• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak nesete psychicky těhotenství?

1. července 2014 
Ahoj, je tu někdo, kdo je trošku víc v chováním jako chlap a těžce nese přeřazení do role ryze ženské? Nebo jsem jediná? Potřebovala bych si o tom promluvit s někým, jako jsem já a má stejné pocity.
16. čer 2014 v 10:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, co ti přesně vadí?
16. čer 2014 v 10:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@zazana81 No tak konkrétně mi těžce leze krkem to, že musím být doma, mám omezené vycházky, musím denně vařit, očekává se ode mě, že budu domácí puťka, co bude hýčkat domácnost a starat se o poslední trendy v kuchyni. To nejsem já a ani to být nechci.
16. čer 2014 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
No, na to, že se změní od základů tvůj život, jsi možná měla pomyslet předtím :grinning: Záleží jen na Vás a vašem životním stylu. Já jsem domácí puťka nikdy nebyla a udržela jsem si to i s dítětem. Starám se o domácnost, jako jsem se o ní starala i sama, mám blízko babičku, takže ani extra nevyvařuju, resp. nepeču, zájmy, styl, vše zůstalo stejné. V práci pokračuju částečně i na RD a ještě jsem si zvládla dodělat vysokou. A myslím, že jsem super máma :slight_smile: Když sama sebe postavíš do role pipiny, budou tě tak vnímat i ostatní. Za pár měsíců, až porodíš a dítko povyroste, budeš už zase normální ženská, jako dřív :slight_smile:
16. čer 2014 v 10:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@domca89 Ahoj..samozrejme, asi sú veci, ktorým sa občas nevyhneš, čo si budeme hovoriť..ale ak čakáš, že prídeš ku mne domov a každý deň bude navarené, v prádelníku žiadne špinavé prádlo, a všetko sa bude lesknúť, tiež si na velkom omyle :grinning:
Čo sa vychádzok týka, ono to nie je úplne pravda. Ako si nastavíte domácnosť, tak ju budete mať,Aj s malým dieťaťom sa dá ísť bárs kde, aj keď nie úplne všade. Sú páry, ktorým vyhovuje, že sa doma striedajú večer pri dieťati (nie stále, ale občas) raz ide s kamarátmi von jeden, raz druhý.. U nás to tak nefunguje.. Keď ideme, tak ideme spolu..čo ti poviem,možností je..
Obmedzenosť to je v určitých veciach tiež, ale s tým treba tack trochu počítať.... :angry:
A propó, aby mi nepreskočilo, popri tom chodím do práce a dorábam si školu..človek zmení prostredie a yase je to o inom..
16. čer 2014 v 10:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@lrg tak jsme se špatně pochopily. Ale to nevadí, díky za názor.A o tom, že se mi změní život jsem brala, jen jsem nečekala, že mě hned začne okolí posuzovat podle toho, co momentálně dělám.
@shel44 To je to, též nehodlám dělat služku, jen udržovat pořádek, ovšem tchýně a přítel si myslí opak a nutí mě k tomu. A ohledně vycházek, kvůli tomu,že nesmím vykonávat svou náročnou práci, jsem na neschopence a omezena vycházkami časově na 10-12h a pak 14 - 18h.
16. čer 2014 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem si loni stavěla nový komín na domě do devíti metrů, kopala s manželem základy, starala se sama o zahradu....prostě kromě domácnosti jsem mohla normálně rekonstruovat a dělat ty těžké práce, protože mě to děsně baví (okolí říkalo, že jsem babochlap). Teď jsem na rizikovce, manželovi skoro s ničím nepomůžu, většinu věcí na zahradě sama nezvládnu a občas si připadám jak nepoužitelný tvor. Naopak musím mnohem více vařit, což zrovna v lásce nemám. Občas mám depku, ne že ne.
Snažím se to brát tak, že po porodu zase budu moci dělat i fyzicky náročnější věci, a teď když to prostě nejde, tak to za mě udělá manžel, já mu za to uvařím, upeču a uklidím. Dělám věci, které zvládnu - natřu topení, futra, zůtulňuju domácnost, šiju....je ptořeba jen najít činnosti, které žena na rizikovce zvládne a může za ně být na sebe pyšná. Po porodu už to bude zase lepší :wink:
16. čer 2014 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@domca89 Tak tvojej milovanej ,,tchýni´´ by som povedala svoje.. :wink:
Ale môžem ti povedať, že pokial si dostala do rodinky takú ,,tchýni´´ ako ja, môžeš urobiť čo jej na očiach uvidíš, a stále nebudeš dosť dobrá.. takže toto by som vôbec neriešila :stuck_out_tongue_closed_eyes:
S tými vychádzkami je to blbé, ale podla toho čo píšeš, to budeš museť ešte chvílku vydržať..
A hlavne by som tomu tvojmu priatelovi dala čo preto.. Typický mamánek, už len z toho čo píšeš.. Takého som mala raz v živote a som rada, že som sa ho zbavila :grinning:
Skús sa zahrať na ,,chorú´´ tu ma bolí, tam ma pichá.. a nech ti chlapec pomôže.. Potom mu povieš, vidíš čo musím ja ako TEHOTNÁ znášať a robiť? :pensive:
Nie si jeho slúžka.. tak nech si mákne..
16. čer 2014 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@mat_ova jenže já nemám rizikový, jen jsem jezdila v noci kamionem a jako těhotná nesmím pracovat v noci a pak jsem přehazovala nástavby na kamionu. Byli to dvě nástavby, každá po 4 nohách, tudíž 8 nohou dolů a 8 nohou nahoru a každá ta noha měla 40 kg takže jsem dostala zákaz, tudíž naprosto zdravá, bez obtíží a přitom domek postavený, vše zařízené a jen hold musím opečovávat domeček, těžce nesu odříznutí od stylu života kamioňáka a ten styl života, čekala jsem, že to bude těžké, ale říkala jsem si, že do porodu budu moct chodit alespoň částečně do práce a neztratím s tím kontakt, jenže absolutní odříznutí neschopenkou hned na začátku a omezené vycházky, kdy tedy nesmím ani přes den s přítelem objet jeho linku mě dost psychicky ničí. Je to jako koukat na všechny jak dělají, to co vy milujete a přitom vědět, že se toho ještě pár let ani nedotknete.
16. čer 2014 v 10:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@domca89 Strašně moc záleží na tom, jak si to nastavíte. Nenech se do ničeho natlačit, na druhou stranu, pokud jsi doma a muž chodí do práce, tak se opravdu očekává, že budeš udržovat domácnost a uděláš něco na jídlo. Já sama bych to taky očekávala, kdybych chodila do práce a muž byl doma (a v tom nehraje roli to, zda se jedná o muže nebo o ženu). Nenech si ale vzít koníčky, kamarády, oblékej se pěkně i doma, maluje se, pokud se maluješ, buď aktivní, muže pak zapojuj od začátku do péče o miminko...bude to náročné a hodně, ale hodně záleží na Tvém přístupu.
16. čer 2014 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@domca89 A nejde se domluvit s doktorem, aby Ti ty vycházky nastavil jinak?....vždyť je to úplný nesmysl, jak to máš.
16. čer 2014 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@jancip to sice jde, ale k čemu to pomůže? Smím max 6h denně a přítel pracuje 9h. Takže ať tak nebo tak budu riskovat, že přijdu o nemocenskou a to si nemůžu dovolit.
16. čer 2014 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@domca89 Hele vím, že teď to tak nevidíš, ale uvědom si, že máš před sebou posledních 20 týdnů, kdy můžeš odpočívat, spát jak dlouho chceš, čučet na telku, číst si, zajít na výstavu, na kafe, atd. Užij si poslední chvíle klidu, už je nikdy nezažiješ :slight_smile: Já jsem byla na rizikovém tři měsíce před porodem a denně jsem kňučela, jak mě to nebaví. Teď si říkám, jak ráda bych se celou dobu jen válela a užívala si samotu :slight_smile:
16. čer 2014 v 10:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
autor
@lrg tak ty přesně nejsi ten typ ženský, kterou jsem tu chtěla najít a se kterou jsem si o tomhle chtěla popovídat.
16. čer 2014 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@domca89 pokud máš ale fyzicky náročnou práci, tak nemocneská byla jasná už předem, ne? To zákon nedovoluje (včetně nočních)....já mám rizikovku kvůli umělého, dva týdny před potvrzeným těhu testem. Takže 7,5 měsíce na neschopence, i když mi prakticky nic není, ale jsme prostě sledována jako riziková. Mám vycházky 12 - 18, to si zase můžeš s doktorem upravit sama, jak potřebuješ, s ohledem na max. 6 hodin denně). Fyzická práce je prostě omezena kvůli těhotenství všeobecně.
Bydlím na vesnici, auto má manžel v práci, takže spoje do světa minimální. Ale i tak ty kontakty udržovat jde - kamarádi a rodina přijedou za mnou, ve vycházkách se snažím vyrazit do města, stavím se za kolegy do práce, projdu se po vesnici, venčím psy. Pokud mi je dobře, vycházky doma netrávím.

Četla jsme tvůj dnešní status - a to není o nemocneské, ale o přitelovi a nastavení pravidel. Mě by teda ani nehlo mu chystat snídani a svačinu. Uklidím, uvařím oběd (o víkendu, nebo když je doma). Ale snídaně, svačiny i večeře si chystáme sami.
16. čer 2014 v 11:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lrg Nemyslím to zle. Ale jsem zvyklá pracovat 15h denně. S tím, že jsem pracovala v noci. Moje směna probíhala 4h práce, 1h spánku, 1h práce, 3h spánku, 2h práce, dojezd 30km domů, během cesty nákup, ráno uvaření jídla, poklizení, dopoledne 2h spánku, odpoledne praní, úklid atd. Odpoledne ještě s kolegy výlet do města, péče o auto a večer hurá znovu. Spím na etapy, tudíž to samé s mimčem zvládnu taky.
16. čer 2014 v 11:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@mat_ova No tady jde o to, že kolegy mám v praze. Tudíž jít za nimi je složité. A měla jsem v práci domluvenou úlevu, kvůli námaze, tak jsem si říkala,že mě tam nechají dokud to půjde, ale kdepak.
16. čer 2014 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@domca89 nejsem chováním chlap a přece mě těhotenství nebetyčně štvalo (co štvalo, ale to slovo na "s" tady nemožu použít). Byla jsem unavená, pomalá a ke konci veliká a pohyblivá asi tak jako kredenec. A přitom bych měla bejt až do zadele šťastná, že je všechno v pořádku, doktorka si chválila, že takhle ukázkově zdravou těhuli bez jedinýho problému už dlouho v péči neměla. No a nebyla jsem až do zadele šťastná, prostě se stala chyba v matrixu :sunglasses:
Teď jsem doma s čtyřměsíčním uřvancem zakopaná na vsi, kam jezdí autobus každej lichej úplněk, že bych si to užívala, to se říct nedá (Guantanámo hadr).
Asi ti nijak neporadim nebo nepomůžu, ale věř mi, že na hovnajs pocity jsou úplně normální a je jen na tobě, jak se tomu poddáš.
16. čer 2014 v 11:10  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@domca89 hele chapu, nemas uplne standartni zivotni styl budouci matky. nejak si se rozhodla mit ditko tak co se soustredit na tohle. neco te k tomu vedlo tak se na neho tes a uricte mas i jine konicky nez praci kterou z logiky veci tedka proste vykonavat nemuzes. ten skok z pracovniho zivota je dost znacnej hlavne pro velmi aktivni lidi. s vychazkama je to tezke tak to proste je dano s tim je potreba se smirit a prizpusobit se jim, tech par tydnu nez naskoci materska uz to zvladnes.
takze radim najit nejakou cinnost ktera te bude bavit a zamestna ne at se netrapis tim ze nemuzes delat co bys rada. to stejne s prckem ze zacatku tez mozne nebude :slight_smile:
16. čer 2014 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mon_88017 ano, to říkám často, že by mě zajímalo, kdy začne to nejkrásnější období ženy :grinning: Zatím mě to jen a jen omezuje, na miminko s esamozřejmě těším, ale že bych si těhu užívala, to se teda rozhodně říct nedá.
16. čer 2014 v 11:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@domca89 Tak promiň, jen jsem tě chtěla podpořit a říct ti, ať si každou chvíli užíváš, protože to jednou přejde a bude tě štvát zase něco úplně jiného. Chápu, že k té práci, jakou jsi dělala, se s mimčem těžko jen tak vrátíš. Ale všechny mámy přináší oběti a určitě ti to tvoje maličké vynahradí :wink:
16. čer 2014 v 11:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mat_ova no a počkej, až tě chytne hemeroid velkej jak půlka zeměkoule, to je pak teprvá nejkrásnější období :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: A mně se eště stalo, že když už jsem vážně byla jak kytovec vyvrženej na pobřeží, tak si manžel udělal poměrně vážnej úraz a nějakou dobu jsem mu musela doma asistovat při hygieně, což s mejma rozměrama a koupelnou cca metr krát metr bylo vážně k popukání :grinning:
Takžě vyděržaj pioněr, těhotenství je sice na prd, ale aspoň si můžeš užívat ticho, nikdo na tebe celej den nevříská :grinning:
16. čer 2014 v 11:21  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Ahoj holky, tak to tu pročítám, čekáme miminko v pulce listopadu, já myslím, že se narodí o dva týdny dříve, jako moje první dnes 12.letá dcera, která mi dělá samou radost. BÝT DOMA JE NUDA!, to mi věřte. Ne vlastní vinou, jsem po roční nemocenské a cca 3. rok v invalidním důchodu doma. A už mi z toho asi hrabe :frowning2: . A jelikož se snažím aspoň něco dělat, závidím pracujícímu lidu, tak často pročítám stránky o oblečeních pro mimina, kočárky, apod. :wink: . Můj přítel mi říká, at už toho nechám, že mi z toho hrábne (přičemž sám dokáže ležet dva dny u výběru sekačky(traktoru) na zahradu. takže jsme si oba zakázali koukat na internet, a jelikož zrovna je v práci a pravidla jsou od toho, aby se porušovaly, tak jsem tu :grinning: . Mimochod. domco89 víš co budeš mít? Nám se stále nechce ukázat na UZ, ale dneska jdu na UZ ve 20.týdnu(screening), tak snad už mi to řeknou, nemůžu se dočkat :slight_smile: , (zatím nakupuju neutrální barvy oblečení). Přeji hezký den :slight_smile:
16. čer 2014 v 11:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mon_88017 :grinning: mě to břicho zavazí v šestém měsící, a to mi lidi říkají, jak mám malé bříško :grinning: Takže na ty další týdny se fáááákt těším :slight_smile: Jak říkám manželovi, přiště těhotenství přeskočíme a dítě si koupíme rovnou (rozuměj nebudeme platit umělé a nosit prcka, ale prcka rovnou adoptujeme bez toho břicha :- ) )
16. čer 2014 v 11:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mat_ova jojo, bude hůř :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: A "radost z mateřství" je podle mě taky něco jako yeti, kdekdo vo tem mele, ale málokdo to viděl a zažil. Ale nebudu tě děsit :grinning: Ta adopce nejni vůbec špatná možnost, ale mám dojem, že takovej ukázkovej magor jako já by dozajista neprošel psychotestama a eště by mi odebrali aj chuděru Zelenou :grinning:
16. čer 2014 v 11:31  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mon_88017 tak tak, my bychom asi přípravou prošli, už jsme to měli v plánu, ale do stávajícího stavu domu by nám prcka nikdo nesvěřil :grinning: Ovem i přes všechen negativní pohled na svět je dítě opravdu vytoužené a moooc se na něj těšíme :wink:
16. čer 2014 v 11:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mat_ova a to je moc dobře a přeju vám zdravý, krásný, šťastný a usměvaný smráďátko :slight_smile:
16. čer 2014 v 11:37  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@zizalapa no náš malej leží rozcapenej jak lehká holka, takže víme,že to bude chlapeček.
16. čer 2014 v 11:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
16. čer 2014 v 11:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@domca89
Holky dobře poradily- najit jinou cinnost. Najit něco, co se Ti trochu bude libit, abys nezustala necinna. Ja takto na nemocenske skončila s první dcerou, vztah dostal poradne zabrat. Ja byla nevrla, nervozni, protože: byla jsem odrizla od domova a předchozího zazemi, nechodila jsem do práce, která me naplnovala a ještě ke vsemu jsem stále zvracela a v noci kvuli svedeni nemohla spat. Pozdeji jsem si strihala nejake kyticky ze samolepicich tapet, sperky, no koniny pro ruce (ja kvůli tomu svedeni a skrabani potrebovala zaměstnat rucePse narodila mala a jak tu bylo psano - jak malo si clovek vazi, ze muze byt sam a delat si, co chce!! Po pul roce jsem planovane cekala druhé a to byla teprve depka. Zase mi bylo spatne, zase jsem nespala, do toho pece o mimino... Vztah s přítelem trhliny, nakonec jsem dost casu travila u rodicu, kde jsem jim pomáhala s rekonstrukci a interiéry (kravinky pro me). Prezily jsme.....
Nejkrasnejsi obdobi se proste necekalo a vždycky jsem rikala, ze devět mesicu je dloooouuuhaaa doba.
Tezce jsem nesla to fyzicke omezeni - ja spac a zrout a najednou nic. Tezce jsem nesla odlouceni od spolecnosti - prestehovanim za přítelem. Tezce, ze nejsem uplatnena v praci.
Takze vydrz. Jde o to, přečkat tu dobu a trochu zapracovat na postoji (opravdu nemá cenu se trapit, ze bys chtěla něco, co nemuzes. To to trapeni neskonci. najit něco jiného, alternativu, ne tak skvělou, ale NEJAKOU).
Ted cekam treti (chtěla jsem vždy ctyri deti), opet prestehovani za jinym přítelem (předchozí vztah nakonec ztroskotal, i když jsme se šest let snazili) a znovu jsem musela rict tu vetu - devět mesicu je dlouha doba.....
Nicmene jsem starsi, zkusenejsi, umim se vice povznest, umim toho vice prenest přes srdce a nakonec není tak spatne, nekdy je dokonce bezvadne. Chlap hladi brisko, tesi se, ja se taky vic tesim nez na holky (uz vim, co me ceka), dokonce mam sil používat zenskou taktiku (jinak to s chlapem nejde) a i bolístky (na dusi a na tele) lepe snasim. A to mam svoje holky, pritel ma dva pubertaky v peci, do toho dům, zahrada...
Ja vim, zkušenost je neprenosna, ale kdybych mohla poradit, zkus se povznest, ja si zbytecne kazila předchozí roky, taky jsem byla nespokojena s tim, jak je to ted, ze bych to chtěla jinak. No a nakonec clovek zjisti, ze musi zit ted a tady a pokud to nejde takto, najdu silu zmenit postoj a zkusim to jinak.
Moc drzim palce. Jde to...jen to chce usili, trochu zabojovat sam se sebou, vlastne tim trochu i s temi okolnostmi... Drz se!
16. čer 2014 ve 12:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@domca89 čauky, já jsem hudebník a jsem zvyklá pracovat hlavně v noci.... :slight_smile: vlastně jsem měla i druhou práci - tu denní - a doktorka mi napsala rizikáč, protože jsem několikrát omdlela přímo v práci a mám děsně nízký tlak. Byla jsem zvyklá do toho všeho tak 4x týdně cvičit a dnes jsem ráda, že obden zvládnu procházku, tloustnu a kondička jde do háje - žádný pohyb nezvládnu, je mi při něm zle. Mě na tom mém "změněném stavu štve to, že oproti tomu, jaký jsem byla aktivní člověk, jsem teď úplnej pytel hoven. Příroda mi pěkně ukázala fakáč - hezky jsem si malovala, jak budu pěkně dál cvičit a věnovat se všemu, na co jsem zvyklá. K tomu všemu zapracovaly hormony a já tak zabředávám do věcí, které jsem nikdy neřešila. Taky si neumím užívat nicnedělání - o to hůř, když moje vlastní tělo je proti mně. Upřímně řečeno, ty vycházky mám na párku, chodím ven jak chci - jak já vím, kdy mi bude dobře a bude se mi chtít jít ven? Nějakou kontrolu se*u. Já vím, že bych to tu neměla asi psát, ale většina doktorů to umí zařídit, aby se vždy sehnala omluva na to, proč jsi zrovna nebyla doma, navíc jsou věci, které prostě jinak nejdou udělat (bylo ti špatně a šla jsi do lékárny pro léky, spala jsi, došlo ti jídlo a neměl ti kdo dojít do sámošky....) Já na to kašlu - riskování je kořením života :slight_smile:

Jinak miminko je chtěné oboustranně - i když ze strany manžela trochu víc, no. Je starší než já o 8 let a škemral už tak 2 roky, já vysadila prášky a netušila, že to bude tak rychlé - být to na mně, čekám klidně ještě rok, dva.... a možná to je takový trošku "blok" ve mně taky - že nejsem typická žena.... nerealizuju se v budování teplého domova, neumím vařit a nebaví mě to, jsem bordelář, jsem bohém, jsem umělec. Nehledám si celé dny zařízení do pokojíčků, kočárky apod. - je nabíledni, že to budu řešit týden před porodem - mě ty přípravy úplně neberou. Jsem zvyklá na večírky do rána a teď místo toho trávím čas buď s jinýma těhotnýma nebo s čerstvýma matkama (protože nikdo jiný nemá obvykle čas přes den) a hrabe mi z toho. Představa, že budu celé dny sama s dítětem - no, v současné době je mi z toho úzko. Kamarádky jedním dechem vyprávějí, jaký je to dar a poklad a zázrak, když chovají svoje miminko, ale druhým dechem dodávají, že celou noc řve a že ho musejí zabavovat, jinak otravuje a byly by vděčné za každou půlhodinku jenom pro sebe. Mám teď trochu rozporuplné pocity - i přesto, že je to chtěné mimčo.
27. čer 2014 ve 21:36  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Tvůj příspěvek