Je život s třemi dětmi opravdu náročný?

@pilzzee my jsme tu třetí vlnu v našem okolí odstartovali 😂 ani ne rok po nás měli sousedé třetí, ale holčičku po dvou klucích, takže tam těch keců tolik nebylo. Jo, taky se mě v porodnici pořád ptali, jestli jsem v manželství a jestli je stejný otec - mezera mezi prostředním a posledním je skoro přesně 5 let 🙈 až pak jsem přišla asi na to proč, protože bych se stihla rozvést a mít další dítě s novým partnerem 🙏🏻 to vadilo mě. Ani ne ty kecy že jsme,,v dnešní době,, blázni (byl to koronavirovy rok 2020).

Já mateřství nejvíc prožívala u prvního dítěte,pak uz jsem chtela a musela mit “normalni” zivot,abych cas netrávila jen na hřišti a detske herně 😝.Chodim do práce,chceme s manželem trávit čas i podle sebe a spolu. Deti se přizpůsobí tomu,co mají 😉.
Ted uz jsou vetsi,tak s casem musim nějak hospodařit,každý chce pozornost a dost casto se v podvečer střídají “mami…tohle” “mami…tamto”.
Tri děti v našem okolí nejsou žádná výjimka.
A vic sourozenců beru jako velké plus do života. Mame dve holky a kluka vzdy po pěti letech,musi se ucit spolu vycházet,komunikovat,maji se rádi,ale nekdy jsou samozrejme neshody.

V okolí (Praha) je v naší bubline trojdetna rodina celkem norma. My máme třetí neplánovaně, ale nikdo se na nepta, protože dvojcata😄. Auto mame Berlingo. A když se mi zrovna nesnaží vybuchnout mozek z premiry podnětu, tak je to super. Do práce si chodím odpočinout. Takže, buď ráda za třetí, mohlo tam být i ctvrte😅

@pilzzee Mam tři kluky, 7,13,15 někdy je to hukot. Ale jsou skvělí. Přihlídnou ho, hrají si s ním. Výlety se taky daly vždycky vymyslet pro všechny. Nebo jsme se dělili.

@pilzzee lidi hloupě komentují pořád. Když to nejsou 3 děti, najdou si stejně něco jiného. 😃 V těhotenství se mě taky hodně lidí ptalo, zda jsme to plánovali nebo nám to ujelo. Nejvíc otravné jsou ale poznámky kolem pohlaví. Skoro od každého slyším něco typu - tak aspoň na po třetí vám ten chlapeček vyšel, tatínek si toho chlapečka vyprosil, že? Moje babička dokonce prohlásila, že se jí hrozně ulevilo, že máme chlapečka, že se bála, že by mě manžel nutil ještě i do čtvrtého, kdyby to byla třetí holčička. No mlčeti zlato. Všichni mají za to, že nám šlo o toho kluka, proč jinak bychom si taky dělali další dítě, že? 🤦Přitom my jsme měli jméno pro 3.3holčičku vymyšlené ještě před otěhotnění. Máme plný dům holčičích hraček a plnou skříň oblečení, které nemůžu klukovi dát. 3 holky by byly praktičtější... 🤣

A můžu se nesměle zeptat, jestli kromě většího rozdílu (osm let) se někomu povedla dvojčata? Že byly v plánu dvě děti, ale tak nějak se stalo, že možná budou tři? Zatím jsem ochromená hrůzou z rizikovosti těhotenství s dvojčaty,ale taky si uvědomuju, že byt je malej, auto bude malý…

@pilzzee 1) Normální si připadám, ale pravda je, že svoji práci sice zbožňuju, ale není to ta samá co před dětmi. Manažerku s nekonečnou pracovní dobou bych možná dělat mohla, ale už prostě nechci, poloviční úvazek a víc času s dětmi je teď to, po čem toužím. Ale za pár let to může být zase celé jinak, ztratila jsem strach ze změny kariéry.
2) Tohle hodně záleží na těch dětech. Ty moje po třetím sourozenic toužily, takže na veškeré vysvětlování že pár let nebudeme jezditna výley na kolech a na lyže jen s jedním z nás, reagovaly tak, že jim to nevadí. A opravdu jim to nevadilo, ségra byla víc. A nakonec to opravdu bylo pár let, od tří lyžuje a na kole jsme ji vozili.
3) Viz jednička. Záleží, co je pro tebe "normálně".
4) My máme holka - kluk - holka. A když jsme čekali třetí, i kluk chtěl sestřičku, protože ségru měl a bylo to fajn, tak proč chtít něco nového. Holky se milují, kluk je spokojenej a mít ségry mu prospívá. Vždycky jsem chtěla raději vícků, ale teď v okolí vidím, že ty bráchovské vztahy jsou často vyhrocenější než ty holčičí. Holky ho zklidňují a posilují jeho džentlemnství.
5) + 6) Určitě záleží na sociální bublině, v mém okolí jsou teď tři děti stále běžnější. Dokonce si zhusta lidé to třetí pořizují po letech s odstupem po dvou dětech. A několikrát mi lidé říkají, že tři děti chtěli a litují, že se báli a nešli do toho. Otravné je jen to, že zatímco třetí těhotenství spousta hloupých komentujících považovala za nehodu, teď se strašně diví, že neplánujeme 4-12. dítě...

Co dodat? Třetí dítě jsem nekonečně chtěla, ale když jsem fakt otěhotněla, byla to totální panika, že jsem zešílela, že to nezvládnu, že chudáci děti, že to nepůjde, ... Asi přesně víš, co myslím 🙂 Ale nikdy jsem nelitovala, naopak, každodenně děkujeme za ten dar, kterým naše třetí je, bez ní by naše rodina prostě nebyla taková. Je to mazec, hoňka kolem kroužků a tréninků, peníze mizí z účtu zběsilým tempem, každý večer umírám vyčerpáním, ale jsem šťastná a vděčná, jak parádní život takhle v pěti máme. Určitě souhlasím s tím, že tři jsou míň náročné než dvě, třetí mateřská byla nejpohodovější s dvěma pomocníčky k ruce. A fakt mě bolí, že naše nejstarší sice měla dva roky mámu sama pro sebe, ale nikdy nepoznala, jaké je to mít staršího sourozence a být obklopena velkou milující rodinou, ne jen rodičema.

@anonym_ef1f73 Mojí sestřenici. Mezi druhou a dvojčaty je 13 měsíců rozdíl.
A my taky máme celkem 4 dětí. Jen ta nejstarší v době narozeni nejmladšího u nás bývala jen víkendy a část prázdnin.

Mě pobavil nejhorší přesun z 0 na 1. 😀 To souhlasí. A taky je to o povaze a životní situaci a vlastně i o tom v jakém postavení je slunce, měsíc, další planety a zda ráno padala rosa... . 😀
Jsem nižší třída, mám tři děti, jsem s nimi sama. Tik v oku asi mám, tahám nohu a chodím k psychologovi, ale všichni žijeme, děti jsou v rámci možností slušné. Pubertu už jedeme a tak nějak zvládáme i to.

Já asi neporadím, ale bojím se i posunout z 1 na 2. Mě prostě přijde to mateřství neskutečně složitý, náročný. A 3 děti by mě asi zabily, ono asi i ty 2.