• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Je zaručený recept, po kterém sama mohu potratit?

(Zamčená)
30. května 2012 
jo jinak zaměstnavatelé a těhulky - to je na další vířivou debatu :grinning:
27. kvě 2012 ve 13:41  • Odpověz
autor
@megy usmal se:slight_smile: a rekl: "jeeee, ja budu tata?"
27. kvě 2012 ve 13:41  • Odpověz
@itchi za nic se nestyd, mas proste normalni pochybnosti, proste to proberte spolu doma a hned to uvidis jinak. Mimco zvladnete a na tohle si ani nevzpomenes :wink:
27. kvě 2012 ve 13:41  • Odpověz
@itchi no vidis, spolu to zvladnete, budete nakupovat vybavicku a tesit se z rostouciho briska :wink:
27. kvě 2012 ve 13:42  • Odpověz
@itchi to je supeeeer a vidíš, za to to prostě stojí a ty se jen potřebuješ s tím tvorečkem zžít, blahopřej si a užívej :wink: :slight_smile:
27. kvě 2012 ve 13:42  • Odpověz
@itchi na zaměstnavatele kašli :wink: taky jsem si to zažila, nastoupila jsem do nové práce a po měsíci jsem musela odejít na rizik. těhotenství, umíš si představit jakou radost měli :confounded:
kámošku kvůli tomu dokonce vyhodili z práce, tehdy z toho byla špatná, dneska jsou jejím holčičkám 3 a 6 a je úžasná maminka, můj vzor :slight_smile:
ono to pak uvidíš z jiného pohledu a za pár let Ti můžu říct, že jsem tuhle musela vzpomínat kde že jsem to vlastně pracovala a jak že se to vlastně ten šílenej šéf jmenoval :sweat_smile:
na to peč, fakt důležitý je z dlouhodobýho hlediska aby bylo mimčo i Ty zdraví a aby vám to s partnerem klapalo :wink: práci ještě změníš tolikrát !!!
27. kvě 2012 ve 13:48  • Odpověz
autor
@lu777 asi jo, ale ja jak se nekde upnu, tak to nesu hrozne tezce...nechapu, co sjem za povahu, fakt:(( mam pocit, ze mu v praci udelam caru pres rozpocet a...a pak...me nevezme zpet nebop co ja vim, jwsem fakt mimon!!:(
27. kvě 2012 ve 13:51  • Odpověz
@itchi tak super je, že to partner vzal dobře :wink: už to je velké plus a ne samozřejmost!
já když vidím manžela jak se tulí s dětma nebo jak ho hledají a jakou mají radost když přijde domů, tak si vždycky poslzím :dizzy_face: obzvlášť když třeba syn s mužem vytáhnou nářadí a něco opravujou :sunglasses: :grinning:
a dcera to je zas tulilka, dala mi hrozně zabrat :pensive: ale třeba zrovna včera mě držela snad 15 minut a říkala "maminku ráda, maminku objímat, pusinku dáme" a držela mě div mě neudusila :dizzy_face:
já se lehce nedojmu ale co máme děti tak furt slzím :grinning:
jak píšou holky, mluv o tom, ono to bude časem lepší !! je to prostě velká změna a určitá zátěž psychická si na to zvyknout, někdo má třeba tyhle pocity i po porodu :wink:
27. kvě 2012 ve 13:52  • Odpověz
@itchi nj, já to chápu s tou prací.... já si taky nezvykám až tak lehce ale pak se mi taky odnikud nechce i když to třeba není ideální... ale za pár let to fakt uvidíš úplně jinak, budeš učit třeba prcka plavat nebo půjdete do kina a ty priority budou někde úplně jinde :wink:
pokud teda nemáš nějakou úžasnou práci, která je spíš jako poslání jako vědkyně nebo umělkyně.... normální kancelářská práce se mateřství opravdu rovnat nemůže, to Ti říkám jako bývalý workoholik :wink:
a pokud se nechceš mimča vzdát nadobro a být bez dětí úplně, tak někdy nějakýmu zaměstnavateli budeš muset udělat "čáru přes rozpočet".... oni to vždycky přežijou :grinning: i top manažerky jsou těhotný, i zpěvačky nebo herečky a vždycky se to nějak udělá :slight_smile:
27. kvě 2012 ve 13:54  • Odpověz
@lu777 souhlas. u mě je zase to, že když maličký je neutěšitelný a kolikrát odpadne únavou, tak pak se zatím ledabyle usměje a páání, to je vzpruha. nebo kdy se vykadí, když nemohl a je veselejší - mazec, to jsem taky na měkko :grinning:
27. kvě 2012 ve 13:55  • Odpověz
autor
@lu777 no ja jsem cita sama o sobe - po mame:( slzim hned po vsem a pri vsem.....sotva se neteri neco prihodi, neco ji boli, tak ja to vse prozivam s ni....vim, ze je to strasne hezkej pocit - sve netere beru jako svoje dcery, ale ted je to najednou jiny...a hlavne ta prace:(( - kdyz jsme se s pritelem bavili, ze by sel na materskou on, tak rekl ze to neeeee, ze on preci neodkoji apod....ja bych to brala hned:slight_smile:)
27. kvě 2012 ve 13:56  • Odpověz
@itchi s prací tě chápu, my plánujeme ještě druhé do dvou let a výsledek? zaměstnaveatel jasně říká, nenastoupíš po třech letech - máš padáka, takže věř, že o práci mám velké pochybnosti. ale partner mi říká - ser NA PENÍZE, dítěti to pak nevysvětlíš, že jsi s ním nemohla být
27. kvě 2012 ve 13:57  • Odpověz
autor
@lu777 jojo, workoholik, s hlavni praci a tremi dalsimi brigadami.....a ted najednou vse pryc.....uuuuf:(((
27. kvě 2012 ve 13:58  • Odpověz
autor
@megy jako, kdyz po trech letech nenastoupis, tak ti da padaka???? to snad ani nemuze ne??:(
27. kvě 2012 ve 13:59  • Odpověz
@itchi jj, přesně :unamused: no co, ve zdravotnictví si práci vždycky najdu :unamused: byla jsem workoholik na entou- ambulance, práce na pohotovosti, jeden den v týdnu trochu volno - práce zdr. sestry mě baví, dítě ale je pro mě nyní s partnerem číslo jedna, takže práce neuteče a napracujeme se ještě dosti, až děti vyrostou :slight_smile:
27. kvě 2012 ve 14:03  • Odpověz
no to každopádně, budeme makat do 70 :sweat_smile: :confounded: :astonished:
27. kvě 2012 ve 14:05  • Odpověz
@itchi prosím tě,neblázni...máš strach ze změn to je normální..ale opravdu co tady holky píší je svatá pravda...žádná práce a nic kolem není nad mateřství..a všechno se dá řešit přece...já třeba hlídám prcka jedné známe která šla do práce po půl roce a taky se to dá.. :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: a malého by nevyměnila za nic na světě :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
27. kvě 2012 ve 14:07  •  4 děti  • Odpověz
@itchi ja to v praci taky nemela zrovna jednoduchy, navic mi ted budou rusit misto, ktery mi meli drzet rok, ale neresim to, nejak bude a kdyz se podivam na tu nasi mazlinu, tak neni nic dulezitejsiho nez ona, to poznas az se prcek narodi :wink:
27. kvě 2012 ve 14:10  • Odpověz
autor
@camelinka taky mi hrozi, ze se mi misto zrusi....jsem zase predtim premyslela tak, ze radej otehotnet ted, dokud praci mam a mam smlouvu na neurcito, nez pote hledat novou praci, buhvi kdy bych nasla a kdyz bych nasla, tak stejne smlouvu mit nebudu hned a najednou pak zjistim, ze je mi 33 a deti mit nemuzu....chvili mi je o.k, pak se to vse zmeni a....:(
27. kvě 2012 ve 14:14  • Odpověz
@itchi ahoj, uklidni se, hlavně žádnou paniku! :slight_smile:) Chápu, jak se cítíš, já jsem otěhotněla taky ve 28 a skoro hned, vše bylo plánované, ale já jsem měla dost zdravotní problémy a myslela jsem si, že těhotná budu možná tak za rok :slight_smile: Pak se dostavila taky panika. V práci jsem to měla super, můj odchod nebyl pro zaměstnavatele taky nic moc a dával mi to najevo. ALE! Malý se narodil, vše se změnilo, nechápu, jak jsem mohla dávat přednost práci před ním. Víš co? Pracovat budeš po mateřské (nebo při ní) až do konce života. Neboj se změny, nech život plynout.
27. kvě 2012 ve 14:15  • Odpověz
autor
@jop Dekuji!!

Vsem moc dekuji za ta slova utechy a podpory, asi mate pravdu!!
27. kvě 2012 ve 14:18  • Odpověz
@itchi tohle je normalni, musis se s tim srovnat,treba to chvili potrva,ale bude to ok a pak si to budes uzivat. Vzhledem k praci dite nikdy neprijde "v pravou chvili",vzdycky bude nejaky "ale" ale porad je lepsi ze mas smlouvu a praci, za tech let co budes doma se takovych veci zmeni :wink: , pak treba budete mit hned druhy :slight_smile:
27. kvě 2012 ve 14:20  • Odpověz
@itchi myslím, že s Tebou trochu lomcují hormony. mám za sebou dva potraty (resp. zamlklé těhu a mimoděložní) a najednou jakobych se na dítě netěšila, nechtěla ho...? prostě taky asi hormony no :frowning2: přitom jsem chtěla dítě od 21 let, když jsem v 25 konečně našla parnera "P" a otěhotněla, byla jsem šťastná budoucí maminka a teď? nevím, jestli se ještě vůbc kdy na miminko budu těšit :( to přemýšlení, že to nezvládnu, hrůza! doporučuji navštívit dobrého psychologa než se rozhodneš jakkoliv (nebo aspoň zavolat na nějakou tísňovou linku a probrat to s odborníkem). pomůže Ti to se zorientovat se ve vlastních pocitech. taky chodím na terapii a nedám na ni dopustit..
27. kvě 2012 ve 14:21  • Odpověz
@itchi Moc držíme palečky..a neboj...vše zvládneš :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
27. kvě 2012 ve 14:44  •  4 děti  • Odpověz
@itchi zaměstnavatel je jen cizí člověk... to malý je TVOJE!!! Hlavu vzhůru černý myšlenky pryč a těš se na to malý, však ono tě zaměstná :wink: A přesně jak píšeš, lepší otěhotnět dokud máš pracovní smlouvu na neurčito.
A ty řeči zaměstnavatelů, že jim těhotný dělají čáru přes rozpočet, to jsou jen hloupý kecy. Každý je v práci nahraditelný. Je to jen jejich pohodlnost řešit vzniklou situaci. A ono je lehký tlačit na psychicky nevyrovnanou těhotnou, která si pak myslí, kdoví jakej neudělala na zaměstnavatele podraz, že si dovolila přijít do jinýho stavu... kohopak by zaměstnávali, kdyby ženský nerodily :stuck_out_tongue_closed_eyes:
27. kvě 2012 v 15:01  • Odpověz
@itchi hele zkus se uklidnit a probrat to s přítelem. Jsi ve věku, kdy je přemýšlet nad potratem už dle mého fakt pozdě.. Jak jsi psala, najednou by se mohlo stát, že ti je přes třicet a dítě mít nemůžeš.. co se týče zaměstnavatele, tak i když ti místo zruší, zaměstnat tě musí a máš min. výpovědní lhůtu, kdy budeš mít příjem na hledání nové práce.. přeji šťastné rozhodování.. pokud miminko bylo plánované, nenech si jej vzít, když se to podařilo brzo..co by za to jiné daly..
27. kvě 2012 v 15:20  • Odpověz
Ahoj. Ja te na jednu stranu chapu. Ja jsem jeste pomerne nedavno o tom mit deti ani neuvazovala. Pritel od zacatku naseho vztahu o detech mluvil, ale ja jsem v tu chvili vedela, ze driv nez za par let je nechci.. Mam super praci, rozjetou karieru, nechtela jsem na sebe vazat takovy "uvazek", zkratka muj zivot se mi libil, jaky byl. Proste pohoda. Pak jsem ale po 2 mesicich naseho vztahu otehtnela uplne neplanovane a fakt nejakou silenou nahodou. Byla jsem desne zmatena. O potratu jsem tedy neuvazovala. Ale ani jsem se zpocatku netesila. Hrozne jsem se bala, myslela na to, ze je brzo, ze dite nechci, nejsem pripravena, bojim se te zmeny, nechci odejit z prace.. Ale presto jsem se tesit zacala, pritel (dnes uz manzel) se k tomu postavil uzasne a ja vedela, ze i kdyz budu muset hodne veci obetovat, bude to stat za to. Jenze bum... mimodelozni... Sotva jsem se zacala tesit, o dvojcatka jsem prisla. Tenhle zazitek uplne zmenil muj pohled. Stacila kratky cas, kdy jsem vedela, ze mam v sobe nase dite a chtela jsem to proste zazit zanovu.. I kdyz porad nevim, jestli jsem pripravena, porad je mi lito, ze opustim praci.. Ale moc to chci, vic nez cokoliv jinyho, proste to tak je :slight_smile: Tohle se stalo v prosinci 2010. Loni jsme se vzali, kdyz jsem byla ve 4. mesici tentokrat jiz planovaneho tehotenstvi. Opet to nevyslo. Ale ani to me neodradilo. A ted cekame snad zdraveho chlapecka.. Jeste nedavno bych neverila, ze po tom ted tolik budu touzit.. Uvidis, i ty se zacnes tesit! Je to tezky, hlavne zpocatku a kdyz to prijde necekane. Uplne si na to vzpominam. Chvilema mi pripadalo, ze jsem hrozna zenska, kdyz snad lituju toho, ze jsem tehotna. Jenze to je podle me v tyhle necekany situaci prirozeny a ver, ze ty pocity se zmeni ve stesti a vse ostatni, vcetne prace pujde stranou :slight_smile:
27. kvě 2012 v 15:36  • Odpověz
autor
@martinakl tak hlavne at je vse v poradku....drzim pestiky a doufam, ze se doho stadia teseni taky dostanu:slight_smile:) uf :slight_smile:
27. kvě 2012 v 15:44  • Odpověz
@itchi Taky drzim moc pesti... at to teseni prijde co nejdriv a ty uz se jen radujes :wink:
27. kvě 2012 v 15:50  • Odpověz
@martinakl ahoj, já mám právě opačný problém než Ty.. těhotenství bylo plánované a dlouhodobě (přes 4 roky) chtěné. vyšlo nám to hned 2.měsíc snažení a já byla o to šťastnější nastávající mamina. jenže zamlklé těhu (v 7tt, duben 2011).. a pak v prosinci 2011 mimoděložko.
Teď už máme povoleno zase snažení, ale já se na to najednou necítím.. mám strach být mámou, jestli dítě budu dobře vychovávat, jestli ho nebudu moc svazovat, bát se o něj.. zkrátka opačně než to máš Ty - čím víc neúspěchů, tím víc pochybností :grinning: dokonce jsem teď na toto téma založila diskuzi. myslíš, že mě to přejde zase?
27. kvě 2012 v 15:51  • Odpověz
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.