Jak oznámit těhotenství kamarádce po jejím potratu?
Řeším delikátní situaci. Jsem už v 17tt a myslím, že už je blbé, že jsem zatím neoznámila těhotenství kamarádce. Kamarádka stejně jako já bojuje roky s problémy s početím a má za sebou i pár potratů bohužel - stejně jako já. Vše jsme spolu vždy i řešily a byli jsme rády, že o tom můžeme s někým mluvit.
Stalo se ale bohužel to, že jsem byla asi v 6tt, když kamarádka potratila. Logicky jsem jí o těhotenství neřekla. Pak jsme se viděly když jsem byla v 9tt a přišlo mi moc brzy na to, jí to oznámit. Teď jsem v 17tt a nevím, jak dál.
Už bych jí těhotenství měla oznámit. Zároveň nevím jak. Asi tím i zraním její city, čemuž se nevyhnu...ale vím, že za mě bude i šťastná a bude mi to přát.
Poradíte prosím, jak jí to citlivě oznámit? Vrtá mi to hlavou a nic nejsem schopná vymyslet..
Rozumím, nedávno jsem ve stejné věci chtěla taky zakládat diskuzi.. Kamarádka se snaží s přítelem o mimi už přes rok, sotva jsem ji stačila naznačit že taky plánujeme mimi, už sem byla v tom.. Potřebovala jsem aby to věděla mezi prvními, protože hrozilo že se to dozví z druhé ruky.. Jela jsem za ní, ale situace a okolnosti mi to nakonec nedovolily, nebo možná to šlo a já si jen tvořila barikády v hlavě, zkrátka neměly jsme soukromí, muselo by být vyžádáno na tlak, zároveň mě tlačil čas s tím aby se to nedomákla odjinud.. No tak sem jela zase domu, s nepořízenou. Ale nemohla jsem spát, jako už pár nocí předtím, a ráno ji srabácky napsala upřímnou zprávu. Ona hned volala zpátky že to je super a co blbnu že mi to přeje, a že sem ji naopak dodala naději že je v našem věku opravdu možné otěhotnět.. (37)
Přeju ať najdeš schůdnou cestu, uplně sem neporadila ale chápu tě velmi. Zároveň už to nezdržuj, uleví se ti mega. I ona z vás dvou mohla být ta první, ale těhotenství nejsou závody, ještě k tomu jste obě prožily takové překážky, tak ti to určitě přeje a dodá jí to naději. No kéž jsou všechny co chtějí být v tom, v tom. 🙏🍀
Byla jsem v roli vaší kamarádky. Teď po 2 letech vlastně znovu, ale jelikož mám dceru už to beru úplně jinak. Určitě ji to řekněte co nejdřív, je úplně jedno jakým způsobem to řeknete. Někde jsem četla, že je lepší neosobně, např. po telefonu, zprávě. To bych úplně neřekla, za mě je určitě lepší osobně, jen se musíte připravit na jakoukoliv reakci, ale hlavně si ji nebrat osobně. 🙏🏼 Myslím, že kamarádku to bude určitě trápit, i přesto, že vám to bude moc přát, vám to bude svým způsobem i závidět. Bude naštvaná, na všechny, na všechno proč jí to zrovna nejde. Tímhle vším si bude muset projít, budete jí muset dát čas a trpělivost. Netlačte na ní, ona si tímhle projde a pak to bude dobrý. Já jsem tenkrát měla šílený výčitky, že nejsm normální, když tohle všechno cítím. Pak jsem si ale přečetla podobné příběhy a zjistila, že je to normální. Řekněte co nejdřív, ať má co nejvíc času to vstřebat a určitě ji dejte čas, ona to vstřebá. ☺️
U mě to nakomec dopadlo tak, že jsem pár dní před kamarádky porodem zjistila, že jsem těhotná. ❤️
Asi Ti nezbyde než ji to říct. A to, do jaké míry to s Tebou bude chtít řešit, nechat čistě na ní. Protože těhotná jsi a mít kvůli tomu špatné svědomí?
A mě osobně by asi víc ranilo, že to se mnou kamarádka nesdílela a dozvěděla jsem se to třeba jinou cestou...
Byla jsem v pozici tve kamarádky. Asi ti nikdo neřekne, jak to říct správně, aby ji to neranilo, řekla bych, ze bude mít zároveň radost a bude i smutna. Oznam ji to stručně, nech ji prožít případný smutek, reakce si neber osobně a nech na ni, zda ji budou zajímat detaily. Jako po pravdě, me pohled na UTZ kamarádky rozbrečel a nasypal sůl do otevřené rány, nebyla jsem tehdy schopna to s ni sdílet. Možná se na čas odmlčí, aby ti nekazila radost a sebe chránila před připomínkou toho, že ona nemá takové štěstí.
Jinak je od tebe hezké, že nad tím přemýšlíš a chceš to podat tak, at ji to ublíží co nejmíň 😉
@reeeza Byla jsem v podobné situaci jako tvoje kamarádka. Proběhlo u mě několik potratů, snažili jsme se už víc než rok, a když mi kamarádka oznamovala, že je těhotná, dost se to ve mně bilo. Jí se to povedlo v podstatě na první dobrou a ještě ne úplně plánovaně. Na jednu stranu jsem jí to moc přála, každý den na ni myslela a doufala, že nebude mít žádné komplikace. Ale taky mi hlavou párkrát proběhla myšlenka, že je to nefér. Bohužel jsem nějakou dobu (cca do jejího 7. měsíce) nebyla schopná s ní její těhotenství sdílet. Mrzelo mě to, ale bylo to pro mě až moc psychicky náročné. Kamarádka o tom věděla a respektovala to. Pak jsme se potkaly na jedné akci, nečekala jsem to a byl to pro mě trochu šok, ale na druhou stranu jsem zjistila, že už se s ní o těhotenství dokážu bavit. Od té doby jsme normálně znovu v kontaktu a vztah se obnovil (troufám si říct, že beze změny). Takže reakce můžou být různé, ale pokud by s tebou kamarádka např. omezila kontakt, nemusí to nutně znamenat konec kamarádství 🙂
Moc děkuju za odpovědi 🙏❤️ Pokusím se jí to říct nějak bez podrobností a dále to tedy nechám na ní. Jestli se bude chtít hned doptávat.. nebo bude spíš potřebovat čas na zpracování pocitů.
Holky moc děkuji. A je i fakt, že jí to naopak může dát naději. Protože nám taky nevyšly transfery ( 3) a teď jsem otěhotněla přirozeně.
Tohle každý vnímá jinak. Já když jsem čekala na miminko vždycky jsem těhotenství přála a měla jsem radost. Může to dát kamarádce i naději. Na druhou stranu jsem ale neměla třeba potřebu řešit do podrobná treba výbavičku apod.
Takže za mě asi to normálně říct, ale nechat na ní, do jaké míry ji budou zajímat detaily.