Nechci dítě a nikdo to nechápe! Někdo, kdo to tak cítil stejně?

@luciesofiealex já? Přečti si ještě jednou co jsem napsala. Píšu totéž co ty.

@andelka upřímně se omlouvám mělo to být samozřejmě pro @andromeda818

@andromeda818 tazatelka vysloveně dítě nechce a podle mě je lepší potrat než nemilované dítě, může a pak se většinou rozjíždí poporodní deprese a to fakt nechtěj vědět může následovat. Lepší potrat než toto. Kdybych otěhotněla teď,tak jdu též na potrat.Někdo jej chápe jako vraždu, já ne.

@veronikav31 A co to teda je když ne vražda?

@klokanka31 já osobně považuji život od narození, do té doby je vše nejisté a vím to moc dobře. Osobně jsem byla na revizích kvůli zamlklému těhotenství, někdo by čekal až vyjde ven samo, já ne. V tomto jsem prostě nekompromisní, ať mě odsoudí kdo chce. Pro mě revize není vražda.

@veronikav31 A podle mě to je život už když bouchá srdíčko.

@klokanka31 to je tvůj názor, já mám zase svůj. A co je to pak, když srdíčko dobouchá,musí se na revizi a těhotenství předčasně ukončit? Prožila jsi to někdy?

@veronikav31 Tak když srdíčko dobouchá, tak prostě to malé umře...za to ta žena nemůže. Já zažila mimoděložní. To maličké žilo, bouchalo mu srdíčko. A jo, cítila jsem se jako vrah, když jsem musela souhlasit s operací. Jasně, všichni mi říkali že nebyla jiná možnost, že kdybych nekývla, bylo by stejně to malé mrtvé, i se mnou. Ale...

@klokanka31 pozor, to se pleteš. Nemusela jsi souhlasit s operací, měla jsi na vybranou.Rozhodnutí bylo na tobě, stejně jako je rozhodnutí jen na tazatelce, nikdo nemá právo ji k něčemu nutit co ona nechce. Tak to prostě je, jen si musí zvážit pro a proti. Ty sis vybrala,dostala jsi šanci žít, což ona chce taky.

@veronikav31 Jenže když ona si miminko nechá, tak neumře. Ale je to o prioritách...

@klokanka31 myslis? jak muzes vedet, ze ji okolnosti nedonuti k nejhorsimu a nepropadne depresi a neskonci nekde pod vlakem? I kdyby skoncila "jen" na praskach a byla z ni psychicka troska, to pak bude prima zivot i pro ty 3 deti, ne?

Záleží na tom, co dáte na misky vah. Zhroutit se, být fyzicky, psychicky vyčerpaná, bez pomoci, bez podpory, bez funkčního vztahu, s tíživou vizí budoucnosti, bez perspektivy osamostatnit se.. Fakt pozitivní vyhlídky. Kdyby aspoň ten chlap a vztah za něco stály..ale tohleto je jen další kámen,co jí stáhne dolů.

@valkyra7129 myslim, ze podpory tu mas vic nez dost. Zarazilo me ale, ze on proti tobe pouzil tvoji rodinu. Copak oni nevi, jak zijete? Co je to za chlapa? Co s nim zazivas? Ty se jim nesverujes?

@vrabcak0007 hele, když jsem se rozváděla, nikdo to nechápal. Nikdo s námi totiž nežil. A ne, fakt jsem se nesvěřovala. Těžko člověk chce přiznávat, že se spletl a udělal v životě botu jak hrom a nemá sílu odejít.

@klokanka31 myslíš? Pokud žena je psychicky v háji, tak může ublížit sobě i novorozeněti a podle mě je fakt lepší potrat. Pokud vím,tak tazatelka se ptá na něco úplně jiného než je tvoje odpověď o vraždě, to si nech od cesty.

@andelka To je docela smutny. My se sestrou i s mamkou se celkem sverujeme a tak vim, ze kdyby doslo na nejhorsi, tak v nich mam oporu. Ja treba nevidim nic spatnyho na tom si priznat, ze se mi cokoliv nepovedlo. At uz jde o vyber partnera nebo i kdybych byla ja ta, co to vsecjno z nejakyho duvodu podela. Pred par lety jsem byla v podobne situaci: doma dite 2,5 roku, manzelovi po jeho narozeni uplne hrablo: majetnickej, o vsem musel vedet, sobecek, pritom sam doma moc nehnul prstem...nekolik promluv nepomahalo. Chvilku to slo, pak skoro jeste horsi. Tak jsem se sbalila a sla s malym pryc. Mela jsem kam a podporu moji rodiny, protoze vedeli o co jde. Zadna demonstracka, chtela jsem fakt rozvod. Prvni dva mesice byly zuzo, jeho jesitny ego radilo jak blazen. Pak mu doslo, ze je to fakt konec, kdyz jsem si dojela pro dalsi varku veci. A uplne obratil a zbyla z nej hromadka nestesti..ale i tak mu trvalo dalsich x mesicu nez me presvedcil, ze opravdu ma smysl to vsechno hned nezahazovat a zkusit to.

@vrabcak0007 smutné to je no. Těžko soudit podle své konkrétní zkušenosti. Co člověk, vztah,to trochu jiná situace. Já jsem třeba neměla kam odejít. Byt byl mojí rodiny. Co bys dělala? Vyhodila ho? Myslíš,že pak by přišel s prosikem? Možná že jo.. Ne každý má s rodinou tak blízké vztahy, že by se svěřovali.

@andelka to chapu, ze ty vztahy nejsou vzdy idealni, ale v okamziku, kdy autorcin manzel postval jeji rodinu proti ni, urcite bych se uz neudrzela a rekla jim vsechno, ted uz je stejne za "vyvrhele" a nema co ztratit..

@veronikav31 Jenže i po chtěném těhotenství může ženský přecvaknout a může blbnout...To bohužel hrozí asi každé...

@klokanka31 no, každopádně toto není předmětem odpovědí tazatelky. Nechce dítě, má právo jít na potrat. Má právo si vybrat a nikdo ji nemůže nutit k opaku.

@andromeda818 Jsem ráda, že to zákon umožňuje a doufám, že někoho nenapadne tento zákon měnit, byla bych první kdo by protestoval, i když jsem si tím ze zdr.důvodů prošla. No, pokud by to nikomu neřekla, tak o tom budou vědět houby. Ostatně tazatelka se na něco ptala a pokud neumíte odpovídat k tématu, tak je lepší mlčet, pokud o tom nic nevíte. A je to tazatelky tělo a ona jediná má právo rozhodovat.

@andromeda818 ještě jsem neviděla, že by někoho chytila deprese z toho, co si moc přeje 😀 jakože asi pak na ní "dopadne plná váha jejího pochybného rozhodnutí", ne ? 😀 Uklidním tě...před pár lety jsem byla v podobné situaci, ani na vteřinu mě nenapadlo pochybovat o svém rozhodnutí a šla jsem na revizi a jsem s tím doteď v pohodě...depresi z revize mají většinou holky, co si to mimčo ve skrytu duše opravdu přejí nechat, ale jsou z různých důvodů donuceny k revizi (zdravotní důvody, tlak okolí, atd)...

@andromeda818 no tak doteď jsem tě brala jako praštěnou, ale vcelku neškodnou, ale promiň, nebudeš úplně ok..dle tvého uvažování jsem si (nebo lidi obecně) pořídila dvě děti, abych byla "v poho", že když se jednomu něco stane, tak mám ještě druhý? Hustý...můžu tě ujistit, že momentálně mám dvě děti a ten starší už ví, že by mohl mít brášku nebo sestru - o hodně starší a děláme si z toho legraci, žádný trauma fakt nehrozí...a teď nechci malovat čerta na zeď, ale v případě, že by se stalo něco tragickýho, tak bych určitě nefungovala podle tý tvý matiky (dost chladnokrevný teda)...spíš by se jedna moje půlka chtěla vydat na stejnou cestu jako moje dítě, stejně tak jako druhá půlka by tu chtěla zůstat s tím druhým..díky tomu by mi asi hráblo a z toho "srabu" by mi částečně pomohl jen čas a medikace, sama bych to asi bohužel nedala...