Proč chcete v těhotenství vědět, jestli čekáte chlapečka/holčičku?
Cekame druhe miminko a ani v prvnim tehotenstvi jsme pohlavi znat nechteli. Tesili jsme se na to, az vykoukne a my to zjistime opravdu "najisto". Okoli nas nechapalo 🙂 Pritom jsem alespon nenakupovala zbytecnosti, obleceni jsem nakupovala vesmes neuralnich barev (vcetne kocarku) a to i potom, co se nam narodila dcerka, takze ho muzeme pouzit i kdyby priste byl chlapecek.
Tak me zajima, proc jste chteli uz v tehotenstvi znat pohlavi miminka. Ptam se proto, ze me nenapadl zadny duvod, proc to vedet. Zato ale spousta duvodu proc to nevedet predem 🙂
@martiniquest Me by...
Já zas nevím o žádném důvodu proč to nevědět předem.
My pohlaví vědět nechtěli, kdyby se náhodou doktoři spletli (i v dnešní době se to stává), abych se nesžila s holkou/klukem a ono to nebylo naopak, pro mě to by to byl velký šok ... a i když jsme nakonec měli Trisomytest, kde je 100 % jistota pohlaví, tak jsme u nevědomosti zůstali, i když částečné, podle výsledků už jsme tušili, ale pan doktor to na nás zahrál kulantně, takže nějaká ta nejistota byla. A i z praktického hlediska bylo pro mě lepší mít vše neutrální, abych mohla v případě druhého prcka použít stejné oblečení, kočár ...
Jednoduse, zvedavost. Uplne nechapu to 'nenapada me zadny duvod', me teda napadaji duvody pro i proti, jenom jsem se rozhodla pro.
Vybavicku neresim, ani 'holcici' a 'klucici' barvy, je to jenom marketingovy nesmysl. Mam vybavicku v ruznych barvach a unosi to i kluk i holka (zatim teda dva kluci :D).
@blackhole I ja mam s Lidlem vyborne zkusenosti.
mela jsem obleceni po sestrenkach, Lidl, Tesco a oboji necsetnekrat prane a stale pevne. A dcerka ve stejnem obleceni chodi i pul roku, protoze rychle neroste a stale je to pevne.
Spis ne asi kazdemu vyhovuje, ze to obleceni ma tolik lidi. Ale zase to me tolik netrapi.
Dostali jsme jedny kalhoty miminkovske z H&M a tem se vyparal pas, tak to s tou kvalitou asi nebude tak jednoznacne.
@vladienka nemam s detskym oblecenim v Lidlu sebemensi problem. Vyzkousela jsem nakupovat v HM, CA, Lindexu, Bambuli i malych kseftech po Praze... A zustala jsem u CA a prave Lidlu. Kvalita je uplne ok, cena taky. Fakt nebudu davat dve kila za jedno body, ze ktereho dcera behem dvou mesicu vyroste a behem tydne na nem udela nevypratelny flek...
@puhelin jj, asi je to o tom, co komu sedí. Za mě jsou nejlepším kouskem z Lidlu jejich tepláky s pružným pasem bez gumičky, které lze vytáhnout až někam po žebra, takže syn má krytá záda a jsou velmi pohodlné. Ve všech ostatních obchodech jsem viděla jen tepláky s gumičkou, které nám vůbec nesedí, protože nebyl nikdy žížala a než se naučil chodit a posílil břišní svaly, měl vždycky bříško trochu vypouklé, takže ho akorát tlačily.
@puhelin Podle mě je velkým důvodem proč vědět pohlaví prostě zvědavost 🙂 My jsme u prvního dítěte měli překvapení, u druhého nám doktorka pohlaví nedopatřením sdělila (ale špatně, pak to ještě párkrát změnila a nakonec jsme měli stejně překvapení), ale chápu tu touhu to vědět. My se doma neustále bavili o tom, jestli to bude holčička nebo chlapeček 🙂
A koukám, že tu řešíte i oblečení 🙂 My nakupujem tak různě, něco v Lidlu, Tescu, něco v Nextu, Lindexu apod. Máme i několik dražších kousku ze značkových obchodů. Co se týká Lidlu, řekla bych, že je to asi různé u různého oblečení. Starší dcera odtud měla několik triček, které se hned vytahaly a fakt ztratily tvar, ale taky nějaké punčocháče, které jsou super a zdědí je i mladší dcera. Aktuálně jsme tam kupovali bundu a zateplené kalhoty na lítání po venku a zatím jsem s nimi celkem spokojená.
@hanih Puncochace mam vyzkousene z Tesca, ty dcera nosi denne a davam ji je i na spani, takze se perou casto a stale pevne.
Jasne ze se bavime, jestli to je kluk nebo holka, hlavne v souvislosti s vybiranim jmen. To je skvele, ze musime obe jmena peclive vybirat.
Nedokazu si predstavit, jak to vase dr. porad stridala... 🙂
I když dcera nosí všechny barvy, postýlku měla modrou (hodila se nám do ložnice), plno věcí měla neutrálních, stejně jsem chtěla vědět jestli je to holka, nebo kluk. Co se týče výbavy - nešlo mi ani tak o barvy, ale o ty věci celkově. Chlapečkovi bych těžko oblékala legínky, sukýnky, šatičky a čelenky. Vím, že se tohle všechno dá koupit i po porodu, ale já když jsem už v těhotenství narazila na nějakej super kousek, tak jsem ho prostě koupila, protože jsem věděla, že budu mít holčičku. A i když nosí všechny barvy a taky říkám, že nemusí mít všechno růžové, strašně se mi v tom líbí. Teď čekám další holčičku a podle toho jsme vybavili pokojíček (budou mít společný) - koupili jsme růžovo-bílý nábytek a vypadá to moc hezky. Nikomu neberu, když si chce nechat překvapení, podle mě je to super a smekám když to někdo vydrží, ale já na jakákoliv překvapení nikdy moc nebyla, tak jsem si to nechala říct a vůbec nelituji. Každý podle svého a upřímně jsem nikdy nepátrala po tom, proč si to někdo říct nenechá 🤷♀️
@sudylichozrout no ja si stojim za tym ze sa kvalita napr Lindexu vobec neda porovnat s Lidlom. Ani nemoze za tu cenu, gramat bavlny je uplne inde. Uz na dotyk je znacne prijemnejsia. A o designe sa ani nebavim 😁 ja dam za nieco co sa mi paci aj viac nez dve kila ale to sa asi nikdy nezhodneme, proste to mame inak
@vladienka vzdyt jo, kupuj svemu detatku, co uznas za vhodne. Ja se nehadam a nemam to ani v umyslu. Take obcas koupim drazsi kousek, ale spis te starsi, ktera uz je ve 2,5 letech paradnice. Kojenci je jedno, jestli ma doma na sobe triko z Lidlu, nebo triko od Armaniho.
V prvním tehotenstvi jsem věděla od začátku ze je to kluk. Přála jsem si kluka, zdály se mi sny o chlapci . Cítila jsem to. A ve 14tt jsem to měla potvrzené . Druhé tehotenstvi jsem byla zmatená . Více faktoru ukazovalo na dívku (nevolnost atd) a byla jsem šťastná ze je to opět kluk . Partak. Kamos pro syna . Ze využiji i veci. A vím co očekávat . Ze už to znám jak na kluky .
Vědět jsem to chtěla i z důvodu napeti, zvědavosti . Pro sebe. Abych věděla s kým mám tu cest . Jak miminko pojmenovat , co se k němu hodí a já se dokazi vnitřně naladit na souhru jména a představu miminka .
První syn mě doslova udržoval nad vodou . Necítila jsem vůči němu aspoň špatne pocity (patrně kdybych se na to nepripravovala předem tak ho odmítnu) jeho táta mi strasne ublížil . A paradoxně jsem čekala chlapce (a to jsem na muže měla v určitý moment velmi špatný pohled ) . Szila jsem se aspoň s tím a říkala jsem mu ze on za nic nemůže a miluju ho . I když mu bude podobný .
U druhého syna jsem prave byla rada , ze bude parťák.
Teď každým dnem porodim třetí miminko a bude to holcicka . A to jsem si zase myslela ze spis chlapec 🙂 . Ale byla jsem napjata, chtěla to vědět a pojmenovat miminko. Už jsem měla vybraných dost jmen .
Na ultrazvuku se mě v 17tt ptali co bych si prala. Říkala jsem ze klidně třetího musketyra. A lékařka se usnula ze to bude musketyrka. A od te doby jsem se i vnitřně více spojila s miminkem a cítím jemnost. A takovou zvláštní energii.
Každé moje miminko beru jako stvoření , které mě přišlo něčemu naučit , svést ze špatne cesty a ukázat nový směr ... ukázat další etapu života .
Vím přesně proč přišel syn, po něm druhy a nyní dcera . Oba syny miluji a těším se na malou.
Takže k tomu proč jsem chtěla vědět pohlaví - první potvrzení intuice a snu , vnitřního spojení a překonání rozporu “kdo” ve mne je neplánovaně .
Druhé - ztotožnění s miminkem a přijetí , naladění
Třetí - totéž
@ajdamajda jestli jsi pocala za nejakych spatnych okolnosti (napada me jedine, bohuzel), tak te obdivuju, ze jsi nesla na preruseni. A naprosto chapu, ze pro tebe jasnost pohlavi byla dulezita.
U prvního jsme se nechali překvapit, ale moje intuice nelhala a máme chlapečka... teď u druhého zatím stále nevíme (doktor to viděl už v 13.tt, a já jsem teď 27.tt), ale nevím, jestli to vydržím až do konce.. manžel nemá problém.
Já bych asi taky vydržela, nebýt okolí... samozřejmě, že budu šťastná za zdravé miminko, ať ot bude holka nebo kluk, ale kdybych si mohla vybrat, tak bych radši druhého kluka. A to je právě kámen úrazu. Z okolí ve většině případů slyším jen o párečcícch a jak by holka byla krásná a holčička, holčička, holčička... a to ve mě trochu víc vzbuzuje zvědavost, než u prvního. Nevím, jestli se nechci psychicky připravit na to, kdyby to byla opravdu holčička, abych pod vlivem hormonů pak nereagovala nějak blbě na nadšené gratulace k párečku... uvidíme no, zatím držím, ale cesta je ještě dlouhá 🙂
jinak i kdybych (kdybychom) pohlaví věděli, rozhodně bychom neoslovovali jménem, to se mi nějak příčí. Nevím, možná je to pověrčivost, možná i špatné zkušenosti z okolí, ale nějak mi to oslovování jménem, dokud není miminko venku nepřijde správné. Tím ale nechci nějak pobouřit maminky, které to tak dělají... je to jejich volba a ony zase třeba nechápou můj postoj... prostě to je jen jak to cítím já. A jak u prvního, tak teď miminko rozhodně neoslovujeme "to" ... je to mrňousek, drobeček, kulíšek... dá se vybrat kupa oslovení, která nejsou jménem..
Já si třeba nedovedu představit, že nevím, jestli v sobě nosím holčičku nebo chlapečka. Taková nejasná představa toho miminka, to je pro mě divné. Pak tam jsou i praktické věci jako oblečení, vybavení atd. Co mě nějak netrápí, je jméno, to klidně vybereme až na konci a celé těhotenství ho nazýváme pracovním jménem.
Já naopak nevidím jediný důvod, proč to nevědět. 😅
My byli proste hodne zvedavi😉
Já jsem pohlaví vědět nechtěla, přijde mi to jako větší zábava. Muž chtěl. Já jsem na tom zase až tak nelpěla, takže když to bylo na tom velkém ultrazvuku vidět, tak jsme si to říct dali. Sice víme, že dokud nevyleze, nic není 100%, ale na poslední kontrole se nastavil do takové polohy, že by se ten snímek dal použít do učebnice praktické gynekologie, oddíl jak určit pohlaví. Vzhledeme k tomu, že jméno vybrané nemáme a moc to nehrotíme, pořád mu říkáme buď to mimino nebo jen kluk. A co se týče výbavy, tak to je mi jedno už tuplem, máme spoustu růžových věcí od švagrové, co nevyužila pro svou dcerku, a jako to růžové body s medvídky je prostě neodolatelné, takže ho bude nosit bez ohledu na pohlaví.
@puhelin Hlavní důvod byl kvůli komunikaci s miminkem. Prostě jsem na něj chtěla mluvit jako na určitého človíčka. Hned jak jsem se dozvěděla pohlaví, oslovovala jsem ho chlapečku a hned jak jsme se domluvili na jméně, tak jménem.😊
U prvního a druhého jsme to chtěli vědět ze zvědavosti, u třetího jsme zpočátku říkali, že to vědět nechceme, ale pak jsme se rozmysleli - proč?? kvůli autu 🙂 kdyby řekli, že bude třetí dítko holčička tak bychom pořizovali pětimístné auto, ale jelikož je to kluk tak jsme pořídili sedmimístné a zkusíme ještě jedno dítko jestli se povede - napočtvrté si to již říct nenecháme, protože není již důvod a sama se budu těšit na překvapení
Když jsme se s chlapem bavili o dětech, tak on chtěl víc holku, já kluka. Poprvé jsem to zvědavostí nemohla vydržet, a i kdybych chtěla zůstat zvědavá až do porodu, tak na screeningu ve 20tt nám to doktor bez zeptání oznámil, takže už jsme to stejně věděli. Druhé mimčo je v plánu, a tam už to vědět nechci. 😍 Říkala jsem to i švagrové, že až budu čekat další, tak si to nenecháme říct, a ona že prej to nevydrží, a že tomá říct doktor jen mojemu manželovi (což je švagrové bratr), a že já se to nedozvím... ale ruku na srdce, někdo by to prokecl. 🤦🏻♀️
z ciste praktickeho hlediska kvuli vybavicce
@zelenaesmolda Znám 5 případů, kdy rodiče nakupovali podle utz holka/kluk barevně laděnou výbavu, a ejhle... narodilo se jim přesně to opačné. 🤷🏻♀️

@martiniquest Mne by mrzelo, kdyby moje predstava nevysla. Prece jen je to 50 na 50, takze to muze i nemusi vyjit. Ja se nerada zklamavam, takze predem nesnim, aby me to pak netrapilo.