Mateřství bez iluzí: Kdy cítíte lásku k dítěti?
Děťátko jsme s manželem moc chtěli. Koupili jsme dům k celkové rekonstrukci, bydlíme v nájmu a pak se mi začalo ještě víc dařit v práci. Kvůli těmto skutečnostem jsme se rozhodli, že se založením rodiny počkáme. Těžké rozhodnutí, ale jsme zatížení hypotékou a obor, v jakém pracuji, je časově náročný pro ženu s dětmi, a práce mě opravdu baví. Chtěla jsem si jí ještě trochu užít.
Pak nám to po sedmi letech, co jsme spolu, ,,ujelo." Jsem v 5. měsíci a neustále se mi mění emoce, pocity, nevím, jak to nazvat. V práci to nevzali moc dobře, já z toho byla nešťastná a zároveň udivená, jak jsme to dokázali. Manžel se k tomu postavil zodpovědně a je šťastný. U mě se střídají pocity štěstí i smutku.
Mamka a tchýně pějí ódy o těhotenství a rodičovství, jako by to byl život v duhovém světě s cukrovými jednorožci a růžově svítícím sluncem. Když si dovolím sdělit své obavy, odpoví, že oni jsou ale šťastní. Fakt díky za pokec... No v horším případě jsem moralizována, že je to požehnání, tak ať jsem šťastná! ROZKAZ!! 😖
Trochu si tu vylévám srdíčko, protože to opravdu nemám ani s kým probrat. Chvíli mě přepadávaly myšlenky na potrat.. no v 16tt už bylo ale pozdě.. Do toho ty těhotenské nálady vytvářely super atmosféru pro hádky s manželem... A po večerech brečím, protože je mi toho drobečka líto, že zrovna mě musí mít za mámu 😢
V jednom obchodě s dětským oblečením jsem začala hystericky plakat nad velikostí 50, že tak malé dítě rozbiju!
Už mě opravdu iritují otázky a poznámky k těhotenství, dítěti, mému břichu (o nedovoleném osahávání ani nemluvím.. fakt na po tlamě tito chmatalové!!), atd. Nikdo se neptá na nic jiného, protože jsem těhotná = malomocná, takže nic jiného nedělám, jen vyrábím dítě.
Dostávám nadané za to, že nesu tašku s nákupem, šla jsem v práci do provozu, chci jít pomoct na barák, jím tohle to nebo piju támhle to.. Takže se už vyhýbám návštěvám jak můžu, protože zas budu poslouchat jak malé děcko, co smím a co ne.. A jo, požádala jsem je o dospělejší přístup k mé osobě, jenže všichni jsou pak dotčení, nebaví se, a za týden kážou a radí zase.. 😅 😅 už mi z toho hrabe!! Je to ale moje vina, že jsem si to nechala zkazit jejich kecy..
Založila jsem si tady účet, abych se necítila tak sama. Známé v mém věku děti ještě nemají ani nečekají, protože na dnešní dobu je podle nich na dítě před třicítkou ještě brzo... No.. asi měly pravdu..
Dost mě utěšují videa a knihy od porodních asistentek a dul, které znají i temnou stránku mateřství a dokážou o tom mluvit tak, že se necítím tak hrozně, dokonce se chvilku na dítě zase těším. Ale k tomu maličkému prostě nemám zatím vztah, přijde mi ujeté na něj mluvit, na druhou stranu mě trápí, když mám špatnou náladu, protože vím, že sdílíme emoce.. Bude to pořádný neurotik.. V pubertě si to pěkně slíznu.. ❤
Asi se musím odhodlat najít i fyzicky nějakou dulu nebo PA.. A myslíte, že by mi psychicky trochu ulevily těhotenské nebo motýlí masáže?
A jak to máte vy? Kdy jste pocítili lásku nebo určité spojení s dítětem? Doufám, že se zamiluji s prvními pohyby nebo alespoň po porodu..
Stručné shrnutí
- Smíšené emoce v těhotenství, včetně smutku, úzkosti a pocitu, že "to není růžové", jsou v diskuzi prezentovány jako běžné a neznamenají automaticky, že s rodičovstvím něco není v pořádku.
- Psychologická podpora, dula a porodní asistentka (PA) jsou v diskuzi uváděny jako konkrétní dostupné zdroje pomoci během těhotenství i v šestinedělí; doporučení je PA a dulu vyhledat včas, protože "ty dobré mají dost plno".
- Pocit mateřské lásky v diskusi často popisují jako postupný proces; uváděné časové body zahrnují okamžik porodu, několik dní po porodu, zhruba 3 měsíce, kolem 6 měsíců až i 7 měsíců, a také změnu po zacítení pohybů plodu.
Nejčastější otázky
Q: Kdy se obvykle dostavuje mateřská láska?
A: V diskusi rodičky uváděly různé časové okamžiky: někteří popisují lásku ihned při porodu, jiní po 3 dnech s nástupem laktace, další cca po 3 měsících, někteří kolem 6 měsíců a jedna zkušenost zmiňuje 7. měsíc; u části žen se vztah zlepšil už po zacítení pohybů plodu (cca 20. týden).
Q: Pomůže dula nebo porodní asistentka (PA) s psychickou podporou v těhotenství?
A: Ano, v diskuzi je doporučení vyhledat psychologa, dulu nebo PA jako psychickou podporu; konkrétně bylo uvedeno, že PA a dula mohou pomoci s emočními obavami a že u dobrých PA je vhodné začít hledat co nejdříve, protože mají obsazeno.
Q: Co je poporodní "baby blues" a jak se na něj připravit?
A: Poporodní "baby blues" je krátkodobé zvýšené citlivé naladění způsobené hormonálními změnami po porodu; v diskusi je doporučeno připravit partnera, dohodnout hranice návštěv a zvážit omezení blízkých návštěv v prvních 6 týdnech (šestinedělí) pro klid a zotavení.
Q: Ovlivní těhotenské nálady a stres povahu nebo plačtivost dítěte?
A: Názory jsou sporné: v diskuzi se objevilo přesvědčení typu "klidná matka = klidné dítě", ale zároveň řada příspěvků uvádí, že vztah a chování dítěte závisí na mnoha faktorech a přímá kauzalita není jednoznačně prokázaná.
Q: Jak jednat s vtíravými radami a nátlakem rodiny během těhotenství?
A: Doporučení z diskuze zahrnují nastavení hranic (omezit návštěvy), požádat partnera, aby podporoval a prosazoval tyto hranice (např. odložit návštěvy prarodičů až na šestinedělí) a vyhledat odbornou nebo emocionální podporu, pokud rodinný nátlak zvyšuje stres.
Q: Kdy vyhledat psychologa v těhotenství?
A: V diskuzi jsou doporučení vyhledat psychologa co nejdříve, pokud pocity vykolejují, pokud jsou přítomny chronické úzkosti nebo myšlenky na potrat či sebevraždu; psycholog může nabídnout neposuzující prostor a konkrétní copingové strategie.
Závěry z diskuze
Shoda
- Láska k dítěti často přichází postupně, nemusí nastat okamžitě po zjištění těhotenství ani po porodu.
- Psycholog, dula a porodní asistentka jsou zmíněny jako užitečné formy podpory v těhotenství i po porodu.
- Je v pořádku necítit euforii v těhotenství; mnoho matek uvádí, že pocit se vyvíjí postupně.
Sporné názory
- Některé matky popisují "lásku na první pohled" při porodu vs jiné matky uvádějí, že láska se tvořila až za měsíce (3–7 měsíců).
- Některé názory radí aktivně mluvit s břichem a intenzivně se připravovat vs jiné jej považují za něco "ujetého" a netvrdí, že je to nutné.
- Někteří věří, že klidná matka znamená klidné dítě, jiní zpochybňují přímou kauzalitu mezi těhotenským stresem a temperamentu dítěte.
Otevřené otázky
- Jak přesně a za jak dlouho se u většiny matek vyvine stabilní citové pouto po porodu?
- Které konkrétní formy psychologické podpory (terapie, dula, PA) jsou nejefektivnější pro různě intenzivní těhotenské úzkosti?
- Mají těhotenské a tělesné procedury jako těhotenské nebo motýlí masáže měřitelný vliv na emoční stav matky a další průběh těhotenství?
- Jak nastavit jasné a udržitelné hranice s příbuznými bez zhoršení rodinných vztahů?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
dula, porodní asistentka (PA), psycholog, těhotenské masáže, motýlí masáže, šestinedělí, poporodní baby blues, home Office, SMA, Niva, nadstandardní pokoj v porodnici
Místa a osoby
polární kruh
Ahojky, nečetla jsem celý tvůj dotaz ( jen do půlky 🙂) a komentáře taky ne. Ale věz, že jakmile bude dítě venku budeš mít myšlenky a pocity úplně jinde 😉☺️ teď je to pořád takové imaginární a nepředstavitelné ale jak se ti zhmotní, tak budeš vědět 😉
Ach .. 🥲
Já otěhotněla v době největšího stresu z práce, kdy jsem měla myšlenky i na sebevraždu. Já, která do té doby nechápala, jak si někdo kvůli něčemu může sáhnout na život ..
Najednou jsem zjistila, že jsem těhotná a brala jsem to jako vysvobození ❤️.
Vůbec jsem se necítila na to být už rodičem 😀. V momentě, kdy jsem ucítila pohyb, jsem tomu těhotenství začala věřit a popadl mě strach, aby bylo vše v pořádku.
První body jsem pořídila dva týdny před termínem porodu. Vše v podstatě na poslední chvíli a stále jsem měla strach, aby se něco nestalo.
Pak se syn narodil a já na něj koukala. Byla jsem unavená a narovinu říkám, že se mi mé vlastní dítě nelíbilo. Vypadal jak Číňan 🙈😂. A hrozně plakal. Celý pobyt v porodnici prořval a chtěla jsem jít domů. Až jedna sestřička říkala, že jakmile se utvoří mlíko, bude líp, že ho tu přece nenechám samotného. Být to první nebo druhý den, asi bych byla schopná fakt odejít a docházet za ním, ale neudělala jsem to a trpělivě zůstala. Díky žloutence se pobyt protáhl, ale nakonec jsme se dočkali a mohli jet domů.
Těch šest dní ve mně ale stále nepropukla mateřská láska. Brala jsem to spíš jako zodpovědnost. Každopádně doma je zkrátka nejlíp a o pár dní později jsem začala cítit to pouto k němu. Každým dnem to bylo silnější a je to skvělý ❤️.
Než mi to naskočilo, děsily mě info zprávy ostatních rodiček, který krom času a mír miminek psaly, jak je jejich dítě láska a jak ho nekonečně milují. Vlastně se mi do teď nechce věřit, že to tak mají 😀.
Mozna ze to prameni i z tve prace ze jsi zvykla byt jakoby pripravena perfektni...
Dale z toho ze cesta k diteti u tebe byla jednoducha...
Ptz po 3 letech snazebi se o dite je lehci v tom videt zazrak...
Zase na druhou stranu proc tak na sebe tlacis...
Zij si zivot jaky mas rada...delej co mas rada a prestan se trapit tim co je spravne citit co bys a jak mela prozivat ...
Ted si nastavena takhle ...hormony delaji v hlave taky paseku...
Rekni si ze je fajn ze jsi zdrava ...ze mimi v brise prospiva a hotovo...
Nepotrebujes se rozplyvat nad kazsym kocarkem ani si 4 hidiny povidat s brichem...bud proste tak jak jsi ...a prestan na sebe klast naroky a vyvolavat v sobe pocity ktere si myslis ze bys mela mit 🙂
Pokud jsi tušila, den po styku, že jste zadělali na dítě, máš velmi dobrou intuici s spojení se svým tělem, což je podle mě úžasné ❤
První dítě ve 34, druhé ve 37, k prvnímu jsem si hledala cestu dlouho- chapej, kvůli nemu jsem prisla o svůj svobodný život (a to jsme dítě chtěli moc, ale nepocitala jsem s takovou změnou). Druhé dítě k nám nějak už zapadlo. Miluju je oba k zblazneni, ale potřebovalo to čas- hlavně s prvorozeným