Pohlaví děťátka. Byla jste také některá zklamaná?
Ahojte. Předem píšu, že kecy typu, buď ráda, ze jste zdraví nechci číst ☺️ Samozřejmě zdraví je na prvním místě!
Psychický problém.. Od začátku těhotenství, kdy přítel tvrdil-kluk nebo potrat, jsem si tohle vzala do hlavy.
Ne ze bych chtěla potratit, to nikdy! Ale sdělili nám, ze čekáme holčičku a já jsem děsně zklamaná. Já proste chtěla chlapečka, dokonce jsem už něco malinko nakoupila.. Nemůžu se vyrovnat s tím, ze čekáme děvčátko. Prosím mate s tím nějaké zkušenosti? Najdu si k lásce k malé cestu? Cítím se strašně, jako krkavčí máma 😥 Co víc, opravdu mě to mrzí, že to není on.. oplakala jsem to. Přítel se tváři že je šťastný, ale bojím se, aby se mu v hlavě nemotal stejný pocit zklamání a vyhoření.
Mě tedy bylo jedno co to bude, protože to byl vůbec zázrak, že jsem přirozeně otěhotněla, ale můj partner chtěl strašně chlapečka. Takže jsem se víc přikláněla k tomu, že chci taky kluka, ale spíš kvůli němu, protože si to přál. Jméno jsme měli vymyšlené hned a na holku jsme vůbec nevěděli. Když jsem mu oznámila, že to bude kluk, vyběhl na balkon a zakřičel Joooooo 😃👍
Ale kdybychom měli holku, tak by ji měl rád určitě stejně.
Asi je lepsi predem pohlavi nevedet a neresit co to bude. Kdyz se mimco narodi...pak zena nema cas resit takove pitomosti jako je pipina a pindik....nevim..ale me to prijde spise smutne...a o tom co rekl tvuj chlap radeji nekomentuji...
Přítel teda asi kouká moc na Diktátora. V tom případě příště do příspěvků do diskuze nepiš takové věci, protože je jasný, že se toho hodně z nás chytíme. Takový věci se neříkaj ani z blbý (s prominutim) prdele. A když už to bylo s nadsázkou, nechápu tedy, proč sis to vzala do hlavy...
Ale taky bych Ti ráda odpověděla na Tvoji otázku. Od doby, co jsme se s přítelem začali bavit o mimču, tak od začátku jsme chtěli holčičku. Já ji chtěla odmala... Sice jsme se snažili dva roky bez výsledků i v CARu, ale stal se takovej zázrak, že jsem otěhotněla přirozeně a naprosto naplánovaně a čekáme holčičku. Od začátku jsem věděla, že to je holka, nevim, asi jsem si to vsugerovala. Tchyně říkala, že se jí zdálo v noc, kdy byl ten oplodňující sex, že jsem porodila holčičku 😬 Jasný, že mě ale i tak napadlo, co když to bude kluk, jak to s ním zvládnu, jestli budu dobrá máma pro něj atd. Nejdůležitější bylo na prvním screeningu jestli je mimčo zdravé, na pohlaví jsem se ani neptala, spíš jsem sledovala reakce doktora, až když mi řekl, že je mimčo naprosto v pořádku mě ze zvědavosti zajímalo, jestli to dokáže už říct.
Jeslti to bylo tedy vše jak říkáš “s nadsázkou”, budete pak za holku rádi, uvidíš ☺️
My s partnerem si moc přáli holčičku, kdyz jsem zjistila ze to bude chlapecek rozplakala jsem se, neumela jsem si kluka predstavit, kazdeho maleho kluka ktereho jsem v okoli videla byl grazl, ušmudlany, spinavy, nevychovany, sprostý a to jsem nechtěla, přítel byl šťastný i za kluka a začal se tesit az budou hrat fotbal apod. A me hodne pomohlo kdyz jsem treba na ig videla male pěkné hodné chlapecky a zlomilo se to ve mě. Kdyz se syn narodil bylo mi jedno ze to neni holka, zamilovala jsem se! A uz deset měsíců mam úžasného syna, z ktereho vychovam hodneho, zenam pomahajiciho a upraveneho kluka 😊😍😁 holka bude treba příště a kdyby to byl kluk tak budu taky šťastná, na pohlavi nezáleží, záleží na tom že je to VAŠE!! ♥️
@anniej
@denisa515
Strašně moc děkuji za zkušenost ♥️
Je to už par dní, touha po chlapci pomalinku mizí a už moc nechápu jak jsem mohla první den tak plakat, asi hormony.. momentálně jsem byla nakoupit růžové věci a možná jsem za tu holčičku i maličko radši, těžko říct. Ale konečně ze mě spadl ten splin a vím, ze ji budu milovat stejne. Asi tomu dopomohly vaše komentáře, ze to všechno přijde a já tak nevzdala naději a už to pomalu nastupuje. Na druhou stranu přeci jen holcicka bude odraz mě a budu ji vychovávat tak jak chci aby správná holka vychována byla. Spousta lidi si to neprizna, ale já se možná pokusím si na dítěti neinvazivně plnit sny, co se tyče studia, koníčků. Samozřejmě když nebude chtít, tak to proste dělat nebude. Ale teď doufám v to, ze se mi v dceři naplní moje touhy lékařky a sportovkyně. Ach joo.. děvčata ještě jednou dekuju za ty názory, vysekaly mě z toho! Hlavně aby byla zdravá, i kdyby neměla být taková, jak si já představuju ♥️♥️♥️
Když jsme my čekali první, nenechali jsme si pohlaví říct, ale podle všech pověr atd nám vycházel kluk. Tak jsem se i tak trochu těšila na kluka, ikdyz mi bylo jedno co to bude, hlavně ať je to zdravé. Pak mě ale napadlo, že je blbost se na to upínat, co když budu zklamaná, když to nakonec bude holčička... na porodním sále nám oznámili, že je to holčička a mě ani na vteřinu nenapadlo být naštvaná,nebo sklamaná.... Od prvního nádechu to byla moje milovaná holčička a bylo mi úplně jedno jestli naše miminko má pindíka nebo ne... teď jsem šťastná, že budeme mít páreček, ale ikdybychom měli mít šest princezen, nebo samé kluky byla bych stejně šťastná.... zase rozumím maminkám nebo snazilkam, kterým to nešlo a které obětovali všechno za to, aby donosily zdravé miminko... Já sama si nedokážu predstavit (a tohle přesvědčení mám už od začátku mého sexuálního života) že bych šla na potrat jen tak, kvůli toho, že je to náhoda, nebo prostě jiné pohlaví... Teď neberu v potaz samozřejmě zdravotní problémy atd...
Tím chci říct, že opravdu názor tvého chlapa je mazec.... Ale myslím, že se nemusíš bat, že bys své miminko nemilovala... Je to takový zázrak, že nejde byt naštváni na takový malý uzlíček....
@moonuliik děkuji moc za podporu ♥️💕
Ja keď som čakala dcéru tak mi všetci veštili kluka, sama som to tak aj citila a moj mi stale hovoril, ze budeme rodit dokial nebude kluk lebo nemaju pokračovatela rodu. Ja som sa prirodzene naladila na kluka a keď mi oznamili, ze to bude holka tak som sa s tym asi tyzden vyrovnavala. Aj som to oplakala. A potom som oplakala to, ze placem kvoli pohlaviu. Ale teda poviem ti, ze ked sa narodila tak som to uz vobec neriesila a nikdy ma nenapadlo, ze skoda, ze nemam kluka. A priatel je z holky uplne poprdeny a maju super vztah 🙂 Neboj, bude to dobre. Ale teda keby mi moj povedal nieco ako kluk nebo potrat tak by som to velmi zle psychicky niesla.
Úplně rozumím, my čekáme naše první a taky poslední mimčo... Muž si vzal do hlavy že udělal holčičku (jednoho kluka už má), já si taky víc přála holčičku ale i přesto jsem cítila že to bude kluk.... Na UZ když nám potvrdili kluka nešlo si nevšimnout jeho zklamání, paradoxně jsem si byla víc špatná z jeho reakce než z toho že to bude kluk... Já osobně když jsem ho viděla jak se tam mele, tak mi to bylo úplně fuk, byla jsem šťastná že tam je (začátky byly komplikovaný) a že ho vidím 🙏 muži to chvíli trvalo takové to jsem rád, ale chtěl jsem holčičku.... Teď už řeší jen ty klucici veci... Myslím že každý z nás se s tím musí vyrovnat po svém ale určitě na to přijde, hlavně se nenutít a ne říkat si že jste taková a maková matka, vše má svůj čas 😉
Mně to bylo jedno, možná někde ve skrytu jsem si první dítě přála kluka. Ale partner moc chtěl holčičku a když mi doktorka řekla, že to bude holka, měla jsem radost hlavně kvůli partnerovi. Mrzelo by mě, že by byl trošku zklamaný, ale myslím, že by se nakonec těšil i tak 🙂
Znám tu "duševní přípravu" 🙂 I když je většině maminek jedno, co to bude, stejně si v duchu často představují nějaké imaginární mimčo a jeho pohlaví... a zda má růžovou či bleděmodou deku, zda si hraje s autíčky či panenkami... Já si na začátku představovala holčičí věci, potom tak kolem 20 týdne klučičí... pohlaví jsme nevěděli až do 34tt (doktoři bylí skoupí říci). Takže i když jsem si vždy od dětství přála mít doma aspoň jednu holčičku, kolem toho 34tt jsem si víc v mysli představovala kluka... a podle ultrazvuku to byla holčička 🙂 Takže jsem jen chvíli oklepávala své představy a začala si vše zase představovat růžově a byla za holku moc ráda.
Nevím, ale s chlapem, co řekne kluk nebo potrat, bych nebyla. Jinak je mi opravdu fuk, jestli druhý bude to nebo ono.
Soucitim ale to jen z jednoho prostého důvodu, prvního jsem chtěla syna, to se mi splnilo, teď mají všichni kolem mě sama děvčátka a já po té chcande zatoužila taky.... Jenže dr na prvním screeningu nám řekla že tam je pimpas a bude tam kluk, chlap naskočil a to doslova, radosti a já cítila šílene zklamání ale šílene. Ale myslím že čím víc to prte uvidíš na utz a čím víc začneš hladit bříško a promlouvat na ni, budeš ji milovat... A pritel? Ten bude rád za cokoliv, švagr chtěl prvního kluka má holku a je to jeho holčička a i cesaci panu ji dělá 😁 je to láska tak i tak ❤️
Ahoj já když čekala svoje první dítě strašně jsem si přála kluka ale pak mi doktor řekl že čekáme holčičku a já byla šťastná byla jsem ráda že je malá v pořádku užívala si to. Přítele za takovou reakci kopla bych do doprdele s radostí bych mu sbalila kufry a dala před dveře ..
Já si pri druhem tehotenstvi myslela a touzila po druhe holcicce... Manzel taky, ten tvrdil uz od zacatku, ze je to holka, ze to citi a ze kluka nechce, ze ho to nelaka... Nooo, na jeho narozky jsem zjistila, ze je to kluk, byla jsem zklamana, ale chvilku, za to manzel... Ten se mnou nemluvil celou cestu domu(40min)... Cele tehotenstvi byl takovy nijaky... Ale po porodu se to otocilo... Ted rika, ze je desne rad, ze mame toho chlapecka, ze je uzasny a miluje ho🥰
A ted si vem, ze to treba budes mit tuplovane 😀 Tak tyhle pocity jsem mela u prvni dcery taky, srovnavala jsem se s tim nekoli ktydnu do doby, nez jsem skoncila ve spitale a mela o malou strach, to mi pak spousta veci dosla. Ja teda chteka vzdycky kluka, ale nebylo to zpusobeno chlapem. Ja mam nastesti doma poklad ne cu*aka - promin. Takze ten me podporoval a sel prikladem, snazil se mi ukazat, jak se na malou tesi a jak je mu to jedno co cekame. No a druhy dite prislo necekane jako blesk, 13 mesicu po porodu prvni. No a? Hadej, zase holka. Zatimco poprve jsem se sesypala, ted jsem primo v ordinaci chytla brutalni vytlem a smala se a rekla jen... Uz zas? Neboj se, ze se nezamilujes, ja jsem ted za holky rada a mam je moc rada.... Pohravam si s myslenkou ze chci jednou treti a treba to bide kluk, ale uz na tom nebaziruju. Pamatuj si jedno, deti te nauci na ze spousty veci slevit.... Dokonce i z vytouzenyho pohlavi, ver, ze ve vysledku je to opravdu jedno. Ano porad tam ta tuzba je, ale uz to nenei extremisticke uvazovani. Holky miluju a nedala bych za nic, ani za ty kluky, presto ze tuzba po klukovi je dal. Jo a mala tresnicka na dortu, to ze cekas holku neznamena, ze nebude radit jako kluk. Ta starsi mi toho kluka bezva supluje, ta mladsi je zas typicky holcici andilek. Takze ui kdyz dve holky, v podstate to mam pestre.
Jinak.....to co ty nazyvas pritelem bych nakopala s rozbehem do prd... ele. To neni chlap ale hovado. Ja kdyz si vzpomenu jak muj muz po oznameni ze to bude holka a mem buleni jak zelva se zacal chechtat a hned navrhovat holcici jmena, tak jsem fakt rada. Dokonce kdyz jsem mela zle a bolave reci na adresu mrnave, tak se na me kolikart bytelne nastval, ze jak se to chovam.
Nemej strach, pod se to. Mrnavou uz cekas, nemuzes ji hodit pres palubu, jen protoze je to holka. To si muzes predstavit sebe na jejim miste, ze by tebe vlastni rodice zatratili jen protoze jsi zenskeho pohlavi.
Ahoj, mám to samé, od začátku tehu mi všichni říkaly že to bude 100% kluk ale na 2. Sreningu a pak na ultrazvuku, mi řekli že to bude jasná holka. Byla jsem sklamana, že přítel chtěl kluka a chtěl s ním mít rodinou firmu. Ale bohužel budeme mít holku přítel se na ni moc těší povídá si sni přes brisko říká ji ty moje kočko. Ale já mám v sobě taky nějaký blok taky se těším to nerikam ale jsem taky sklamana jak píšeš ty. Ale zas na druhou stranu buďme rádi že je to dítě zdravé, snad až se na me podívá a poprvé mi stikne prst vše přejde.
Přítel s tímhle postojem je blbec, jen ti to vsugeroval.
Já si přes deset let malovala, jak chci určitě chlapečka. Dva andílci byli chlapečci a když to konečně vyšlo, z krve nám vyšla holčička. Byla jsem trochu zklamaná, ale vzhledem k tomu, že se krev brala kvůli malému riziku na Downa a to bylo v pořádku, nepřemýšlel a jsem nad tím.
Dcera má dva roky a já bych kluka nechtěla. Je to moje růžová princezna ❤️, sice Satanovo plémě, ale to budou asi geny 😁
Ahoj určitě se to srovná a když ne před porodem tak poporodu určitě. Já jsem celé těhotenství doufala že budeme mít holčičku když jsem se poprvi dozvěděla že je to kluk byla jsem překvapená ale šťastná. Celou dobu těhotenství jsem se na Danecka těšila ale uvnitř stále aspoň troch doufala že to bude holčička ani knížku naše miminko jsem neviplnovala kdyby náhodou. I u porodu jsem podvědomě doufala že řeknou že je to holčička. Ikdyz to byl kluk zamilovala jsem se naprosto do něj akorat párkrát zezacatku u kojení jsem měla v hlavě že je to holčička ale přitom jsem věděla že je to kluk ale to se za chvíli srovnalo.Věřím že až miminko uvidíš že se do něj zamiluje a bude ti naprosto jedno jestli to je holka nebo kluk. Držím ti palce.
Nejsi sama, je to uplne normalni kdyz ma clovek nejaka ocekavani. My jsme si s manzelem moc prali holcicku a snad dva mesice mi trvalo se smirit s tim ze budeme mit chlapecka. Kdyz se narodil tak jsem si rikala jak jsem byla hloupa, byl uplne dokonaly. Ted ma skoro rok a nedokazu si predatavit ze bych tady mela holcicku. Dobre ze to vite dopredu, mate aspon cas se s tou predstavou szit a nebudete zklamana po porodu. Ale zarucuju ze az se mala narodi tak ji budete milovat ❤🙂
Nechapu kdo se tady do koho naváží.. jen jde o to, že z úvodního příspěvku je docela jasně vidět, že očividně nemáte vlastní názor.. a myslím si, že kdyby přítel neřekl tu hloupou „nadsázku” jak vy tomu říkáte že kluk nebo potrat, tak Vám samotné by to bylo jedno, jestli miminko bude holčička nebo chlapeček.. takže by bylo do budoucna fajn si udělat nějaký vlastní názor😊.. k tomu že to měl byt vtip nebo nadsázka se radši nevyjadřuji.