• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jaký byl porod

26. září 2017 
furaha to je asi individuální,já při 70 ještě necítila nic a kolik to bylo když jsem rodila bohužel nevím,byl otočenej monitor
12. dub 2010 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ale rozhodně to vyleze nějak do čísel jako 160 i 180
12. dub 2010 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
cha cha - asi se raději neptat, že :slight_smile:
12. dub 2010 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
furaha...mě na 2.monitoru ukázalo i 68 a nic jsem necítila - břicho ani netvrdlo...
13. dub 2010 v 07:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
hm - tak já měla nejvíc 62 a bylo to jak kdybych měla zaraženej průjem. chce se skučet, toužíte po úlevě, ale dá se to vydržet. asi tak. no, tak nevím.
13. dub 2010 v 09:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
furaha: u každého to asi fakt bude úplně jiné...u tebe to třeba bude ve finále vyskakovat mnohem míň, než třeba mně :slight_smile: nemá cenu se předem děsit :slight_smile:
13. dub 2010 v 09:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo jo - já pak poreferuju :slight_smile: doufala jsem, že mi řeknete, že je to tak 80-90 a já tu budu vysmátá. tak nic. nechám to osudu :slight_smile:
13. dub 2010 v 09:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Furaha, asi to bude hodně individuální :wink: . Já jsem cítila první kontrakci a na monitoru kopec jak blázen. Bylo to dost před 60 a ptala jsem se, kolik mají být a prý nad 100, tak jsem si říkala, to bude pohoda :grinning: . Porod jsem nevnímala, ale pak jsem se manžela ptala, kam až mi to vyskákalo a říkal, že se to číslo snižovalo. Že u tlačení jsem měla kolem 40, ale spíš to byla tak nějak furt stejná křivka.
13. dub 2010 ve 12:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja nemuzu rict,mela jsem tak strasny krizaky,ze jsem normalni brisni kontrakce ani necitila.Ale pred porodem to ke stovce bylo rikal manzel. :wink:
13. dub 2010 ve 12:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
furaha ja si pamatam ze tie najhorsie kontrakcie boli cca 110, neviem si predstavit 160 az 180. Dnes som bola na monitore a na tom papiery ani nemaju hodnotu 180, najvyssia hodnota je tam tusim100, skuste sa pozriet na vase zaznamy aku velku hodnotu tam mate, je to spodny riadok. Inak ja som dnes mala hodnotu len 27 a citila som to ako slabulinka menzes, takze mne to sedi. Ale ked som mala kontrakcie 110 a nepretrzite, to uz bolelo fest, len som lezala neschopna sa ani pohnut, ani vydat zo seba hlasku, to bola sila, teda pre mna, kazda mame prah bolesti inde. Dufam, ze teraz to pojde lahsie.
13. dub 2010 ve 13:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
to je fakt zajímavý tohle ---já byla na monitoru zatím 2x...doma mi bezbolestně tvrdne bříško, ale na monitoru ani to a přesto jsem na prvním měla čísla od 29 do 34 a na druhém 40-68, ale necítila jsem ani tvrdnutí, ani bolest jako u menzes, prostě nic...Ješte ten monitor počítal nějaké "periody" - sestřička mi říkala, že když se to bude blížit k porodu, tak se bude zvyšovat číslo...na 1.monitoru jsem tam měla celou dobu 0, na druhém 2 a na chvíli i 3...Tak nevím...Zítra jdu na 3.monitor, tak schválně, zda bude změna...Ale myslím si, že když jsem necítila nic u 68, tak mírně bolestivé poslíčky, co mám doma už musí být aspoň k 80 a pokud by porodní byly kolem 100, tak by to bylo lepší než má bolestivá menstruace...:-/ Takže já osobně spíš počítám s tím, že to bude skákat k výše zmíněné 160-180...a nebo jsem nějaká divná... :confused:
13. dub 2010 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
crawler tak fakt neviem, ci to zalezi aj od pristroja, alebo mas mozno inde prah bolesti a fakt to necitis, ale ak by sedela moja teoria tak by si sa mala pri 68 uz otvarat, co sa asi este neotvaras, ked si este doma, to som fakt zvedava ako dopadneme a ake silne budu, ja by som pri 160 umrela.
13. dub 2010 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
lucia: to bude asi nějaký jiný přístroj...páč já mám stále CS 0 čili zavřená na všechny zámky...:slight_smile: a rozhodně nejsem z těch, kterou by něco nebolelo...
13. dub 2010 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
no asi to neporiesime, ale porodit porodime :wink: . Ja mam CS 2 ale v tomto tyzdni je to nic, tiez zavreta ako hradna brana, presne ako v prvom tehu, a to som mala vcera v noci kontra kazdych 15 min a aj trosku boleli, a potom to preslo, toto cakanie je na zblaznenie.
13. dub 2010 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
dík za názory. asi to budou i jiné přístroje, koukala jsem na ten můj a maximum je tam 100. pokud to pochopím, dám vědět :slight_smile:
lucia - já už straším s kontrakcema třetí noc, je to fakt otrava. já mám CS 9, ale CS6 jsem měla 5 týdnů.
crawler taky už to má na spadnutí - tak přeji bezproblémové porody! a zdravé děti!
14. dub 2010 ve 04:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, ty čísla taky záleží na tom, v jakou chvíli to vynulují, já navíc kontrakce neměla do břicha, ale do kyčlí, takže mi to víc jak nějakých 60 neukázalo ani když sem rodila.. :slight_smile:
14. dub 2010 v 10:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, jak páše Lucka, když jsou hodnoty moc vysoko, tak se manuálně sníží. jsou to lumpíci, taky jsem si říkal, že by se podle toho dalo lecos vysledovat :wink:
14. dub 2010 ve 12:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky prichazim taky se svou troskou do mlyna :slight_smile:
V noci 3.4. mi zacaly kontrakce po 10minutach nekdy kolem 23hodiny, pak se zkratily na 7 min pak zas prodlouzily na 14 tak jsem se osprchovala a kontra presly s tatinkem jsme klidne usnuli a rano o pul sedme nas to probudilo zase. kontrakce po 15minutach tak jsme se jeste mazlili v posteli a cekali jestli se to nejak rozjede.
sla jsem do sprchy .Po sprse kontrakce po 5 minutach, tak jsem si vyfoukala hlavu namalovala se (to jsem nemela delat, pak me musel tatinek odmalovavat mezi kontrakcemi na porodnim sale ) a asi po hodine jsme jeli do porodnice kontrakce byly bolestive,ale jeste jsem se usmivala a zpivala si s radiem
po prijezdu do porodnice nam nase porodni asistentka natocila monitor srdicka a aktivitu delohy, ta byla docela nizka,ale kontrakce uz byly silnejsi, mela jsem strach, ze nas poslou domu s tim, ze to zatim na porod nevypada.
Po natoceni monitoru jsem sla na vysetrovnu, tam uz cekala doktorka. Mrkla na me a usoudila, ze budeme rodit, ze jsem uz otevrena na 5 cm. Po vysetreni jsem zacala hodne krvacet a pak uz to slo raz na raz.
Sepsali jsme anamnezu a mne se u toho kontrakce zkratily na 2minuty, byl to docela masakr odpovidat na ty jejich docela debilni dotazy dostali jsme s tatinkem krasny porodni pokoj s vanou, kde jsme stravili nasledujich krasnych asi 5 hodin jenom spolu.
Na uleveni kontrakci mi pomahala horka sprcha, tak jsem se hodne casto sprchovala.
Pak mi dala PA klystyr a kontrakce se zase prohloubily. Vysetrila me a rekla, ze uz jsem otevrena na 8 cm, ze by byla pro to, abychom udelali dirupci plodove vody ze potom uz to pujde rychleji. No taky ze slo. praskli mi vodu a kontra se tak rozjeli,ze jsem myslela ze me to zabije. Bolely strasne moc, chytly me ve sprse a myslela jsem,ze z te sprchy ani nevylezu nejakym zpusobem jsem se doplazila na zachod,sedla si a odtud me uz odvedl tatinek, protoze jsem nebyla nejak schopna chodit sama .
Na kontrakce mi uz nepomahal balon ani sprcha a tak jsem se polozila na postel a jen prodychavala a manzelovi drtila ruku. Byl fakt strasne statecny a skvely, bez nej bych to nezvladla.
Neustale mi zvlhcoval rty, protoze mi je kazda kontrakce naprosto vysusila. Doted se mi vybavuje ten jeho oblek pana doktora v jedne kapsicce petku s vodou a v druhe fotak
Kdyz prisla PA a rekla, ze jsem otevrena na 9 cm, ze mi jen natoci monitor a pujdeme rodit, tak jsem neverila vlasstnim usim, uz budeme mit Lukaska u sebe, to se mi neustale promitalo v hlave.
Kontrakce byly cim dal silnejsi, monitor ale ukazal, ze malickemu klesa tep, ze ma malo kysliku a uz je dlouho v porodnich cestach. Dostala jsem kyslik, ten mi strasne moc pomohl, uplne me to nakoplo k porodu. Manzel hodne znervoznel, kdyz videl, ze tep Lukaska klesl na 90, pokysliku se to ale zlepsilo .
A zacali jsme tlacit, bohuzel kvuli tomu srdicku jsem musela lezet na boku,coz bylo hodne neprijemne a proste mi to vubec neslo, manzel mi musel drzet hlavu, navic mi zeslably kontrakce v teto poloze se nam ale nakonec podarilo dostat hlavicku uplne k hrazi a pak jsem se uz jen otocila na zada parkrat jsme s tatinkem zatlacili a hlavicka naseho kuratka byla venku. Manzel byl uplne uzasny rikal: "Maminko uz vidim vlasky " jak vyklouzla hlavicka tak uz jsem ani snad tlacit nemusela a telicko vyklouzlo samo .
Lukasek byl sice trosku fialovy ale apgar score jsme meli 10-10-10. Dali mi malickeho na brisko, trosku se napil vody,takze kuckal, ale byl uplne uzasny oba dva s manzelem jsme meli slzy v ocich kdyz jsme ho videli, hned si nas zacal prohlizet a vsichni tri jsme se do sebe v tom okamziku zamilovali.
Pak tatinek prestrihl pupecni snuru a Lukaska si se sestrickou odnesli na vyhrivane luzko, kde ho zmerili zvazili a osetrili. Mne mezitim doktorka sila, nejhorsi byla desinfekce pak i to umrtveni a siti cely tento proces byl mnohem bolestivejsi nez cely porod,ale vedle me uz sedel manzel drzel me za ruku a v druhe ruce drzel Lukaska, pohled na ne mi pomahal nemyslet na bolest, uz jsme byli spolu .
Po porodu nas nechali s Lukaskem a tatinkem o samote na porodnim sale a my jsme si uzivali jeden druheho. Lukasek se krasne prisal a papal docela dlouho, dlouho tam s nama ale dlouho byt nemohl, protoze musel jit za pani doktorkou, aby ho vysetrila, takze jsme tam s tatinkem zustali sami. Abych pravdu rekla toto byly ty nejkrasnejsi chvilky na ktere se neda zapomenout.
Prinesli nam obed a pak nas odvezli na sestinedeli. Manzel sel samozrejme se mnou, nenechal me ani na minutku samotnou, to mi taky moc pomohlo.
Chvili jsme spolu byli sami na pokoji sestinedeli a pak nam privezli Lukaska. Nemohli jsme se na nej vynadivat, krasne papal a prohlizel si nas .
Tatinek tam s nama byl do osmi hodin, zacoz jsem mu strasne moc vdecna . Celou noc jsem po porodu nespala, ani oka jsem nezamhourila, Lukasek spinkal krasne snad dvakrat se vzbudil na papani, ale ja jsem jen lezela a koukala do te malicke zelezne oranzove postylky s modrou perinkou na zazrak, ktery se nam narodil. Zazrak, ktery vzesel z meho tela a vznikl z velke lasky nas dvou. Citila jsem neskutecne stesti a bylo to tak intenzivni, ze spanek musel pockat.

A tady je nas poklad
14. dub 2010 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Furaho já měla při asi nejhorší kontrakci jen 38 :grinning: a bylo to maso...takže ono to je asi fakt jedno, co je tam za číslo
14. dub 2010 ve 13:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj! Četla jsem si tady vaše porodyy ajsem ráda, že už můžu přidat i ten svůj.
Ve středu 7 dubna, jsem byla u doktora na kontrole. Nález byl furt stejný už asi 3 týdny, otevřená na prst, na monitoru rovná čára. Nevím jestli mě při vyšetření doktor víc prohrábl, nic mě nebolelo. Odpoledne jsem si nakoupila, dojela domů a doma mi začala odcházet zátka. Ale to jsem si říkala, že je fajn, ale že můžu rodit taky třeba až za týden. Do toho začaly slabší MS bolesti, ale tak nepravidelně, třeba co půl hodiny, pak co čtvrt, pak hodina nic...Manžel chtěl jít na kolo, tak jsem ho dokonce i pustila. Přijel v osm. No a to já už řešila jestli se něco děje nebo to jsou jen poslové. Takže jsem začala stopovat a kontra přicházely asi po 6 minutách. Ale takové že se daly v poho vydýchat. Udělala jsem si a snědla asi o půl deváté ještě párky, ať mám sílu, kdyby to byl fakt porod :grinning: . Ale už jsem pomalu manželovi říkala, ať se chystá, že pro jistotu pojedeme. Chtěl ještě dokoukat hokej a myslel si že plaším :stuck_out_tongue_closed_eyes: Pak jsem šla na záchod na velkou a tam mi asi ve 20:45 praskla voda. Bylo to takové silné bouchnutí v břichu a okamžitě se mi udělalo hrozně zle. Přišla kontra silná jak blázen, já nevěděla jeslti budu zvracet, srát nebo omdlím...manžel hned přiběhl, ale chudák nevěděl jak mi pomoct. Já jen věděla, že musím urychleně ze záchodu pryč a musíme jet. Jenže jsem se potřebovala utřít, furt se mi chtělo...do toho ty kontra...no ale asi okolo deváté jsem se zvedla a oblíkla. Ve čtrvt na deset jsme sedli do auta a jeli 20 km do porodnice. A autě teda mazec. kontra ani né co 2 minuty, já prodýchávala,ale u toho jen říkala, že umřu, že to nemůžu dát....a že jestli nebudu otevřená, tak chci epidurál!
V nemocnici jsem měla problém už dojít do porodnice, naštestí manžela napadlo vzít vozík a rychle mě tam odvést (nebýt vozíku rodím asi na chodbě)...Příjem v porodnici 21:46.V porodnici jsem šla okamžitě na vyšetřovnu, otevřená na 8 a rychle na sál. Tam za mnou po chvilce přišel manžel. Žádné papírování, nic takového se nekonalo, asistentky rychle scháněly doktora. Prodýchala jsem si tam asi 2 kontrakce, pak už se mi chtělo tlačit! mezitím to tam rychle přichystali. A porodní asistentka tam nechala zvoneček, že jde ještě pryč, když tak ˇať zvoním. Sotva odešla, kontra jak blázen, já cítila že musím tlačit...tak jsem dýchala jak o život a řvala na manžela ať okamžitě zvoní. naštestí přiběhla rychle, a už jsem si mohla přitlačit. při další jsem už měla nohy nahoře a mohla tlačit. To se malá asi dostala k hrázi. Pak mi doktor řekl, že když pořádně zatlačím, bude na 1 kontra venku! Takže na dva nádechy, v jedné kontrakci se v 21:54 narodila Barunka. 2900 g a 48 cm.
Jo a ještě teda než jsem začala tlačit, jsem doktorovi řekla, že jsem používala takový balónek a že nechci nástřih, pokud nebude fakt nutný, že věřím, že to zvládnu. Tvářil se lehce skepticky, ale prý OK.
No a teda nástřih nebyl, ani žádné porodní poranění. Takže absolutně bez šití, vevnitř i venku a porod trval asi 2 hodiny! Dětská doktorka ani nestihla k porodu přijít. Manžel pak teda říkal, že mu přišlo šílené, jak mi ty dvě asistenky tlačily na břicho, že prý stály naproti sobě, nějak se vzepřely vzájemně rukama a že to byla síla...a sranda je, že já to vůbec nevím :grinning: Já se soustředila na svůj výkon a nehleděla co dělají ostatní :grinning:
No a teda ten balónek byl samo EPI-NO, jen oni to neznají...
Pak teda ještě když jsem jí vytlačila (u toho jak lezla ven jsem si teda zařvala, jsem měla pocit, že mě to roztrhne), tak se mě ptali jeslti jí chci na břicho, no a já nechtěla. Teď si to trochu vyčítám, ale já v té chvíli se hrozně bála, že jí neudržím, byla jsem nějak mimo...no ale tak mezitím jsem porodila placentu, zkontrolovali mě a pak už byl u mě manžel s malou a ty dvě hodiny na sále potom, jsme si všichni tři krásně užili :slight_smile:
Všem bych přála tak rychlý a krásný porod! Bolelo to moc, ale ty největší bolesti jsem měla jen hodinu, takže líp mto už snad ani nemůže jít
:grinning:
14. dub 2010 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Scai

Tak to byla na první porod pěkná rychlovka, to já jsem měla dvouhodinový parádní porod až ten druhý. Jen mě teda fakt dost zarazilo, jak ti ty asistentky tlačily na břicho. Fakt nechápu proč! :confounded: , když to šlo tak rychle a bezproblémově? Nebo snad byl nějaký důvod? Tohle tlačení na břicho prý může být rizikové a nemělo by se dělat, snad jenom když jde o život.
14. dub 2010 v 19:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Myscha nevím proč to dělaly, je fakt že jsem ji vytlačila hned, takže nebyl důvod. No ale zase mě to evidentně nevadilo, když jsem o tom ani nevěděla :grinning: A příjde mi, že to dělají skoro všem. Teda nemyslím jentam v porodnici, ale obecně, co holky píšou a říkají...no ale prd tomu rozumím
14. dub 2010 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak teda aj ja prispejem.... pamatam si to ako keby to bolo dnes, hoci to bolo pred 17 rokmi, teraz cakam druhe mimi ako 40 rocna a dufam, ze lekarske praktiky su uz ine, tak teda......
Mala som vzdy nepravidelny cyklus a tak sme nevedeli kedy som mala naposledy MS ani kedy som otehu, dozvedela som sa to až vo 4 mesiaci. Tehotenstvo ok. Ked nastal plánovaný den porodu, nič sa nedialo, po týždni ma zavolali do nemocnice, že prenášam a dali ma do izby v porodnici pre prenášačky, tam som bola skoro týžden, medzitým sa tam ženské striedali ako na bežiacom pase, len ja som ostávala. ked suž som začala prenášat 3 týžden, tak na vizite lekár zahlásil, že takto to nepojde, mamička blokujete nám postel pre prenášačky, zavolajte si domov že ideme na to a vyvoláme vám to. Tak som ráno o siedmej zavolal domov že idem rodiť, zbalila som si veci dala ich na normálnu izbu, dali mi klystír a lahli na na sálu a do ruky mi zaviedli infúziu navyvolávanie. Ako mi ju zapli, tak som za 5 minút dostala také, ale také silné kontrakcie, že sa mi zahmlilo pred očami. Ostatné mamičky mali čas sa pripraviť, najprv kontrakcia slabá, potom oddych a tak sa to postupne zosilovalo- ale ja nič a zrazu minútové kontrakcie....... Po 3 hodinách takýchto bezoddychových kontrakcii došiel doki, skontroloval a že- ved vy nie ste otvorená ani na milimeter- že odpojte ju. odpojili ma a uplne zuboženu bolesťou poslali znovu na izbu pre prenášačky. meditým tam za tie 3 hodiny dve ženy odrodili.
Na druhý den ráno došiel iný doktor pohmkal a povedal, že dnes si to zopakujeme. Ja som na neho vydesene vytreštila oči, ale nedalo sa nič robiť, znovu som volala domov že idem rodiť, znovu pobalila veci, znovu klystír a znovu tá istá postel...znovu infúzia a tentokrát asi 5 hodín kontrakcii bez oddychu, to už mi aj kyslík museli dávať..... takéto kontrakcie maju rodičky tak hodinku pre porodom...... a zase ten istý výsledok- mamička vám to tá maternica drží ako kliešť, nie ste vobec ani minimálne otvorená......po 5 hodinách bezzoddychových kontrakcií!!! a zase to vzdali, odpojili ma, znovu na izbu pre prenášačky...... strašne som plakala, lebo vedla mna dalsie 2 či tri odrodili............hovorila som, že chcem isť domov, že skočím z okna že sa zabijem ak este také bolesti podstúpim...... na tretie ráno sa na vizite zastavil bývalý primár Drahokoupil, bolo to v Kochu v r. 1993. Tiež pohmkal a povedal, že mi naordinovali zlú dávku vyvolávačky. Už som sa neunúvala volať domov, znovu pobaliť a zase klystír, kolená sa mi triasli od strachu, ked som si lahala na tú porodnu salu, vedela som ake bolesti zase musím podstupit. Pichli mi do jednej ruky infuzku s vyvolávačkou a do druhej tuež, nemohla som sa pohnut, čo som mala ihli v oboch rukách v lakti v žilách........ okamžite zaucinkovali....... ochromujuce kontrakcie, ktoré sa prelínali, v strede jednej začala vlna druhej, myslím, že teraz keby to videli v sučasnosti tak by tých lekárov zažalovali ich samotní kolegovia.................bolo to týranie........ začalo to o 08.10 ráno...... o 10.00 prisiel Drahokoupil a povedal, zase nie ste otvorená ani trochu, ale z tejto postele nezleziete dokým neporodíte. Za pol hodinu došiel zase a že nech ho moja maternica nejeduje- prepichol mi plodovu vodu- a to som nebola ani na 1 cm otvorená....... NIKTO kto to neprežil si nevie predstaviť aká je bolesť kontrakcii pri dvoch neustále kvapkajucich vyvolávačkách, pri neotvorenom krčku po prepichnutí plodovej vody.........este doobeda som ako tak vnímala že vedla naposteli niekto rodí, a že má kontrakciu a po tom neskutocne dlhu báječnú hádam aj minútu pokoj....... po 12.00 mi slávnostne oznámili, že som otvorená na 1 cm...... vtedy moje telo zamdlelo prvý raz- proste sa už zapol mechanizmus obrany voči bolesti, už sa to nedalo znášať...... prebrala som sa na facky a na to ako na mna sestra jačí, že mám dýchať kyslík.....ktorý mi musela držať lebo ja som mala obe ruky vykrivená v nenormálnych polohách s infúziou...... okolo 15.00 som bola otvorená na 5 cm......nebudem opisovat ako som neustále omdlievala od bolesti, nekričla som, nič.....kto kričí ešte má silu.......aky doktor isiel okolo taky si ma nevsimal.....nikto si ma nevsimal, sestra mi napokon tak divne pripla masku na tvar aby pri mne nemusela sediet.......vie, že vtedy keby mi dali skalpel tak si rozpáram sama brucho........... a ze by som sa vtedy diablovi upísala..... azdá sekunda bola nekonecná......po 17.00...kedy som sa pomaly lucila so zivotom, lebo som pod maskou omdlievala (vdaka za tie chvílky omdletia a nevedomia) a nikto si nevšimol, že tam už nie je kyslík......z jedneho takeho poloumretia ma prebral do bolestivej reality hlas doktorky volala sa Vačoková, že idete rodiť...... nevladala som ani prikývnuť, nič....... a vtedy som pocítila ten dobre známy tlak, pocit že chcem tlačiť.... Vačoková kazala odpojit infuzie a ed videla ako mam skrivené ruky po 9 hodinách neprirodzenej polohy pohladkala ma..... prvé a posledné ľudské gesto počas porodu......v momente ako mi odpojili vyvolávačky OKAMZITE prestala akakolvek bolest.........Vačokova povedala, že už možem skusiť potlačiť....... ked budem mat kontrakciu.... a ja jej hovorim, ja nemám kontrakciu, nič necitim...... dost vydesene na mna pozrela, a že teda skúste len tak potlačiť, tak som tak jemne skusila zatlacit a sestra sa mi navalila na brucho a jediným potlacením asi tak v priebehu 3 sekund vyžblnkol maly von.......potom sa ma pytala či mi ma dat pred sitím niečo na umrtvenie, ja som neodpovedala tak skusila, nic som necitila...... spytala sa ma ci ma to neboli a ja že kludne zo mna urobte aj pannu, nič necítim, vyšívajte si tam.......čo chcete......
Chcem vám povedať, že moj porod bol extremny a to co som ja zazivala dokopy 17 hodín, zažívaju mamičky v priemere max 2-3 hodiny...........možno vzdialene ma pochopia ked im odtecie voda, vtedy su tie prvé orechové kontrakcie........neverím, že by v sucasnosti niekoho tak mučili ako mna vtedy...................... a preto dufam, že za 7 mesiacov budem mať uplne iný porod ako vtedy.............
15. dub 2010 v 16:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Proboha živýho, je to vůbec možný? To nebyli lidi, ale sadisti nejvyššího kalibru....zažalovat jsi je měla!!! Neskutečný, že něco takovýho může pracovat v nemocnici. Moc Ti přeji, aby Ti tentoporod vynahradil všechna předchozí utrpení a Ty a mimi jste to přestáli bez jakýchkoliv komplikací...panebože, je mi na nic z toho, když čtu, že vůbec něco takového je možné....hlavně, že jste to nakonec zvládli....jsi neskutečně silná a máš můj obdiv...už jen to, že jsi tak dlouho přenášela a oni to neřešili okamžitě...a měl to být porod císařem, když jsi se neotvírala...a ne Tě takto mučit....co to vůbec bylo za porodnici? Ještě dnes bych se jí vyhla obloukem!!!!
15. dub 2010 v 17:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
awalancha klobuk dole ze si sa dala na druhe dieta. Teda dr. Drahokoupila nepoznam, ale Dr. Vacokovej by som si nedala ani vyrazku vytlacit. To museli byt naozaj sadisti, nechapem, az mi mraz beha po chrbte. Drzim palce.
15. dub 2010 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
speedigon...............bolo to v Bratislave, na partizánskej ulici "u Kocha" sa to volalo...........

lucia.................Drahokoupil bol primárom pred, bože ako sa volal, taky mladý bol vtedy Culík? Vaculik? Cupaník!!! ...... ale Bol tam vtedy aj Ditte, a ten povedal, že- ked som ležala na stole, že dojde na mna za hodinu pozrieť, lebo bola sobota, ale vykaslal sa na mna, Vačokovej som bola vdačna za nahodu, že išla k sestram si pre niečo a "po ceste zbadala" že mám hlavičku medzi stehnami už, tak to "po ceste" odrodila........
...strašne, ale strašne by som chcela, aby ma bolesti chytili doma a aspon polovicu bolesti som mala bez prasknutej vody, nič viac nežiadam od osudu.......
želám vám krátky a len trochu bolestivý pôrod, a to isté si želám pre seba..................
16. dub 2010 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ano Cupanik bol primarom kym Kocha nezrusili, k Dittemu som chodila v prvom tehu do poradne, ale napriek tomu, ze sa o nom hovor,i ze je kapacita, musela som doslova pripominat, aby mi skontrolovali moc a tlak.
Tiez by som chcela aspon polovicu odtrpiet doma. Drzim ti palce, nech sa ti to splni.
16. dub 2010 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
pro Awalancha3: Ahojky! Je to sileny, co ti provedli. Nevim teda, jakou jsi mela podporu pak po porodu (myslim od manzela, rodiny), protoze chapu, ze po tak traumatizujicim zazitku jsi urcite na soudy sama nemela pomysleni, ale myslim, ze za tohle bys vysoudila miliony!! Ja sama jsem teda jeste nerodila, ale jsem dost pesimista uz ted celkove na doktory. To, co se docitam a doslycham je jedna velka tragedie a clovek by si tohle nemel nechat libit. Chapu, ze uz to je x let a ted se urcite tesis na dalsi mimi, ale urcite ta zlost v cloveku zustane...Ja bych za tebe klidne sla a tem zrudam ublizila :zipper_mouth: Kazdopadne preji ti pohodove tehotenstvi! Vyber si nejakou dobrou soukromou kliniku, kde se dopredu seznamis s personalem a praktikami... :wink: Drz se!!!
16. dub 2010 v 15:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
awalancha-já jsem taky měla kapáky s oxitocinem celých 18 hod co jsem rodila.a rodila jsem před 3 lety. :wink:
taky jsem hned po vpichu cítila kontrakce v plné síle a po minutě.bohužel tak to bývá při vyvolání když čekáte(teda nevím jaké jsi měla ty)velké dítě a nejste vůbec připravená.já se začala otevírat až za 5 hodin s těmito příšernými kapáky a to asi na 1cm!
pak to trochu postupovalo ale sundávali mi je taky až na sále.a ta bolest hned přešla to máš pravdu.přeji ti abys ted měla porod bezproblémový a hlavně v pohodě!!!a já doufám ten druhý budu mít taky...
16. dub 2010 v 15:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
ale jinak teda přístup děs .....to bez komentáře
16. dub 2010 v 15:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek