, že kluci na to trpí a trpělivě jsem ho chovala, masírovala bříško, cvičila nožičkama a často kojila a čekala, že to přejde. Ale nepřecházelo. Kůži měl vždy krásnou a hladkou. Stolici měl asi pětkrát denně, ale i to může být u kojeného miminka normální. Ve 4 měsících jsem ale v plínce poprvé objevila krvavé nitky. Strašně jsem se vylekala. Pediatrička si ale věděla rady - zkontrolovala konečník (aby vyloučila natržení), poslala nás na SONO břicha (aby vyloučili nějaké vnitřní poškození), naordinovala mi vysadit všechny potraviny, co obsahují mléko a objednala nás na alergologii.“

Bohužel testy na ABKM nejsou stoprocentně spolehlivé a nemusí všechny malé alergiky odhalit. Jedinou opravdu spolehlivou metodou je tzv. eliminační dieta, kdy se vysadí veškeré výrobky obsahující alergen. V případě kojeného dítěte musí tedy tuto dietu držet i matka. Pokud dítě dostává umělé mléko, musí přejít na speciální typ mléka s plně štěpenou bílkovinou nebo z volných aminokyselin. Sójové náhražky nejsou vhodné, jelikož alergie na sóju bývá často také přítomna.

Vegetariánství se stává čím dál běžnějším. Asi každý nějakého vegetariána známe a příliš nás to nevzrušuje. Co ale zaručeně vzbudí rozruch v širokém okolí, je rozhodnutí rodičů, udělat vegetariána i z potomka. Zajímá vás, co všechno to obnáší? A co na to říkají maminky, které svým dětem dopřávají i maso? 

„Byla jsem vegetariánem v těhotenství a jsem stále. Mé dceři maso nedávám. Jsou jí 3 roky. Když jsem ji rok kojila, doktorka nevěřila svým očím, jak roste. Je vyšší než o půl roku starší děti,“  píše jedna z maminek.

Zdravotní hlediska dětského vegetariánství

Na Modrém koníku je početná skupina maminek vegetariánek, které mají stejně dobré zkušenosti s vegetariánstvím u nejmenších jako výše citovaná maminka. Není to až tak překvapující, oficiálně proti vegetariánství dětí nic nenamítá ani Světová zdravotnická organizace, ani Česká pediatrická společnost. Ti tvrdí, že dobře sestavená vegetariánská dieta pokryje veškeré nároky dětského organismu. Vyvážený a pestrý jídelníček je u vegetariánů stejně důležitý jako v rodinách, kde se maso konzumuje.

Lékaři upozorňují na oblasti, v nichž je třeba dbát zvýšené pozornosti. U dětí – vegetariánů je to dostatek železa a vitamínu D.

Železo je prvek pro tělo nesmírně důležitý - nachází se především v krevním a svalovém barvivu. Pro funkci krvinek a svalových vláken je nezbytné. Musíme jej přijímat z potravy. Dobrým zdrojem je červené maso a vnitřnosti, což ovšem pro vegetariány není. Ale i rostliny obsahují železo - například červená řepa, pohanka, listová zelenina, brokolice, chřest, luštěniny, ořechy, houby a sušené ovoce. Bohužel, železo z rostlinných zdrojů je pro organismus hůře využitelné, proto může docházet k jeho nedostatku. Vstřebávání a využití železa můžeme podpořit dostatečnou konzumací vitaminu C (ovoce, zelenina, kysané zelí).