Jak vyřešit neshody ohledně jména pro dítě?
Ahoj, jdu sem s takovou "pakárnou" :D a to výběrem jména pro naše druhé dítě. Zajímá mě, co byste dělaly vy na mém místě.
Ještě než jsem zjistila, že jsem těhotná (chvíli na to jsem se to dozvěděla), mi přišlo do života (zní to zvláštně, ale prostě najednou bylo všude a moc se mi líbilo, až jsem si začala říkat, že jsem měla první dítě pojmenovat jinak :D:D), jméno. Od začátku jsem si jím "jistá", respektive cítím, že si jej miminko vybralo. Sedí mi k němu, k představě o něm, z toho co cítím teď v těhotenství, tak prostě nějak vnímám, že se takhle má jmenovat. Pokud pomyslím na další jména, která se mi třeba líbila předtím (asi před rokem), nesedí mi k němu.
No, ale manželovi se nelíbí.
Zvláštní je, a možná to právě souvisí, že manželově rodině se to jméno líbí moc, možná i proto, že v jejich rodině se objevilo. Manžel si myslí, že mě při výběru ovlivnili a nechala jsem se "překecat", ale tak to vůbec není. Jméno mi přišlo a zalíbilo se mi ještě předtím, než kdokoli cokoli věděl.
U prvního dítěte jsme dlouho vybírali a teď, když jsem si od začátku jistá se jménem, mě mrzí, že manžel brojí proti. Přitom ale sám nepřijde s konstruktivním řešením situace :D Nabízela jsem, že se na jména společně podíváme, sepíšeme co se nám líbí a třeba najdeme, co je ok pro oba (i když stále cítím, že nic jiného už nebude "to ono"). Ale tak aby to bylo fér. Ale to on nechce. Jen prostě brojí proti tomu jménu, říká, že jakékoliv jiné bude lepší a pak když se ho rodina zeptá, jak se teda bude malé jmenovat, pokaždé řekne něco jiného a kolikrát si z toho dělá srandu a střílí naschvál zvláštní a směšná jména.
Nevím, jak s tím naložit. Mít vlastní hlavu a rozhodnout si to sama, protože já ho budu rodit? :D Nebo jestli na něj brát ohledy a pak litovat, že jsem nedala to, co jsem cítila, že je správně? Jenže my ani nemáme prostě vybrané nějaké společné jméno. Prostě je to buď to "moje" a nebo bude asi beze jména :D
Obavy jsou takové, aby se mu pak prostě neposmíval, co to má za jméno, nebo aby nechodil a nevyčítal mi to. Nebo mu třeba neřikal jinak, protože by ho štvalo, jak jsem ho pojmenovala....
Co byste dělaly vy?
Prostě bych manželovi řekla, že když nepřijde s konstruktivním návrhem, bude se jmenovat jak chceš ty. Pokud se seriózním návrhem přijde, zkus tak miminko chvíli oslovovat, třeba se ti začne líbit. Anebo se rozhodnout po porodu.
Nám se stalo to, že jsme se oba nedokázali rozhodnout ze 2 jmen. Takže syn první 2 dny života neměl křestní jméno. Zapsali ho jako X. Nechali jsme si čas na rozmyšlenou. Nicméně z těch 2 jsme nakonec vybrali to, které o malinko víc chtěl manžel než já. Synovi už budou 2 roky a zpětně bych ho možná pojmenovala tím druhým jménem. Riziko rozhodnutí na poslední chvíli...
Mě docela zaráží, kolik nejen v této diskusi je názorů, že "až uvidí po porodu, jak jsi zničená, vyměkne" nebo "napiš tam co chceš ty". A naopak ty, co daly jméno po chlapovi, ač nechtěly. Přece pokud má dítě oba rodiče, mělo by se jméno líbit oběma, a ne že jeden je zahnán do kouta.
My jsme to udělali tak, že já vybírala pro kluka on pro holku. Nekecali jsme si do toho. On vybral holčičí já klučičí. A je to.
@zekrt A jak bys řešila situaci, kdy se celé těhotenství prostě neshodnete, nepodaří se najít kompromis, protože jeden nebo druhý nebo oba trvá na svém a pak začneš rodit? Párů, které se kvůli tomu dohadovali celé těhotenství znám spoustu.
@petulkadodo My ten kompromis našli taky až před termínem, u prvního v porodnici, protože se narodil předčasně. Trvat na svém a zaseknout se, to je právě z mého pohledu ta hloupost. Ale pravda je, že pokud bych neměla rozumnýho chlapa, ani bych s ním neplodila. 🤷🏼♀️
@modrakonice dala bych dvě. Moje děti mají dvě. První jaké jsme chtěli, druhé v rodině tradiční...a používat můžete klidně obě🙂