Strach z potratu
Ahoj,
v sobotu jsem zjistila ze jsem těhotná. Nyní jsem tak v 5tt ( podle menstruace) a mám strašný strach, ze se něco stane...vím, ze bych měla byt pozitivní, ale nějak to nejde. Vždy jsem byla tak trochu melancholicka a depresivní. Kolem mě dvě holky potratily (jedna je nemocná hodně a druhá při chytnuti padajícího člověka)
Vždycky mi přišlo, z když mám z něčeho radost, ze to rychle odejde a nebo se zkazi...už jen to, ze myslím negativně mě přesvědčuje k tomu, ze se si to přivolam 😭 neumím to moc vysvětlit, je to takový dívny stav.
Mate/ měla jste to také nějaká z vas? Nebo jsem blazen? 😀
@lovet5 Partner mel taky mizerny spermiogram. Doktori rikali, ze prirozene pocit nepujde. Slo to, ne sice tak rychle jako u tebe, ale povedlo se za min nez rok, coz si myslim, ze neni spatny.
@lovet5 Někdy to prostě nejde 🙂 Čekal mě odběr vajíček před IVF a imunologické vyšetření takže jsem se soustředila na něco jiného no a teď kolem mě peláší desetiměsíční rošťák 🙂 🙂
Jak už zde bylo zmiňováno, už se nikdy nepřestaneš bát. Jsem to samé co ty, já blbka ještě pořád četla negativní diskuze o tom, jak holky potratily, nebo měly zamlklé těhu...a nejde to z té hlavy, nejde si říct mysli pozitivně. Je fakt, že po prvním trimestru je to trošičku lepší, ale ne o moc, snažím si pořád říkat, že to nemůžu nijak ovlivnit. Hodně mi pomohl již také zmińovaný Angelsound, poslouchala jsem od 12tt až do teď (teď už cítím asi 3 týdny pohyby - jsem 20. týden), takže je to zas o něčem jiném...ale strach? Mám ho pořád, žádný takový že to po prvním trimestru zmizí 😕 pořád se bojím, aby tomu broučkovi bilo srdíčko, abych nezačala rodit předčasně...až se narodí, tak se o něj stejně budu dál bát, prostě je to na celý život 🙂
@lovet5 Měla jsem a mám takové stavy taky..... Při prvním těhotenství jsem nevěděla, jaké to je, být těhotná, stavy jsem měla šílený taky a vyšlo to. Teď už jsem bohužel věděla, jaké symptomy sledovat a sledovala jsem se moc. Těhotná jsem byla, ale věděla jsem,že je něco špatně a bohužel bylo. Nevyvíjelo se to dál, takže revize. Jenže u prvního jsem si taky malovala ty nejhorší scénáře. Vždycky je to buď a nebo. Ono to teda moc pozitivně nevyzní, když mi to teď nevyšlo, ale chci tím říct, že ty stavy můžou být pořád, ať už je to v pohodě, nebo ne. A kdyby nebylo, tak se nic neděje, je to na začátku. S člověkem to zamává, ale je lepší, když je to špatně hned na začátku, než v pokročilejším stadiu. Blázen nejsi a jestli jo, tak jsem blázen taky. Taky jsem depresivní a melancholická. Jsme prostě citlivější a každou změnu víc vnímáme. Dej vědět, jak jsi dopadla🙂
@iva_kucerova a jak si poznala, ze je něco špatně? Jinak tedy mě to mrzí 🙁 snad to vyjde priste
Já jsem svoje strachy vyřešila jinak, vytěsnit jsem to nedokázala, tak jsem je přijala, přestala se obviňovat, že se bojím. Podařilo se mi vystoupit ze spirály, kdy se bojíš přirozeného strachu a nakonec se to upravilo do nějaké snesitelné míry.
@lovet5 Ahoj. Já jsem taky přibližně v 5 týdnu. U doktorky už jsem byla, takže těhotenství mám potvrzené. Ale stejně, když mně píchne v břiše, nebo mám pocit, že to miminko nedonosím, tak se zhluboka nadechnu, řeknu si, že jsem pitovmá, že na takovýhle věci myslím. Pak si dám ruce na bříško a povídám si s mimčem. Jak je mu u mně určitě krásně, má teploučko, pohodlíčko, a jak ho máme s taťkou rádi a nemůme se ho dočkat. :D Je to těžký říkat, ale snažit se vždycky ty myšlenky co njedřív odsunout a bavit se s mimčem. :D
@lovet5 Nějak jsem to právě vycítila. Bylo mi na omdlení, pořád jsem se motala....byl to teda spíš pocit. Jinak jsem i při prvním měla docela velký bolesti břicha a zad, ale tohle bylo jiný. Moje nálady a stavy jsou hodně ovlivněný hormonama, takže jsou pořád divný🙂. Asi jsem nějak poznala, že hcg kolísá, protože mi bylo jeden den úplně strašně a chtěla jsem jet na pohotovost. Šly na mě mdloby, studenej pot, pak najednou zase návaly... Manžel mě ale přemluvil, ať to nechám být, že to budou nervy, tak jsem to rozdýchala a o pár dní později jsem zjistila, že mi v tý době šlo hcg docela prudce dolu, tak to muselo být ono. Řešila jsem to pak s doktorkou a říkaly jsem si, že nejlepší to maj ty, který se nesledujou a těhotný být nechtěj🙂.
@iva_kucerova aha...no mě je taky špatně, ale permanentně....nestrida se to. Je fakt, ze než jsem to zjistila tak jsem chodila cvičit, s přítelem normálně spala, táhla tašky s nákupem a nic a teď když to vím, tak se moc hlidam 😂
@lovet5 Tak to je dobře, jestli ti je permanentně špatně, to bude všechno v pohodě🙂. No právě...doktorka říkala, že jí tam často přijdou "pochybný" ženský, který jsou už v 6.měsíci a když se jich zeptá, proč nepřišly dřív, tak jen řeknou, že by jim stejně řekla, že jsou těhotný, tak na co....Někdy bych takovou povahu chtěla mít, i když to už je asi trochu moc🙂
@iva_kucerova no to je docela hustý...docela těm ženským závidím, taky bych chtěla byt taková...ale já jsem byla vždy starostlivá 🤷🏼♀️
@simya prosim,muzu s zeptat,kdyz jsi tolikrat potratila tak jsi urcite byla na hemat.a genetice......Muzu se zeptat jestli neco u vas zjistili?Dekuji
zdravím, strach a negativní myšlení moc dobře znám, čekám dvojčata a co jsem si přečetla za komplikace, mívám kromě hrůzných scénářů kdykoli mě píchne v břiše i ne dost příjemné sny. Moc mi pomáhá si před spaním nebo kdykoli úplně v klidu a tichu myšlenkama s nimi povídat, jak jsem za ně šťastná a jak se na ně těším a že jsou pro mě dar, představuju si jak si tam v klidu plavou a děkuju jim, že si mě vybrali. Možná se to bude zdát trochu zvláštní, ale četla jsem, že to pomáhá a teď jsem v 16tém týdnu, rozhodně není vyhráno, ale cítím se o dost líp.
Přeju hodně štěstí a méně stresu.
@xcassiopea 16tt je už krásný a věřím, ze nic nehrozí ❤️ Já jsem v 5tt a to mám trochu strach, je to dost málo ještě na to aby se stalo cokoliv...ale budu se snažit to vytesnit 🙂
Také jsem to zjistila v 5tt a doktoři mluvili o zamlknutí jednoho nebo obou, byly to nervy.
Přeju ať je také všechno v pořádku a máte zdravé miminko
Já jsem u prvního si vůbec nepřipouštěla možnost že to nevyjde. Takže v klidu. U druhého už jsem věděla že se to stává, nejčastěji do 8-9 tt, takže jsem se zpočátku moc neupinala a oznamovala rodině až po potvrzení srdíčka,v 9 tt. Potud ok, dětičky donošene v pořádku. U druhého jsem do 9 týdne taky o tom nemluvila, neřešila,po NT už jsem to řekla rodině a oddychla jsem si. A v 19 tt miminko z ničeho nic umřelo a bylo po všem. Takže teď mám strach zvlášť,protože vím,že sice člověk přečká to nejrizikovější,ale vyhráno není ještě dlouho. Ale to by se člověk zbláznil na to myslet a třepat se. Nakonec když se to stane,nedá se nic dělat a ustát to musí. A většinou stejně najde odvahu a víru zkusit to znovu.
Ne u druhého,u třetího. Dvě děti v pohodě, třetí nevyšlo.

@maagda pravda! Možná po kontrole u gyn. a potvrzení tehotenstvi od ni mi bude lépe...