icon

Jak se připravit na císařský řez?

avatar
anastie
13. říj 2025

Ahoj, nějaký rady nebo názory, zkušenosti na císařský řez ? Jsem 36+2 tt a od 28tt mi hrozí předčasný porod. Teď ležím v Nemocnici s tím, že má malý špatný průtoky přes pupeční šňůru a nějak se mu tam nedaří. Jsem otevřená na 2cm, voda nic, zátka ano, bolesti taky neskutečný, ale nepravidelný. Doktoři říkají, že kdybych byla už 37tt tak neváhají s tím císařským řezem, ale že zatím chtějí počkat co a jak, ale že pokud odpoledne budou pořád špatný výsledky, tak mě čeká ten císařský. Mám z toho celkem nervy, nevím co od toho čekat.

avatar
misha31
13. říj 2025

Ahoj, ja mam pred sebou tretiho cisare a malej sel cerstve v 37tt - mela jsem zdravotni komplikace, 36+2 uz je proste hotove mimco, nemela bych strach 👍
A bolest po cisari casem prejde, miminko za to stoji 🍀

avatar
anastie
autor
13. říj 2025
@misha31

Ahoj, ja mam pred sebou tretiho cisare a malej sel cerstve v 37tt - mela jsem zdravotni komplikace, 36+2 uz je proste hotove mimco, nemela bych strach 👍
A bolest po cisari casem prejde, miminko za to stoji 🍀

@misha31 A jak je to s tou injekcí do zad ? Prý je po tom člověk dost v háji ještě hodně dlouho na záda a nějaký špatný recenze jsem na to slyšela

avatar
misha31
13. říj 2025
@anastie

@misha31 A jak je to s tou injekcí do zad ? Prý je po tom člověk dost v háji ještě hodně dlouho na záda a nějaký špatný recenze jsem na to slyšela

@anastie prvni cisar, zada v haji asi mesic. Druhy cisar - zada naprosto ok

avatar
alice180
13. říj 2025
@anastie

@misha31 A jak je to s tou injekcí do zad ? Prý je po tom člověk dost v háji ještě hodně dlouho na záda a nějaký špatný recenze jsem na to slyšela

@anastie mám za sebou dvě sekce. První akutní (35+0) druhý plánovaný. Obe částečná anestezie. Napíchnutí úplně v pohodě. První jsme paradoxně snášela lépe. U druhého jsem měla větší nervy. Takže doporučuju snažit se být co nejvíce v klidu. Záda mě nebolela ani jednou. Co doporučuji je při prvním vstávání se co nejvíce narovnat nebát se. Je to lepší než chodit ohnutá. To břicho pak paradoxně bolí méně. A tím možná i ta záda. U prvního jsem chodila ohnutá a ovoce to moc nepřineslo. U druhého jsem se snažila co nejvíce narovnat a v bolesti a pohybu nebe a dudy. Do postele lehat a vstávat přes boky. Měj sebou takový ty láhve s tím cucakem co neteče např. Rajec. Když ležíš po sekci jsou fajn capnes nepolejes se. Všechno zvládneš. Neboj se žádnej stres. Jde to pak všechno lépe, tělo to zvládá lépe. Držím palce. A narovnat.

avatar
squezy
13. říj 2025

@anastie mám za sebou 2 císaře. Oba plánované, takže píchnutí do zad. Obe píchnutí úplně v pohodě,zada me ani v jednom případě vůbec nebolela. Po cisari to samozřejmě boli,ALE. Každý den je lépe a lépe. Nech si dávat injekce nebo cokoliv na bolest, zvedej se pak jedině přes bok, všechno opatrně,na nic nechvatej. I když jde o cisare,doporucuju po každé návštěvě na wc osprchovat spodek,je to haglive na zanety mocaku a tak všeho.Až si budes muset stoupnout,zkus se narovnat,i když samozřejmě budes furt mit tendence byt ohnuta,budes zasita, takže v pohodě,ale snaz se narovnavat. Ja u obou cisaru mi za tyden vyndavali stehy z bricha (2krat se strihly 2 stehy) a byla jsem úplně v pohodě. Když me do bricha koplo mimco,tak jsem bolest citila,ale po tydnu jsem už normálně chodila,kocarkovala,z postele jsem přes bok raději ještě vstávala. Zkus se uklidnit a ten porod si "užít". Budes u toho,budes mimco slyset brecet,hned muzes na chvíli bondingovat, uvidíš ho. Pak ho dají asi do inkubatoru. Mam kluky dvojčata 36+1,oba cca 2kg,nebyli v inkubátoru ani 24h, šikovní. Ted mam 7 měsíční holčičku. Kortokoidy na dozrani plic si už dostala?

avatar
anastie
autor
13. říj 2025
@squezy

@anastie mám za sebou 2 císaře. Oba plánované, takže píchnutí do zad. Obe píchnutí úplně v pohodě,zada me ani v jednom případě vůbec nebolela. Po cisari to samozřejmě boli,ALE. Každý den je lépe a lépe. Nech si dávat injekce nebo cokoliv na bolest, zvedej se pak jedině přes bok, všechno opatrně,na nic nechvatej. I když jde o cisare,doporucuju po každé návštěvě na wc osprchovat spodek,je to haglive na zanety mocaku a tak všeho.Až si budes muset stoupnout,zkus se narovnat,i když samozřejmě budes furt mit tendence byt ohnuta,budes zasita, takže v pohodě,ale snaz se narovnavat. Ja u obou cisaru mi za tyden vyndavali stehy z bricha (2krat se strihly 2 stehy) a byla jsem úplně v pohodě. Když me do bricha koplo mimco,tak jsem bolest citila,ale po tydnu jsem už normálně chodila,kocarkovala,z postele jsem přes bok raději ještě vstávala. Zkus se uklidnit a ten porod si "užít". Budes u toho,budes mimco slyset brecet,hned muzes na chvíli bondingovat, uvidíš ho. Pak ho dají asi do inkubatoru. Mam kluky dvojčata 36+1,oba cca 2kg,nebyli v inkubátoru ani 24h, šikovní. Ted mam 7 měsíční holčičku. Kortokoidy na dozrani plic si už dostala?

@squezy Děkuji, to mě celkem uklidnilo. Na dozrání plic mi začalo dávat už v tom 28 týdnu, akorát ty průtoky přes pupeční šňůru jsou špatný

avatar
squezy
13. říj 2025
@anastie

@squezy Děkuji, to mě celkem uklidnilo. Na dozrání plic mi začalo dávat už v tom 28 týdnu, akorát ty průtoky přes pupeční šňůru jsou špatný

@anastie doktoři vi,co dělají. Pokud se mu v bříšku nedaří,bude se mu dařit venku 😉 Neboj,cisar je velká velka břišní operace,ale ženská zvladne všechno. Za tyden budeš už bez bolesti a bude to dobré. A všechny děti jsem po císaři i kojila, včetně dvojcat. Stačí pravidelně prikladat a mleko se za par dni spustí.

avatar
anastie
autor
13. říj 2025
@squezy

@anastie doktoři vi,co dělají. Pokud se mu v bříšku nedaří,bude se mu dařit venku 😉 Neboj,cisar je velká velka břišní operace,ale ženská zvladne všechno. Za tyden budeš už bez bolesti a bude to dobré. A všechny děti jsem po císaři i kojila, včetně dvojcat. Stačí pravidelně prikladat a mleko se za par dni spustí.

@squezy právě mi sdělili, že mi budou dělat zátěžový test, aby zjistili, jak na to malý bude reagovat. Takže buď to nic neudělá, nebo se mi rozběhne porod a malý bude v pohodě a půjde ven normálně a nebo budou komplikace a budu muset ihned na císařský. Tak jsem z toho zase nesvá, co mě vůbec čeká 😶

avatar
tereza0111
13. říj 2025

Prvni dcera sla ven cisarem pro spatnou polohu. Hrozne jsem ho nechtela a bala jsem se, ale co se dalo delat, shodli se, ze je to nejlepsi moznost. Navlekla jsem kompresni puncochy a odvezli me na sal. Tam ti anesteziolog vysvetli, co te ceka, souhlasy uz mas nejspis podepsane. Me napichoval v sede, neboli to. Nejtezsi pro me bylo "uvolnit se", aby to slo dobre, ale nijak si vpich nepamatuju - takze asi dobre 🙂
Potom cevkovani - neboli to, ale za me dost neprijemna vec, clovek se musi srovnat s pocitem, ze se kazdou chvili pocura. Ale bolest ne. Pak jsme chvili cekali, nez si byl doktor jist, ze znecitliveni je uspesne. Ty nic nevidis, bricho je za plachtou. Citila jsem dost tlaku, to bylo docela neprijemne, ale ja jsem velka cita. Bolest opet zadnou.
Prichazeni k sobe prvni 2 dny taky celkem bezbolestne, byla jsem dost nadopovana. Pro me byl asi nejvetsi problem zavinovani delohy. Pri normalnim porodu jsem si lehla poradne na bricho, zatlacila a bylo to dobre - to po cisari moc nemuzes..
Co se zad tyce, potize jsem nemela

avatar
arevb
13. říj 2025

@anastie mám za sebou tři císaře, první byl akutní, další dva už byly plánované.... A nebojte my matky jsme silné.. po posledním císaři měl syn komplikace musel být sanitkou převezen do fakultní nemocnice... Já byla první den po císaři a řekli mi, že můžu jet jako zdravý doprovod dítěte ... Rozhýbala jsem se neuvěřitelně rychle, přeci ho nenechám odjet samého

avatar
rnika
13. říj 2025

Dva porody vyvolávané, dva porody císařem. Každý úplně jiný. Mám je u sebe popsané, tak si to kdyžtak můžeš pročíst...

avatar
teryem
13. říj 2025

Píchnutí se neboj.. tlačí to, ale nepamatuju si nějakou bolest... nejhorší bylo se ,,ohnout,, přes břicho...jsem si myslela, že si dělají srandu 😂 záda mě chvíli bolela, ale spíš jako bych se do toho místa nekde bouchla..ale mě pichali asi 6 krát... nemohli se trefit do správného místa, umrtvila se mi jen půlka těla... Taky jsem měla děs, klepala jsem se jako ratlík..sestra to viděla a bylo jí mě hrozně líto a držela mě za ruku jak malý děcko.. hodně jsem si načetla a slyšela jsem, že je pak důležité se prostě dostatečně dlouho nesnažit zvedat hlavu a opravdu nechat vyrovnat tlaky, aby pak nebyla migréna a podobně.. určitě to bude v pořádku a oba to zvládnete 🍀❤️

avatar
alice180
13. říj 2025
@teryem

Píchnutí se neboj.. tlačí to, ale nepamatuju si nějakou bolest... nejhorší bylo se ,,ohnout,, přes břicho...jsem si myslela, že si dělají srandu 😂 záda mě chvíli bolela, ale spíš jako bych se do toho místa nekde bouchla..ale mě pichali asi 6 krát... nemohli se trefit do správného místa, umrtvila se mi jen půlka těla... Taky jsem měla děs, klepala jsem se jako ratlík..sestra to viděla a bylo jí mě hrozně líto a držela mě za ruku jak malý děcko.. hodně jsem si načetla a slyšela jsem, že je pak důležité se prostě dostatečně dlouho nesnažit zvedat hlavu a opravdu nechat vyrovnat tlaky, aby pak nebyla migréna a podobně.. určitě to bude v pořádku a oba to zvládnete 🍀❤️

@teryem jo to klepání. U prvního jsem se taky třepala, sestra mne tam taky opecovavala. Klepala jsem se pak ještě chvíli na pokoji.

avatar
fouskovi
13. říj 2025
@anastie

@squezy právě mi sdělili, že mi budou dělat zátěžový test, aby zjistili, jak na to malý bude reagovat. Takže buď to nic neudělá, nebo se mi rozběhne porod a malý bude v pohodě a půjde ven normálně a nebo budou komplikace a budu muset ihned na císařský. Tak jsem z toho zase nesvá, co mě vůbec čeká 😶

@anastie držím palce ať vše dopadne co nejlépe

avatar
anastie
autor
14. říj 2025

Ahoj, ženy. Tak prosím, děkuji všem za názory, rady a hlavně podporu! Musím říct, že narození mimča je nejkrásnější věc na světě, ale už neee. Abych to shrnula nějak, co půjde..přesto tento zážitek nejde shrnout a zároveň pořádně ani popsat, ale vy moc dobře chápete. Zátěžový test cca 13:20- nejenom, že to je v klidu,vale zároveň dost stresující, protože člověk opravdu nikdy neví, co ho čeká. Takže jen ležíte, čekáte, lékař vám jen navyšuje ty..frekvence..koukáte do mobilu a teď, 37 (cca na tolik mi to zvýšili)..najednou první stah, opravdu nepatrná křeč v podbřišku, mimčo se nahrne na pravý bok a tlačí se jakoby ven, jeho tep začne hodně rychle klesat, tak vám to okamžitě vypnou, dají vám dýchací přístroj a najednou vám vážou nohy, dávají hadičku do močového měchýře (vůbec ne příjemná záležitost) a než se vůbec stačíte rozkoukat, jste na porodním sále, je 14:25. Injekce do zad na poloumrtvení - no teda, sednou si s tou hadičkou uvnitř bylo zajímavé, zajímavější však jak píšete vůbec vydržet to píchnutí injekce a tlak. Takže to bylo taky na víckrát, ale úžasný personál a paní mě chytla za ruce a celou dobu na mě mluvila a uklidňovala..no a co dál..Samotná operace nojo- když tělo začíná odpadat, zvláštní pocity, musím říct, první dojem ? Nevím co, ale něco mi přišlo poměrně k smíchu 😄 začala jsem se smát, když jsem si uvědomila, že už mě řežou a já vlastně absolutně nic necítím...a pak těm tlak..smích přešel..ne, že by bolest, ale nepříjemný tlak, s břichem jakoby "házeli" tlačili mi ho ven z těla..to samotný břicho.. doktoři všichni pecka, říkali mi co se právě děje, postupy atd, a najednou jako y mi tahali břicho samotný ven nahoru...a hlavička...pláč....je 14:40, neslyšela jsem krásnější zvuk..(věřím, že i časem, když mě to bude i štvát, si vždycky řeknu nakonec, že pořád je to nejkrásnější zvuk). Jen, ta beznaděj, tam ležet, nemoct ho mít u sebe, vidět ho, obejmout ho...to byla nejhorší část i přes všechny ty bolesti...malý se narodil menší, odhad váhy měl být cca 2500 a bohužel přišel s váhou 1775, takže nám ho zabalili a dali mi ho pouze k hlavě, partner ho měl v náručí. Ale říkali, že je hodně statečný a je v inkubátoru a ani ho nemuseli na nic napojovat. Konečná fáze, když jste pořád úplně mimo, sijou vás, pak odvezou na jipku ta je taková..mimo..ostatně jako vy sama.. těžší část nastane, když se tělo začne probouzet, klepat se hodinu i víc jak ratlík...naštěstí ve chvíli, kdy začali bolesti rány mi klepání ustalo, ty bolesti neskutečný, ale přijdou na řadu opiáty...dost to pomáhá. Člověk musí spát a hodně hodně odpočívat. Mě to úplně nešlo, pořád jsem byla myšlenkami na sále a nebo u malýho. Cca 21:00 mie zkusili postavit, že mě půjdou umýt. Vstávání je prý nejhorší, potom se to rozchodi. Teda já to měla naopak. Vstát nebylo tak hrozně, jako stát. Levý bok absolutní bolest, každý došlap na tu stranu byl nesnesitelný..takže vozík a ba pokoj ležet. Břicho měkký, takže nic vážného, ale samozřejmě za malým nejsem schopná dojít. Tak mi ukazovali jak odsávat s elektrickou odsávačkou, i když teda nic moc nešlo, ale je to individuální, něco malinko jo, ono hrozně prý i záleží na stresu atd. Každopádně momentálně ležím, pospávám a snažím se nějak zvládnout ty bolesti, ať za prckem můžu co nejdříve, protože je to hrozné ho mít najednou pryč. Do teď byl pořád u mě, ve mně, cítila jsem ho..ale hřeje mě vědomí, že je o něj postaráno tak úžasnými doktorkami. 😌🩶 A není napojený, že to zvládá všechno i sám nádherně, jen se musí trošku dokrmit a návrat na váze. Jestli to někdo dočetl až sem na konec, tak jste vážně super a moc děkuji! ❤️ Teď už musím být i já silná a zvládnout zbylých pár dní, než pojedeme pěkně spolu domů.

avatar
ajja87
14. říj 2025

Neboj, všechno bude dobrý a i na tu bolest a porod rychle zapomeneš 😉 den ode dne to bude lepší a lepší... držím palce, ať jste s malym brzy spolu

avatar
squezy
14. říj 2025
@anastie

Ahoj, ženy. Tak prosím, děkuji všem za názory, rady a hlavně podporu! Musím říct, že narození mimča je nejkrásnější věc na světě, ale už neee. Abych to shrnula nějak, co půjde..přesto tento zážitek nejde shrnout a zároveň pořádně ani popsat, ale vy moc dobře chápete. Zátěžový test cca 13:20- nejenom, že to je v klidu,vale zároveň dost stresující, protože člověk opravdu nikdy neví, co ho čeká. Takže jen ležíte, čekáte, lékař vám jen navyšuje ty..frekvence..koukáte do mobilu a teď, 37 (cca na tolik mi to zvýšili)..najednou první stah, opravdu nepatrná křeč v podbřišku, mimčo se nahrne na pravý bok a tlačí se jakoby ven, jeho tep začne hodně rychle klesat, tak vám to okamžitě vypnou, dají vám dýchací přístroj a najednou vám vážou nohy, dávají hadičku do močového měchýře (vůbec ne příjemná záležitost) a než se vůbec stačíte rozkoukat, jste na porodním sále, je 14:25. Injekce do zad na poloumrtvení - no teda, sednou si s tou hadičkou uvnitř bylo zajímavé, zajímavější však jak píšete vůbec vydržet to píchnutí injekce a tlak. Takže to bylo taky na víckrát, ale úžasný personál a paní mě chytla za ruce a celou dobu na mě mluvila a uklidňovala..no a co dál..Samotná operace nojo- když tělo začíná odpadat, zvláštní pocity, musím říct, první dojem ? Nevím co, ale něco mi přišlo poměrně k smíchu 😄 začala jsem se smát, když jsem si uvědomila, že už mě řežou a já vlastně absolutně nic necítím...a pak těm tlak..smích přešel..ne, že by bolest, ale nepříjemný tlak, s břichem jakoby "házeli" tlačili mi ho ven z těla..to samotný břicho.. doktoři všichni pecka, říkali mi co se právě děje, postupy atd, a najednou jako y mi tahali břicho samotný ven nahoru...a hlavička...pláč....je 14:40, neslyšela jsem krásnější zvuk..(věřím, že i časem, když mě to bude i štvát, si vždycky řeknu nakonec, že pořád je to nejkrásnější zvuk). Jen, ta beznaděj, tam ležet, nemoct ho mít u sebe, vidět ho, obejmout ho...to byla nejhorší část i přes všechny ty bolesti...malý se narodil menší, odhad váhy měl být cca 2500 a bohužel přišel s váhou 1775, takže nám ho zabalili a dali mi ho pouze k hlavě, partner ho měl v náručí. Ale říkali, že je hodně statečný a je v inkubátoru a ani ho nemuseli na nic napojovat. Konečná fáze, když jste pořád úplně mimo, sijou vás, pak odvezou na jipku ta je taková..mimo..ostatně jako vy sama.. těžší část nastane, když se tělo začne probouzet, klepat se hodinu i víc jak ratlík...naštěstí ve chvíli, kdy začali bolesti rány mi klepání ustalo, ty bolesti neskutečný, ale přijdou na řadu opiáty...dost to pomáhá. Člověk musí spát a hodně hodně odpočívat. Mě to úplně nešlo, pořád jsem byla myšlenkami na sále a nebo u malýho. Cca 21:00 mie zkusili postavit, že mě půjdou umýt. Vstávání je prý nejhorší, potom se to rozchodi. Teda já to měla naopak. Vstát nebylo tak hrozně, jako stát. Levý bok absolutní bolest, každý došlap na tu stranu byl nesnesitelný..takže vozík a ba pokoj ležet. Břicho měkký, takže nic vážného, ale samozřejmě za malým nejsem schopná dojít. Tak mi ukazovali jak odsávat s elektrickou odsávačkou, i když teda nic moc nešlo, ale je to individuální, něco malinko jo, ono hrozně prý i záleží na stresu atd. Každopádně momentálně ležím, pospávám a snažím se nějak zvládnout ty bolesti, ať za prckem můžu co nejdříve, protože je to hrozné ho mít najednou pryč. Do teď byl pořád u mě, ve mně, cítila jsem ho..ale hřeje mě vědomí, že je o něj postaráno tak úžasnými doktorkami. 😌🩶 A není napojený, že to zvládá všechno i sám nádherně, jen se musí trošku dokrmit a návrat na váze. Jestli to někdo dočetl až sem na konec, tak jste vážně super a moc děkuji! ❤️ Teď už musím být i já silná a zvládnout zbylých pár dní, než pojedeme pěkně spolu domů.

@anastie moc gratuluju k miminku! To musi byt uplny mysacek 🙂 Kluci meli 1890g a 2270g,takze si dokazu predstavit,jak je malickaty,ale on to dozene 😉 Kluci jsou ted v prvni tride a jedni z nejvetsich 😉 Odstrikavej,i kdyz ted bude jen mlezivo,ale odstrikavej pravidelne a laktace se brzy dostavi. Chlapovi rekni,at te vezme za malym na vozicku,at se muzete pomazlit a nakojit. Kazdy den bude vice a vice sily,ale hodne odpocivej,at brzy muzete být spolu 😉