Čekám chlapečka, jsem zklamaná
Ahoj holky.Včera mi doktorka oznamila,že na 80% čekám chlapečka.Jsem ale zklamaná a cítím se kvůli tomu hrozně 😉 .Doufala jsem v holku.Teď si připadám hrozně.Jako nějaká mrcha.Přítel je šťastný,muj táta mi včera dovezl kytku a gratuloval mi k tomu že čekám chlapce ale mě je hrozně smutno že nebude holka.Myslite že to přejde a budu se radovat i z toho chlapečka?Mám strach že, jsem už teď zlá matka.Hrozně se stydím.....
Musím teda říct, že já si vždycky přála holku a pokaždé mi vyšla. Nyní jsem čerstvá babička a zase jsem toužila po vnučce, jsem na ty holky nějak ujetá a ...máme jí, je jí 7 týdnů. Věřím ale, že kdyby byl kluk, zamilovala bych se do něj úplně stejně. Musí to být taky fajn mít doma mužského. Holky jsou zase v dospělosti víc k mamince, teda, když je všechno, jak má být. Neboj se nic, zvykneš si a taky to bude prima.
Hlavně ať je vše v pořádku a jedno, jestli holka nebo kluk. Já mám doma tři malý kluky 🙂 a jak jsem za ně rada 🙂
Souhlasim, takove zklamane ocekavani se musi prozit a vstrebat a bude to dobre! Je to prirozene.
My si pohlavi nenechali rict a prcek spolupracoval a na utz byl vzdy jen zadecek 🙂
Kdyz jsem se po hoodne dramatickem porodu probrala na JIPce tak jsem se ptala co ze to vlastne mame a je to holcicka! Kdyz ze mne vyprchala anestezie tak jsem se ptala znovu jestli fakt 😀
A ted se snazime o druhe a ja rikam muzovi at se snazi, ze chci chlapecka do paru, ale i tak vim, ze si to zase nenechame rict a bude velke prekvapeni a velka laska pak at to dopadne jakkoli.
Ale znam bohuzel i pripad kdy si mamina prala holcicku, narodil se chlapecek a ona se s tim za skoro dva roky nesmirila. Obleka ho do bile a pastelovych barev, porad ho srovnava s holcickama z okoli a tak. Vety jako "no jo vy mate dokonale holcicky a ja jenom kluka". Ale myslim, ze kdyby se ti tohle melo stat, staci navstivit psychologa a pomuze... Nekdy je to v lidech hluboko.
Ale materska laska je neuveritelna a verim tomu, ze budes ditko milovat a hledat si vsechna pozitiva na tom konkretnim pohlavi.
A treba nase Janicka? Miluje traktory, bagry, vlaky, pisek, kameni, sklada s dedou drivi, seka travu, s tatou jezdi na traktoru... Takze holcicku mam vlastne jen kdyz je svlecena ve vane 😀
Mamka si hodně moc přála syna a dodnes nezapomene vždy říct, já chtěla toho syna a mám jenom dceru. Je mi 53 let a i tak mě to dost bolí. Tak bacha na to.
@babanci Tohle ale není o pohlaví dítěte, ale o povaze matky.. Moje matka zase vždycky chtěla holku, a občas mi ještě stále řekne něco jako: vždycky jsem si strašně přála holčičku, ale nakonec byl kluk mnohem lepší (s mámou jsme měly dost složité vztahy, zatímco můj brácha si vždy od ní nechal **** na hlavu). Nebo: kamarádky mi holku vždy strašně záviděly, ale ukázalo se, že zlatí jejich kluci!! Je to stejně zraňující, že i přesto, že jste "vytouženého pohlaví", tak nejste podle představ. Myslím, že to je problém povahy těch rodičů, předhazovat dětem, že nejsou podle představ, což se netýká jen "špatného pohlaví".. Myslím, že naprostá většina holek, co zde napsala, není tak padlá na hlavu, aby dítěti vykládala: Jsi jen kluk/holka, to jsem si nepřála..
@babanci Jej tak to mě mrzí.Takhle až to asi fakt neprožívám abych mu to někdy vyčítala.Myslím, že mu to ani nikdy neřeknu.Myslim navíc, že jsem s tím už vyrovnaná.Byla to jen chvilková depka.
@zuzana0809 Tak to je dobře. Ona ta holka ještě přijde. A ušetříš za náušnice. 😀
@alikam To máme asi podobnou matku. Já to s ní taky nemám lehké. Jsem ještě ke všemu jedináček, to je snad už diagnóza. 😀 Dítě ambiciózních rodičů a já se tak nepovedla! Pořídila jsem si tři holky, byla s nimi 15 let doma, šťastná jak blecha, dneska opečovávám vnučky a dělám celý život na poloviční úvazek, jen abych domů něco přinesla a měla čas péct domácí sušenky. 😀 Zkrátka looser. 😀
@babanci Právě,já už mam nakoupenych hodně věcí a i na chlapečka to stojí spousty peněz.Natož pro cácorku😃.Na sobě nešetřím, na dítěti taky nebudu a možná by dvě holky v domácnosti taťku zruinovali😃. Takže začínám být už taková spokojená s tím jak to je😃
@zuzana0809 No, my tátovi taky dáváme. Je jako Bunda v tom seriálu, jak rozdává peníze i psovi. 😀 O víkendu jsem vnučce koupila nádhernou bavlněnou bundičku, takový křivák od Benettonu, bílou a ta by slušela i kloučkovi. 😀
@babanci Jej,to můj chlap říkal že si občas taky připadá jak Ell Bunda😂.
@zuzana0809 Ahoj, nečetla jsem tady všechny příspěvky, ale chápu Tě. Já to mám jen opačně. Na začátku mi řekli, že to bude chlapeček a já vždy chtěla chlapečka takže jsem byla hrozně šťastná. Vymysleli jsme jméno a já mu tak už v duchu říkala. Ale pak se ukázalo, že to bude holčička a už mi to řekla dva různí doktoři, nezávisle na sobě. A mě to v tu chvíli, vlastně do teď je hrozně líto. Taky se kvůli tomu cítím blbě, vím, že ji taky budu milovat, ale prostě jsem chtěla toho kluka. Dokonce se mi zdají i sny, že mám chlapečka. Vůbec si nedokážu představit jak budu s holčičkou vycházet. Nikdy jsme nevycházela s matkou a vlastně jediný můj ženský vzor je moje babička, která mě vlastně vychovala, jenže když jsem byla malá tak jí bylo už přes 60. Takže vůbec nevím jak to zvládnu. a to nepočítám ty drobnosti jak ženy své holčičky často češou, různé culíčky a sponečky a šatičky a růžová. To všechno jde úplně mimo mě, růžovou nemám hrozně ráda. Takže vím, že to bude boj.
Mela jsem to podobne, prvni dite byla holcicka a druhé jsem také touzila po holcicce. Když mi ve 20tt dr řekl, ze je to kluk, obrecela jsem to. Jakmile jsem však porodila, zahrnula me vlna lasky k tomu memu chlapeckovi. A ted je mu skoro 16 mesicu a ja si celou doby vycitam, ze jsme ho v tehu nemela rada a netesila se na nej. Je to ten nejuzasnejsi chlap na svete a ja bych ho nevymenila ani za tisíc zenskych!
@zborilova1989 Věř mi , že "culíčky a sponečky a šatičky a růžová" - nic z toho není potřeba a není to podstatné. Ovšem, pokud se toho opravdu děsíš, pak předpokládám, že specielně Tvoje holčička bude velká parádnice a bude si na tom zakládat. Tak to totiž chodí 😀.
Mimochodem - jsem slyšela, že chlapečci se rodí ženám, které potřebují trochu více bojovnosti a holčičky ženám, které potřebují zjemnit...🙂.
Pokud jsi měla problém s matkou (stejně jako já🙂 , pak bych to prostě brala jako životní lekci...nic jiného totiž naše děti nejsou....🙂
@zborilova1989 Ahoj.Ja myslím že až se nám miminka narodí,tyhle myšlenky nás úplně opustí😃. Hodně pomáhá přečíst si příběhy žen,které nemohou buď otěhotnět nebo o mimčo přišli.Já vím, je to takové morbidní, ale já si přitom uvědomila jaký je dar mít zdravé dítě.Když si představím, že bych o něj teď přišla😭.Jen ať je zdravé a ať přežiju porod.To je to o co se teď modlím.Taky aby bylo v rodině vše v pořádku.Aby nás táta nepřestal mít rád a neodešel za jinou jako to dělají chlapi ženám s malými dětmi dnes s oblibou.Aby byla práce a aby na nás nepadla bída.To je to na čem mě záleží.Bude to dobré.....
@zborilova1989 ahoj - koukám, že jsme stejný ročník 🙂. Jenom k tvému příspěvku, od kdy musí být holčičky růžové? Naše Adrianka nejvíc frčí na tyrkysové, světle modré a fialové 🙂. Copánky chce nosit jenom občas, jelikož ale pravidelně jezdí na koních ( tam jí pod helmou tlačí), plave a chodí se mnou na stěnu, tak to zatím sestříháváme spíš na mikádo 🙂. Až bude chtít dlouhé vlásky, řekne si sama.
Ale jako princezny u nás frčí taky, to zase né že né 😀.
@zuzana0809 My máme první holčičku - já byla nadšená, manžel si původně přál chlapečka, ale smířil se s tím rychle. Když jsem v jejích 13. měsících otěhotněla podruhé - neplánovaně, chtěli jsme mezi dětmi větší věkový rozdíl, tak jsem si říkala, že už mám tu svou dcerušku, tak přeji manželovi toho syna.
Fakt jsem si myslela, že to tak cítím 🙂. Když mi pan doktor na ultrazvuku oznámil - tak gratuluji, to je kluk jako buk, podívejte! Zalilo mne takové nelogické zklamání, že mne to samotnou překvapilo. Nechápala jsem sebe samu.
Trvalo to prakticky po zbytek těhotenství, chvíli jsem si myslela, že to už je dobré, pak zase přišly pochybnosti.
Pak se syn narodil, byl to oproti dcerce (která byla nejvzornější miminko na světě!), ten nejubrečenější tvor, který do půl roka nespal ani 3h v kuse. A já jsem se do něj zamilovala na první pohled. A několikrát mne napadlo, že uplakaný je možná právě kvůli tomu, co ode mne cítil ještě v bříšku. Snažila jsem mu to tedy vynahradit a i když mi to vrátil i s úrokama 🙂 ani na okamžik jsem necítila nic, než ohromnou lásku.
S dcerou jsem měla plánovanou sekci, kvůli obrácené poloze ( a přenášení, nechtěla jsem na ní jít před termínem).
Syn se navzdory skepsi ze strany lékařů - naši skřítci jsou od sebe 22 měsíců, narodil přirozeně, hodinu a půl po příjezdu do porodnice, bez nástřihu, bez šití.
Stejně tak, jako mi bylo úplně ale naprosto jedno, jestli jsem právě po císaři nebo přirozeném porodu - vlna lásky k miminku byla v obou případech naprosto stejná. Tak, stejně tak moc, miluji jak dceru, tak syna.
Každého jinak, každý je jiná osobnost a úplně rozdílná povaha s projevem 🙂, ale co do množství lásky, je to stejné.
Ahojky...neměj strach,že by jsi svého synka nemilovala. Budeš ho zbožnovat,věř mi. Když jsme se s přítelem dohodli,že si pořídíme mimi,oba jsme věděli,že chcem holku. Kluk nepřicházel v úvahu. Už v pubertě jsem toužila po holčičce. Jak jí budu dělat culíčky,česat jí,hrát si s panenkama a na princezny. A přítel toužil po holčičce,že to bude jeho malá holčička a bude jí chránit. Nějak jsme si neuměli představit co by jsme dělali s klukem. Když jsem s kamarádkou koukala po oblečení (byla dřív těhotná než já,a nevěděla co bude mít) tak pořád vybírala růžové a já začla pokukovat po modrém. Říkám si proč? Vždyť chci holku! Ale najednou mi přišli všchni kluci takový roztomilÿ raubíři a frajeři. A když přišel den D a já na ťehu testu objevila // čárky v tu chvíli jsem si řekla,že to bude kluk. Nevim proč,do teď mi to přijde jako zázrak. O pár měsíců později mi doktorka řekla,že to bude na 90% kluk. V tu chvíli jsem se rozbrečela,ale štěstím,že jsem to tušila a cítila celé těhotenství. Teď to oznámit přítelovi. No,nebyl nadšený. Tři dny semnou nemluvil,byl zamklý a takový smutný. Vždyť já za to nemůžu. Nakonec jméno vybral on,Jakub 🙂. Narodil se nám ten neúžasnější a nekrásnější kluk pod sluncem. Oba ho zbožňujeme,a za nic na světě by jsme ho ani jeden z nás nevyměnili. Děláme s ním blbiny,dovádíme....Ber to tak,že za kluka neutratíš v budoucnu tolik jako za holku 🙂. Holka chce dělat parádu,šminky,několikery boty....kluk toho tolik nechce 🙂. Tak hodně štěstí s malým klučíkem....
@zuzana0809 Chlapečci jsou nejvíc, takový malí rošťáci. A zdá se mi, že jsou i hezčí jako miminka 🙂
@michaela_2 vím, že holčičky nemusí být růžové, ale když sháním oblečky a tak tak mi připadá že je všechno buď modré nebo růžové. Naštěstí jsem sehnala zelené, žluté, prostě všechny možné barvy 🙂
@zuzana0809
@urtica taky to tak beru. prostě to budou naše děti a bude nám úplně fuk zda to má toho pindíka nebo nemá 🙂 vím, že až ji uvidím tak mě ten chlapeček prostě pustí a budu tu jen pro tu moji holčičku. a jestli to bude parádnice tak to se bude muset brzy naučit sama 🙂 a jestli mě zjemní, no to se taky časem uvidí 🙂
a životní zkouška to bude úplně určitě.
@zborilova1989 No, já třeba tak nějak automaticky čekala, že naše dcerka bude hodně po mně - jako miminko jsem prý nebyla moc hezká (ani časem se to výrazně nezlepšilo..🙂 ) a byla jsem hodně tiché a přemýšlivé dítě....a pak se mi narodila opravdu nádherná holčička - asi i podle objektivních měřítek - s hustými lokýnkovými vlásky a velkýma modrýma očima (nemohla jsem uvěřit, že je moje) a dlouhýma řasama - a jak se časem ukázalo - divoká a temeperamentní, vzteklá a neustále vyžadující pozornost...prostě, přesný opak mě...Bůh ví, kde se to v ní vzalo...ale beru to tak, že i oni nás učí...🙂.
Jinak, růžová u nás první půlrok převládala taky-jak píšete, sehnat cokoliv v jiné barvě je hlavolam...
@lucykal mam syna i dceru a oboji jsou mama 🙂)) tatku taky miluji, ale ja jsem zatim the best bohyne 🙂))) uplne si to uzivam 🙂))
@zuzana0809 Resim ted stejny "problem",samozrejme,ze si preju,aby to bylo hlavne zdravy...ale tak nejak vnitrne jsem doufala v holku a ted si pripadam hrozne,ze se zatim neraduju...
@zborilova1989 ja mam holku, ma kratke vlasy a asi ji to budu upravovat do mikada, ruzove veci ma castecne, snazim se volit jine barvy a je toho pomerne dost i bez ruzove, ale jinak je to holka, uz ve 2 letech bez satu ci sukne neda ranu 🙂))
@efijil souhlas.)