Kdo si nechá pohlaví miminka jako překvapení?
Nevím jestli tady taková diskuze je. Ale holky je tu některá která jsi pohlaví mimča nenechá říct?
My jsem si ani u jednoho těhotenství nenechali pohlaví říci 🙂 máme dva krásné a zdravé kluky, které milujeme nadevše a ikdyž jsme s manželem chtěli původně páreček, už když jsem byla podruhé těhotná, říkali jsme si, že by nám vlastně druhý chlapeček ani trochu nevadil 🙂 Na UTZ prostě dr. vůbec nezabíral "ta místa" 🙂 a byl moc rád, že to nechceme vědět (i když sám říkal, že i pro něho je to velké nutkání se tam podívat 🙂 že prý maminky lépe snášení porod, že tam mají to překvápko na konci a že je to prosě lepší, to nevědět. Kočárek jsem měla zeleno-šedý, výbavičku na prvního jen základní v neutrálních barvách (hodně zelená), dokupovala jsem až když byl malý na světě. A na druhého jsem nekupovala skoro nic, měla jsem po prvním a kdyby to byla holčička, vzala bych obchody útokem až po narození 🙂 Nutkání jsem neměla ani jednou, nechat si to říct, nebylo to pro mě prostě důležité! Za mě rozhodně doporučuji nenechat si říci, ten okamžik na porodním sále, když vám řeknou že mimi je v pořádku a máte chlapečka nebo máte holčičku, je nepopsatelný!!!
Taky jsme si nenechali říct. A ten pocit překvapení byl fakt krásný, nelituji. Neměla jsem ani nějakou chvilku větší zvědavosti, všichni doktoři super, neprořekli se. První jsem ,,intuicí" totálně neodhadla. Místo jasného kluka se narodila holčička (mmt si nejvíc hraje s autíčky, vláčky, garáží - tak kdoví, třeba intuice tuší i vyšší věci 🙂. Druhou holku jsem si tipla správně. Kočárek jsme měli béžovo-černý, oblečky do půlroku převážně bílo-béžové, něco málo žluté, zelené. Hned po porodu jsem nakoupila pár holčičích věcí přes internet, šatičky, čepičky. A otázky z okolí, co to bude, kolik kg mám nahoře, a podobně, neřeším, to je prkotina, lidi se tak prostě ptají...
Ani my si nenechali říct, co čekáme. Ani u jednoho prcka. Taky jsem ve dvěřích hlásila, že nechceme vědět pohlaví a v pohodě. U prvního jsem si dělala v práci sama ultrazvuky, tak jsem si dávala pozor, abych neviděla, co nechci 😉 Naštěstí Adam nebyl předváděcí. A u prvního jsem od začátku "tušila",že to bude klučík a babička mi taky tvrdila, že to bude chlapík, že když ona čekala mého tátu, měla naprosto stejné příznkaky, chutě a potíže. A u druhého jsem si říkala, že to je určitě slečna, ale tomu jsem moc nevěřila, protože jsem si říkala, že je to proto, že jsme si tu slečnu přáli. A vyšlo to u obou 🙂 A u Báry jsem se hrozně musela drát o to, aby mi řekli, co to je. Pořád jsem slyšela, jak je miminko krásný, baculatý, jak huláká, ale co to vlastně je, to jsem se dověděla za dlouhou dobu 🙂
Taky vám přijde, že není úplně lehký narazit na oblečení v neutrálních barvách? 😀
Také pohlaví nevíme...všichni v okolí na nás koukají jako na blázny, že nevyužijeme dnešní techniky 🙂 a s výbavičkou žádný velký problém nemám, jelikož nejsem zastánce typicky růžových holčiček nebo modrých kluků...takže máme hodně béžové, žluté, zelené, oranžové,...když se mi něco fakt líbilo tak i v modrém...pořád si říkám, že dítě bude zabalené v několika vrstvách, tak nesejde na tom, jestli má body takové nebo makové 🙂 korbu u kočárku a vajíčko mám svítivě zelené a sporťák vínový... 🙂
@hadruska Já jsem na začátku těhotenství (ještě před testováním) měla sen, ve kterém mi moje mamka se známou tvrdily, že budu mít kluka. Já se s nima hádala, že ještě těhotná nejsem 🙂
Vždycky jsem chtěla holčičku, ale když mi během těhotenství někdo řekl, že to určitě bude holka, úplně jsem se naježila. Je z toho kluk jako buk a nevyměnila bych ho za žádnou holčičku na světě 🙂