Objevila jsem tuto skvělou stránku a nadšeně přidávám fotečky, píšu články a zkoumám, jak to tady všechno funguje.  Pomalu mám pocit, že se Modrý konk stává malou závislostí, u které už sedím hodinu a s nadšením sleduji, jak maminkám rostou bříška, jakou mají výbavičku pro miminka nebo jakou sedačku, či kočárek pro robátko vybrat. Já už mám období výbaviček a kočárků zdárně za sebou a momentálně řeším spíš co a kde s mrňousy podniknout, kam zajet na výlet, co obléknout Štěpánkovi do školky a jak zabavit Nelinku, než jí příjde bráška domů. Myslím, že i na taková témata na stránce narazím, tak dost už psaní a brouzdání na stránce může začít.

20.7.2011 se na nás usmálo naše štěstí v 16:18, o váze 3600 g, holčička Viktorinka

Čekáme až Viktorince bude rok a pak by jsme ji chtěli pořídit sestřičku nebo bratříčka, chceme brzy po sobě, protože mám zdravotní problémy (endometriozu) a taky se léčím se štítnou žlázou, tak aby jsme se mohli radovat ještě z jednoho mimíska.

od května beru kyselinu listovou

prohlídka na gynekologii - vše v pořádku

Už se nemohu dočkat července až se vrhneme na miminko, koketuji s tím, že už teď, ale přece jen dodržíme rok od porodu (císařský řez), určitě to nebude procházka růžovým sadem, ale pro nás lepší dvě děti než jedno i když i za to jedno jsme moc vděční. Viktorka je naše štěstí, náš největší poklad a  naše sluníčko.

Snažení necháme volný průběh, ale pro případ nějaké ovu testy nakoupeny🙂)

Na doporučení své kamarádky jsem svůj příběh zkopírovala ze svého fotoblogu i sem, prý se to bude lépe hledat.

I já bych chtěla přispět se svou "historkou" do mlýna. Konečně jsem si našla trochu času na to se podělit o svoji zkušenost se snažením.

Vdávala jsem se 23.8.2008. Měla jsem vše naplánováno, ale člověk míní a pán bůh mění... V plánu to bylo tak, že rok po svatbě přestanu jíst prášky, a tak nějak do roka otěhotním....

No, po roce snažení, pořád nic...Začala jsem navštěvovat více svoji doktorku, která mě i manžela poslala na vyšetření. Bylo nám řečeno, že i s horšími výsledky se mimčo podařilo.

Když se, ale ani po dalším půl roce nic nedělo, tak jsem se objednala do CARu. S tím, že počítám s možností umělého oplodnění. Ale na druhou stranu jsem to ještě pořád nechtěla uspěchat..co kdyby náhodou to vyšlo přirozenou cestou. Po pár vyšetřeních, doporučení nějakých vitamínových doplňků a snažení v určité dny...se nic nestalo a další půl rok byl pryč.
Letos v lednu jsem to už nevydržela (to víte bude mi letos 30), a naklusla jsem k doktorovi, že už je opravdu čas na nějaké to umělé oplodnění.
Navrhl mi IUI - v plánu to bylo ještě ten měsíc. Dostala jsem nějaké hormony na zobání a v den IUI jsem se dostavila. Laborantka si mě posadila k sobě a začala mi vyprávět, že manželem dodaný vzorek se pro tuto metodu nevhodný a že by to s největší pravděpodobností nedopadlo (zpětně nevím, jestli to opravdu tak bylo nebo jestli to neříjaké všem, aby si zvolili dražší variantu - IVF). Takže tento pokus jsem zrušila - doplatek měl stát 1250,-Kč (já mám pojišťovnu Ministerstva vnitra a manžel VZP).
Doktor mě tedy vysvětlil další postup - IVF - v ceníku CARu mi zaškrtal možnosti, které bychom pravděpodobně měli platit - dělalo to v součtu cca 25tis. Byla jsem zaskočena - měla jsem za to, že první 3 pokusy jsou plně hrazené pojišťovnou - no, byl to omyl - pojišťovna platí cca polovinu. Doktor mi ještě doporučil jiné vitamíny pro manžela - Eregmu.
Dále mi navrhl, že až se tedy rozhodnu, tak sepíšeme žádost o IVF na pojišťovnu (ta má na vyřízení 30 dnů) a tak nějak v květnu nebo červnu, že bychom to provedli. Tak jsem mu vysvětlila, že čekám už dost dlouho, a déle to protahovat nemíním Takže jsem ten den vyplnila žádost a v únoru jsem si v 1.den menses vyzvedla v CARu hormony na IVF - Prednison, Cetrotide a Fostimon.

Doktor mi naposlední chvíli ještě zvýšil denní množství fostimonu ze 2 na 3 ampulky. Takže jsem doplácela na hormony cca 2400,-Kč (to už bylo zahrnuto v částce 25tis.). Fostimon a Cetrotide jsou podkožní injekce, ale pud sebezáchovy a dostatek sestřiček v mém okolí mi zajistil, že jsem si je nemusela píchat sama. 14. den přibyl ještě Ovitrelle a 6.3. jsem byla na upnkci 19 vajíček. Sranda byla, když mi laborantka řekla, že manželem dodaný vzorek je super.

Při výběru fotografa, na jehož bedra položíte zvěčnění svých nejdůležitějších životních okamžiků, jako jsou svatba, těhotenství, první měsíc života Vašeho dítka, první fotbalový zápas syna nebo divadelní představení dcery, je třeba promyslet si, jaký výsledek očekáváte.

Zde: http://www.lupefoto.cz/jak-si-vybrat-mezi-profesionaly-toho-praveho/ si přečtěte rady,  jak se nespálit a mít jistotu, že fotograf, kterého si vyberete, pořídí fotky přesně dle Vašich představ.

Na našich webových stránkách www.lupefoto.cz, v blogu najdete i spoustu jiných užitečných rad a triků, jak fotit své děti.

Lucka/www.lupefoto.cz

Už v těhotenství se Štěpánkou se množily otázky, jak budu zvládat 1,5 roku "starého" chlapečka a novorozenou holčičku. Mě samotné to jako něco zvláštního nepřišlo, ale po asi dvoustém dotazu jsem začala mít trochu strach.  A protože plánování je moje oblíbená činnost a silná stránka, začala jsem  plánovat. Jak předejít žárlivosti, jak se budeme pohybovat venku, jak to zařídíme doma, co uspávání a domácnost .....

A pak se narodila princezna. Maty mě v porodnici nenavštěvoval, aby mu nebylo líto, že mimi se mnou může být a on musí domů. Už z porodnice dovezla nová holčička bráškovi malý dáreček a on si jí mohl jako první pochovat. A protože i naše druhé dítě je Šípková Růženka, pozornosti měl tolik kolik chtěl. Koupal ho vždy tatínek, takže si to spolu užívají nadále, uspávala jsem já a to se též nezměnilo. Kdykoliv chtěl vyzkoušet kolébku nebo postýlku, dala jsem ho tam. Stejně zjistil, že to žádná sranda není a přestalo ho to bavit. Postupem času je z něj velký pomocník, takové odnášení plenky do koše je důležitá práce, umýt při koupání miminku nohy také není nic lehkého.

Pro pohyb venku jsme rozšířili náš vozový park o sourozenecký kočár a golfky. Sourozenecký je k nezaplacení a využívám ho na 100%. Mladý pán sice chodit umí, ale delší cesty, výlety, pochůzky po městě atd. se prostě s monokočárem a malým loupežníkem zvládají hůř. Kdo má děti stejně od sebe jako já, jistě pochopí. Úplně  obyčejný golfáček za 300,- z bazaru máme pro případ "rozdělení" sourozenců. Když Maty jede na výlet třeba do ZOO a Štěpánka jde na procházku doma, mají každý svůj kočárek. Samozřejmě pro pobyt okolo domu používám hluboký kočárek, Maty běhá sám.

Doma nám velkou službu dělá kolébka a vložná taška do kočárku. Z kolébky slečna vidí a loupežník jí nic nechtěně neudělá. Nehledě na to, že kolébání novorozence je důležitá funkce. Vložná taška zase skvěle funguje při přesunech doma -  ven, ven - doma. Jako na úsporu času se dívám i na košík s veškerou kosmetikou, plenami a ubrousky, co používáme kolem koupání. Stačí vyndat košík a všechno je při jednom.

Uspávání je u nás v této době téma č. 1. Maty konečně usíná sám a Štěpánka se to učí také. Teprve na ní vidím, kde jsem udělala chybu, když byl malý Matyášek.

Domácnost trochu pokulhává. Jak jsem dnes psala kamarádce, není uklizeno tak jak bych si představovala a jím podle toho, kdy dovolí děti, takže méně, než bych chtěla. Trošku mne uklidňuje rčení "bordel v bytě, šťastné dítě", ale stejně mi připadá, že ho vymyslely matky více dětí. Žehlení se mi kupí v koši a po pravdě, ani nemám moc výčitek, když si místo žehlení sednu ke knížce. Tím se dostávám k něčemu velmi důležitému. JÁ

Mutismus

Začalo Vaše dítě chodit do mateřské školy, nastoupilo do první  třídy a najednou nemluví?

Z logopedického hlediska pak hovoříme o tzv. elektivním mutismu. Ne vždy musí být tato ztráta řeči spojená s nástupem do školního nebo předškolního zařízení. Někdy se stává, že dítě přestává verbálně komunikovat s určitými osobami, nebo jen v určitém prostředí. Často přestává mluvit např. u lékaře, s učitelkou v MŠ nebo ve škole. S dětmi a s rodinou ovšem komunikuje normálně. Další příčinou může být také nějaký traumatický zážitek, jako smrt někoho blízkého, konflikty v rodině, stěhování, nepřiměřené tresty a nároky na dítě.

Pokud máte podezření, že Vaše dítě trpí elektivním mutismem, požádejte pediatra o doporučení ke klinickému logopedovi a klinickému psychologovi. Ti provedou vyšetření dítěte. Je pravděpodobné, že budou nejdříve potřebovat mluvit s Vámi, rodiči o samotě, aby dítě nebylo zbytečně vystaveno stresu.

Pokud dítě  nemluví ve školce, ve škole nebo jen s určitými osobami, dbejte na to, aby nebylo dítě do řeči nuceno. Velmi důležité je komunikovat s dítětem tak, aby mohlo reagovat neverbálně. Vždy dítě chvalte za každý pokus o jakýkoliv typ komunikace. Upozorněte učitele, nebo osoby se kterými dítě nemluví, že na něj nemají naléhat.

Při logopedické  terapii se osvědčila skupinová terapie, protože dítě  se lépe adaptuje mezi dětmi, než když má komunikovat na individuální logopedické terapii pouze s dospělým člověkem. Rozhodně není vhodná hospitalizace dítěte v nějakém stacionáři, či jiném zařízení. Tato separace by mohla být pro dítě velmi stresující. Výjimkou jsou však případy, ve kterých je příčinou vzniku mutismu nevyhovující rodinné prostředí.

www.adeny.eu

Tráva – zkuste namočit hadřík do benzínu nebo metylalkoholu. Je-li skvrna na bílém prádle, zkuste použít citrónovou šťávu, ovocný ocet, prostě něco kyselého. U barevných látek hrozí, že flek sice zmizí, s ním ale i barva kolem. Podle babských rad může pomoci i namočit prádlo přes noc do mléka a potom vyprat.

Špenát – Pepek námořník by se divil! Stačí vzít rozkrojenou bramboru a potírat místo, dokud není čisté.

Mrkvička je zdravá – flíček na dětské košilce však vábně nevypadá. Nemusíte vše hned přebarvovat na červeno, pomůže vám obyčejný dětský olejíček. Když s ním flíček pořádně potřete, zmizí. Ale že teď máte pro změnu mastnou skvrnu? Stačí dočistit benzínem a vyprat.

Borůvky – nejlepší je okamžité vyprání pod tekoucí vodou. V boji se zaschlými borůvkami vám pomůže nízko koncentrovaný peroxid vodíku.

Kakao – s tím by si mohl poradit čpavek. Vyzkoušejte!

Červené víno a pivo – po divokém večírku jistě naleznete řadu stop. Na červené víno platí starý trik – posypte postižené místo solí, nechte chvíli působit a nakonec přeperte v teplé vodě. U piva přebijete alkohol alkoholem. Stačí trocha pálenky zředěné vodou a po chvíli tření a vyprání bude oblečení zachráněné.

A co jiné tekutiny? Káva, čaj, ovocné šťávy - neuvěříte, co dokáže mýdlo s jelenem. Nejdříve použijte studenou vodu a obyčejné mýdlo na praní. Skvrna sice úplně nezmizí, ale stačí si připravit roztok z kávové lžičky boraxu (vodnatý tetraboritan sodný) a čtvrt litru teplé vody. Postiženou látku do něj na 10 až 15 minut namočit a ve finále pak samozřejmě vyprat.

Žvýkačka – existují dvě finty. V prvním případě ji stačí zchladit kostkou ledu a pak jen odloupnout. V druhém nám s odstraněním pomůže odlakovač na nehty.

Inkoust, fixy, propiska – vaše děti se zase činily, ale jak to teď dostat dolů. Zkuste položit na skvrnu savý papír, z rubové strany navlhčit technickým nebo čistým lihem. Inkoust se do papíru vpije, jen s ním nesmíte zapomenout posouvat. Na fix stačí nastříkat lak na vlasy. Po čtvrthodince působení vyperte.

Vosk – nejdříve seškrábněte tupou stranou nože. Látku vloženou mezi dva savé papíry přežehlete. Teplotu nastavte co nejnižší, vosk se rozpouští už při 50 až 65°C. Terpentýn nebo technický benzín si poradí se zbytkem práce.

Lak na nehty – starý dobrý savý papír položený na skvrnu a látka z rubu pokapaná odlakovačem – to dokáže zázraky.

Krev – studená voda a kuchyňská sůl – tento zaručený recept zná snad každý. Je-li krev zaschlá, zkuste směs zředěného peroxidu vodíku a trošky amoniaku (vynechejte u silonových a barevných látek).

Skvrna od rzi – položte na rezavou skvrnu bílý savý hadřík, pokapejte citrónovou šťávou, posypte solí, po půlhodině opláchněte a vyperte.

Asfalt, dehet, tér – ty jdou dolů snad nejhůř. Zvládnout by to mohl terpentýn (hned pereme). Babská rada říká, že vám pomůže máslo. Skvrnu od něj pak odmastěte jarem nebo prostředkem na odstraňování skvrn.

Deti si oblecky hodne uspini a nektere fleky uz nejdou vyprat. Bylo mi lito veci vyhazovat a tak jsem vymyslela 2 vychytavky. Puvodne jsem si rikala, ze bych pres fleky nazehlila treba nejaky motiv, ale za prvne jsou casto fleky v mistech, kam se nazehlit nic neda, a za druhe ne vzdy se nejaky hezky a "tenky" nazehlovaci motiv najde.

1) kdyz je flek na rukavu, tak ho lze ustrihnout a zalozit a mame jeste tricko s kratkym rukavem - to uspelo hodne u dcery, nebot nejak odmita tricka s dlouhym rukavem. Lze to i u satu🙂

2) foukaci barvy na textil - uzasny vymysl - + sablony:
U mensiho ditete (batolete) se takhle da pospravovat spoustu obleceni🙂 A nevadi, ze jsou motivy i na zadecku a podobne.
Bud muzete nafoukat konkretni obrazek podle sablony v miste fleku anebo muzete prestrikat skoro cele (nebo kus) obleceni. Coz uz teda je narocne, ale treba pod krkem, kdy je to hodne usmudlane od mrkve a pod. (u batolat) lze taky nastrikat jakoby limecek nebo podobne.

V rozumne mire lze pouzit i u dospelaku🙂

Kdy a jak často dávat děti na břicho

Poloha na bříšku je pro děti hodně důležitá. Přibližně od pátého měsíce, kdy se děti otáčejí ze zad na břicho, se celý vývoj začne odehrávat pouze z této polohy. A proto je potřeba, aby děti polohu na břiše dobře znaly, uměly v ní vydržet dostatečně dlouhou dobu, a aby se jim tam hlavně líbilo. V porodnici často maminkám radí, aby děti na břicho nedávaly z důvodu syndromu náhlého úmrtí, či vdechnutí vlastních zvratků. Určitá opatrnost je na místě u novorozenců (do konce 1. měsíce), kteří ještě sami neumí otočit hlavičku na břiše. Ale i v této době může být miminko několikrát denně na břiše pod dohledem matky. Není tak dávno doba, kdy všechny děti od narození vyrůstaly v poloze na břiše.

Kdy začít děti pokládat na zem

Mezi třetím a čtvrtým měsícem je vhodné začít nechávat děti často na tvrdé podložce, kde se můžou dobře opřít a volně pohybovat. Z hlediska bezpečnosti je nejvhodnější zem. Pokud máte doma chladněji, lze použít hrací deku, pěnové puzzle či kusový koberec. Hrazdičku dávejte jen občas, línější děti se rádi jen dívají a nesnaží se uchopit vzdálenější hračku. Fixace v lehátku dítěti neublíží, pokud tam bude tak 10% času. V jiném případě (nad 50% času stráveného v lehátku) se hodně blokuje vývoj dítěte. V tomto věku bývají děti často na posteli či gauči. Pro miminko to není ani bezpečné ani prospěšné. Matrace je moc měkká, dítě se nemůže pořádně opřít a dochází k blokování vývoje. Miminko, které si hraje na zemi, naopak můžete volně přenášet, podle toho v jakém pokoji zrovna jste. Většinou dětem stačí, když vás vidí a jsou spokojené. Výhodou pobývání dětí jinde než v postýlce je i získání určitého režimu - postýlka je na spaní, zem na hraní. Tento režim vám hodně usnadní ukládání dítěte ke spánku.

Kdy děti samy sedí

Existuje velmi rozšířená fáma o tom, že v 6 měsících by mělo dítě už samo sedět. Z hlediska vývoje je ale tento požadavek zcela nereálný. Tento názor přetrvává ještě z doby, kdy byly děti běžně pasivně posazované, z důvodu trénování zádových svalů. Bohužel, až když tato generace dorostla, zjistilo se, že je bolí záda mnohem častěji a dříve, než jiné generace. A pátralo se proč. Nakonec došly odborníci k závěru, že záda byla přetěžovaná už v dětství, a názor o pasivním posazování dětí se diametrálně změnil. Bohužel v USA jsou ve fázi pasivního posazování teprve nyní, takže spousta knih přeložených z angličtiny, vás může k pasivnímu sedu nabádat. Sed je vyvrcholením celého vývoje. Většina dětí nejdříve stojí a leze, a až poté, co si lezením posílí zádové svaly, začíná sedět. Sednou si tak, že z polohy na všech čtyřech jdou na bok a poté si vyndají jednu nebo obě dolní končetiny. Ze začátku se většinou ještě drží rukama země. Až v okamžiku, kdy si uvolní ruce pro hru, jsou záda připravená na sed. V žádném případě není možný sed z lehu na zádech, tak jako u dospělých. Někdy si děti tak sednou, když jsou ve zvýšené poloze (autosedačka, kočár, klín ad.), nebo se za něco chytnou a vytáhnou se do sedu (tyčky od postýlky, madlo v kočárku). Ale i to je pasivní sed, stejný jako by jste je posadily na zem vy samy. Zde je na místě pevně kšírovat bezpečnostními pásy tak, aby se dítě nemohlo posadit. A proč je pasivní sed tak nebezpečný. Protože kromě toho, že dětem ničí záda, je schopný i zablokovat psychomotorický vývoj. Většina pasivně posazených dětí nikdy, nebo jen velmi krátce leze. Sed je cíl celého vývoje a lezení je cesta k němu. Pokud dítěti nabídnete cíl dřív, než projde cestu, pravděpodobně už se po ní nikdy nevydá.

6:00 vstavat, vzit si prasek na stitnou zlazu. Nachystat si snidani, umyt si vlasy, namalovat si prijatelny oblicej, nasnidat se.
6:30 snidane je prerusena - vstava Majda. Prebalit, prevleknout. Jit chystat jidlo Majde. Jit vzbudit Adelku a Tomase v 7:00. Dat susit pradlo. Dat nove pradlo prat.
Pokracovat za pochodu ve snidani, ohrivani caje na potreti vzdat.
Prebalit Majdu - bobek. Zacit krmit Majdu. Prerusit krmeni, nebot je uz 7:10 a ti lenosi nevstavaji. Jit je popohnat.
Utrit Adelce zadek, konecne vstala...a sla na wc. Jit utrit pusu Majde po jidle, vypustit ji na zem. Vysat drobecky (Nobelovu cenu vynalezci prirucniho vysavace). Stale myslet na techniku slalomu mezi detmi, hrackami a oblecenim.
Nachystat Adelce obleceni, vymenit si s ni nazory, co je a neni vhodne do aktualniho pocasi.
7:20 nemyslet na to, ze se mi chce uz pul hodiny curat a vydrzet to.
Premlouvat Adelku do oblekani. Chystat snidani manzelovi. Zacit krajet potraviny na vareni obeda.
Hura, Adelka je oblecena, dat ji najist. Vysat drobecky po snidani.
7:35 - uf, to uz je zase tolik? Nachystat Adelce cisteni zubu. Opet zapomenout na sve curani, ikdyz to se zda nemozne pri tekouci vode u ranni hygieny manzela.
Ucesat Adelku, 1 nebo 2, culik ci copanek? Vycistit brejle Adelce. Zacit ji oblekat a obouvat - zavazat boty. Opet vysvetlit, ze je 5 stupnu a to fakt neni na letni obleceni a sandalky.
7:50 Mocovy mechyr snad praskne! Rozdat pusy, a bezet na zachod - technika slalomu mezi hrackami je jiz temer dokonala.
8:00 konecne dosnidat. Posbirat hracky. Pokracovat s chystanim obeda. Zacit skladat pradlo ze vcera. Jit chystat svacinku Majde na ven. Posbirat hracky.
Vyndat mycku ze vcera. Nandat mycku z rana.
Skladat pradlo ze susicky, dat pradlo do susicky, dat prat dalsi pracku. Opet slalom, ale uz to neresit, hracky se posbiraji znovu az po navratu.
Konecne oblect sebe, utrit si pot ze zadku. Oblect Majdu, zabalit tasku s jidlem, plenkama, pitim a jit ven.
9:00 Konecne cerstvy vzduch a navaly ustupuji (opravdu nejsem v prechodu?)
Svizna chuze na nakup. Nakrmit Majdu. Uz ne tak svizna chuze z nakupu s nalozenym kocarkem.
10:30 posbirat hracky, prebalit Majdu, dovarit obed.
11:00 obedvat. Snazit se nakrmit Majdu. Vzdat to a nechat ji matlat se v testovinach.
Utrit Majdu, vysat drobecky (uz jsem rikala, ze bych dala Nobelovu cenu vynalezci prirucniho vysavace?)
11:30 Snazit se uspat Majdu. Uvarit si kafe. Skladat pradlo ze susicky, dat dalsi susit. Snazit se ignorovat rev Majdy. Jit uspavat Majdu. Pokracovat ve skladani pradla.
Roztridit pradlo do supliku. Vypit studene kafe. Vyhledavat na Internetu ubytovani na dovcu/mikinu pro Majdu/tricko pro Ady.....
12:30 jit pro Majdu, uklidit zbytek pradla. Jit chystat jidlo pro Majdu. Nakrmit Majdu, vysat drobecky, prebalit Majdu. Nachystat svacinu pro holky na ven.
Posbirat hracky. Posbirat nadobi. Posbirat hracky.
13:30 Oblect Majdu, oblect sebe. Vzit odpadky. Jit pro Adelku do skolky. Vyndat Majdu z auta, vynest Majdu nahoru. Oblect Adelku. Vystat scenu, ze neco nebylo po jejim. Snest Majdu, snest Adelku ze schodu. Nest tasku s vecma ze skolky. Narvat to vsechno do auta a na nic nezapomenout.
Jet na krouzek. Ignorovat rev a soustredit se na rizeni.
15:00 opravdu se tady da jen tak chvili sedet a nic nedelat? Ano, da! Usmivat se, jak se Majde libi zpivajici deti. Vratit se zpet na zem, prezit Adelcinu scenu a tvarit se, ze tohle neni moje dite.
Nakrmit Majdu, dat jidlo Adelce, sama rychle neco snist.
Jit se vycurat - kdo vi, kdy zas bude prilezitost!
Naskladat deti a veci do auta. Hledat misto na parkovani. Hledat misto na parkovani. Hledat misto na parkovani. Vyndat vsechno z auta.
16:30 Vysvlect Majdu, vyzout Adelku. Vyslechnout si milion duvodu, proc si neumyje ruce pred jidlem a po curani. Vyndat mycku. Nandat mycku.
Chystat veceri. Dat najist Adelce. Dat najist Majde. Vysat drobecky (asi uz jem to o te Nobelovce rikala, co?). Posbirat hracky.
17:45 Tridit pradlo na prani. Dat prat pracku (je opravdu mozne, aby 4 lidi naspinili tolik pradla?) Posbirat hracky.
Chvilka klidu u Kouzelne skolky.
19:53 jit napoustet vanu, vysvlect Majdu, nahazet deti do vany.
Jit vyndat pracku, dat susit. Vyndat pytle s odpadky. Dat nove.
Posbirat hracky.
Odmalovat si oblicej.
vyndat deti z vany.
Obleknout Majdu, hledat dudliky.
19:15 donutit Adelku vycistit si zuby. Donutit Adelku jit se vycurat.
Ignorovat rev Majdy a opet hledat dudliky.
19:55 to uz je tolik? Uspat Majdu, uspat Adelku.
20:05 Adelka spi. Majda rve.
20:10 Majda spi. V tichosti posbirat zbytek hracek.
20:15 Majda rve.
20:17 Majda spi.
20:20 Majda rve.
Ignorovat rev a dojist veceri.
A byla uz jsem curat?
Vzit Majdu k sobe.
Vyndat misticky a piticka z kabely, vyhazet zbytky jidla, vymyt lahvicky.
Jit se umyt.
Zkusit dat spat Majdu.
Vycistit si zuby.
21:30 a to jsem dnes chtela neco uhackovat, abych aspon v necem videla vysledek hned.....
Nachystat si prasek na nervy na zitra rano

   Už jste vybavili své děti na letní sezónu? Navštivte www.4mini.cz a nakupte vše potřebné na příjemnou letní dovolenou. Nabízíme body, overaly, ale i trika z lehkých, letních materiálů pro maximální komfort vašich dětí. 

   Navštivte naše stránky, nebo si nás přidejte na FB www.facebook.com/4mini.cz a sledujte novinky a akce na našem webu.

   Vaše 4mini.cz

Jako většina maminek své děti miluji, a tak o nich i velice často přemýšlím. Došlo mi, že mé děti se podobají návštěvám. Každé úplně jinak, a i já každé jiným způosobem miluji, obdivuji a vnímám. Začněme tedy poslední a nejmladší návštěvou:

Nelinka

V bytě i v srdci máte neútulno a zmatek, v tom zvonek a ve dveřích stojí někdo moc milý a sympatický. Stydíte se, nechcete návštěvu přivézt do takového prostředí. Přesto jí posadíte do svého obyváku a z poloprázdné ledničky vytáhnete to nejlepší co máte. Čas letí a vy najednou úplně zapomenete v jakém chaosu se nacházíte, návštěvu si užíváte a moc si přejete, aby nikdy neskončila. Zábava je v plném proudu a nikomu nevadí, že jí utoponce a pije obyčejnou vodu z kohoutku.

Přesně tak k nám přišla Nelinka. Je jí jedno, kde je, hlavně, že je s těmi, které si okamžitě získala, pořád se usmívá a je šťastná.

Tadeášek

Vše je nachystané a připravené. Navařili jste a napekli jste to nejlepší co dokážete. Sice nevíte, kdo přesně přijde, ale všichni o něm mluví jako o zázraku.  Návštěvu netrpělivě vyhlížíte v nejlepších šatech a ona se někde loudá. Pomalu to vzdáte, když bez zazvonění vtrhne přímo do obyváku někdo, komu chybí slušné vychování, jídlo hltá a dokonce si dělá nároky na vaší postel. A přesto vás něčím okouzlí, chytne a vy si bez něj život nedovedete představit. Nejspíš vás na něm láká to jak je jiný než vy, nespoutaný a živelný. Učíte se od něj.

Ahoj 🙂

Právě jsme spustili novou funkci v bazaru a sice zvětšování fotografií 🙂

Pro zvětšení stačí kliknout na danou fotografii u inzerátu a ta se automaticky zobrazí ve větší velikosti.

Hezký den, J* 

   Protože naší firmě záleží na službách poskytovaných našim zákazníků, rozhodli jsme se pro vás uspořádat víkendový slevový maraton na www.4mini.cz. Každých 12 hodin, počínaje dnešní půlnocí, zde uveřejníme nový slevový kód s jinou slevou. 

   Slevový kód, který uvolníme, vložíte do rámečku, který se nachází na spodní části obrazovky v sekci nákupní košík. V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat na email info@4mini.cz, nebo na tel. 601 578 628.

   Sledujte náš profil zde, nebo náš facebook http://www.facebook.com/4mini.cz a vychytejte nejvyšší slevy.

Vaše 4mini.cz.

Oznamujeme Vám, že jsme spustili ZDARMA ve spolupráci se spediční společností IN TIME SPEDICE novou službu "Chytrá SMS" u všech odesláných zásilek.

Nově každému příjemci zásilky budou odeslány dvě SMS zprávy a to:

1. První zpráva zůstává stejná jako doposud. Zašleme ji bezprostředně po odeslání zásilky, tzn. jeden pracovní den před prvním pokusem o doručení zásilky. Zpráva bude obsahovat:

• a. Identifikaci příkazce (což je náš obchod www.detskedrevenehracky.cz),
• b. číslo zásilky a referenční číslo,
• c. výši dobírky - (pokud jste zvolili tento typ úhrady),
• d. odkaz na www.INTIME.cz, kde můžete sledovat pohyb zásilky a dohledat kontakt na zákaznický servis.

2. Druhá zpráva bude odesílána vždy v den doručení ráno a bude obsahovat:

• a. Číslo zásilky z první SMS,
• b. informace, že si kurýr převzal zásilku pro doručení v daný den,
• c. informace o plánovaném časovém rozmezí, ve kterém bude zásilka doručována,
• d. GSM přímý kontakt na doručujícího kurýra, který bude zásilku doručovat.

Milé maminky, i ty budoucí, dovolila jsem si připravit pro vás recenzy tohoto kočárku. Byli a jsme s ním spokojení, až na nějaké drobnosti, s kterýma si šikovná maminka, nebo tatínek poradí 🙂Hlubokou korbičku jsme měli do 5. měsíce potom už jsme seděli sami a používali sportovní kočárek. autosedačka se dá taky  připevnit na konstrukci pomocí adaptérů, výborné pro nákupy.  Kočárek má svoje klady, ale i zápory. Pokusím se zaměřit na oboje stejně, i když zápory se hledají lépe 😀 Kola máme nafukovací, jednou jsme píchli, ale dědeček zpravil.

hluboká korba:

• korba je jedna z největších co se délky týče
• hluboká korba je opatřena měkkou vnitřní matrací a hygienickou vložkou, obě součásti lze vyjmout a vyprat
• díky polohovatelné zádové opěrce v hluboké korbě můžete větší dítě v korbě posadit
• rovněž hluboká verze má větrací odepínací okénko ze síťoviny
• hluboká korba se nasazuje pomocí adaptérů, ale vytahování a dávání korby je složitější!! 
• v případě potřeby lze celou korbu (např. pro snazší transport v autě) složit na plochý formát, do auta se vešel kočárek celý a bylo tam ještě místo
  
• kočárek i korba jsou opatřeny reflexními prvky pro bezpečnější pohyb na veřejných komunikacích, je správně odpružený, bezvadně se řídí, vydrží na lesních cestách, přímo v lese, i na hrozném povrchu. Kola se dají zaaretovat.
• součástí výbavy korbičky je pláštěnka
• stříška je hodně vysoká, v zimě fouká, v létě svítí do vnitř sluníčko. Takže v zímě jsme museli více zababuchávat a v létě jsme bez plíny přes kočár nevyšli. Dále se dá stříška buď stáhnout úplně dolů nebo nechat tak.
  
• do košíku je špatný přístup, ke tam příchytná tyčka od korbičky. S trochou snahy tam ale narveme i 5 klasických plných tašek... 😀
  

sportovní kočárek:

• kočárek je opatřen odlehčenou masivní hliníkovou konstrukcí zajišťující dobrou pevnost i pro jízdu v terénu 
• dobré jízdní vlastnosti umocňují velká nafukovací kola o průměru 30 cm
• všechna kola kočárku jsou odpružená, zadní kola mají regulaci tuhosti odpružení
• středy kol kočárku mají ložisková uložení
• bezpečná zadní nožní brzda je uložena uvnitř zadní osy, brzda je na 1*
  
• rukojeť kočárku je opatřena kloubem umožňujícím navolit optimální výšku úchopu
• zádová opěrka sportovního kočárku je plynule regulovatelná  pomocí řemínku s pojistkou, hůře se dává dítko do sedu. Musela jsm první Markétku nadzvednout a poté potáhnout do sedu. Možná jsem tak slabá... 🙂
  
• polohovací opěrka nohou
• bezpečnost dítěte zajišťují pětibodové  pásy a odnímatelné polohovací madlo před dítětem
• skládácí boudička sportovní verze je vybavena okénkem a kapsami
• v teplejších dnech lze zadní část boudy zipem odepnout, čímž vznikne praktické síťované odvětrávací okénko
• snímatelný prací potah
• součástí výbavy kočárku je i pumpička
• na podvozku lze převážet autosedačku ESPIRO NEO
• do košíku dáte maximálně mikinu a nákup o 5ti malých věcech při sportovní verzi...

autosedačka NEO

Obchod ROSTOUCÍ NÁBYTEK.eu získal díky spokojenosti ověřených zákazníků prestižní certifikát Ověřeno zákazníky.
Recenzi na tento obchod mohou psát pouze ověření zákazníci - tím máte jistotu pravdivosti recenzí.
Hodnocení lze učinit vyplněním dotazníku spokojenosti, který zákazníkům přijde po nákupu.
Více o Ověřeno zákazníky

S malým atopikem k moři? Určitě ano! Ale nečekejte po týdenním pobytu zázraky, pro plnou léčebnou sílu mořského klimatu (nejde jen o koupání, ale vhlký mořský vzduch, slunce a také psychickou pohodu) jsou třeba alespoň tři týdny pobytu, a to nejlépe mimo sezónu. Někdy i 14 dní stačí na zlepšení stavu. První týden se obvykle situace mírně zhorší, druhý týden stabilizuje, třetí týden zlepšuje. Preferujte pobyt mimo hlavní sezónu.
Na co u moře nezapomenout?
- Zvykejte na slanou vodu pomalu, první dny sprchujte ihned sladkou vodou, jak postupně kůže regeneruje, prodlužujte intervaly sprchování sladkou vodou a cca po pěti dnech je možné nechat působit slanou vodu až do večerního sprchování. Ona si kůže i sama řekne, zezačátku sůl může štípat, což by se mělo časem zlepšovat.
- Natírejte ochrannými krémy ještě před odchodem k moři, aby měly čas spojit se správně s pokožkou a správně chránily. U moře jsou určitě potřeba ty nejvyšší ochranné faktory.
- Nazapomínejte ošetřovat kůži po sprchování též promazávacími krémy (emolienty).
- Výborné i pro regeneraci dýchacích cest jsou ranní procházky, kdy je ve vzduchu nejvíce vlhkosti.
- Mezi 11 a 15 hod. je dobré se pobytu u vody vyhnout. Klasické opalování samozřejmě vhodné není vůbec, vždy střídat pobyt na slunci a pobyt ve stínu.

Tak všem, kdo k moři vyrážíte, přeju krásnou dovolenou 🙂

Článek jsem našla na internetových stránkách a moc jsem se u něj pobavila 🙂 Není z mého soukromého života 😀

Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva, v ledničce vymeteno, a tak jsem poslala svého muže do Tesla nakoupit. Povídám:“Drahý, v kuchyni máš lístek, co máš ´koupit.“ A šla jsem si po svém. Sedl do auta, odjel a za 15 minut telefon: „Prosím tě, jak mám koupit 250g hladké mouky?“ Místo lístku s nákupem velkým jako kráva mi sebral recept na buchtu, který jsem měla položený u počítače a jel podle toho nakupovat!

Mě pobavil, když mi „ukrad!“ ve sprše peelingový sprchový gel (byl línej si dojít pro svůj) a povídá: “Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Dyť je v tom nějakej písek nebo co, je to zkažený, ne?“

Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám, co to má syn na sobě? Tatínek, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách. V čem spal, to netuším.

Je to už dávno, dcera byla v jeslích. Tatínek ji šel konečně poprvé vyzvednout. Řekla jsem mu „Jitka má kyblíček“. Pro nás ženský je samozřejmé, že se jedná o značku na šatničce. Co myslíte, že hledal? Ano, samozřejmě hledal kýbl, ve kterém má dcera oblečení. Není to poklad?

On je pečlivý, přesný matematik, ale je třeba naprosto přesně nazvat položku, kterou chcete koupit, protože jinak nepřinese nic. Tak třeba „Šlehačku neměli“. A já na to: “Neměli? A koukal ses tam vedle jogurtu?“ On: “Jo,koukal, ale neměli. Měli tam 12% a 18% smetanu ke šlehání, ale šlehačku NE! A nedělej ze mě blbce!“

Vrcholným kouskem bylo“Kup mi vložky“. Napsala jsem mu na lístek „Libresse, oranžový obal, na kterém mají vpravo dole 5 hvězdiček a z toho 3 jsou plné a 2 vpravo jen obrysy“. Jenže v té době se zrovna u těchto vložek měnil obal: byl skoro stejný, jen těch hvězdiček tam najednou udělali místo 5 jen 4. No a byl v prdeli!

Volal mi z Delvity, vztekal se u regálu do telefonu na celé kolo, ať mu řeknu „přesný název těch vložek“ – ale ten já si samozřejmě nepamatuju, tak jsem ho požádala, ať mi PŘEČTE ty názvy, a tak začal nahlas do telefonu slabikovat „Libresse, Ultra Fit and Slim, Libresse….“ Já už ani nevím, co přinesl, ale myslím, že zákazníci i prodavačky v Delvitě měli tehdy docela veselé odpoledne. A můj muž mi řekl, že už nikdy mi vložky kupovat nepůjde.

Můj muž jen tak mimochodem povídá: “Já jsem ani nevěděl, že máme pračku se sušičkou!“ Já na to: „No to teda nemáme.“ On: “No to je divný, já jsem vypral prádlo a když jsem ho vyndal, tak bylo suchý! No ale stejně jsem ho pověsil na balkon, aby doschlo!!!“ Ano, prádlo bylo suché, protože nepustil vodu! Pračka tudíž neprala, on vyndal ty svý smradlavý a špinavý fusekle a ještě je pověsil na balkon!

Já jsem nedávno mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkami. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy: „No co, stejně se budou prát!“

Můj manžel jel jednou na služebku a místo sprcháče si vzal můj kondicionér na vlasy. Když jsem se ptala, co s ním dělal, tak prý myl (i vlasy). Prý mu bylo divný, že to nepění, ale asi prý nějaká novinka…

Můj muž miluje ty sladké čokoládové kokosové tyčinky, oplatky, banánky v čokoládě atd. Při nákupu v Kauflandu ukládáme všechno do tašek páté přes deváté a doma to vyklopíme a uklízíme, kam patří. Manžel iniciativní, jal se vybalovat nákup a své zamilované tyčinky si odnesl do svého šuplíku. Jenže se mu k těm dobrotám přimíchala i jedna malá náhradní kostka do WC, co se dává do obalu a zavěsí v záchodové míse. Večer u televize slyším jako vždy typické rozbalování a šustění, křupnutí, cucání a najednou vyskočil z pohovky, rozsvítil a zařval: „Fuj, co to dělají za hnůj, zase nějaká inovace…“. No zkrátka, mlsný jak pes a už neví, co by sežral.

Byla jsem v porodnici a chtěla jsem po manželovi koupit balení neperlivé vody, prsní vložky a toaletní papír. Dostala jsem balení minerálky, odličovací tampóny a papírové kuchyňské utěrky.

Uvařila jsem hrachovou polévku, dojedli jsme ji a juksem napustila vodu do hrnce, aby se odmočil. Druhý den jsem přišla z práce později než manžel a ptala jsem se, jestli má hlad. Odpověděl, že dojedl tu polívku…

Muž jel výjimečně do práce autem. Stál u semaforu, chtěl využít čas, tak že si koupí noviny. Rychle vystoupil z auta, šel ke stánku s novinami a najednou vidí, jak kolem jede tramvaj, kterou běžně jezdí. Tak se za ní rozběhl a dojel s ní do práce… Když šel z práce, vzpomněl si, že jel autem a auto nikde! Tak volal na policii, že mu ukradli auto… a policajti říkali: „Tak to jste byl vy, kdo nechal to auto na křižovatce???“

Manžel jel na služebku do Francie. Ptal se mě, co bych chtěla přivézt jako dárek. A protože si radši oblečení, parfémy a šminky kupuji sama, tak povídám: „Třeba nějakou masku na obličej.“ Ráno před odjezdem mě budí: „Prosím tě, jaký máš číslo obličeje???“ 

Včera jsem koupila chlebové placky Pita. Dala jsem je do zásobníku na chleba a když mi můj muž opět prolézal kde co, aby něco zbaštil, přišel za mnou s těmi plackami a ptá se: „Je tohle k jídlu?“ No a já, právě v dobré náladě mu říkám: „Ne, tohle je nový toaletní papír.“ A on odpověděl: „Tak proč je to mezi chlebem?“

Já jsem včera pekla rebarborový koláč, ruce upatlané od těsta a zapomněla jsem si vystříkat plech takovým sprejem místo vymazání. No a s těma zapatlanýma rukama říkám manželovi: „Mohl bys mi, prosím Tě, vystříkat pekáč?“ Jeho překvapený výraz vidím ještě teď, když se mě zeptal s mrknutím oka: „Teď… když děti ještě nespí???“

A ještě jeden k 30.dubnu:

Zeťák vyhazuje tchýni z balkónu a povídá jí:
Leť ty čarodějnice!!!
Jiný by tě zabil, ale já tě pouštím na svobodu!!

Jsme asi cvoci. Odevšud se na nás valí, co na nás vláda chystá, a že to není nic příjemného. Samé zdražování, ubírání, u nás staví další baráky, ale že by přistavovali i školky, to ne, a my se stejně chystáme pozvat třetí dítě. Nejsem ani 100% zdravá a vím, že doktoři budou pěkně vzteklí, až jim pak jednou řeknu že jsem v tom, důrazně mi říkali už u druhého, že ze zdravotních důvodů je přerušení možné až do 24.tt, s čímž jsem je kopla.

Víte, nejsem nezodpovědná, vím že se musím dětem zachovat "funkční" co nejdýl, ale zkrátka a moudře věřím svému tělu, že pokud na to nebude mít, vyřeší to samo - stejně jako se v sedmém týdnu zbavilo těch dvojčat těsně před Pepínem. Ale prostě vím, že děti mají být tři, že jsou propojené. Skutečně mi nejde o to, abych měla holčičku, jak mi 95% lidí podsouvá, nejsem tak umanutá a je mi jasný, že jestli to holka bude, už jim to nevymluvím. Ale já uvítám se srdcem dokořán i klučíka, přece bych ho nenechala v porodnici... 

Ani nevím proč tady tuhle obhajobu píšu, mám pocit že musím. Dlouho trvalo, než se odhodlal Honza, přece jenom já děti sice vychovávám, ale on vydělává většinu peněz, přestože já se taky snažím a kromě rodičovské domů nosím dalších 8 -10 tisíc měsíčně. Ale nechtěla jsem ho nutit, protože vím, že uživit takovou smečku je přece jen fuška. Vychovat z nich slušný lidi je taky dřina, úplně jiná, ale na druhou stranu k čemu budou slušný lidi, když budou mít hlad a nebudou mít v čem chodit - řečeno s nadsázkou...

Takže Lindo nebo Vítku, klidně přijďte, jen počítejte s tím, že jdete do rodiny, kde se budeme snažit abyste měli vše, co potřebujete, ale rozhodně nebudete mít vše, co budete chtít. Ale o to snad nejde. Čekají na vás dva bráškové, kteří už dlouho vysílají že chtějí mimi, Pepa specifikuje "sesčičku," ale když to bude bráška, taky se zlobit nebude. Jediný z čeho má strach, aby nemusel vracet Martínka 🙂

Všude se množí dotazy na to, jak chránit kůži atopika v létě, proto jen stručně shrnu základní zásady (a šikovné maminky mě třeba ještě doplní, je to sepsané jen narychlo 🙂).

1. pocení

V teplém období se všichni více potíme, u atopika to může vést k podráždění a zhoršení ekzému. Proto krátce sprchujte klidně každý den, vlažnou vodou, kůži ošetřit emolientem. Oblečení světlé, vzdušné.

2. koupání

U atopika není dobré apriori zakazovat jakoukoli činnost, pokud není znám její vliv na ekzém. Proto klidně vyzkoušejte, jak bude kůže reagovat na cachtání v bazénku 🙂 Opět platí, že je třeba po koupání kůži potřeba ošetřit.

3. slunění

Dnešní ranní řev

"Mamíííí, mamintoooo, pomoooc devlááá(želva), tady je devlaaa, pošííím pomoooc",
tak letím, kde je želva a na zemi ležela polomrtvá žížala, Sofi stála u ní jak solný sloup a nebyla schopná udělat ani krok a třepala se jak ratlík, v obličeji bílá, pusu modrou....

takže máme další na seznamu věcí, ze kterých má malá panickou hrůzu... :/

jen tak pro představu:
veškerý hmyz, včetně motýlů, berušek, mravenců
traktory, motorky a další "uřvané stroje"  - to nechápu vůbec, loni se vozila s dědou traktorem i na skútru
žížaly, hadi, želvy, rybičky v akvárku, všechno co je malé a "kloutí še to"....

No je to mazec, venku chodí s očima upřenýma k zemi a hlásí a řve u každého brouka, mravence, mouchy, nedejbože pavouka.... hauuuuu, co s tím?????

Protože představa, že by po mém dítěti mělo do přírody přistát každý den 8-10 jednorázových plen (po narození ještě víc) - to je 56-70 plen týdně!! ... takže určitě minimálně jeden celý balík týdně, tak to mě opravdu děsilo. Jonáš se nám narodil ale opravdu malinkatý, takže látkování nám ze začátku moc nešlo, než jsem tedy vyzkoušela novorozenecké látkové moderní plenky, které jsou mimochodem super. Dneska už bez problému látkujeme uplně, nicméně občas se "papírovka" hodí.

Prostě jsem vybírala z ekologičtějších a biodegradabilních plínek a zkoušela je. Pampers naplněné absorpčním gelem mě opravdu odpuzují, nemluvě o jejich zápachu před použitím a po použití je to ještě horší.

Pro informaci ještě uvádím, že dítko se mi nikdy neoprudilo ani z papírovek, ani z látkovek, asi tím, že jsme přebalovali občas i po 2 hodinách, jako starší a v noci už méně často.

Tady jsou moje zkušenosti:

První jsme vyzkoušeli Kikko ECO jednorázové pleny, dají se na internetu najít nejsnáz. Kupují se v balíkách po 32-40 ks podle velikosti, cena je cca 10,- Kč/ks pro velikost S.

Plenka je kompostovatelná tj. vyrobená z obnovitelných zdrojů a biologicky rozložitelných materiálu celá, kromě lepítek. Po jejich odtržení můžete plenku kompostovat, my jsme je pálili v kotli, protože je celá vyrobená z celuozy (včetně vnitřního nasákavého jádra). Pleny bez problému shořely, bez jakýchkoli zbytků a zápachu. Plenka má být plně rozložitelná za 90 dní (může trvat déle podle klimatických podmínek). Určitě ale bude i na smetišti ležet o x desítek, ne-li stovek let kratší dobu, než jiné další nejmenované super značky. Už jen tohle vědomí mi je umožňuje používat s menšími výčitkami svědomí vůči přírodě.

Toto je údajně skutečná odpověď v testu střední úrovně z chemie na univerzitě ve Washingtonu. Odpověď jednoho studenta byla tak "hluboká", že se profesor rozhodl podělit se o ni s kolegy na internetu.

Otázka Extra (Bonus): "Je peklo exotermické (uvolňuje teplo) nebo endotermické (absorbuje teplo)?"

Většina studentů napsala své domněnky na základě Boylova zákona (plyn se ochlazuje, když se roztahuje, a zahřívá se, když je stlačován) nebo nějakou variantu.

Jeden student ale napsal toto: Nejprve musíme vědět, jak se hmota pekla mění v čase. Potřebujeme tedy vědět poměr, ve kterém duše přicházejí do pekla, a poměr, ve kterém z něj odcházejí. Myslím, že můžeme předpokládat, že duše která se dostane do pekla, již nevyjde. Tudíž neodchází žádná duše. Pro představu, kolik duší přichází do pekla, se podívejme na jednotlivá náboženství v dnešním světě. Většina z nich tvrdí, že kdo není příslušníkem dané církve, přijde do pekla. od okamžiku, kdy existuje více než jedno náboženství a lidé nepatří do více než jedné církve můžeme předpokládat, že všechny duše přijdou do pekla. Na základě poměru mezi natalitou a mortalitou můžeme očekávat, že počet duší v pekle exponenciálně roste. Nyní se podívejme na poměr změny objemu pekla, protože podle Boyleova zákona pro udržení stejného tlaku a teploty musí objem růst úměrně k počtu přijatých duší. To nám dává dvě možnosti:
1) Jestliže se objem pekla zvětšuje pomaleji než v poměru, v jakém přicházejí duše do pekla, teplota a tlak pekla porostou, až peklo vybuchne.
2) Jestliže peklo roste rychleji než v poměru k přicházejícím duším, teplota a tlak budou klesat, až peklo zmrzne. Která z možností je správná?
Jestliže přijmeme postulát, který nastolila Tereza v prvním ročníku, čili
"Dříve bude v pekle zima, než se s tebou vyspím" a se zřetelem k tomu, že se mnou vyspala včera, musí být správná varianta číslo 2, peklo je tedy nepochybně exotermické a již zmrzlo. Závěr této teorie je, že pokud peklo zmrzlo, nepřijímá další duše, zaniklo a zůstalo pouze nebe, což je důkaz boží existence, který vysvětluje, proč Tereza včera v noci křičela "Ach můj Bože!"

Tento student jako jediný dostal 10 bodů.