Bezcílně bloumám po bytě a poklízím.

Takhle uklizeno u nás doma ještě nebylo.

Nervózně tikám očima na velké hodiny visící v kuchyni.

Odtikávají minutu po minutě a mě to přijde jako hodiny.

Beru do ruky koště a zametám, myslím, že už za posledních deset minut potřetí.

Nemyslím na to co dělám, potřebuji jen zaměstnat hlavu a nemyslet na ni.

Aktualizace: recenze maminek na fermentované mléko Hami 6+ naleznete v našem fórum tady a tady. Přejeme příjemné čtení. 

---

Máme pro vás skvělou zprávu!

Jedinečné fermentované mléko Hami 6+, které jsme na koníku v minulosti už úspěšně otestovali a pozitivně zhodnotili, otevírá testování pro další bříška. A vy máte šanci se toho zúčastnit!

Prožijte to s Hami! A dejte nám prostřednictvím recenze vědět váš názor.

Co testujeme

Nedávno jsem se trošičku rozepsala o tom, jak vypadá život na malém statku se čtyřmi dětmi, jak máme zorganizovaný den, jak to u nás celé funguje. Možná to bylo někomu inspirací, pro někoho uklidněním, že nic nemusí být tak složité jak to vypadá, pro někoho pobavením... Pro mě osobně je to ohlédnutím a vzpomínkou, protože život se mění, vše se mění, a co je dnes, nemusí být zítra...

Začal nám nový školní rok a my jsme se rozhodli udělat jeden zásadní krok. Rozhodla jsem se učit své děti doma. Důvodů je víc, např. více volného času pro děti, méně stresu pro mě... Více svobody, lepší přehled o tom co je mým dětem vtloukáno do hlaviček a individuální přístup ke každému z nich...

A tak mám doma třeťáka, druháka, předškoláka a dvouleté batole... K tomu stádo ovcí, koně, psa, kočky, drůbež a králíky. Tohle už si přímo žádá dokonalou organizaci. Nepodcenila jsem to a začala si vše organizovat a plánovat již o letních prázdninách. Ovšem člověk míní, život mění, a tak se mé představy v některých bodech mírně míjí s realitou, náš rozvrh vyučovacích "hodin" jsme museli párkrát změnit (teď už je snad dokonalý), některé své plány jsem musela přehodnotit.

Musím říct, že kromě toho, že je to o dost náročnější, než jsem si představovala, je to především pro mě také o dost víc obohacující, než jsem čekala. V životě by mě nenapadlo, že se díky svým dětem naučím tolik věcí. Že mě jejich individuální potřeby svým způsobem donutí přemýšlet nad takovými věcmi, jako je třeba způsob učení čtení, psaní, matematiky a nebo angličtiny... A že těch způsobů existuje! A pokud chce člověk dosáhnout opravdu úspěchu, musí být schopen mnohdy ustoupit od svých požadavků, představ a plánů a pouze a jednoduše naslouchat svému dítěti.

Kromě toho ale také zjišťuji, že učit jedno dítě je zajisté pohoda, ale učit jich více v různých ročnících je opravdu velmi náročné a troufám si říct, že snad ještě nikdy můj mozek nedostával tak moc zabrat. Velký obdiv tedy patří všem učitelkám dvoj- či trojtřídek, jsem ráda že jednu takovou znám osobně, protože některé zkušenosti je přecejenom lepší od někoho převzít, než je získávat trnitou cestou sama. Co se týče batolete a vymýšlení co s ním, aby nás alespoň občas nechalo v klidu pracovat, tam mi asi nikdo moc neporadí, ale zvyk a čas snad udělá svoje 🙂

Ovšem veškeré naše úsilí také není bez výsledku. Nemůžu sice říct, že je to vyloženě pohoda, jak mnozí zkušení rodiče vyučující své děti doma tvrdí, ale můžu se s klidným svědomím a velkou pýchou pochlubit, že jsou naše děti ve všech předmětech celkem dopředu. Druhák nejspíš nebude mít v češtině ve druhém pololetí co dělat, třeťák počítám tak od dubna se začne nudit... Máme začátek školního roku, ve kterém se naše děti poprvé v životě začaly učit anglicky, a už mluvíme ve větách, tvoříme otázky, odpovědi, zápor, známe minimálně 100 anglických slovíček... Prostě nemusíme meškat čas čekáním na pomalejší spolužáky, veškerý čas i úsilí věnujeme tomu, o čem víme, že nám nejde, nemusíme psát žádné testy ani zkoušet u tabule... Děti škola baví, někdy si s pracovním sešitem sednou ještě v pyžamu, tak, jak ráno vstanou... Jindy se učí samy od sebe, mimo vyhrazený čas, protože je to prostě baví a zajímá...

Dnešní uspěchaná doba nedává člověku prostor dělat věci po staru, v souladu s přírodou. Nutí nás používat jednorázové hygienické potřeby, jednorázové pleny... Život si tím sice podstatně zjednodušíme, ale co s tím odpadem pak bude? Nad tím už se málokdo z nás zamyslí a dál raději neřeší. Někdo má možná strach na to vůbec pomyslet.. a to z dobrého důvodu: Například rozklad jednorázových plenek je odhadován na 250 až 500 let a průměrné dítě spotřebuje takových plenek za plenkové období až tunu. A to je odpad, který se nedá recyklovat! Málokdo si také uvědomuje, že skládky odpadu nejsou bezedné a že pomalu ale jistě bude docházet místo pro jeho uložení. Například skládka za naším městem už musela být rozšířena a když ji vidím z okna vlaku, mrazí mě z toho. Hotové svahy odpadu, které tu budou až 5krát déle než trvá jeden lidský život!

Majákem v temnotách jsou skupinky uvědomělých žen a matek, které cítí, že svět není na jedno použití. Používají látkové plenky a menstruační kalíšky namísto jednorázových plenek a vložek či tampónů. Nechci opomenout ani ty, kteří poctivě třídí odpad a zamýšlí se nad jeho minimalizací alespoň na úrovni spotřebitele. Všichni ti učí své děti hodnotám důležitějším, než peníze na kterých je dnešní společnost založena.

A proč tohle všechno píšu právě tady a teď? Protože doufám, že tím přesvědčím další lidi, aby se připojili ke snaze zachránit tenhle svět pro své děti.

To stojí za zvážení, ne?

------raggedymum--------

info o délce rozkladu a spotřebě plen z článku viz odkaz http://streetzurnal.cz/jednorazove-pleny-tikajici-bomba-na-ekologickem-poli/ 

Téma ženské neplodnosti, ale i té mužské je v současné době velice aktuální. Náš životní styl, posunutí doby prvního plánovaného těhotenství na pozdější věk, velká míra stresu a vysoké životní tempo, civilizační choroby, ovzduší, které dýcháme, voda, kterou pijeme, a špatné stravovací návyky ovlivňují náš reprodukční systém, a nebude to asi v budoucnu lepší. Ale to jsou jen takové obecné řeči, které vám řekne lékař, aby vás uchlácholil. Z mého pohledu takové vysvětlení ničemu nepomůže.

Někdy může ženu zablokovat i to, že miminko příliš chce a nemyslí na nic jiného. To už je skoro takové lidové rčení, které vám řekne kdejaká kamarádka. Ani to vám asi problém nevyřeší. Jak totiž chcete jen tak přestat chtít něco, kolem čeho se točí celý svět!?

Jak to, že když jsou žena i muž úplně zdraví se jim nedaří otěhotnět nebo ženě miminko udržet?  Podle mého názoru to poukazuje na jinou oblast než je fyzické zdraví, environmentální vlivy nebo emoce. Poukazuje to na oblast spirituality, do které je potřeba se ponořit, aby se problém vyřešil.

Nemám svou vlastní zkušenost s neplodností a věřím, že je to strašlivě těžké nemyslet na miminko, když si jej tak moc přejete. Je obtížné vše pustit z hlavy a nechat miminku volný průběh, když jste zdravá žena v nejlepších letech a děťátko k vám stále nepřichází. Ale soucítím s vámi a chtěla bych vám tímto článkem pomoci a podpořit vás.

Mým záměrem je přivést vás na myšlenku, že můžete udělat ještě něco víc než jíst hormony, navštěvovat kursy hormonální jógy, jít na akupunkturu, jíst tuny ananasu nebo cvičit metodu Mojžíšové. Ačkoliv vše uvedené vašemu tělu určitě může pomáhat a až na ty hormony je fakt super. Chci vás tímto článkem motivovat, abyste zkusily hledat příčinu a ne hojit následky. To znamená obrátit pozornost sama na sebe a zeptat se, proč se mi to děje a najít vysvětlení ve svém srdci nebo si obstarat terapeuta, se kterým můžete svůj problém otevřeně řešit.

Na internetu si můžete vybrat a seznámit se se spoustou technik, jako třeba terapie metodou one-brain, diagnostiku automatickou kresbou, kraniosakrální biodynamiku, regresní terapii, holotropní dýchání, ruš apod. Ale vždycky vás to chtě nechtě přivede k práci na sobě samotné.

Opravdu?

Toto pravidlo při společné večeři, jedné z mých nejoblíbenějších chvilek dne, nedodržujeme. Táta vypraví, nejen co a jak v práci. Máma vypraví, co a jak nejen na domácí půdě a náš 18 měsíční syn do toho vstupuje komentáři  "po svém".

Kdy se pravidlo "u jídla se nemluví" objevilo? Po válce s nástupem dětí do jeslí a mateřských škol? A když se traduje v rodinném prostředí, je opravdu důvodem obava, že zaskočí sousto?;) A co výjev tradiční  italské večeře? Platí kraj, jiný mrav?

Kdy jindy by si měla rodina spolu povídat, než když se po návratu z práce, školy... potká u společné večeře. Všichni na sebe dobře vidí, nic je nerozptyluje. Teda nemělo by. U nás doma ctíme pravidlo vypnutého počítače a odložených telefonů mimo stůl. Někdy mi dá dodžování pravidla zabrat víc, než bych si kdy u sebe byla dřív ochotna připustit, bohužel.

A až teprve nedávno, jsem si uvědomila, že jsem tuto frázi doma, zvláště od prarodičů, slýchavala a že u nás rituál jídla probíhal více méně beze slov. Tak nevím, možná až nás bude víc? Děti budou hlučnější, budou se dohadovat, budou nám odmlouvat, nebo budou mít dotazy, na které bude těžké a nepříjemné odpovídat? Pak možná fráze u stolu zazní?;) Chce se mi slíbit, že ne. 

Tip k rozvíjení řeči dnes patří právě chvilce společného hodování a můžete za něj poděkovat mé mamce. Podělím se s vámi o vzpomínku z mého dětství. Když jsme doma seděli už hladoví za stolem a mamka ještě potřebovala dokončit poslední dodělávky s obědem či večeří, hrála se u nás hra: "Všechno lítá, co má peří" Znáte ji? Má máma ji zná ze školky. My ji teď hrajeme lehce obměněnou a v těchto variantách.

Už několik let doma bojujeme se suchou pokožkou, občasnými vyrážkami a červenými flíčky. Když jsem na Koníku zahlédla možnost otestovat něco nového, zkusila jsem štěstí. Byla jsem velmi mile překvapena, že si nás vybrali.

Balíček dorazil opravdu rychle. Koník nás informoval o každém jeho kroku, takže jsem věděla, který den dorazí.

Design výrobků je moderní, jsou v praktickém balení a co oceňuji asi nejvíc, je kvalita uzávěrů 😉. Drží a chce to sílu, abyste se k obsahu dostali. Nikdy se mi nestalo, že by se krém v kabelce otevřel (nosím si ho do práce - na ruce).

Testovat jsme začali tentýž den, večer.

GEL: První reakce dcer při sprchování byla, že gel krásně voní. Vůně je příjemná, nevtíravá, taková svěží a čistá. Gel je čirý a na pokožce příjemný. Není lepivý. Při mytí houbou vytvoří akorátní pěnu, velmi jemnou, která se okamžitě spláchne. Kůže zůstane hladká a voňavá. Já osobně bohužel pociťuji pnutí pokožky (ale to po každém kontaktu s vodou), které však po následném použití krému ustane.

Na vlasy jsme gel nezkoušeli a na intimní hygienu bych asi volila gel přímo tomu určený (kupujeme v lékárně). Nicméně několikrát jsme ho "tam dole" použili a vždy bez negativní reakce - pálení, svědění atd.

Naše první testování na Koníkovi, měli jsme s dětmi ohromnou radost, když jsme zjistili, že právě mi, jsme byli vybráni na testování kosmetiky. 

Když přišel balík, ihned jsme s dětmi vybalovali novou kosmetiku a radostí skákali. Radost byla i z pěnových polštářků, které byli obsaženy v balíčku a lítali nám po celém bytu. Děkujeme i za krásny dopis od týmu Modrého koníka a za předčasné Vánoce. Kosmetiku jsme ihned ovoněli a dali si do koupelny a ložnice na první testovaní našich ratolestí.

Naše děti Emička a Kubíček mají velmi suchou pokožku se sklonem ke svědění, zčervenání pokožky, vyrážkám a velký problém s opruzeninami. Používáme hodně kosmetiku Sebamed a Weleda. Jsme šťastní, že jsme mohli otestovat novou kosmetiku této řady a napsat vám její recenzi.

Naše první testování šampónku a hydratačního sprchového gelu byla velmi přijemná, vůně přenádherná, úplně jsem si jí zamilovala. Žádné nežádoucí účinky a vyrážka se neobjevila a to bylo dobré znamení. Postupně jsme testovali všechno ostatní. Co všechno jsme tedy měli možnost testovat:

URIAGE Bébé Shampooing 200 ml 

Šampon který neštípe v očích, krásně pění, voní a má jednu úžasnou vlastnost - stačí malé množství prúhledného šamponku a vydží Vám velice dlouho. Nesvědí pokožku hlavičky což je pro nás velké plus!

URIAGE Bébé Créme lavante 500 ml

Tento mycí krém bílé konzistence je velice příjemný na dětskou pokožku, na houbičce se hezky rozpění a umývání našich žížalek byla velká zábava se spousty pěny okolo. Nejen že obsahuje krémovou konzistenci a Vaše dítko je hydratováno už rovnou v první fázi koupele. Budeme určitě používat nadále a ráda bych doporučila všem, kteří chtějí vyzkoušet něco nového, co zato stojí.

Nejdřív něco málo informací o New Yorku.

New York, oficiálně The City of New York, v běžném užívání jen New York nebo New York City, je nejlidnatější město Spojených států, s odhadovaným počtem 8,3 milionu obyvatel, a jeho metropolitní oblast patří mezi nejlidnatější na světě. Město bylo založeno Nizozemci v roce 1625 a od roku 1790 je největším městem Spojených států. New York byl také prvním hlavním městem Spojených států po přijetí Ústavy.

New York je ohniskem mezinárodních vztahů a diplomacie, neboť se zde nachází sídlo Organizace spojených národů.

New Yorku se díky celodennímu ruchu někdy přezdívá "Město, které nikdy nespí" (City that never sleeps). Dalšími přezdívkami jsou Velké jablko (Big Apple) a Gotham.

Náš výlet začal už před odjezdem a to nejen nákupem letenek a rezervací ubytování, ale také zařízením víz ESTA.

Odlétali jsme ráno z pražského letiště. Naše cesta vedla nejdříve do Londýna a po malé pauze jsme pokračovali do New Yorku. Cesta trvala celkem 11 hodin (1 hodina do UK, 2 hodiny na letišti a 8 hodin do USA). Díky časovému posunu jsme v NY byli ve stejný den odpoledne. Do hotelu jsme ale přijeli už po tmě. Po 24 hodinách bez normálního spánku jsme zašli na večeři a drink.

Tenhle termín mi byl proti srsti. Vymodlenec. Vymodleneček. Připadalo mi to jako další infantilní pojem ze slovníku nadšených matek. To bylo před deseti lety... Tehdy jsem ještě netušila, že já sama se jednou za příchod miminka budu večer co večer modlit. 

Letos v létě mi paní doktorka řekla: "Tak, zkusíme inseminaci a uvidíme." OK, proč ne. Šla jsem na zákrok docela klidná, protože manželovy výsledky byly všechny nadprůměrně dobré. O to větší pro mě bylo překvapení, když mi paní doktorka hned za dveřmi řekla: "No, nepotěším vás. Výsledky manžela byly katastrofa. Vůbec si nejsem jistá, jestli se s tímhle dá pracovat, ale zkusíme to, když už jste tu." 

Člověk míní, život mění 

Málem mi spadla čelist. On, který byl vždy v naprostém pořádku, dokonce nadstandard, jak jsem ho z legrace někdy nazývala. "Poslední spermiogram byl přece skvělý," hlesla jsem. Doktorka se usmála: "Ale to už jsou dva měsíce, víte, co se za tu dobu všechno může stát?" Když viděla můj beznadějný výraz (v němž se zrcadlila vidina dalších vyšetření, spermiogramů, léků,...), dodala: "A nebyl ve stresu? To dokáže strašně moc!" 

Ve stresu? Těžko říct... asi jako při každém spermiogramu. Asi jako pokaždé, když zaznělo slovo: centrum reprodukční medicíny. Asi jako pokaždé, když ho napadlo: Proč to jiným jde a nám ne? ... 

V tu chvíli se ve mně mísily desítky pocitů - možná i kvůli injekci s hormony, kterou jsem si dva dny předtím píchla (mám nesnášenlivost na hormonální stimulaci). Zvítězilo ale ryzí, surové naštvání, hraničící až se vztekem. Najednou jsem měla všeho pokrk. Všech návštěv, všech vyšetření, vyplňování dotazníků, všech spolykaných vitaminů, léků a hormonů, všech všetečných otázek rodiny a přátel, všech chlácholivých slov doktorů. 

    Tak máme s maminkou zase zpoždění. Už mi bude skoro půl roku a mamka to pořád nenapsala. Pořád se vymlouvá, že musí uklízet nebo vařit.

    Maminka vaří taky pro mě. Jako že už nepapám jenom mlíčko, chápete. Když jsem papal jenom mlíko, tak se smála a říkala, že má pořád uvařeno. To se změnilo. Teď vždycky říká, že už se to vaří. Nevím proč je to teď jinak a moc tomu nerozumím. K obědu papám zeleninu. Mamka vaří skvěle, tak mi chutná uplně všechno, ale nejradši mám to velký oranžový. Mamka tomu říká hokaido. Nevím, proč to říká cizím jazykem. Jednou tomu řekla dýně a to jsem hned rozuměl. Naštěstí mi dá mamka vždycky ještě mlíko, protože ví, že ho prostě miluju. Vždycky mi říká, ať se jenom napiju na žízeň, ale já saju co nejrychleji a stejně vymlasknu celou dávku. Myslím, že maminka na to ještě nepřišla. Tak jsem pak napucnutej a jdeme většinou ven. V kočárku spinkám. Někdy ale nemůžu usnout. Jezdím teď v nový káře. Mamka tomu říká sporťák a to zní fakt dobře. Je tam odklápěcí střecha, takže konečně taky vidím ven a můžu koukat na stromy, ty mám moc rád.

    Byly jsme na dovolené s mojí mamkou, babičkou a tetou. Nevěděl jsem, co to slovo znamená, ale pak mi to došlo. Nic jsme tam nedělali a spali jsme ve velký posteli. Mamka nic neuklízela a chodili jsme jíst pokaždé na jiný místo. Bylo to fajn, ale dostal jsem rýmu. Nemohl jsem usnout a pak jsem dostal i teplotu. Nemohl jsem vůbec dýchat, tak si mě maminka vzala k sobě a spali jsme vsedě. Teda spali jsme jenom chvilku. Nebylo mi vůbec dobře. Ráno mi maminka dala prášek a pak se mi ulevilo, tak jsem se konečně pěkně vyspal. Tatínek pro nás přijel a jeli jsme domů. Mamka všude pověsila mokré ručníky, bylo to legrační. Roztáhla gauč v obýváku a celý den byla u mě. Spinkali jsme spolu, četla mi knížku a hráli jsme si. Naštěstí mě to rychle přešlo. Tatínek měl taky rýmu, ale říkal, že mu bylo mnohem hůř. Říkal, že to snad dá. Nevěděli jsme s maminkou, co tím myslí. Nakonec to zvládnul, je to můj hrdina. Mám ho rád.

Ahoj, Váš Matýsek

Někdy člověk při rozhodování zhodnotí všechny pro a proti, ale stále jako by mu něco chybělo. V jednom z našich článků jsme se věnovali tomu, Jak správně vybrat kroužek pro děti (odkaz doplním po uveřejnění) z odbornějšího pohledu. Dnes se podíváme na to, jak a podle čeho se rozhodují maminky. Pokud vám tedy k rozhodnutí stále něco chybí, neváhejte a nechte se inspirovat!

Od kdy začít

Stále častěji se v poslední době můžeme setkat s maminkami, které hledají kroužky pro kojence. Máte-li doma miminko a toužíte po tom, aby již s nějakým kroužkem začalo, můžete se podívat na tipy maminek v diskuzi Poraďte kroužky, cvičení, atd. pro děti od 6ti měsíců. 

Téměř vždy se v diskuzích tohoto typu objevuje podobný názor, jako má @kubaka: "Jistě, veškeré kroužky do 3 let věku jsou hlavně rozptýlení pro maminky, které jsou zavřené doma. Nemá cenu si něco nalhávat..." Něco na tom je - však považte sami - 6ti měsíčnímu miminku úplně v pohodě postačí k normálnímu rozvoji aktivní péče rodiče, procházky na čerstvém vzduchu a domácí prostředí.

Na druhou stranu některé kroužky mohou dětem dát základy budoucího vztahu např. k plavání (nácviky správné techniky, styk s vodou od malička) nebo třeba k cizímu jazyku (chytání melodie jazyka, jeho zvukomalebnosti). Konkrétně to popisuje uživatelka @lenkabu, která má s navštěvováním kroužků se svou dcerou dobré zkušenosti: "Vanda má od 6 měs plavání a od roku yamahu (hudební kroužek). Ano, význam to má,pro mně i pro ni. Já 2x týdně vypadnu ze stereotypu,program vymyslí někdo jinej,navíc plavání mně dost baví. Ona miluje obojí,těší se na to celý týden. A a obou kroužcích se rozhodně něco naučila,hlavně na plavání,rozhodně by se ve vodě nechovala tak jistě kdybysme nechodily,vím že kdyby spadla někde nedejbože do vody tak se sama aspoň vynoří a taky ji to otužuje." O další konkrétní zkušenosti se spolu maminky dělí ve fóru Mají nějaký přínos kroužky pro batolata?

Je jen na vás, jestli se vám chce investovat peníze a čas. A pokud máte pocit, že potřebujete trochu mezi lidi, chcete se seznámit s maminkami stejně starých dětí v okolí a nebo prostě jen potřebujete trochu rozptýlení, je to jedna z cest. A pro dítě i maminku přínosnější, než trávit čas např. v herničkách obchodních domů. 

Budík zvoní ve 4 ráno. Unaveně se po něm natahuji, stejně jsem skoro nespala. Filip celý hořel po očkování a budil se co hodinu- alespoň jsem nezaspala, že? 🙂

Snažím se vytratit co nejvíc potichu, abych nevzbudila celý dům. Celkem se mi to daří, i když je chvilka, kdy malý zase pláče, ale usíná. Leju do sebe hrnek kafe a snažím se kufr dostat ze 3 patra dolů. A to jsem si skoro nic nevzala, abych kdyžtak měla místo na něco koupeného!

Vítá mě moje nejvíc nejlepší kamarádka Romča. Smějeme se, vypadáme obě jak moc krásné zombie...

Na letišti už vše proběhlo hladce. Kufr vážil 15 kg, takže jsem zvědá, co se bude dít při cestě zpátky 😀 Zapluly jsme rovnou do Duty free, abychom koupily Bailey's (taková naše tradice z cest). Ano, v šest ráno 😀

Ještě jsme si koupily kafe, které bylo fakt hnusné 😀 A vlezly jsme do letadla. Cesta do Bruselu utekla rychle. Popíjely jsme vesele likérek, než k nám přišla letuška, že se tady pít nemůže a přísně mi čichla ke kafi (ehm, tak to byl první trapas, jo mámo, ty se nezapřeš).

V Bruselu jsme měly zhruba 2,5 hodiny na přestup, tak jsme se jenom couraly, dopily tedy ten likérek a pak čekaly další hodinu na zpožděný let.

Znáte to, vidíte mezi náma ty co mají štěstí a vyhrajou produkty, které mohou testovat, netušila jsem, že se to podaří i nám. Jednoho dne projíždím Koníka, taková ta klasika, kouknu na moje oblíbené blogy, články a skupinky. Pak mě zaujalo testování na dětskou kosmetiku Uriage Bébé. O URIAGE jsem měla nějaké ponětí, když jsem sobě nakupovala kosmetiku v lékárně mi jí paní nabízela místo Biodermy, říkala, že má ještě lepší složení, ale netušila jsem, že i existuje kosmetika URIAGE Bébé pro děti.

Když mi přišla zpráva, že jsme s Emčou vyhrály skákala jsem štěstím, za prvé jsem v životě nic nevyhrála a za druhé mi právě docházel mycí krém a tělové mléko pro Emilku, takže by mé kroky stejně do lékarny mířily.

Když u nás doma zazvonil kurýr byla jsem překvapená velikostí balíčku, myslela jsem si, že dostaneme jen nějaké vzorečky, ale omyl dostali sme produkty ve své normální velikosti. Emilka i já jsme nadšeně začaly vybalovat a těšily se na testování.

URIAGE Bébe 1ére Créme lavante, 500 ml- mycí krém pro nejmenší

Vůně tohoto mycího krému je nádherná, dítě se po vykoupání změní opravdu ve voňavé miminko. Krém lehce pění a stačí ho opravdu trošička, balení s pumpičkou jsem ocenila kvůli možnosti dávkování, vzhledem k tomu, že opravdu stačí kapička na celé tělo vydrží krém dostatečně dlouho, myslím, že ani teď po měsíci testování nemáme vypotřebováno ani půlku lahvičky a to Emilku myjeme každý den. Krém neobsahuje mýdlo, a proto nevysušuje pokožku což v našem případě je velké plus kvůli tomu, že máme hodně tvrdou vodu, která vysušuje.

URIAGE bébe 1er Shampooning, 200 ml – šampón pro nejmenší

Celé těhotenství jsem slýchala, že nejspíš budu mít větší miminko, že má velký odhad, že je ve vývoji o několik týdnů dopředu atp...tak si říkám je to přeci jen odhad, to bude v pohodě, doktoři se kolikrát spletou 😃. Je pravda že já se narodila v 7 měsíci a měla 3,75 kg, takže pravděpodobnost na větší miminko tu opravdu byla. Jenže ke konci mého jinak bezproblémového těhotenství mi doktorka začala tvrdit, že zas tak velké mimi nakonec nebude, že mám hodně malé bříško.

Po předání do péče v porodnici mi doktor dělal poslední odhad, který zněl 3880g, tak si říkám to je dobrý, to zvládnu. Jenže našemu prckovi se nechtělo ven a tak sem místo termínu 29.7.2017 nastoupila 7.8. na vyvolání. (Ano i s tak velkým odhadem mě nechali takovou dobu přenášet).

Ráno mi zavedli tablety na dozrání porodních cest a naštěstí se porod rozjel do hodiny sám bez oxytocinu. Až do 14:00 to bylo vsěchno v pohodě, kontrakce nepravidelné, docela silné, ale podle PA sem měla vysoký prách bolesti, tak sem je zvládala prý dobře. Jenomže i po takové době a docela silných kontrakcích se porod stále vyvýjel rychlostí šneka a tak PA rozhodla, že by to epidural mohl rozběhnout tychleji. Píchali mi ho nakonec na 2x, hrozná bolest, ale nakonec pomohl při samotném porodu, takže dobrý. Po té začaly být kontrakce pravidelné, ale plodová voda nee a nee prasknout. Až v 19:00 paní doktorka prckovi vypustila bazének, ale já byla stále otevřená jen na 5 cm a to už několik hodin. Všem to začalo být divné, ale zatím to moc neřešili až do té doby, co sem 4 hodiny tlačila do kontrakcí a ono stále nic. Řeknu Vám, že v tu chvilku už sem myslela, že to snad ani nezvládnu a co pár minut se ptala, jak dlouho to bude ještě trvat. Byly 2 hodiny ráno a já stále neměla miminko u sebe. Najednou se na porodní box seběhlo hned 5 doktorů. Dva gyndaři, dva pediatři a má porodní asistentka. Miminku bohužel začaly padat ozvy, tak muselo rychle ven. Na sekci bylo pozdě, protože už bylo několik hodin natlačeno v pánvi, ale nemohlo se tam vejít. Když sem zahlédla nachystané kleště, málem sem dostala (i když sem už moc nevnímala) infarkt, ale "naštěstí" šikovnému panu doktorovi stačil zvon. 8.8. ve 3:15 se vyklubal na svět náš syn Adámek s 5120 gramy a 55 centimetry. Hned všem bylo jasné, proč nemohl projít porodními cestami sám. 

Moje PA a manžel mi byli po celou dobu velkou oporou a taky díky nim jsem to nakonec zvládla. Na oddělení šestinedělí se na nás chodili dívat jak na svatý obrázek, ale já byla šťastná, že už to mám za sebou. Naštěstí mě při tak dlouhém a neuspěchaném průběhu malej moc nepotrhal a já už 3 den po porodu chodila jak kdybych nikdy nerodila 😊. I přes to všechno na svůj porod vzpomínám v dobrém, protože mě dovedl k tomu největšímu pokladu na světě.

Po přečtení článku v ženském časopise jsem došla k smutnému závěru. V našem vztahu chybí romantika! Ono se není až tak čemu divit. Kdo jste prošli martýriem snahy o otěhotnění, víte, že, ač se snažíte sebevíc, vášeň a romantiku udržet nelze. A pokud jste otěhotněli bez předchozích zoufalých pokusů, pochybuji, že jste na tom, zásluhou vašeho malého pokladu, lépe.

Využívám tedy okamžiku, kdy zrovna nejsem opuchlá z hormonálních injekcí, nechce se mi zvracet z utrogestanu a nemusím myslet na to, v kolik mám polknout kterou pilulku a kam zavést jakou globuli (to slovo mě děsí!!!), a vrhám se na plánování romantického večera. Manžel je bezpečně usazen u počítače, takže nehrozí, že by mé snahy bojkotoval. Nejdřív vycídím ložnici. Utřu prach, vysaju, povleču čisté a voňavé ložní prádlo, nachystám svíčky. Láhev červeného putuje na balkon, aby víno získalo tu správnou teplotu. 

Pak přichází na řadu moje maličkost. Napouštím horkou vodu do vany a přemýšlím, jakou přísadu bych měla, pro dnešní výjimečný večer, zvolit. Vítězí dárek od kamarádky - koupelnová pralinka. Vypadá opravdu chutně, musím kousek uzobnout, jestli se kamarádka nespletla a nejde o exkluzivní kousek čokolády. Nejde. Vhazuji pralinku do vany a nořím se do voňavé vody. Zavírám oči a relaxuji. Po chvíli mám pocit, že mě nějak svědí tělo. Při pokusu poškrábat se zjišťuji, že pralinka se rozpustila a vytvořila mi po těle lehký bílý povlak. Úplně stejný se usadil i na vaně. Pralinka byla také naplněna miniaturními kousíčky bylinek, které se na povlak úplně všechny přichytily. Pokouším se postavit a zjistit, jestli bylinky neodpadnou. Vana příšerně klouže. Vypouštím vodu a snažím se smýt povlak z těla. Po asi dvacetiminutové snaze se  mi to jakžtakž daří. Podaří se mi vylézt z neuvěřitelně kluzké vany a dalších dvacet minut trávím jejím odmašťováním. Poměrně vyčerpaná se stále nehodlám vzdát něhy a romantiky. 

Po dlouhém vyjednávání se mi podaří přinutit muže, aby opustil extrémně zajímavou debatu na Facebooku, a přesvědčím ho (hele, jdi se umýt, zrovna jsem povlékla), že se potřebuje nutně osprchovat. Manžel odchází do koupelny. Já beru lahvinku, skleničky, zapaluji svíčky a ladně se aranžuji na voňavou postel. Dost mě svědí celé tělo, asi mám na některou z pralinkových bylinek alergii. Také mi začíná trochu červenat kůže, ale to by si mohlo okolí vykládat, v mihotavém svitu svíček, jako příznak vzrušení. Z koupelny se ozývá rána a klení. Zajímalo by mě, co se stalo, ale nehodlám opustit milosrdné světlo svící. Za chvíli přichází manžel. "Čím jsi, prosím tě, umyla tu vanu? Uklouzl jsem a narazil si kyčel." Dotaz nekomentuji, svůdně se usměji a nabídnu sklenku červeného. Manžel se začíná tvářit trochu vyděšeně. Opatrně usedá na okraj postele. Nevím, jestli je nesvůj, nebo ho tak bolí naražený bok. Aplikuji první poznatek z článku v ženském časopise a koketně upíjím vína. Manžel se tváří čím dál vyděšeněji. Pokouším se ho navnadit ladným vystrčením nožky. Chvíli na mě zírá a pak povídá: "Hele, víš, že mě tahle plánovaná romantika děsí. Bolí mě kyčel. Ty vypadáš, jako kdybys měla nějakou fakt škaredou kožní nemoc nebo co - jsi celá červená a drbeš se. A ty svíčky stojí tak blízko u závěsů, že je určitě za chvíli zapálí." A bylo po romantice. 

Svíčky jsme společnými silami sfoukli, víno si vzali do obýváku k televizi a pustili si fakt dobrou komedii. Vytáhli jsme láhev červeného a koštli kubánský rum, který jsme dostali od známých. Zapila jsem s ním Claritine, který jsem si musela vzít na alergii, a manžel Ibalgin, který si vzal, aby ho nebolela naražená kyčel.  A v čistých peřinách se nám opravdu krásně usínalo...

Do testování této novinky od Uriage, jsme se synkem Tobiášem (12 měsíců) nadšeně pustili! Na Modrém koníkovi je to naše první testování, o to větší radost jsem měla, že se napoprvé povedlo testovat, zrovna tuto kvalitní, dětskou kosmetiku. Balíček k nám dorazil 5 dní před narozeninami synka, tak měl takový předčasný dáreček a měl z něho velkou radost! 🙂

Značku Uriage znám, ovšem vůbec jsem netušila, že v sortimentu nabízejí také dětskou kosmetiku. Myslím, že o této kosmetice prozatím neslyšela spousta maminek, což je škoda, kosmetika je opravdu skvělá!

Syn bohužel trpí na suchou a citlivou pokožku po mě, takže jsme i doposud používali dražší, kvalitní kosmetiku. Ovšem tato kosmetika od URIAGE mě nadchnula natolik, že u značky již zůstanem.

Celá řada kosmetiky je obohacená o Termální vodu Uriage určená pro kojence a malé děti a opravdu nádherně, jemně voní. Když si toho všimnul i tatínek, tak už je opravdu co říci! Každý výrobek vám tedy představím zvlášť.

URIAGE Bébé Mycí krém pro nejmenší 

Co mě překvapilo, tak tento přípravek neobsahuje mýdlo jako takové a díky tomu pleť nevysušuje. Navíc je z 1/3 je složen z vyživujícího mléka a obsahuje výtažek z másla illipe, takže je po něm pokožka opravdu pružná a hebká. Oceňuji i velké balení a aplikaci pomocí pumpičky. Krém je bílé barvy, krémové konzistence, jemně pění a stačí ho aplikovat opravdu málo, takže balení vydrží opravdu dlouho.

Jak jsme začali testovat

Letos, 4.6.2017 se naše rodina rozrostla o dalšího člena, bratříčka Tomáška. Už od narození jevil známky suché, podrážděné a často začervenalé  pokožky. Dále se mu na těle objevovaly suché ložiska společně se šupinkami a mléčnou krustou mezi hustými, tmavými vlásky. Za 3m jeho života jsme vystřídali (vyzkoušeli) již spoustu kosmetických produktů.

Díky Modrému koníkovi jsme poprvé vyzkoušeli své štěstí a zapojili  se se svou odpovědí na otázku, "proč bychom právě my měli testovat"  do výběru o testování přípravku LA ROCHE-POSAY Lipikar mléko a sprchový gel. Zanedlouho přišla zpráva, že jsme byli na testování vybráni a já měla obrovkou radost, že by právě produkty značky LA ROCHE-POSAY mohli být to správné řešení na naše trápení, jelikož jsme popravdě o téhle značce slyšeli poprvé.

Testování

Pár dní na to zazvonil kurýr a přinesl krásný, pečlivě zabalený balíček s kosmetickými přípravky. S testováním jsme začli ještě tentýž večer, jelikož už malého začínala pokožka svědět. Musím říct, že jsme dlouho hledali sprchový gel, po kterém by Tomášek neměl po koupání vyrážku, až jsme konečně objevili tenhle. Krásně voní, nevysušuje a hlavně nedráždí pokožku, což je pro mě velmi důležité, mohu vřele doporučit. 😉 Testování nám hodně přineslo, jelikož se z věčně nespokojeného, plačtivého miminka,kterého viditělně trápila a svěděla pokožka stalo krásné, spokojené, vysmáté miminko. Jakmile se začala pokožka vysušovat, stačilo použít malé množství krému a pokožka se ihned začala regenerovat. Tomášek se do chvilky přestal škrábat a bylo z něj opět spokojené miminko. Musím zde ještě vyzdvihnout nemastné složení krému, nevytváře žádný mastný film, ihned se krásně vstřebává, takže můžeme po namazání hlavičky vyrazit do společnosti 🙂

A jestli bych připravky Lipikar od značky LA ROCHE-POSAY doporučila?

Znáte to, pokožku máte začervenalou, svědí vás a nejraději byste byli někde daleko na Severním pólu. Vyzkoušeli jste nespočet chemických mastiček, ale máte strach ze zatížení organismu? Je čas, abyste dali šanci přírodě a jejím kouzlům!

Balneologie a její účinky

Balneologie je nauka o lázeňství, o využití léčivých vod a jejích účincích na lidský organismus. Koupele poskytují tělu očistný účinek, ale mají i terapeutické využití. V některých náboženstvích měly podobu očistných rituálů, které očisťovaly nejen fyzicky, ale i duševně. Léčivé účinky vodních pramenů a přísad do koupele využívali lidé od nepaměti – Řecko, starověký Řím, lázně v Orientu. I v Evropě postupně stoupal zájem feudálů a městského obyvatelstva o koupele. Bylo využíváno nejen přímo léčebných pramenů, ale i léčebných přísad jako např. minerální soli, bylinkové extrakty, výluhy, éterické oleje. Ke kosmetickým účelům se používaly pak koupele v mléce a syrovátce. Dokonce i Čachtická paní se pro udržení dokonale hebké pokožky nekoupala v krvi mladých dívek, ale v mléce.

Jak ošetřovat ekzematickou pokožku

Doporučuje se volit spíše krátkou sprchu, koupel maximálně 2 – 3x do týdne, s délkou okolo 10 minut. K léčebnému účinku v domácím prostředí lze do koupele dodat rovněž oleje obnovující povrchový lipidový kožní film a bránící nadměrnému odpařování vody (sójové, arašídové, mandlové či olivové oleje nebo olej z obilných klíčků). Teplota by měla být vlažná, ideálně kolem 33 °C.

Při zhoršení ekzému je vhodné nahradit olejovou lázeň koupelí z ovesných vloček. Ovesná koupel se dá také zakoupit ve zdravých výživách či v drogeriích již v hotovém stavu a mohou ji používat jak děti, těhotné a kojící ženy, tak lidé s atopickou pokožkou. Hygienu je třeba provádět velmi šetrně, vyvarovat se drhnutí a tření pokožky. Kůže má být jen lehce osušena poťukáváním (tzv. pijákováním). Následuje aplikace zvláčňujících a hydratačních prostředků. Je nejefektivnější bezprostředně do 3 minut po koupeli, výrazně se tak zvyšuje hydratace pokožky. Následně by si měl pacient obléci oděv z jemných přírodních tkanin například z bavlny či hedvábí.

Posledních pár měsíců se zapojuji aktivně do testování, bohužel ani na jedno sem nebyla vybrána což mě trošku mrzelo a říkala si, že už to vzdám a zkoušet štěstí o testy nebudu.

Stal se zázrak při nabídce testování kosmetiky La Roche-Posay sem byla vybrána do testování. Měla jsem obrovskou radost. Při obdržení balíčku, což bylo velmi ale skutečně velmi rychle mě překvapilo, že dorazil ze Slovenska a s takovou rychlostí jsem jej fakt nečekala. Po rozbalení jsem se prohrabala k výrobkům.

Překvapila mě velikost " testrů" fakt jsem čekala poloviční lahvičky. Po oňufání mléka a gelu jsem si řekla, že voní i příjemně jemně a né žádnou šílenou parfumerkou. Mléko mi vonělo trošku po dřevu, gel byl spíš bez vůně. Hned první večer jsem se já i s pratnerem pustila do testování. Po gelu byla velmi jemná pokožka a po namazání mlékem, které se hned vstřebalo byla jako dětská prdýlka . Partner si taky pochvaloval. Vzhledem k tomu,že trpím atopickým exémem, tak mi občas některá kosmetika nesedne.

U La Roche-Posay se tak "zatím" nestalo a věřím že ani nestane. Při návštěvě tchýně, která měla komplet vyházené ruce také nějaká alergická reakce jsem jí nabídla aby vyzkoušela ruce namazat mlékem místo indulony,kterou je mazala. Pochvalovala si i ona a s partnerem po měsíčním testování jsme se rozhodli i jeho maminku obdarovat krémem na ruce od La Roche-Posay kosmetiky. Já osobně tuto kosmetiku neznala ale jsem velmi ráda, že jsem jí poznala a určitě budu doporučovat i dál, kdyby mohl i náš pejsek testovat, tak by se aktivně zapojil...

Do budoucna až bude miminko, plánuji zařadit tuto kosmetiku i jemu do skříňky i dle různých recencí od mých kamarádek.

Doporučili byste tyto 2 produkty znacky LRP na základě vlastních zkušeností? Určitě ano a jistě vyzkouším i jiné výrobky této kosmetiky 🙂

Někdo si dopředu šetří, mnozí rodiče šáhnou po půjčce a splátkou zatíží rodinný rozpočet, což rozhodně není správná cesta. Vhodnějším způsobem, jak se na podobné situace a potřeby dětí připravit, je uzavřít stavební spoření hned od jejich narození.

Vázací doba stavebka je šest let a téměř ideálně se kryje s potřebou rostoucích dětí. Využít úvěr ze stavebního spoření na financování studia sice nejde, na druhou stranu je však možné studium financovat z prostředků naspořených na účtu stavebního spoření. Použití financí na účtu na rozdíl od úvěrů není totiž účelově vázáno.

Když založíte stavební spoření novorozenci, po šesti letech máte naspořeno na úpravu dětského pokojíku pro potřeby školáka, po dalších šesti letech můžete mít naspořeno na blížící se úpravy bydlení studentovi střední školy a po dalším období zase pomoci vysokoškolákovi. A když budete ve spoření pokračovat dál, pomůžete svému potomkovi postavit se na vlastní nohy.

Jak jste se chystali vy na výdaje spojené se školou?

Byla jsem velmi šťastná, když jsem byla vybrána na testování téhle kosmetiky, protože má pokožka je velmi citlivá a jak já říkám laicky, nepřátelská vůči každému tělovému mléku. 🙈 

Když mi došel balíček, chvěla jsem se nedočkavostí až začnu testovat. Když jsem přivoněla ke sprchovému gelu, těšila jsem se na sprchu jak malé dítě.

Velmi příjemně mě překvapilo, že sprchový gel moc nepění, což mi maximálně vyhovuje a navíc gelu stačí opravdu malé množství. Již po umyti jsem cítila, že je pokožka jemná, jakoby nakrémovaná.

Tělové mléko má skvělou nemastnou strukturu, po namazání se ihned vztřebavá a hlavně nelepí, takže se může člověk hned obléct a nejlepší co na něm je, že je téměř bez vůně, což je taky super, protože se “nebije” s mým parfémem.

Bohužel, jak jsem již zmiňovala výše má pokožka je extrémně citlivá a zjistila jsem, že nemůžu mléko používat bezprostředně po holení, protože jsem pociťovala pálení pokožky, takže se natírám později a je to vpořádku.

Nejvíc mě ovšem potěšilo, když jsem ho testovala na synovi, který má lehký ekzém a po pravidelném promazavaní je téměř pryč. Takže jsem velmi ráda, že jsem mohla testovat, a teď už s jistotou vím, že tato kosmetika bude mít u nás v koupelně vždy místo. 

Adamovi je jeden měsíc..strašně rychle to uteklo...kdo mě čte tak ví jaký jsme měli start do života...z porodnice jsme šli domů 15.9.2017...a kupodivu všechno zvládám v pohodě...Adámek je zlaté miminko, krásně spinká, v noci se budí tak 2x..občas si zabrečí, hlavně když je moc pokakaný či nechce být v postýlce a chce se mazlit, což mu ráda dopřeju...chodíme na procházky,už jsme byli i na první návštěvě u kolegyně z práce, babi s dědou ho milují..kočička si taky zvykla..

u paní dr vše ok, je s námi spokojená..kojíme ale občas se musí dopucnout UM ale jen malinko...

Bohužel tatínek se zatím moc neangažuje...vylévá vaničku po koupání a dá občas dudlík když brečí ale to je všechno...tak snad se to časem zlepší...

Nikdy jsem nechápala (jako bezdětná), když maminky psaly jsem hrdá že jsem máma, ale teď už to chápu, je to něco úžasného. Ten pocit je skvělý, už za ten měsíc vidím jak se malý mění, roste, už mi pěkně vystřelil dudlíka z pusy...to že vzešel ze mě..konečně se mi něco povedlo....

Při nabízeném testování La Roche-Posay kosmetiky jsem se rozhodla konečně i já zapojit. Velké překvapení bylo, když výběr testerek padl konečně i na mě. 

La Roche-Posay kosmetiku znám. S tímto sprchovým gelem a tělovým mlékem jsem zatím ale zkušenost neměla. 

Balíček dorazil velmi brzy, takže jsme měli na testování opravdu dost času. 

Hned ten večer jsme začaly s dcerou (18 m) testovat. Mě trápí na rukou suchá pokožka, kdy po sprše a některých sprchových gelech a šamponech mám na obou horních končetinách suché červené fleky, které po nějaké době zmiznou. 

* Vůně - nejdříve jsem nemohla určit zda gel a mléko "voní". Nakonec jsem došla k závěru, že gel má nevtíravou lehkou parfemaci, takovou "čistou" vůni. Mléko dle mě nemá vůni žádnou - což hodnotím kladně.

* Gel - stačí malé množství, pěkně pění, lehce jde opláchnout, pokožka zůstane vláčná. Po celou dobu používání jsem neměla problém s objevením zarudnutí na rukou. Dceru jsem umývala také každý večer tímto gelem, bez reakce a kůže OK. Gelem jsem si odličovala i obličej - stačilo jedno umytí a veškerý make-up, řasenka, tužka... Vše ihned umyto - za mě velké plus.

* Tělové mléko - natírala jsem tím sebe i dceru ihned po sprše. Velmi kladně hodnotím rychlou vstřebatelnost. Dobře se roztírá. Pravidelné natírání jde znát, kůže je pevná, není naplá ani vysušená. Jako bonus jsem se naučila po sprše i sebe pravidelně natírat 🙂 Nosím sebou i do práce, kde si x krát do hodiny umyju ruce, nosím rukavice atd. abych neměla ruce vysušené.

Jsem maminka dvou dětí Štěpánka (8 let) a Natálky (11 měsíců). Obě děti mají suchou pokožku, syn má slabý AE. Proto jsem byla velmi ráda, že jsem byla vybrána na testování právě této kosmetiky, se kterou i já mám dobré zkušenosti. Radost z balíčku byla obrovská a po rozbalení nadšení ještě větší.

Už, když jsem se hlásila do testování, imponovalo mě to jak je tato řada kompaktní a snad ušitá na míru mé dceři. Všechny výrobky, jsme totiž nutně potřebovaly, znáte to.  Jediné co mi trošku chybí, je nějký krém do mrazu a větru na tvářičky, jinak nemohu snad nic vytknout.

Všechny výrobky Natálka řádně vybalila a já jsem přečetla všechny příbalové informace. Poté jsem vše vyzkoušela na vlastní kůži já a Natálce jsem zatím jen na třech místečkách vyzkoušela mycí krém pro nejmenší, šampon pro nejmenší a hydratační tělové mléko pro nejměnší, tak aby jsme v případě, že nebude žádná reakce mohli vyzkoušet při koupání nejdříve tyto tři výrobky. Pak jsem musela udělat pořádek a celé řadě kosmetiky udělat místečko na poličce.

Vzhledem k tomu, že reakce na kosmetiku u mě ani u Natálky nebyla žádná, mohli jsme započít testování. Sláva byla veliká jako celá Afrika... Natálka koupání zbožňuje a náležitě si ho užívá.

Začneme tedy s těmito přípravky.

Mycí krém pro nejmenší