• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Ach jo... Hormony pracují

10. listopadu 2013 
no já jsem na tom taky dost mizerně a to už jsem na konci...pořád mám pocit, že mne chlap nechápe, že jsem mu úplně ukradená a že ho sere, že to všechno trvá tak dlouho...asi by nejradši měl už děcko v kočárku, v posteli zase hubenou ženu, která furt nevrčí, že ji tlačí břicho a hlavně klid od těch věčných keců o těhotenství a porodu :angry: připadá mi, že ho nadmíru obtěžuje, když ho prosím o masáž bolavých zad nebo když se mnou jede jak prase a já ho žádám, aby jel trochu klidněji, to se urazí a ještě mně zjebe, že ho furt buzeruju..prostě VŮBEC nechápe, co se se mnou děje... :cry: a tohle trvá už skoro 9 měsíců...se mnou ty hormony teda tlučou asi docela fest, už bych chtěla, aby se to zlepšilo..tak uvidíme po porodu :pensive:
9. čer 2007 v 09:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem na tom tak nějak podobně. Jsem strašně citlivá, brečím a dost věcí mě štve. Ne sice pořád, ale pokud to přijde, tak je to síla. No a manžel mi v tom moc nepřidá.... :unamused:
9. čer 2007 v 09:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
NASTICKO!!! uplne te chapu! ne ze by byl muj zas az takovy ras a jezdil se mnou jak prase, ale u nas to v prvnem tehu bylo skoro uplne stejne. od zacatku az do konce krize za krizi. a tebe to netrapi? ja treba v patem mesici byla uz tak nestastna, ze jsem proste nemohla jist a zhubla jsem a pak se mi narodilo male dite. ted uz se tim zas tak nenicim, ale uz jsem se dokonce rozesla a dala si inzerat na asistenta k porodu. no potom se to teda uklidnilo... dneska se me muj ptal, jestli by s tim proste neslo neco delat? boze muj, to ty hormony mam nekde posbirat a vyhodit?
nasticko a jeste jedna vec, jestli te chce mit vedle sebe stihlou a usmevavou, tak to at si jeste par mesicu pocka, protoze to nevyspani udela taky sve (zvlaste kdyz kojis). ale na zacatku po porodu to bude nekolik tydnu fajn, to to miminko porad spinka, naber v te dobe silu.
a jeste - par dnu pred terminem petr v aute neopatrne najel na hrbol a dalsi den ve ctyri rano mi zacaly kontrakce a uzila jsem si to - porodila jsem az dvaadvacet hodin pote a to jen diky tomu, ze mi nenalehala hlavicka a zatimco ja byla uz hodiny zcela otevrena, miminko si spalo nahore. takze jasne, ze to bylo tim autem, tak pozor, uz to mas za par.
9. čer 2007 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Cau baby!
My vime, ze to je narocné, že náročné je slabé slovo, a že ty hormony se fakt nedají vyhodit z okna, ale chlap je k večeři taky nesežere.
Když se chlap může snažit jak chce a přesto je vše špatně, tak to na elanu taky moc nepřidá. Takže musíme přežít.
Je velká škoda, že si to těhotenství nemůžou obě strany užít! Příroda to tak asi nechce...
Jo a neděláme nic schválně, ale taky mame jedny nervy, snažit se musí oba.
Preju všem, ať je brzy líp.
Petr
9. čer 2007 v 11:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
:grinning: Petr je fajn tohle "slyšet" i od někoho jineho než od vlastniho chlapa...

Verusky: to si piš, že mě to štve, taky už jsem kolikrát přemýšlela nad tím, že si sbalím věci a půjdu...ale protože jsem bouřlivák a jsem si toho vědoma, tak radši potichu pár dní zuřím a snažím se ovládnout a ono se to většinou uklidní na únosnou míru..no a když ne, tak jedu na návštěvu k matce, která bydlí 200km daleko :sweat_smile: to s tím opatrným jěžděním si ten můj nedá vysvětlit, pokaždé se na mne podívá, že ho buzeruju a že sama jezdím ještě hůř..no taky se s ním bojím, nerada bych měla komplikovanej porod kvůli tomu, že si nevšiml, že na silnici je díra jak do pekla :angry: ..ale on musí "být chlap" přece se nenechá vozit od ženské a ještě menším a slabším autem, než jakým jezdí on :stuck_out_tongue_closed_eyes: Asi to teď řeknu hnusně, ale těším se, až se malá narodí..pak budu mít práci s ní a on ať mi vleze na záda :slight_smile:
10. čer 2007 v 07:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
boze muj, to je to, nasticko, mezi vama tak hrozne? nebo je takovy jesita a sobec? to me je v tehu v aute blbe a proste musim ridit, abych to prezila. a petr je profesionalni ridic a na sedadle spolujezdce mu moc dobre neni. ale samozrejme toleruje ten stav. no, vidim, ze to mam dome jeste slusne.
ja se ti nedivim, ze uz chces porodit, jen ti preju, aby to bylo jak u me - po porodu jsem chytla silenou vlnu energie a ta mi vydrzela v podstate az do pul roka, to uz jsem pak pomalu otehotnela a bylo hur a hur. ale po porodu to bylo fakt bezva, cloveku najednou nebylo spatne, porod byl uspesne za mnou, nervy se uklidnily... dokonce jsem zvladla ctyri tydny odstrikavat, nez se naucila mala pit z prsu a ze to bylo casove neskutecne narocne.
s tim rizenim si ale opravdu radsi doma promluvte, neni to sranda.
hezky den!
13. čer 2007 ve 22:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
verusky: tak s tím řízením se to upravilo samo, stačila k tomu jediná věc: poplach a a první cesta do porodnice :pensive: najednou byl z bezohledného sobce andílek, co jel skoro krokem a do zatáček skoro couval :grinning: teď se mnou jezdí jak v bavlnce a za každý přejetý kanál se omlouvá, no tak aspoň něco... každopádně já se ne porod těším jak na smilování, je to se mnou čím dál horší, všechno beru jako osobní útok, nejsem už schopná rozumně zhodnotit chování ostatních vůči mně, všechno mne naštve a pořád je mi do breku, střídají se záchvaty zuřivosti se stavy lítosti. Je to dost náročný pro mne a pro okolí asi ještě mnohem víc...věřím, že po porodu se to uklidní a já budu zase normální...jak fyzickými rozměry tak po duševní stránce :wink:
14. čer 2007 v 08:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
nasticko, ja se pred porodem pustila do prace a tim jsem se uklidnila. honem jsem dosivala tehotenske obleceni, at ho mam aspon na dalsi mimco, pak mi vypadlo pujceni perinek, takze jsem nakoupila platna, krajky, vatelin a sila jak diva perinky do kocaru a zavinovacku. tu jsem nakonec dodelavala v den porodu a pak jsem totalne nemela sil tlacit. a asi opravdu ta prace zabrala. neni neco, cim by ses zabavila? jo a ctyri dny pred porodem me vystrasili poslicci a teprve jsem se donutila oprqat a ozehlit zdedene veci na mimino a ze to bylo sest pracek. fakt jsem za poslednich ctrnact dni udelala nejvic za cele tehotenstvi a urcite mi to psychicky pomohlo.
nenasla bys neco, co by Te jeste na tech par dni zabavilo a trochu bys zapomnela? po porodu to taky neni zas tak jednoduche..
14. čer 2007 v 15:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
verusky: já jsem asi až příliš vzorná, mám úplnš všechno nachystané, vyprané, vyžehlené, tašku do porodnice sbalenou, papíry k porodu vyplněné a podepsané a jak se těším, tak mi to všechno připadá dlouhé.Mám 14 dní do termínu a už týden nervozně chodim po bytě a na všechny vrčím :pensive: No pozvala jsem si na návštěvu maminku, aby mne psychicky podpořila, zatím se jen dohadujeme, protože ona by mi chtěla všechno uklízet a vařit a vůbec a já jsem ráda za každý špinavý hrnek, co můžu umít :grinning: No jedna činnost by se našla, ale nevím, zda není ještě brzy s tím začít..až přijdeme z porodnice, tak se máme stěhovat, tutíž je potřeba vše zabalit..no ale ještě nemáme předaný byt, takmi to připadá brzo... :unamused:
14. čer 2007 v 16:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
to jsi teda opravdu vzorna...
a nervozni jsi z toho, abys uz to mela za sebou?
14. čer 2007 v 19:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
bambulik, upřímně řečeno, obdivuju svého manžela, že mě v těhu nezabil :grinning: :grinning:, měl obrovskou trpělivost a dostal za vše odemne dárek a to lístky na Iron Madein, jeho jedna z oblíbených skupin, přijde mi nespravedlivé, když my ženy dostaneme dárek za mimčo a chlap nikoli :wink: Myslím si, že si každej užije, páč hormony fakt hrozně pracují a pak ještě to šestinedělí taky není zrovna nejlepší období :grinning: vidím to právě na sobě :grinning: :grinning: :grinning: Mám pro něj ještě přichystaný jedno překvápko, páč si myslím, že si to opravdu zaslouží, snášel mé výkyvy nálad a že byly fakt velké, byla jsem hodně protivná apod. Držím všem palce aby to všechno zvládly v pohodě :wink:
14. čer 2007 ve 20:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
jsem nervózní z toho čekání :frowning2: všechno nachystané, každý den stojím u kolíbky a je mi smutno, že v ní ještě není mimi..je to naše první, tak se asi moc těším :pensive: a taky jsem nervózní nebo spíš se bojím, že nepoznám začátek porodu a že něco pokazím, ohrozím mimi..já nevím, asi se prostě fakt moc těším a už mne napadají samé negativní věci a situace, co by se mohlo hrozného stát.. :confounded: tak snad se malá rozhodne na svět v termínu, protože přenášení by mne asi nervově zničilo :cry:
15. čer 2007 v 07:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
WQJHUQGJGQĚQQCJCQhjkhnJNQJABKJBHJQBBQCVVB BVxjhhhhhxhxhyyyxxbag q
15. čer 2007 v 17:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
boze muj, co mi to tu vcera napsalo? to asi mala mackala tlacitka??
chtela jsem zas privolat bambulika, aby napsala, jak je po case u nich doma...
nasticko, tak to ti teda nezavidim. ja jsem se moc netesila, protoze jsem nevedela, do ceho vlastne jdu. a taky jsme mela strach z porodu, ale neresila jsem to, ze az to prijde. myslela jsem taky, ze budu urcite rodit po terminu, jako moji svagrova, tydenb prede mnou, byly desne vedra a ja mela malou navic hodne malickou. tak jsem sila a sila a az tak par dni pred terminem bych poprve zacala studovat porod a peci o novorozence. nejak poradneji, urcite jsem to nekdy preletela, ale v hlave nezustalo nic. no a ta osudna cesta z chaty udelala sve a kdyz jsem se ve ctyri rano probudila kontrakcemi, hned jsem vytahla knizku a tak nejak jsem citila, ze je to asi tady. pritele jsem probudila az v osm a kdyz jsem po pulnoci ve dve rano privedla na svet malou a do ctyr byl se mnou na sale, moc mi dekoval, ze jsem ho rano nechala vyspat.
¨byt tebou bych nemela strach, ze nepoznas porod. za prve mas vlastni intuici a za druhe opravdu jako prvorodicka mas cas. velky cas! ja jsem porad pracovala a ve dve odpoledne mi odesla hlenova zatka a az v sest vecer jsem zvonila na porodnim a mela petiminutove kontrakce a mala stejne prila na svet az za osm hodin. jen domu uz me nepustili.
a nechces si jeste precist nejakou peknou knizku na odreagovani? neco co by te mohlo vtahnout? nebo neco usit, uplest, z papiru udelat, neco, co by te zabavilo. pa!
16. čer 2007 v 10:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
verusky, diky za podporu! :wink: koupila jsem si knihu křížovek a luštím jako o život :slight_smile: no já mám asi všechno nastudované až moc, tak už se tématu porodu radši vyhýbám... dnes jsem byla na kontrole a pořád žádná změna :angry: už 3 týdny mám CS 2 a vůbec nic se nemění..mám takovej neblahej pocit, že to asi na termín nezvládneme..no a sestra mi řekla, že při přenášení se musím v 40+5tt hlásit na příjmu v porodnici...to je teda to poslední co bych chtěla, aby mi museli porod vyvolat :cry:
teda ale modlím se každý den, ať už to je, hormony se mnou fakt tlučou, už jsem asi pro celé okolí na facku, vurt se rozčiluju, nervuju a na všechny křičím :pensive: stydím se sama za sebe, ale nejde to ovládat..
18. čer 2007 v 18:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
z toho si nic nedelej! jednej jak citis a v tuto chvili na vsechny kasli. vsak oni to po porodu uplne zapomenou. to je dobry s tema krizovkama. a jeste jednu radu - vyvolavani se neboj, znam nekolik pripadu, kdy to naopak slo rychleji, nez prirozenym porodem a holky si to chvalily. a doktori vi, co delaji. u me taky porad premysleli, jesli posilit kontrakce, uz jsem je mela uplne nepravidelne, hlava porad nahore, ja otevrena a nic... nakonec to nechali byt a sestra do me pozdeji vrtla, ze mam zatlacit a uz to slo. ver jim. preju ti, abys mela stesti na asistentku i doktora (ja je mela bajecne, sel z nich klid a plne jsem jim duverovala) a pak ti bude dobre. teda dobre, no krize to je, ale preboli to.
tak lusti dal, klidne se rozciluj a hlavne se nad tim netrap!
18. čer 2007 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
verusky: jéééé tebe bych chtěla mít za mažela :wink: tohle je aspoň podpora! ten můj osel už mne radši ani nevnímá, já sice chápu, že jsem protivná, ale on by mohl mít pochopení, že v tom nechci být sama :frowning2: mám tu teď sice maminku, ale ta je tu už druhý týden a občas se vyskytnou šarvátky, takhle dlouhou dobu jsme spolu trávily naposeled někdy před 8 lety :unamused: a to se ještě nabízí, že tu zůstane další týden...no chlap to přivítal s nadšením a mi je do breku..chci být s ním sama ještě než se malá narodí, ale on o to nestojí, to je mi líto, furt mne jen okřikují, ať se nerozčiluju, matka mi do všeho kecá: nakrájej tu cibuli takhle, proč to nemícháš vařečkou, co to kupuješ za ocet.... :angry: mám ji ráda, ale tohle je moc...a můj chlap je spokojenej, že má ode mne klid...!!!! aúúúúúúúúúúúúúúúúúúúú tohle je normálně trápení :cry: no ale já to vydržím, mimi stojí za všechna příkoří světa, už se na ten uzlíček těším :sweat_smile:
19. čer 2007 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
ivmila • Dnes ve 21:10
ahojte..
Som v 16.tt a som nenormálne precitlivená. Všetko mi vadí a s kažým doma sa len hádam. Vkuse.
Bývame s rodičmi a súrodencami, spolu je nás doma 8. Staviame dom, ešte sme len na začiatku. No najradšej by som bola už v ňom a asi by tak boli najradšej aj naši. Stále mi niečo vadí. a mám pocit, že na mňa každý kašle a nikto ma nemá rád....aj keď si hovorím že sa musím ukľudniť, nejde mi to. Mam hrozné depresie, neviem čo mám robiť. Stalo sa to už aj vám? Myslíte že to prejde??? nebaví ma to už..a ani tých, čo so mnou žijú....dakujem

emily3 • 3d, 37tt • Dnes ve 21:15
ivmilka plne ta chapem, prezila som si to tiez, asi to budu aj tie hormony, moje detvaky by mohli ( radsej nie :sweat_smile: ) rozpravat aka som bola hrozna pocas teho, chvilu som bola v pohode a potom stacila malickost a ja som vybuchla ako sopka...detska radsej utekali predomnou....
no dufaj ze to prejde, tehu je zmena hormonov, a sa vsetko meni, mozno byti pomohlio niekam ist na dovcu, kde sa nemusis starat o stavbu a pod...alebo si spravit s muzom pekny vikend mimo domu... :wink:
a okolie by malo chapatn ze si tehotna
5. srp 2009 ve 21:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bambulik mě se to taky stava že sem na odstřel jednou mi přitel řekl že sem jak stihačka ja se vtu chvili naštvala ještě vice, ale vim že to přitel nemisli važně on se na juniorka moc těši. Když sem uplně poprve uviděla na testu dvě čarky tak sem mu to řekla a on na to že si budu dělat potapěčsky kurz, což taky bylo brane ve srandě, semnou ted tak cloumaji hormony že veme psa a jde se raději projit. Tchyně mi řekla že vše se urovna a dubu jako dřiv že to sou hormony :grinning: :grinning:
26. zář 2013 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky, semnou si ty hormony také dělají co chtějí... chvili jsem veselá pak zas bez nalady.. na všechny protivná až se sama divim.. nikdy jsem taková nebyla :wink: ale stím se musí počítat :slight_smile:
10. lis 2013 v 18:37  •  2 děti - čeká miminko, termín má v březnu 2017  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek