• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porod akutní sekcí, jak se s tím vyrovnat?

23. ledna 2017 
@jenny.kay můžu se prosím zeptat, jak se to stalo, že jste po císaři "popálená a dcerka pořezaná" ? Děkuji.
12. zář 2012 ve 22:16  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tarra27
@bolekat Holky, asi to myslite dobre, ale je to porad dokola :stuck_out_tongue_closed_eyes: Uprimne si priznejte, vsechny vase trapeni, co jste kdy v zivote mely, byly jen ty nejvaznejsi, kdy jste byly vazne nemocne, slo nekomu o zivot nebo jste o nekoho prisly? Zadny vas stres, strach a smutek nemel, jak to rict, iracionalni a zdanlive zbytecny duvod? Vzdycky si vsechno dokazete s chladnou hlavou srovnat? Ze opet pouzivate slova jako prkotina apod. Spousta pribehu, co se tu pisou, nejsou zadna prkotina :stuck_out_tongue_closed_eyes: Nechme jim tuhle diskusi, at plni ucel, pro ktery byla zalozena. Konik je plny pseudoproblemu typu "ach, objednala jsem ruzove golfky a ony jsou spis cervene, jsem zoufala..." (ano, taky jsem v 1.tehotenstvi oplakala, ze nove koupena matrace se mi nevejde do nasi atypicke postylky, akorat jsem to nikam nepsala :grinning: ), na druhe strane holky resi potraty i smrt svych deti :pensive: Tak nechme kazdeho resit to, co prave jeho zrovna trapi, a kdo ma k tomu co rict, at se prida, komu to prijde jako malickost, at jde jinam.
12. zář 2012 ve 22:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (13)
@jasekd Díky.
13. zář 2012 v 00:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@jasekd já jsem nenapsala že je to prkotina, spíš mi šlo o to vysvětlit nebo ukázat na to, že to, že někdo neporodil vaginálně neznamená, že je špatná matka, nebo že své dítě tolik nemá ráda apod....a že prostě někdy je lepší císař než vaginální porod..a hlavně že je dítě i matka vpořádku....měla to být i psychická podpora

vím, že spousta žen se trápí tím, že nezvládly právě roly ženy, protože neporodily normálně....a s tím já nesouhlasím. protože spousta žen sjou báječný matky...a tím, že někdo napíše, že je nejdůležitější to, že jsou vpořádku, tím nezlehčuje situaci - diskuze je i na téma jak se s tím vyrovnat....a nemyslím si - nečetla jsem teda všechny příspěvky, ale že by někdo někoho urážel nebo se do měkoho navážel, že je hloupý apod....

navíc, utápět se ve smutku dlouhodobě a být neštastná a podporovat se v tom, není taky uplně správně, protože dítě právě ted potřebuje matku a podle mě se nemá smyls vracet zpět....



a opravdu - at se na mě nikdo nezlobí, ale kdyby měl doma postižené miminko pouze z důvodu toho, že rodila žena vaginálně, tak chápu, že má deprese celý život, že se nerozhodla jinak a trvala na porodu přirozeně,....jenže to se pka obvinují lékaři....nikoliv rozhodnutí matky....a píšou se recenze jak je lékař neschopný a podle mě to není fér....


každpodádně přeji tady dotyčným maminkám, aby se z toho brzy dostaly, přestaly řešit minulost a užívaly si miminka....a byly spokojené. Hezký den všem
13. zář 2012 v 07:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
nebo i takhle - a co vám nejvíc vadí na tom, že jste nerodily vaginálně, ale sekcí? Proč máte výčitky? nebo někdo jiný vám to předhazuje nebo proč si myslíte, že je to špatně???
13. zář 2012 v 07:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak jsem si to tu zpětně pročetla a musím říct, že z některých maminek tu je mi nazvracení! Každá jedna z nás je tu šťastná, že má svoje dětátko živé a zdravé a kdyby bylo potřeba, každá jedna z nás by si nechala břicho klidně rozřezat křížem krážem, jen aby nám miminko zachránili! To ale neznamená, že nás netrápí, že se to stalo! Že nemáme právo být smutné, že jsme nepřivedly potomka na svět přirozeně. Každý se vyrovnává s nastalou situací jinak. Nechápu, jak si může někdo dovolit sem přijít a napsat něco jiného, než svůj zážitek nebo podporu! A s tím srovnáváním jděte taky do háje!! Mě by zajímalo, vy všechny co tu píšete, že jiným maminkám děti zemřeli atd atd - vy nikdy nemáte depku? Splín? Nic vás nerozhází? Protože přece vždycky může být hůř ne?!


Všem co máte trápení po sekci přeji, ať se z toho brzo dostanete, jak jsem psala mě to trvalo rok a i teď je mi občas smutno... kdokoliv mi napište do IP když si budete chtít o tom popsat!
13. zář 2012 v 08:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
Můj druhý porod byl také akutním císařem - taky jsem ho nechtěla, protože ten první, přirozený porod byl opravdu krásný. No, nakonec to dopadlo, tak jak dopadlo:slight_smile: Rodila jsem v Motole k ránu a musím říct, že péče suprová - všechno mi vysvětlili (i když sem měla hysterickej záchvat,ž ena císaře nechci a pak už sem jen brečela a brečela...) a moc mě uklidnila paní anestezioložka - ty její krásné, milé oči nikdy nevymažu. Malý se narodil v 5hod a viděla jsem ho na JIPce p o12ti hodinách a musím říct, že láska taky nikde - bylo mi to tak nějak jedno - prostě mi donesli nějaky mimino...Měla sem z toho taky blby pocity, určitě výčitky. Ale nedalo se nic dělat. Byla jsem ráda za zdravé miminko.
Holky, nezoufejte a hoďte všechny depky a výčitky za hlavu - miminko vás potřebuje pohodové a šťastné. Nezáleží přece na tom, jak ste rodily, ani na tom jestli kojíte. Nejdůležitější je opravdu jenom to miminko a pro to má cenu dělat opravdu až nadpřirozené kusy - tedy i to, přenést se přes negativní zážitky z porodu, ať už byl jakýkoliv... Držím pěsti;)
13. zář 2012 v 08:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@diviska podívej, podle mě používáš dost silná slova - že Ti je nazvracení z toho, že má někdo jiný názor než Ty??
13. zář 2012 v 08:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neurážej, neprovokuj".
13. zář 2012 v 09:02 • tarra27
@diviska a další věc - jak jsme psala je to i diskuze o tom, jak se s tím vyrovnat a to že tu někdo napíše přirovnání k tomu, že dítě je zdravé atd....to mi nepřijde nijak špatné nebo nevhodné....

a diskuze není podle mě o tom, utvrzovat někoho ve svém smutku a plakat co to je za strašnou tragedii, že žena porodila sekcí a ne normálně....

promnin, ale když to tady někdo jako tragedii nebere, není přece špatný člověk....a že vyjádří svůj názor, nemusí to hned být myšleno zle proti někomu, kdo se trápí....
13. zář 2012 v 09:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@tarra27
@bolekat je fajn, když někdo vaše trápení zlehčí na prkotinu, co? když něčemu nerozumím, takse radši kousnu do jazyka :wink: já jsem sice sekcí nerodila, ale měla jsem tak zmršenej první porod, plnej zásahů, při kterým na mě sestry jenom vřískaly a malýho ze mě doslova vymačkaly. Skončila jsem s těžkýma depresema, neměla jsem chvílema ani chuť žít, trvalo mi, než jsem ho začala mít ráda, vůbec do dneška máme úplně jinej vztah než mám s ostatníma... :pensive: nejvíc mi pomáhalo o tom mluvit s lidma, co moje trápení pochopili a zvládli soucítit. Říkat "Prď na to, o nic nejde, jste zdravý, co chtít víc?" je nesmírbně kruté a zraňující. Ženské tělo a duse jsou určitým způsobem nastaveny na těhotenství a porod a pokud věci nedopoadnou, jak mají, může to znamenat problém. Nemáte problém, fajn, buďte rády, ale proč máte potřebu napsat těm, co se s tím trápí, že jsou vadné, když je to trápí a vás ne? V tomhle tématu holky probírají, že ten problém prostě mají, nemají jen jizvu na břiše, ale i na duši. Tak to, prsoím, repspektujte a netrapte je takovými zbytečnými výlevy.
13. zář 2012 v 09:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
já tedy rodila druhýho syna akutní sekcí proto protože se mi najednou ztratila plodová voda v 32tt a malýmu padali ozvy na monitoru byla jsem ráda že to nakonec dopaldo císařem a zachránili mi dítě nijak jsem to neřešila že jsem nerodila normálně,třetí mimi jsem rodila přirozeně a vše bylo vpořádku jen mi hlídali jizvu.

že jsem malýho viděla až druhý den tak mi to nijak zvášt nepřišlo protože jsem ho milovala od prvního pohledu pohlazení
13. zář 2012 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@tarra27 myslím, že ti chybí chromozom pro empatii, dál se s tebou nebudu zaobírat! Nerozumíš tomu, proč je někdo nešťastný? Tak jdi jinam a nezlehčuj tu nikoho trápení!
13. zář 2012 v 09:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@diviska každá žena vnímá onu situci jinak nejsme všechny stejné každá je originál
proto soucítím stěmi ktré to nějak poznamenalo mám kamarádku která to právě prožívala uplně opačně už málem skončila na psychiatrii kvuli císaři nakonec se ztoho dostala díky rodině a hlavně manželovi
13. zář 2012 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@golymetr nikomu neberu jeho prožívání! Pokud je nějaká žena schopná to brát "normálně" a netrápí jí to, přeji jí to, je to pro ní lehčí a mám za ní radost, ale nechápu, jak si může někdo dovolit říkat, že řešíme kraviny, že jsme malicherné a nevím co ještě tu padlo za slova... nikdo z nás se tu neutápí v sebelítosti, jen si potřebujeme popovídat. Nechcem aby nám někdo říkal, že o nic nejde,že je to prkotina, chceme se tu bavit s jínýma maminkama, které to trápí, povídat si o tom, jak jsme to překonaly atd atd. Neplácáme se tu po rameni, jaké jsme chudinky...
13. zář 2012 v 09:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@diviska já jsem nikdy nenapsala, že se tu řeší kraviny...a co se chromozomu týká, je vidět, že jsi odborník :D

nebudu se s Tebou dohadovat a slovíčkařit....nejprve by sis měla pořádně přečíst, co jsem psala, než odsoudíš....a nechápu, proč jsi taková nabroušená....nikdo tady nemyslel nic zle...no, možná máš ještě rozhozené hormony....

tak se drž a zbytečně se nerozčiluj

:wink:
13. zář 2012 v 09:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino mám stejné pocity, jako by jsi mluvila za mě... Do teď mám z akutního cs trauma. Měla jsem v bříšku miminko, to tam bylo ještě když jsem si vytrpěla v bolestech až k plnému otevření a tlačení v boxu. Jenže tam nastala ta chyba a malá špatně rotovala, začaly klesat ozvy a mě ječící bolestí odvezli na sál. Pryč od partnera, pryč od toho miminka, protože to, co sem měla v břiše zůstalo pro mě tam. Nebyla sem schopná se o ní starat, na JIP mi jí nepřivezli, pak mi jí jenom ukázali.. a když mi jí ukázali? No, děkuji za malé maiminko budu se o něj starat, ale to , co sem 9 měsíců nosila to není, to už je pryč. Nepocítila jsem žádnou lásku, žádné cosi, nic, jenom jsem koukala na něco co mi ukázali 15vteřin a zase to odvezli. Nenaučili mě kojit, kojila jsem jí špatně do 3měs. já to nevěděla, neuměla jsem, nikdo mi nic neřekl, nepomohl. Takže ještě k porodu mám v hlavě že jsem jí ani nakrmit nedokázala. Zmrvili mi jizvu, praskla, hnis mi z toho tekl, mačkali mi jí aby ho dostali ven, pak mi tam zůstala díra , která se dlouho sama hojila, takže mám jizvu propadlou a zbytek vystouplý, keloidní. Dceru strašně miluju, dala bych za ní život, ale prostě tam chybí to pouto. Podle mě, mě ani nepotřebuje, jsem jenom "ta" co je s ní nejvíce času. Když jdu pryč, je jí to jedno, nikdy nebrečla když jsem odešla. Dodnes si to vyčítám. Druhé dítě nechci ani za nic...
13. zář 2012 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tarra27 já si hlavně nevšimla, že bych tě jmenovala - ale potrefená husa se vždy ozve viď...
13. zář 2012 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@diviska možná by ses měla podívat komu píšeš :wink:

diviska @tarra27 myslím, že ti chybí chromozom pro empatii, dál se s tebou nebudu zaobírat! Nerozumíš tomu, proč je někdo nešťastný? Tak jdi jinam a nezlehčuj tu nikoho trápení!
13. zář 2012 v 09:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@rowan ahoj, moc mě mrzí co si prožila a vlastně prožíváš. Máš někoho s kým o tom můžeš mluvit? Asi není lehké žít s tímto pocitem :(
13. zář 2012 v 09:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tarra27 já ale myslela úplně první příspěvek na který si reagovala.. ty asi opravdu nejsi moc chytrá viď.. hele nech mě už prosím být! Já opravdu nemám náladu na hlupaně co si myslí, že mají patent na všechno...
13. zář 2012 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@diviska :slight_smile: k tomu ani není co dodat....měj se hezky.
13. zář 2012 v 09:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tarra27 ty taky
13. zář 2012 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Před nějakou dobou jsem tu psala o svém porodu akutní sekcí... Už jsou to dva měsíce, co se malá narodila a ještě stále jsem se s tím úplně nevyrovnala..ale už se cítím mnohem lépe... Pomohlo mi, že v tom nejsem sama, našla jsem si taky nějaké informace na netu. Vlastně mi ze všeho nejvíc pomohlo, že jsem normální (dokud jsem nezačala hledat, připadala jsem si divná). Proto mě hodně vzalo, co se tady na té diskuzi teď děje..
Panebože holky! Pokud o tom nic nevím, tak si to nejprve nastuduju...tohle není výmysl nás tady, ani nejsme masochistky.. Nebo myslíte, že nás to baví se trápit? Ano, máme zdravá miminka (já jsem za toho císaře nesmírně šťastná - že existuje - bez něj by Magdička nepřežila), ale copak nemáme právo být i trochu sobecké a mít vlastní pocity?!
To je apel především na @tarra27
Pokud chceš dál šířit tu negativní náladu, nejprve si něco přečti:

"Jizva na těle i duši

Čím více se žena těšila a připravovala na přirozený porod, tím větší bývá její zklamání, když nakonec projde zkušeností císařského řezu. Dostavují se pocity sníženého sebevědomí i výčitky, že matka a dítě zůstaly ochuzeny o jedinečnou zkušenost normálního porodu. Pokud k císařskému řezu dojde hned při prvním porodu, stává se, že ženy vstupují do rodičovství skrze obtížnou vnitřní psychologickou krizi, která vychází z pocitu nedostatečnosti a neschopnosti přivézt dítě na svět vlastní silou. Pooperační situaci žen po císařském řezu někdy paradoxně komplikuje i přístup příbuzných a pečujícího personálu, kteří sekci vnímají jako sice nepříjemnou, nicméně běžnou věc, již nestojí za to následně rozebírat. Všichni jsou rádi, že dítě je v pořádku na světě, a na pocity matek se příliš neohlížejí. Pokud však ženám není umožněno, aby se se situací vnitřně vyrovnaly, přestože mají takovou potřebu, může u nich dojít k syndromu zapouzdřené bolesti, která může narušit vztah k sobě samé, k dítěti i k manželovi a posléze vést až k depresím."

Zdroj: http://www.evalabusova.cz/cesty/I_10.php
Doporučuji si to přečíst celé.
13. zář 2012 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@luciesofi podívej, nemám pocit, že bych tu šířila negativní náladu a pokud ano, tak se omlouvám-to rozhodně nebyl cíl....napsala jsem sem jen svůj názor, to je celé....snaha podpořit vás v tom smyslu, že Já to neberu jako ničí selhání nebo to, že je něco špatně (spousta žen to tak bere) - jak jsme uváděla, sama jsem sekcí rodila, je pravda, že jsem neměla komplikace....navíc, to byl pouze můj zážitek, pro mě naprosto v pořádku....a to že řeknu, že by člověk měl jít dál, na tom nevidím nic špatného....to jako promin.

nic co jsme napsala nebylo myšleno proti nikomu tady, a ani to nebylo myšleno zle....

tak se tady klidně litujte, holky, co mají podobný názor jako já,tak sem nepište, protože jakmile nepláčete a děláte něco jiného než se po vás tady chce, tak jste špatné a zlé....

pro ostatní, přeji vám z celého srdce, ať se z toho brzy dostanete a zapomenete na zážitek, který berete jako ne zcela štastný ve svém životě. Ať najdete podporu, jakou hledáte a jste brzy spokojené se svým dítětem a rodinou.
13. zář 2012 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@luciesofi problém je, že @tarra27 pořád mele tu svou. Nedokáže pochopit, že se tu navzájem nelitujem, neplácáme po rameni jaké jsme chudinky. Jen si tu píše zkušenosti a ty co už to jakštakš překonaly se snaží podpořit ty, co jsou nazačátku. To, že řeknem, nic se neděje, hlavně že nám chutná nic nezmění na pocitech. Někdo je drží v sobě, někdo o nich má potřebu mluvit/psát. A ano, holky co to nechápete, tak sem nepište!
13. zář 2012 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tarra27 Ty to tak možná nebereš...vždyť já to tak konckonců taky nebrala, dokud se mi to nestalo. :unamused:
Upřímně závidím každé ženské, která porodila akutním císařem, do rána se z toho vzpamatovala a od té doby je veselá a šťastná. Ono se skutečně špatně vžívá do něčí situace, dokud to sama neprožiješ.. Proto mi nepřišlo příliž vhodné, že jsi v jednom ze svývho příspěvků napsala "a co se stalo tak strašnýho"
Vůbec nejde o to, že bys tu nemohla napsat opačný názpr, já si naopak moc ráda přečtu, že je někde i po akutní sekci psychicky úplně v pohodě.. Jen je dobré trochu vážit slova a mít pořád na paměti "já to tak neměla, nemůžu to dokonale pochopit"
Myslím, že tahle diskuze vznikla právě proto, abychom si my, které jsme si z císaře odnesli nějaké trauma a bolest na duši, mohli popovídat s ostatními takhle "postiženými" a alespoň trochu si od té bolesti ulevit ("sdílená starost - poloviční starost").
13. zář 2012 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@diviska Postupem času jsem to řekla partnerovi, pak i mamce, něco málo i dr. , teď i kamarádce a stejně mi je pořád hrozně. U porodů v tv, časopisu, na netu brečím a opět se otevře ta "rána" uvnitř mě a myslím na to. A to až teď jsem přiznala u rodiny, že první dítě, který jsem si vydupala aby mi ukázali, nebylo moje ale cizí chlapeček.... zjistila jsem že není moje až když sestřička řekla "to je krásný chlapeček" tak jí řikám sestři ale já mám holčičku...? A teď jsem to napsala poprvé veřejně... uf stále se za to stydím..
13. zář 2012 v 10:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luciesofi já tady nejsem proti nikomu....sama jsme akutní sekci měla a to že mi to nevadí - pravda, je to moje věc...prostě to beru jako věc, která tak být měla....a to že jsem se přes to tak přenesla, jsem prostě štastná že mám zdravé dítě...na to jsme se těšila v první řadě....

ale nebudu vám se již přispívat, nechci nikomu ubližovat svým názorem...

k diviska se vyjadřovat nebudu....

a jak jsme již psala - přeji vám všem z celého srdce, aby jste se přes to dokázaly brzy přenést a přebolelo vás toto trápení.
13. zář 2012 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tarra27 líp bych to nenapsala, jen chci dodat: šťastná máma, šťastné dítě.....
13. zář 2012 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek