Logopedka Dana Svozilová je členkou Asociace logopedů ve školství, od roku 2013 vede skupinové logopedické kroužky a individuální hodiny nejen pro děti, ale i dospělou klientelu a v současné situaci se zaměřuje také na on-line individuální logopedické konzultace.

Na co všechno se jí můžete ptát? Poradí vám, jak na správný vývoj řeči dítěte, jak rozvíjet sluchovou a zrakovou paměť nebo jak řešit specifické problémy jako opožděný vývoj řeči, dysfázie, dysartrie  atp. a co by děti v konkrétním věku již měli umět. Pokud vás tedy doma některý z podobných problémů trápí, neostýchejte se napsat anonymní dotaz. 

Už od dnešního dne můžete do Logopedické poradny vkládat své dotazy. Všechny otázky jsou v Poradnách zdarma a anonymní. 

Držíme Vám palce a přejeme krásný den!
Modrý koník team

Čeho si všimnete jako první u člověka, kterého jste právě poznali? Byla vaše odpověď úsměv, nebo zuby? Pak nejste sami. Podobně odpovídají lidé v mnoha průzkumech. Orální hygiena je důležitá součást běžného života nás dospělých, ale také dětí. Následující tipy, informace a doporučení vám jistě pomohou se o ty krásné zoubky postarat a ustanovit dobré dentální návyky. 

Spousta rodičů váhá, kdy vlastně dítko poprvé vzít k zubaři. Nejnovější doporučení nabádají k první návštěvě po prořezání prvního zoubku, což je zhruba ve věku 6-12 měsíců. Zubní lékaři apelují na rodiče, aby děti vodili na pravidelné preventivní prohlídky a v žádném případě nenechali první návštěvu až na dobu, kdy se objeví první kazy. Je důležité, aby si dítě na prohlídky zvyklo a návštěva zubaře nebyla automaticky traumatizujícím zážitkem. Ideální jsou dvě návštěvy ročně, pokud dítko nemá zubní problémy. Rodič by měl tyto návštěvy dostatečně využít a informovat se co nejvíce v oblasti péče dětských zubů a konzultovat nejasnosti. Spousta všeobecných rad k péči o dětský chrup je volně přístupná na internetu. Jako vždy informace se různí a váš zubař by vám měl poskytnout odborný pohled. Co by měli rodiče vědět? O co by se měli zajímat? 

První čištění - Mléčný chrup je u našich dětí sice dočasný, ale péče o něj je stejně důležitá, jako péče o stálé zuby. Někteří stomatologové doporučují ideálně vytřít pusinku dítěte jemně navlhčenou gázou nebo hadříkem po každém krmení. A to od narození. Ačkoliv toto doporučení jistě ničemu neuškodí a je dobrou přípravou na opravdové čištění zubů, většina zubařů se shoduje, že tato praktika by rozhodně měla být zavedena s prvním zoubkem a čistit je minimálně dvakrát denně. Možná se to nezdá, ale plak se na zoubcích začne tvořit prakticky okamžitě. 

Technika a dohled - Dentální hygienistka nebo zubní lékař by rodičům měli ukázat správné techniky čištění. Jak již bylo řečeno, zubní plak se na zubech začne usazovat téměř okamžitě. V současné době se u dočasného chrupu preferuje technika “malé kroužky”. Rodiče se často ptají, kdy nad dětmi musí dohlížet u čištění zubů. Ačkoliv se to může zdát jako přehnané, zubaři doporučují dohled do zhruba deseti let dítěte. U čištění zubů je důležitá právě zmiňovaná technika, kterou malé děti často dostatečně neumějí. Dočišťování zubů je tedy často potřeba. U teenagerů pak nastává nový problém s celkovým bojkotem hygieny. Tady se dohled tedy také vyplatí, ale to je asi snadněji řečené, než udělané. 

První kartáčky - Zmíněný navlhčený hadřík funguje skvěle na řezáky, kdy jejich povrch stačí jen otřít. Stoličky je ale nejlepší čistit už opravdovým kartáčkem. Na začátek stačí tzv. „prsťáček“. Dr.Brown's vyrábí tento kartáček z měkkého BPA free materiálu. 

V balení je k němu i praktické hygienické pouzdro. Rodič si tohoto zubního pomocníka jednoduše nasadí na prst, navlhčí ve vodě a jemně promasíruje pusinku dítěte. Dětem by se neměly čistit zuby pastou do zhruba 12-18 měsíců. Váš zubař by vás měl dostatečně informovat kdy a jak začít se zubní pastou. U větších dětí můžete zkusit už “opravdový” kartáček nebo ho kombinovat s “prsťáčkem”.  Čištění zubů je někdy nepříjemnou procedurou a nejeden rodič jistě potvrdí, že u nich doma vyzkoušeli snad úplně všechno. Funkčnost a kvalita kartáčku by měly být prvním kritériem při jeho koupi, ale k motivaci klidně zakupte funkční kartáček s barevným potiskem, oblíbenou postavičkou nebo zvířátkem. Dr. Brown's se ve vývoji zubních kartáčků spojil se zubařem, který navrhl tyto krásné kartáčky.

Zdravý životní styl - to je téma, které každý z nás teoreticky zná velice dobře, ale často v praxi děláme chyby...
Snažíte se vést své děti k zásadám zdravého životního stylu, ke kterému bez pochyb patří kvalitní a pravidelná strava, pitný režim, pohyb a dostatek spánku? Tyto návyky si člověk buduje již od dětství a nese si je po celý život. Mnoho z nás postupem času však zjistilo, že zažité návyky nebyly správné, a tak se je snaží v dospělosti změnit k lepšímu a předcházet tak nemocem. Pro své děti však chceme to nejlepší, a tak se je snažíme zasvětit do světa zdravého životního stylu již od ranného dětství. Zároveň jim vysvětlujeme, jak je důležité o své zdaví pečovat a chodit pravidelně na lékařské prohlídky. Někdy to nemáme s dětmi lehké - při snaze vysvětlit jim, co je pro ně dobré - a ne vše děti od rodičů přijímají kladně. Hraní však děti baví a je skvělé, když můžeme dětské hračky využít i pro budování důležitých postojů ke svému zdraví.

Jestliže se vám tito pomocníci pro vaše děti líbí a chcete je vyhrát, zapojte se do soutěže a splňte následující pravidla:

👉 Dej lajk tomuto článku.

👉 Přidej se do skupiny Fisher-Price - klik ZDE!

👉 Do skupiny vlož příspěvek, ve kterém nám napiš:

1. Pokud soutěžíš o lékařský kufřík: napiš, jak učíš děti pečovat o své zdraví - stravování, sport, vitamíny, spánek - nezapomeň přidat foto a #fisherprice_lekar !
   
2. Pokud soutěžíš o zpívající misku - napiš recept na zdravé a oblíbené jídlo svých dětí - nezapomeň přidat foto a #fisherprice_varim ! !

Dlouho jsem přemýšlela, jestli tento "dopis" mamince, které zemřelo dítě před porodem,  zveřejnit. Nakonec jsem se k tomu odhodlala. Třeba někomu pomůže...

Moje milá,

i když vím, že není žádná síla, která by dokázala zmírnit Tvoji bolest, chtěla bych Tě alespoň pozdravit a dodat trochu síly a víry, že nakonec bude lépe… 

Mám za sebou několik potratů a porod mrtvé holčičky v 16 týdnu. Neumím si vůbec představit, že bych přišla o děťátko už tak veliké, jako bylo to Tvoje. Ale i když teď to  vypadá nemožně, věř, že časem se bolest zmenší a otupí.  Nikdy neodejde docela, ale tak nějak se postupně stane Tvojí součástí. Naučíte se spolu žít. Naučíte se navzájem obohatit. 

Bude to trvat dlouho, ale časem se dokážeš smát i plakat radostí.

Co se stalo, není Tvoje vina. To, že jsi si dávala k snídani kávu a jednou, když bylo obrovské horko, sis dala malé pivo, ničemu neublížilo. Jsou věci, které nedokážeme ovlivnit, i když jsou tak nespravedlivé. Máš právo na to brečet, vztekat se, nenávidět… Ale věř, že jsi udělala všechno správně.

Když jsem na těhotenském testu spatřila dvě čárky, netušila jsem, jak se můj život změní a co všechno s sebou přinese. Jako těhotná jsem se snažila zdravě stravovat, jíst dostatek vitamínů, vyhýbat se zakouřenému nebo znečištěnému prostředí a být co nejvyrovnanější a nejklidnější nastávající maminkou. Ne vždy se mi ale dařilo být v psychické pohodě. Hormony si totiž občas dělaly, co chtěly. Někdy mě dokázala rozplakat i obyčejná reklama na šampón. Televizní zprávy jsem pro jistotu ani nesledovala. A co se týče těhotenských chutí, o tom se radši nebudu ani zmiňovat.

S blížícím se porodem jsem si stále častěji kladla otázku, zda budu dobrou mámou. Na internetu a z knížek pro nastávající matky jsem denně nasávala množství informací, takže teorii jsem měla v malíčku. V praxi to však bylo o dost horší, těžší a rozmanitější. První týdny (spíše měsíce) s miminkem byly pro mě jako prvorodičku doslova masakr. Návod na rodičovství neexistuje. Učila jsem se, tak jako každá máma, za pochodu.

Martínek se narodil spontánně pár dní před termínem, byl krásný a křehký jako porcelánová panenka. Bála jsem se, abych mu svými nemotornými pohyby neublížila. Měla jsem stres z převlékání, koupání a nejvíce z kojení. Jak jsem si byla v těhotenství jistá, že mi to půjde samo od sebe, tak jsem narazila na tvrdou realitu. Nejprve byl problém s přisátím, který jsme vyřešily s laktační poradkyní. Co jsme však už nerozlouskly, byl můj nedostatek mléka. Přes veškerou snahu a podporu bylinek malý stále ztrácel na váze. Byl nervózní a uplakaný. Já samozřejmě také. Celé dny jsem s ním, svlečeným a přiloženým na mé nahé hrudi, pochodovala, pila litry čaje a jedla neskutečné množství polévek. Tolik jsem jich nesnědla za celý svůj dosavadní život. A nic. Cítila jsem bezmoc, ale i vztek, že mu neumím dát to, co potřebuje.

Dnes už vím, že dobrou matku z nás nedělá to, zda kojíme, ale ten pocit selhání byl obrovský. Pro synovo dobro jsem se rozhodla, že to už stačilo, a začala jsem přikrmovat.

Na výběru mléka jsem si dala záležet a poradila se i s pediatričkou. Já sama trpím alergiemi a můj manžel měl v dětství astma. Když jsem si díky této kalkulačce vypočetla riziko rozvoje alergie u našeho děťátka, skoro jsem omdlela. Bylo až 90 %. Byla jsem však odhodlaná kvůli mému synovi i hory přenášet, jen aby v budoucnu netrpěl potravinovými alergiemi nebo atopickým ekzémem.

Po rozhovoru s doktorkou jsem zjistila, že rozvinutí alergie se dá zabránit, a to i navzdory genetické predispozici. Jedním z klíčových faktorů, které pomáhají předejít vzniku alergie, je vhodná výživa dítěte a budovaní imunity od raného věku. Nejlepší prevencí je samozřejmě mateřské mléko. Jelikož to moje nestačilo a máme v rodině alergii, bylo jasnou volbou hypoantigenní mléko.