Výsledky vyhledávání pro slovo “Tr”
BKM otec a syn. Naučil se přebalovat jednorázovky, potom látkovky a BKM mu taky jde! Každé ráno slyším z polospánku, jak se jim to spolu daří! Každé ráno mám hodinu až dvě k dobru, kdy můžu vypnout a usnout spánkem “nevzbudí mě ani pláč dítěte”. Během té doby stihne Martin vzbudit starší děti, nachystat svačiny do školy, snídaně podle potřeby všech, udělat smoothie, vykakat Majdaláčka, navázat si jej do šátku a uspat jej. Chlap, co se umí nejen po ránu postarat o děti je zatraceně sexy! 🧔🏽❤️👼😎
Je nějaká sleva na stranku Krteček? 🙂

Troufnete si odjet na dovolenou bez dětí? Čas strávený odděleně má výhody pro rodiče i děti
„A nebude vám to líto?“ - „Tak to víš, že si občas stýskneme.“ - „Já bych teda nejela. A ten můj taky ne.“ - Útržek jednoho z rozhovorů, jejichž četnost roste s tím, jak se blíží odlet na dovolenou. Tahle je totiž pro dospělé. Bez dětí.
Zamyslete se nad tím, jak to u vás po celý rok vypadá. Většinou se vše točí kolem dětí. Ať chcete nebo ne, berete na ně ohledy. Ve výběru restaurace, filmu v kině, co se bude číst před spaním, co se bude vařit o víkendu, kam se pojede na výlet a tak dále. A samozřejmě je to tak v pořádku. Často se však v tom kolečku běžného dne může ztratit to, že nejste jen matka a váš partner není jen otec. Jistě, péče o dítě je důležitá. Neméně důležitá je však také péče o partnerský vztah. Například uživatelka mailili píše: "Myslím, že je důležité jednou za čas vidět mého manžela jako obyčejného chlapa, a ne stále jen jako tatínka. Já si hlavně odpočinu po psychické stránce, nemusím být pořád ve střehu a plánovat co, kdy, kde."
Dvojí pohled
Péči o vztah si každý představuje jinak. Základní myšlenka by ale vždy měla být ta, že s partnerem máte čas sami pro sebe. Ať už zajdete na večeři, do kina, strávíte pár dní na wellness víkendu a nebo prožijete společně dovolenou.
Patříte-li k těm rodičům, kteří si dovolenou užijí nejlépe v obležení svých dětí a pozorováním, jak si užívají ony, pravděpodobně už jste někdy použili tuto větu: "Nepořizovali jsme si děti proto, abychom jezdili na dovolenou bez nich." A samozřejmě nejste jediní. V různých obměnách se objevuje v internetových diskuzích, které se tématu týkají. Například maminka denyzuza06 má na věc jasný názor: "Já na dovolenou bez dětí nejezdím, ale nemám nic proti tomu když bez nich někdo jede. Asi bych si dovolenou bez dětí neužila a nehodlám to ani zkoušet." Pokud jsou takto striktně nastavení oba partneři, není na tom nic špatného. Důvodů může být mnoho, od těch pocitových po ty finanční. O to důležitější v tomto případě je věnovat si dostatek času v průběhu roku, dávkovat si ho.
Oproti tomu druhá skupina rodičů se vyloženě těší, až si odpočine od řešení dětských záležitostí. A proč by mohla být taková dovolená strávená pouze s partnerem prospěšná? Například proto, že sbíráte společné zážitky. Společné zážitky, které jsou jen vaše a můžete se k nim vracet a vzpomínat na ně, když se vám nepoštěstí dlouho někam sami vyrazit. Dalším nezanedbatelným důvodem je utužování vztahu. Najednou máte na netatínkovskou a nemaminkovskou roli víc času než hodinu před spaním (během které stejně vyřešíte to, kdo zítra odváží/vyzvedává dítě ze školky, z kroužků apod.). Využijte to! Povídejte si, hrajte hry, sportujte, milujte se. Zkrátka dělejte cokoliv.

♡Podesáté a opět s chutí pomáhat♡
Začalo jaro! Příroda se znovu probouzí k životu a na Modrém koníku opět odstartovala charitativní dražba.
Stalo se už tradicí, že dvakrát do roka na Modrém koníku probíhá charitativní dražba. Kouzlem této tradice je poukázat na to, jak moc je možné dokázat, když jednotlivci spojí své síly. Vždy se draží výrobky, které vyrábí uživatelky Modrého koníka s cílem pomoci jiné uživatelce, jejíž dítě potřebuje určitou formou pomoci. Je to tedy vyloženě "koníkovská" akce, nikoliv "hurá" akce. Vše probíhá pod záštitou Dobročinného spolku šikovných holek, který byl zřízen především pro účely dražeb zde na Modrém koníku.
Tentokrát se celá dražba koná pro malého Dominička (syna uživatelky Zuzky @haficek), která vypráví tento životní příběh:
"Ahoj, jsem Zuzka a je mi 23 let, mému Dominičkovi jsou 3 roky. Můj chlapeček má bohužel tyto diagnózy: mutace v GRIN1 genu, epileptická encefalopatie, refrakterní epilepsie, těžká mentální retardace, centrální spastická kvadruparéza s axiální hypotonií, dystonický syndrom, hyperexcitabilita, porucha zraku a sluchu, mikrocefalie, faciální dysmorfie, atrofie, hypoplasie vermis mozečku, dystrofie a ústní soor. A jak to s námi všechno bylo? Těhotenství jsem měla víceméně bezproblémové, všechna vyšetření dopadla dobře, žádné podezření na genetickou vadu. V druhé polovině těhotenství jsem byla 2x hospitalizovaná kvůli tvrdnutí břicha. Pohyby jsem moc necítila, ale doktoři říkali, že je to nadváhou. Malý se narodil 1.4.2015 s váhou 2370 kg, porod byl bez problémů, byl na tři zatlačení venku. Místo prvotního pomazlení mi ho hned odnesli na resuscitaci a po chvíli mi řekli, že ho odváží do Olomouce kvůli poklesu srdíčka. Druhý den mi ho přivezli s tím, že je srdíčko v pořádku, ale sestry si ho týden nechávaly u sebe, protože když plakal, přestával dýchat a modral. Bohužel jsem nekojila, malý se nechtěl přisát a tak byl krmený sondou do žaludku. Když se vše zlepšilo, pustili nás po 14 dnech domů s diagnózou hypotonie. Už jsem myslela, že to nejtěžší je za námi. Pak nás ale pediatra upozornila na záškuby rukou, následně na neurologii Dominičkovi ve 2 měsících diagnostikovali epilepsii a nasadili mu Diazepam a další léky. Od porodnice jsme museli cvičit vojtovku. Já to nemohla dělat, nesnesla jsem jeho pláč, bylo to pro mě ubližování, a tak to dělal tatínek malého. Jenže ten nás chvíli po porodu opustil a tak jsem se vojtovku naučila, překonala jsem svůj strach a cvičíme doposud, bohužel bez žádných výsledků. V půl roce doktoři také zjistili, že je malý slepý na jedno očičko. K tomu jsme každou chvíli byli hospitalizovaní na JIPce, ať už v Brně, Olomouci, v Praze v Motole atd., protože malý pořád blinkal a byl z toho důvodu dehydrovaný. Do roka papal z flašky, následně přes sondu, pak mu zavedli PEG. Byli jsme na desítkách vyšetření, malému dělali magnetickou rezonanci, genetické testy, vzali mu mozkomíšní mok z páteře… bylo toho hodně. Dokonce mi malého v jedné nemocnici sestra předávkovala 3násobnou dávkou léků, včas to zjistila druhá sestra, která tu první střídala na směně, museli mu rychle vypumpovat žaludek, bylo štěstí, že to vůbec přežil. Rok jsme čekali na výsledky genetických testů. Letos v květnu nám oznámili hlavní diagnózu. Mutace v GRIN1 genu. Dominiček je v České republice jediný s touto diagnózou a na světě je celkem 25 lidi, kdo má tuto mutaci genu. Prognóza pro jeho život bohužel s ostatními diagnózami není dobrá. V nemocnici mi řekli, ať si udělám další dítě a ať se na malého nefixuji, že nikdo neví, jak dlouho tady bude. S touto nemocí se nedá nic dělat, mutace genů se léčit nedá. Je stále na úrovni novorozence, v ruce nic neudrží, nesedí, jen leží a kouká. Akorát se začal více smát, když mu něco povídám. S přítelem jsme se k sobě vrátili tím způsobem, že každý žijeme ve svém bytě, ale dává na malého peníze, vozí nás po doktorech a každý druhý den je s námi. Jezdíme také s Dominičkem do zoo mu ukazovat zvířátka. Beru ho do herničky poválet se v kuličkách, pořád mu něco povídám a ukazuji, a hodně se mazlíme. Víc prý pro něj ani dělat nemůžu.
Teď v září prodělal můj statečný Dominiček svou první operaci. Udělali mu fundoplikaci svorkou mezi žaludkem a jícnem, aby pořád neblinkal a nabral na váze. Teď v září mu také vylezl jeho první zoubek. Abychom mu ulehčili trošku v jeho životě, potřebujeme pro něj speciální pomůcky. Teď jsme koupili speciálně upravenou autosedačku za 31 tisíc. Dále vyřizujeme s úřady příspěvek na speciální kočárek, který stojí 70 tisíc, z toho 20 tisíc by měla dát pojišťovna. Časem pro něj budeme potřebovat i speciální polohovací postel, její cenu a jaký příspěvek dá pojišťovna teprve zjišťujeme. Asi 3 měsíce nám také finančně vypomáhá Dobrý anděl. V Amsterdamu se také chystá sraz lidí s touto diagnózou mutace v GRIN1 genu, kam bychom rádi jeli, abychom zjistili o této diagnóze více přímo od rodin, které se s ní také potýkají. Rádi bychom si s nimi popovídali a třeba i zjistili, jak více Dominičkovi můžeme pomoci. Jsem na Facebooku ve skupině těchto lidí, kde si píšeme anglicky. Je tam třeba chlapeček, co se v 5 letech poprvé napil z hrníčku, je tam 18letá dívka, která chodí do práce. Jsou tam i děti, které chodí, ale i děti, které stejně jako Dominiček ani samy nejí, nehýbou se atd. Ale třeba je pro nás ještě nějaká naděje. Proto bychom rádi poprosili o pomoc, aby Dominiček dostal alespoň nějakou šanci na lepší život. Děkujeme.
Zuzka s Dominičkem"
Pokud Vás Zuzčin příběh oslovil a chtěli byste rovněž pomoci, dražbu najdete v Charitativní skupině zde. Pro dražby je zřízený transparentní účet, na který lze přispět jakoukoliv částkou i bez zapojení se do samotné dražby.
Moc držím pěsti, aby se i tato jubilejní desátá charitativní dražba vydařila a finanční prostředky alespoň trochu ulehčily život malému Dominičkovi a jeho mamince Zuzce.

Poporodní komplikace jménem stresová inkontinence. Podle závažnosti se dělí na 3 stupně
Téměř každá třetí dospělá žena se někdy setkala s únikem moči. Během těhotenství a poporodního období se jedná o jednu z nejčastějších obtíží. Sice ne nebezpečná, ale velice nepříjemná, to je takzvaná stresová inkontinence.
V normálním případě je moč shromažďována v močovém měchýři a v případě jeho naplnění je vědomě vyprázdněn. To, že moč zůstává tam, kde má, mají na starosti následující mechanismy:
- Inervace močového měchýře – ta je v případě stresové inkontinence neporušena
- Svěrač močové trubice je sval, který drží močovou trubici uzavřenou
- Hluboká vrstva pánevního dna fixuje močovou trubici v poloze, která také brání úniku moči, protože při zvýšení nitrobřišního tlaku dojde k jejímu stlačení
Podstata stresové inkontinence tkví právě v dysfunkci hluboké vrstvy pánevního dna. Pánevní orgány (moč. měchýř, ženské pohl. orgány, konečník) sestupují níže, močová trubice se uvolňuje ze své polohy. Svěrač sice do určité míry moč udrží, nicméně při ztížených podmínkách sám práci nezvládne. A tak při zvýšení nitrobřišního tlaku (tzv. stresu) – při smíchu, kašli, zvedání těžších břemen, dochází k inkontinenci moči. Stresová inkontinence pramenící z nedostatečné funkce svěrače je oproti tomu spíše raritní. Samozřejmě existují i jiné druhy inkontinence, nicméně ty v drtivé většině nesouvisí s porodem a těhotenstvím.
Pohled shora (z břicha) na svaly pánevního dna.
Hluboká vrstva svalů PD je označena jako Levator ani.

Canpol babies: cesta od první láhve až po světovou špičku
Bratři Tomáš a Kryštof asi v 90. letech netušili, že z malé rodinné firmy vybudují časem celosvětovou a uznávanou značku kojeneckých potřeb pro miminka a jejich maminky. Začalo to přitom nevinně, když přivezl jeden ze zakladatelů svému synkovi kojeneckou láhev z Anglie.
Některé maminky možná ani netuší, že značka Canpol babies pochází z Polska, kde jí v roce 1990 založili bratři Biedrzyccy. Byť je odvětví kojenecký potřeb velmi konkurenční, tak značka stále získává další a další loajální zákazníky ve více než 50 zemích světa. Cesta to ale byla klikatá - v 80. letech dovezl jeden z bratrů svému novorozenému synovi kojeneckou plastovou láhev z Anglie a zjistil, že zde tyto produkty zcela chybí. Časem proto začali s vlastní výrobou. A víte co? Ten malý synek je momentálně vedoucím marketingového oddělení celé firmy.
Také u nás v Česku se může značka Canpol babies pyšnit skvělým postavením na trhu kojeneckých potřeb, a to hlavně díky své dlouholeté tradici, spokojeným zákaznicím, ale i inovativnímu přístupu, novým technologiím a bezpečným materiálům. Vyrábíme nejen bezpečné a funkční výrobky, ale také moderní designy pro náročné zákazníky a jejich miminka.
Značka však není postavena pouze na výrobě antikolikových kojeneckých lahví pro ty nejmenší, ale zaměřuje se na široký sortiment ve všech směrech mateřství a kojení. Zajímají vás podrobnosti? Pojďme si jednotlivé kategorie představit.
Maminkám: ulehčete si začátek mateřství s Canpol babies
Kojeneckou lahví to začalo, ale široký sortiment značky Canpol babies je určen nejen kojencům či batolatům, ale i novopečeným maminkám. Tato kategorie je pro nás velmi důležitá, protože právě tyto produkty využijí maminky ihned po porodu a v období šestinedělí, které může být občas náročné. Klademe velký důraz na bezpečnost, pohodlí i funkčnost.
Malej má teď nutkání cpát si ruce hluboko do krku a provokovat tím dávící reflex. Zároveň, když ho nechám "příliš" dlouho v ohrádce, stoupne si k okraji (má ho v úrovni brady) chytí se rukama a klátí se dopředu a dozadu. Takže dnes celý den poblinkával a třešinku na dort navršil tím že si prokousl ret (tím jeho klácením v ohrádce)... nevím jestli je to jeho chování normální, ale jsem z toho na mrtvici... jinak se máme fááájn 🙂
Mrňous chtěl dnes hrát s puberťákem na dvoře na schovávanou. Puberťák se tvářil patřičně otráveně - do chvíle, než mrňous prohlásil: ty počítej a já se ti schovám pod sušák s prádlem 🙂.
Pro to naše mímo 👶💜 z veletrhu FOR KiDS 😊 dnes krásný den plný úsměvů 😀🌞
#noxys #noxysmamablog #forbaby #zavinovacka #
Tak jsem se zase jednou pobavila 🙂
Vědci zjistili ... 🙂
http://supermamy.maminka.cz/clanek/pro-zeny-sup...
Ve zkratce
Dítě by nemělo spát s rodiči déle jak 6 měsíců, pak totiž má méně kvalitní spánek když už bude ve svém pokoji.
No tka nevím náš syn se přestěhoval do pokojíku v 5m (pravda je propojený s ložnicí a postel mě asi o 2m dál ) ale že by teda výrazně měl lepší spánek?
ve třech letech se budí 2x za noc (teď už hlavně na čůrání, a dokonce překvapil a i jen 1x - nepočítám ranní budíček 6h a pak jde spát k nám) a zhruba 1-2x za týden má horší dny kdy se budí 4x (i vícekrát)
> tak vědci kde jsme udělala chybu? Jaktože nespí???
:D
Na podzim zasazen stromeček a ted tento silák se bude měřit se stromečkem.
Vypadá už jako rozený farmář ?
Za vše může Beba Comfort 2 800 gramů, na které jsem vyrostl 🙂
Co s tim budeme delat?
Pravdepodobne uz nase deti budou zahlceny odpady, ktere produkujeme a pociti dusledky toho, jak se chovame k matce Zemi😞
https://www.forbes.com/sites/trevornace/2018/04...

Kolik můžete v těhotenství přibrat aneb opravdu jíte za dva?
"Prosím tě, jíš jak vrabec! Jen si pěkně přidej, vždyť teď jíš za dva!" Velmi oblíbená věta, která vás v průběhu těhotenství zcela jistě nemine. Ale je to skutečně tak? Opravdu jíte za dva? A existují vůbec nějaká doporučení, týkající se váhového přírůstku v těhotenství?
Individuální záležitost
Těžko povědět, zda v období těhotenství existuje víc individuální téma než váha v těhotenství. "Ahoj, já jsem asi rekordman trošku. Nevím, kolik to bylo v jakém týdnu, ale celkem jsem přibrala 33 kilo," píše v naší diskuzi maminka romcovaklarka.
Za ideální váhový přírůstek je v těhotenství obecně považováno 12 - 15 kilogramů, s ohledem na výchozí váhu nastávající maminky. Pokud již před těhotenstvím bojujete s nadváhou, je ideál pohybovat se na spodní hranici doporučení, ale i v nižších číslech. Pokud jste naopak velmi drobná, nebojte se přibrat o trochu víc. V případě, že aktuálně stojíte před výzvou otěhotnět, zamyslete se i nad tím, jaké číslo se vám objevuje na váze. Čím blíž budete na začátku těhotenství své ideální (zdravé) váze, tím lepší start do těhotenství budete mít.
První trimestr
Není výjimkou, že v prvních měsících těhotenství nastávající maminky váhu spíš ztrácejí, než nabírají. Viníkem této situace jsou nejčastěji těhotenské nevolnosti, s kterými se v prvním trimestru potýká nemalé procento žen. Pokud však vaše váha klesá rychle, je nasnadě poradit se s vaším gynekologem. V první řadě musíte vždy myslet na zdraví své a svého dítěte.
Včera jsme měli ve škole třídní schůzky, musela jsem tam být do 18.00, takže opravdu výjimečně vyzvedával kluka ze školky manžel. Jeli domů oklikou přes les, prý se tam spravuje cesta, takže tam byly hromady makadamu, kamení a hlavně veliká kaluž. Na té kaluži si pouštěli lodičky z kůry a pak na ně házeli makadam a potápěli je.Kluk mi to nadšeně popisoval, manžel byl spokojený a já jsem měla radost, že si to užili - do té chvíle, než jsem uviděla sváteční softshellku, kalhoty a boty - uf 😀.
Rozhodla jsem se, že pro vás zítra vyhlásím soutěž o srdíčko... Čeho se tak asi může týkat? 😉

A je to tu, je krásný duben, pátek 13.!!! Tak to je ideální čas na účast v koníkovské charitní dražbě. Jsem hrdá, že můžu svou troškou přispět na úžasného Dominika - bojovníka. Nejen tenhle můj výtvor můžete dražit a přispět tak na dobrou věc. Není to moje první a zdaleka ani poslední dražba, kdy tvořím. Každoročně se těším na duben a listopad, kdy můžu mou zábavou způsobit rovnou dvojnásobnou radost. Pojďte se mnou do toho 😉
Na softshellový kabátek si můžete přihodit do neděle 15.4 do 22:00
Za jak dlouho "pochopili" děti, že mají šlapat na kole? Né jezdit, ale že musejí střídat nohy a šlapat.
Syn má odrážedlo, kolo jsem zatím nekoupili - máme možnost k odrážedlu namntovat šlapky (ty jsme koupili) ale syn sedí a čeká až ho budeme tlačit 🙂. A když už hýbe nohama tka dozadu nebo jen jednou a druhou ze špalky sundá 😀 > vůbec na něj netlačíme má 3 roky a moře času. Chtěli jsem kolo koupit tedy až v létě a proto jsem zatím dokoupili ty šlapky, ale asi to necháme na Vánoce či 4-narozeniny 🙂.
ÚSTAVNÍ nebo RODINNÁ PÉČE
Dobrý den, možná to sem přímo nepatří,ale jsou tu rodiče. A proto by Vás možná zajímalo, že právě probíhá kampaň Asociace Dítě a Rodina - DĚTI PATŘÍ DO RODIN, NE DO ÚSTAVŮ. V kostce - směřuje k omezení ústavní péče, klade důraz na intenzivní práci a podporu biologických rodin a propaguje náhradní rodinnou péči především u těch NEJMENŠÍCH – miminek/kojenců. Prosím podívejte se na to a pokud Vás to nějakým způsobem osloví, můžete rovnou podepsat petici. Mockrát děkuji za Váš čas. http://bit.ly/petice_ustavy

Posazovat, nebo neposazovat? Pasivní sed může narušit motorický vývoj dítěte
Posazovat nebo neposazovat dítě, které ještě nesedí. Učit ho to, pomáhat mu? Odborníci, kteří se zabývají motorickým vývojem dítěte, se shodují, že ne, jelikož to může zanechat jisté následky. Teď si asi spousta maminek řekne, že je to přehnané, vždyť co se může stát, když malé dítě na chviličku posadíte do chodítka nebo opřete o polštáře.
I malá chvíle stačí ke vzniku potíží
Co se může stát? Na první pohled nic, ale zkuste si vzpomenout, kolik malých chviliček stačilo děťátku k tomu, aby posílilo svaly a zvládlo zvedat hlavičku. Opravdu i chviličky stačí, nasčítají-li se, mohou se posílit nesprávné svaly a vznikat špatné pohybové vzorce, což do budoucna vede k potížím.
U malého dítěte je velmi důležité vybudovat správné pohybové vzorce, správné držení těla. Je to základ, na kterém bude dítě stavět, základ, na který se budou nabalovat další dovednosti.
Pokud základ nebude pevný a správný, nebudou ani další dovednosti správné a postupně povedou k potížím, ne nyní, ale třeba až později v dospělosti. Časté bolesti zad a hlavy, blokace, vyhřezlé ploténky, výměny kyčelních kloubů, neplodnost způsobená chybným postavením kostrče, to vše může být následek.
Vyhýbejte se pasivnímu sedu, počkejte si na sed aktivní

Klokánkování aneb kde se vzala tato metoda a proč je tak zázračná?
Předčasné narození miminka je událost, která velmi zasáhne matku i dítě. Náročná je ale nejen pro ně, samozřejmě také pro celou rodinu. Klokánkování patří k metodám, které mohou pomoci nejen dítěti, ale také jeho rodičům. Pojďte se podívat, co obnáší a jaké jsou jeho výsledky.
Výchozí stav
Miminko přichází na svět nezralé, nepřipravené jak fyzicky, tak psychicky. Stejně nepřipravení jsou ale také jeho rodiče. Představte si, že místo zdravého miminka, které můžete okamžitě chovat, máte najednou před sebou uzlíček, který mnohdy neváží ani kilogram. Jeho cesta z pohodlí matčina bříška vede rovnou do cizího prostředí inkubátoru, místo do připravené postýlky. Tento krok je naprosto nezbytný k zajištění základních životních funkcí.
Miminko se v tuto chvíli ovšem necítí (a ani nemůže cítit) bezpečně. Je předčasně vystaveno hluku, nadměrnému světlu a navíc bolestivým podnětům, kterým se bohužel péče o nedonošené děti z lékařského hlediska nevyhne. Metoda klokánkování významně pomáhá, aby se nejen miminko, ale také jeho rodiče lépe sžili, zmírnili pocity stresu, které po takové události nastávají.
Klokaní péče
A o co tedy vlastně jde? Jde o co největší a nejdelší kontakt matky s dítětem, tzv. skin to skin (kůže na kůži). Miminko je ideálně oblečeno pouze v plence a přiloženo vertikálně na nahou hruď matky, která by měla zaujmout polohu v polosedu. Následně se přikrývá dekou nebo peřinkou, případně halenkou, tričkem. Odborné publikace uvádí různé výhody, shodují se však v tom, že klokánkované děti výrazně zlepšují svou termoregulaci, dýchání, tepovou frekvenci a jsou méně náchylné k infekcím. Také se snižuje riziko apnoí (vynechání dechu trvající déle než 20 vteřin) a zlepšuje se spánek. Právě zlepšení spánku je jednou z nejdůležitějších výhod, protože díky delšímu spánku nedonošené děti spotřebují méně energie a neztrácí tolik hmotnosti. A hmotnostní nárůst je jedním z klíčových ukazatelů zlepšování stavu miminka.
Vcera vecer uspavam T. Uz byl nalomeny, polozila jsem ho do postylky,a v tom se vzbudil a zacal hrozne, ale hrozne brecet. Rozhodil rukama,vytrestil oci, a spustil neskutecny brek...Nejspis se neceho lekl...?! Vzala jsem ho do naruce a chtela uklidnit, ale neslo to. Byl skoro fialovy jak brecel, behem par vterin se tak zpotil,ze mel mokre pyzamko..To jsem jeste nezazila ☹ Usnul na me asi za 10 minut, a dala jsem ho zpet do postylky. Porad jsem ho chodila kontrolovat,a behem spanku se najednou hrozne poblinkal,uplne to z nej vyletelo. A to od narozeni skutecne nikdy neblinkal...V noci pri prebalovani se poblinkal znovu, ale vazne hodne...Vzala jsem si ho do postele, a spal klidne. Rano se na me smal, vse dobre...A behem chvile opet neskutecne blinkani ☹ Ted usnul sam, coz se taky stalo mozna tak 2x od narozeni...Myslite,ze to muze byt spojene s tim zachvatem vecer? ☹ Mam hrozny strach...

Čtení dětem aneb rituál, který rozvíjí osobnost dítěte. Kdy a jakými knihami začít?
"Mamíííí, tatíííí, pojďte už číst!" Pokud patříte k rodičům, kteří každý večer slyší od svých ratolestí něco podobného, nezbývá, než vám pogratulovat a pochválit vás. Jak a proč ze čtení udělat zábavu a pravidelně se opakující rituál?
Kdy začít?
Otázka, na kterou se dá odpovědět velice jednoduše - čím dříve, tím lépe! Čím dřív totiž začnete děti zvykat na pravidelnou činnost, tím větší máte pravděpodobnost, že se zautomatizuje a stane se rituálem. Číst knížky tedy můžete už v okamžiku, kdy máte miminko v bříšku. Vnímat bude váš hlas, jeho melodii a barvu.
Dál pak volte knihy tak, aby dítě zaujaly - kojenci jistě ocení velká obrázková leporela, která budou moci "ochutnávat" a libovolně muchlovat. Vy jim můžete o obrázcích vyprávět. Batolata pak budou mít radost z bohatě ilustrovaných knih s říkankami, básničkami nebo písničkami. Předškolní děti už ocení příběh, klasické pohádky, od věci pak jistě nejsou knihy pojednávající o škole, které vám pomohou krásně je připravit.
Jak začít?
Pokud právě přemýšlíte o tom, že se čtením začnete, zamyslete se hlavně nad tematikou. Ne každé dítě, kterému zatím nebylo čteno, si ochotně sedne, případně lehne a bude vytrvale poslouchat. Knihy pro děti vybírejte nejen podle věkového určení, které většinou nesou, ale hlavně podle toho, co je zajímá.

Pomáháte rádi? Tak pomozte spolu s námi Dominikovi!
Pomáháte rádi? Tak pomozte spolu s námi malému Dominikovi!
Že nevíte jak?
Jednodušší už to být nemůže! Navštivte skupinu Charitativní dražba, vyberte si výrobky, které se vám líbí a o které opravdu moc stojíte, a zkuste je vyhrát!
A jak to přesně funguje?
Mnohým z nás je princip dobročinné aukce, nebo také dražby, znám. A těm méně znalým se to pokusíme stručně vysvětlit 🙂
Aukce je v podstatě soutěž o to, kdo nabídne nejvyšší cenu za konkrétní produkt v určitém časovém období. Předmět potom získává ten, jehož nabídka je při ukončení aukce nejvyšší a cenu předmětu uhradí.







