Je zaručený recept, po kterém sama mohu potratit?

(Zamčená)
30. května 2012 
Dobrý den, jsem v 8.týdnu těhotenství - plánovaném, ale přesto přišlo v nepravý čas...Přemýšlím, jak "dítě" dát pryč, ale na interupci ne...Je nějaký zaručený recept, po kterém sama mohu potratit? Prosim, neukamenujte me, vim, ze spoust zen chce a nejde, ale nemuzu jinak
27. kvě 2012 ve 12:48  • Odpověz
@itchi pokud bylo planovane tak si ho nech, ikdyz prislo v nepravy cas. Nejsu sice odpurce potratu,ale jen ze zavaznych duvodu,takze jestli si ho planovala aspon trochu tak by sis ho pak vycitala. Stejne te tu ukamenujou, na to se priprav.
27. kvě 2012 ve 12:50  • Odpověz
autor
@camelinka ja vim, ze ukamenujou, ale...mimco bylo planovane, ale necekala jsem ho tak brzy po vysazeni a...ted opravdu nemuzu:(( misto, abych se tedy tesila, premyslim, co udelat, aby nebylo, nejradsi bych vratila cas:(
27. kvě 2012 ve 12:53  • Odpověz
@itchi ahojky, jestli vážně nemůžeš, ať máš důvod jakýkoli...radši jdi k dr, ať jsi pod dozorem...
27. kvě 2012 ve 12:56  • Odpověz
@itchi jaj to jsi se ukamenovala sama už tím,že jsi to sem napsala Nevím,neznám důvod,když bylo ale plánované,nechápu proč se to teda zrovna teď nehodí,neměli jste to teda plánovat připrav se na šílené scénáře co ti sem někdo napíše,přiznám se že mě to taky trochu vytočilo,ale je to tvoje věc,nebudu tě za to kamenovat i když jsme na děti čekali 5 let po umělku,ale opravdu je to tak nevhodná doba??? Zvládnout se dá přeci všechno,ale tím,že nevíme jaké důvody máš k tomuto řešení se dá těžko něco řešit.Každodpádně jsem pro,aby jsis malé nechala.Držím palce ať se rozhodneš jakkoliv
27. kvě 2012 ve 12:57  • Odpověz
Co je to opravdu nemůžu? Rozešla jsem se s přítelem, studuji, měním práci...? Já nevím, ale miminko není věc, která se dá odložit, když se mi to nehodí. Ještě bych tak pochopila ohrožení života, kdy je těhotenství opravdu pro ženu nebezpečné.
27. kvě 2012 ve 13:08  • Odpověz
@crca přesně, snažíme se přes 10 let, ale to ještě není důvod soudit. Doufám, že když bylo plánované, tak má pro to Itchi opravdu vážný důvod...
27. kvě 2012 ve 13:10  • Odpověz
@itchi Hele, možná mimo mísu - ale není tady možnost, že by tyhle pocity byly způsobené hormony? Já jsem totiž první tři měsíce těhotenství měla hrozně depokózní stavy. Možná prostě s Tebou hormony cloumají tak, že nejsi schopná uvažovat normálně. I to se stát může. Nezkoušela sis o tom s někým promluvit? Je možné, že takové pocity budeš mít u každého těhotenství, aniž bys to mohla ovlivnit a to je zbytečné se v tom pak plácat.
27. kvě 2012 ve 13:11  • Odpověz
@itchi být tebou, tak řeším interupci, je to menší zlo, než po "domácku" pití červeného vína, horká vana apod. 8tt už je docela dost a taky se Ti může lehce stát, že když se ti to dítě nehodí teď, tak až se ti laskavě hodit bude, tak už to prostě nepůjde....
27. kvě 2012 ve 13:12  • Odpověz
@itchi celkem odvaha sem napsat zrovna tohle..nepředpokládám,že ti tu někdo poradí "zaručený způsob,jak potratit".Neznáme okolnost,ale spojení slov "plánované" a "v nevhodnou dobu" mi přijde přinejmenším zvláštní.POkud dítě opravde teď nechceš,nezbyde ti nic jinýho,než jít k doktorovi,jinak by sis mohla opravdu hodně ublížit.Já ti můžu jen poradit,nech si to projít hlavou,není to jednoduché rozhodnutí a vždycky to jde nějak udělat...když se trochu chce...
27. kvě 2012 ve 13:13  • Odpověz
autor
@werumka Ahoj, mozna jo, je to hrozny...miminko, jsme se rozhodli mit, je mi 28, pritel 33 a najednou se zadarilo hned prvni mesic...tak ńejak jsem pocitala, ze se zadari treba za rok, kdyz to tak slysim, jak to nikomu nejde...ale tohle jsem necekala....ted premyslim uplne jiank a spoustu veci bych zmenila, kdybych vedela, ze to pujde hned:(
27. kvě 2012 ve 13:14  • Odpověz
@itchi já taky vysadila prášky a byla hned těhotná..trochu to se mnou zamávalo,to jo,nepočítala jsem s tím,že to půjde hned.Ale miminko jsme chtěla,tak jsem se oklepala a začala se těšit..Promiň,ale tohle mi jako důvod pro potrat nepřipadá..nesoudím tě,aby to tak nevyznělo.Dej si ještě chvíli čas a pořádně to promysli..
27. kvě 2012 ve 13:17  • Odpověz
autor
@ia. to si rikam taky:(
27. kvě 2012 ve 13:17  • Odpověz
Pokud o tom člověk začne moc přemýšlet, tak se to nehodí nikdy a hledá jen výmluvy proč se to nehodí....Já vím ze své zkušenosti, že dokud jsem neměla toho pravého chlapa tak jsem dítě nechtěla. A ted jsem spokojená a hrozně se na miminko těším. Kdo děti chce je mít nemůže a ten kdo je nechce může kdykoliv. Byla by jednou škoda, kdyby kvůli potratu jsi už třeba jednou děti mít nemohla. Protože někdy čím víc člověk chce, tím míň to jde. Je to tvoje rozhodnutí. Zvaž všechny varianty....
27. kvě 2012 ve 13:17  • Odpověz
@itchi Tohle ,co píšeš, je nesmyl. Nehodlám tě odsuzovat, ale pokud jste to plánovali, musela jsi počítat s tím, že se to podaří hned. Je Ti 28 let, máš přítele, chtěla jsi mimčo a teď přemýšlíš, že ho dáš pryč? A čekáš radu, jak podomácku udělat potrat? Doporučím ti jedno, zajdi k lékaři, řekni, že chceš interupci, nikdo tě neodsoudí, zaplať to a jdi dál, ale nevymýšlej kraviny.
27. kvě 2012 ve 13:19  •  3 děti  • Odpověz
@itchi no tak jestli nemas zadny horsi duvod, tak mi prijdou myslenky na potrat (nedejboze nejaky domaci riskovani zdravi) trosku mimo misu. Vek na dite mate oba a to ze ted mas vselijaky myslenky znamena ze mas jen strach z neceho neznamyho, taky sem si tim prosla. Ale premlouvat k nicemu te nebudu, je to na tobe a ty s tim budes zit, jen aby sis to nekdy nemusela vycitat, v nejhorsim se muze po potratu stat, ze uz dalsi sanci mit dite nebudes.
27. kvě 2012 ve 13:22  • Odpověz
@itchi jak tu zaznělo, já taky měla tyhle pocity, přestože miminko bylo plánované a to hodně plánované, snažili jsme se delší dobu i za pomoci dr.... strašně moc jsem ho chtěla a pak jsem byla těhule a měla jsem smíšené pocity, o interupci jsem teda nikdy nepřemýšlela, ale bylo mi zle psychicky, divně, jako na houpačce, připadala jsem si nepřipravená, nevěděla jsem co mě vlastně reálně čeká....
trvalo dobré 3 měsíce než jsem to miminko akceptovala a to fyzicky i psychicky....
podle mě to je opravdu hormonální
doporučuju se co nejvíc zaměstnat, případně se u dr. poptat jaké bylinky se můžou brát na zklidnění nervů, určitě by se aspoň nějaký čaj dal udělat

každopádně já si zažila obojí, snažit se dlouho, jít do narkozy opakovaně, zaplatit sumy u dr., čekat, mít nervy co zavolají z laboratoře atd. ... a to je šílený nápor na nervy
když jsem poznala nečekaně druhou variantu (najednou je člověk těhotný), tak jsem si říkala jak krásně jednoduché to může být....
druhé dítě jsme měli o 2 roky dřív než jsme plánovali a začátek byl záhul ale teď jsem ráda... všechno se naplánovat přesně nedá.... můžeš teď jít na interupci a začít se snažit třeba za rok a může se stát že to nepůjde.. tohle je na přírodě... hlavní je aby bylo miminko zdravé, vím, že teď tohle až tak neřešíš, ale opravdu až svoje dítě uvidíš tak to je ta nejdůležitější věc
drž se!!!!
27. kvě 2012 ve 13:23  • Odpověz
@itchi no po pravdě nechápu, že plánujete a pak to přijde a chceš mimčo dát pryč, uff - to je pro mě docela síla. já brala antidepresiva, podstoupila jsem skupinovou terapii kvůli psych. prblémům - týden na to jsem otěhotněla, co mě dali do kupy. bylo to neplánované a bála jsem se že to nezvládnu - prášky jsem okamžitě vysadila - no nic lehkého a výsledek?? jsem ráda, že vedle mě chrní klouček jak hrom. ono je těžké najednou převzít tu odpovědnost, že jsi těhotná a chápu, že to byl šok, to zjištění, ale je ti 28 a věř, že později počít je také bohužel o vyšších rizicích. co na to říká tvůj partner?? ať se rozhodneš jakkoliv, věř, že se rozhodneš na celý život
27. kvě 2012 ve 13:24  • Odpověz
@itchi hele právě proto je těhotenství dlouhé 9M, aby ses na miminko dokázala připravit, vstřebat to, že budeš máma a těšit se na něho. Teď to vidíš bledě, ale třičtvrtě roku je hrozně moc dlouhá doba a za tu dobu jde vyřešit spoustu věcí, pro tebe dnes neřešitelných. Jestli si ho necháš, tak za rok touto dobou se na tuhle diskuzi podíváš a budeš se stydět za to, co jsi tady napsala.....
27. kvě 2012 ve 13:25  • Odpověz
@itchi jinak každopádně potrat si ve vztahu ponesete s sebou, není to tak, že zajdeš k dr. a bude.... takže to bych dobře rozmyslela, znám případ, kdy holka otěhotněla brzo (ve 20 a studovala), dítě dali pryč a nakonec to byl hlavní důvod proč se rozešli.... opravdu to není maličkost... couvnout se nedá jen tak, bez následků
27. kvě 2012 ve 13:25  • Odpověz
@ia. naprostý souhlas, já to měla tak že první 3 měsíce jsem měla hrozně smíšené pocity, další asi 3 jsem se začínala těšit a konec těhotenství jsem jen zářila a nemohla jsem se dočkat, dokonce to i převálcovalo strach z porodu.... je to velká věc a právě proto na to ta matka má 9 měsíců...
ono pak když člověk vidí to miminko na ultrazvuku, tak já byla v šoku že třeba v 10. týdnu už má všecko a je jen prostě maličké... pamatuju jak si tam Matýsek plaval jako v bazénku a já byla v šoku
27. kvě 2012 ve 13:28  • Odpověz
autor
Holky, asi tu mate vsechny pravdu, ja jsem proste asi jen v soku....hormony taky delaji svoje, co vim,,,,miluji svoji praci, nedokazu si predstavit najednou v ni skoncit a zustat doma, uuuuuf:(
27. kvě 2012 ve 13:28  • Odpověz
@itchi já svou práci taky mám ráda, ale být maminkou je ještě hezčí , byť náročnější prostě to musíš vstřebat, že se staneš rodičem, nic víc, nic míň a jste s partnerem na to dva. pokud jste chtěli oba miminko, tak je to krásné. kolik ženských otěhotní a partneři je opustí - to je hrůza
27. kvě 2012 ve 13:31  • Odpověz
@itchi no tak prace je samozrejme dulezita, ale ne vic nez dite, ja byt tebou si sednu s otcem ditete (mimochodem co rika na potrat?) a probrala to, klidne si sepis vsechny obavy a taky duvody proc jste se zacali snazit. Pokud jste zajisteni a jinak bez problemu tak prace mi jako duvod pro potrat prijde velice malicherny, ale ujasnit si to musite sami.
27. kvě 2012 ve 13:31  • Odpověz
@lu777 jj my jsme si s manžou docela dost dlouho užívali a mimčo odkládali, nikdy jsem nebyla nějaká šílená po mimincích, že bych nakukovala do kočárků a tak....pak jsme si řekli, že svůj sobecký život opustíme a pořídíme si mimčo, možná i tak z rozumu, už tehdá jsem tvrdila, že chci jen jedno....po narození Vojty jsem byla v šoku, co to je, starat se o někoho, že najednou si nemám čas umýt zuby, učesat...dnes se tomu směju...za dva roky jsme moc chtěli druhé dítě a já ještě tajně toužím po třetím, ale manža už nechce ani omylem... takže mateřství změní každou ženskou....
27. kvě 2012 ve 13:32  • Odpověz
@itchi tak je taky možnost aby byl na MD manžel moje kamarádka (psycholožka a svoji práci miluje) to takhle má a funguje jim to, klučinovi jsou 4 roky....
a nebo se dá dělat po pár měsících třeba něco z domu... záleží jaký typ práce máš... pokud dobře placenou, tak se dá i najmout chůva a chodit třeba na poloviční úvazek

tyhlety pocity se začnou pomaličku měnit časem, fakt!! moje jiná kámoška je fyzička a dělala v mezinárodním centru ve Švýcarsku, tak jsem si říkala, že bude makat a dítě dá chůvě, ale když jsem ji viděla v 8. měsíci těhu, tak jsem zůstala koukat jak ty hormony pak zapracují.... prostě z holky/ženy se stane matka a to je nová velká role a chvilku to trvá.... něco obdobného uvidíš u partnera.... i tvrďák chlap pak na dítě dělá ňuňuňu v parku, zrovna dneska jsem to viděla
27. kvě 2012 ve 13:33  • Odpověz
autor
@camelinka Pritel o mych myslenkach vubec nevi, nahlasjsem nic takovyho nerekla....strach je i v tom, ze mi bude uzamestnavatel delat v praci peklo, bude na me nastvanej, ze odchazim na materskou:( asi pisu dost zmatene:((
27. kvě 2012 ve 13:34  • Odpověz
@itchi tak nastvani zamestnavatele by me v tyhle chvili trapilo uplne ze vseho nejmin, nebudes prvni ani posledni zenska co jde na MD a jak uz tu nekdo psal, muzes se domluvit na praci z domova. A s pritelem si promluv, sama nevyresis nic, dokazes si predstavit nejak si sama pomoct k potratu a muset se mu pak podivat do oci???
27. kvě 2012 ve 13:38  • Odpověz
@itchi co ti řekl na těhotenství??
27. kvě 2012 ve 13:38  • Odpověz
@itchi můj přítel mi řekl, i když to bylo neplánované - já to věděl - tak pojď, jdeme si koupit něco dobrého od druhého měsíce jsme spolu začali bydlet, od konce třetího měsíce jsem doma - nadřízená e taky nějak netvářila, a za ty nervy mi to v práci nestálo. priorita pro mě bylo mít donošené zdravé děťátko
27. kvě 2012 ve 13:40  • Odpověz
autor
@camelinka to me uz taky napadlo, ale to asi nepujde:( prave, priteli bych se pak do oci ani podivat nemohla:((( Moje sestra, ktera to vi jako jedina s pritelem zastim, tak je z toho tak natesena, ze se za sebe az stydim, co tady pisu:((((
27. kvě 2012 ve 13:40  • Odpověz
1 2 3 ... 5
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.