• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jaký byl porod

26. září 2017 
holky a už jste viděli Naší nevěstu Ninušku Jiřínky????? :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
jsou to holky šikovný :sweat_smile: :sweat_smile: :grinning: :grinning: :grinning: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
Jiřínku mucky mucky :grinning: :dizzy_face: :dizzy_face:
holky já jen,abych řekla taky ohledně manžela,tak to je neskutečná podpora při porodu!!!!!!!Já si neumim představit tam být bez něj!To bych fakt nedala!!!!Jsem vděčná za to,že do toho šel se mnou a mohl u toho s Námi být :dizzy_face: fakt si to nedovedu představit :confused: jsem říkala,že obdivuju a nechápu zároveň :sweat_smile: ty maminky,který se rozhodnou těch x hodin bolestí být sami bez manžela :confused: já bych to teda nedala.Bych normálně toho Našeho bobiška neporodila :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: fakt byl strašnou podporou a oporou :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
11. kvě 2008 v 10:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj souhlas se suzínkem, nedovedu si VŮŮŮBEC představit tam brouče nemít

suzínku mucky mucky :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
11. kvě 2008 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky tak já jsem si veškerý bolesti užila bez manži :sweat_smile: protože jsem v porodce byla asi 24hodin tak to nešlo :confounded: přijel na konci když jsem šla naposled do sprchy a na tlačení, ale oporou mi určitě byl, protože pak fotil, povzbuzoval a hlavně nosil Kristýnku, já neměla sílu jí držet :sweat_smile:
11. kvě 2008 v 10:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jířo, krasny porod jsi mela, fakt, manza zaslouzi metal, Ninuska je krasna holcicka, takova vlastaa prdelka :dizzy_face: A ty jsi nejstatecnejsi holcicka, ja jsem z tebe uz byla nervni jak cip, to ti povim, dene nekolikrat vlitnout tajne na duben a odejit s neporizenou, to bylo na budku :sweat_smile: Ale je to za vama a co nejdriv dalsi mimino, jo? :grinning:

A teda manzel v andelicku me dostal :grinning: :grinning: :grinning:
11. kvě 2008 v 18:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Atrei moc díky za nádherný popis porodu, mě to za chvíli čeká, už to máme za pár dnů, týdnů.... a já tu u toho bulím, protože to je fakt moc krásně napsaný a já se teď nějak i míň bojím. Díky moc
11. kvě 2008 v 18:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
další jo? :confused: teď na to nemám ani náhodou myšlenky tyjo
no asi byl chudák nervózní :grinning:
11. kvě 2008 v 18:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
kolca, tak budu držet palečky, to zvládneš :wink:
11. kvě 2008 v 18:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Atrei díky moc. Pak dám vědět, doufám, že budu moct napsat taky něco tak krásného.
11. kvě 2008 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jiři, fakt moooc gratuluji. Jako řvu jak želva. Byli jste stateční. Hlavně, že jste všichni ok :wink:
12. kvě 2008 v 09:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
pidmco ahojky :dizzy_face: děkujeme
12. kvě 2008 v 10:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
3tydny po se konecne odhodlavam ten svuj mega dlouhy porod zverejnit i tady :slight_smile:


tak holky fakt strucne> uz od soboty od vecera jsem zas poslikovala, ze... v nedeli jak vsechny vite, cely den kontra po 3-4minutach, ale dalo se to udychat a nic se nezhorsovalo, furt jsem cekala, ze prijde ten des a hruza a ono nic, takze jsme se ani nechystali do porodky :slight_smile: nicmene vecer uz jsem ja byla utahana jak prase a zdalo se mi, ze se Erin se hybe min a min, takze strach premohl hruzu z toho, ze pojedeme do porodnice a poslou nas zpatky a zavolala jsem tam, jestli aspon muzeme prijet nechat zkontrolovat to nase baby, ze se mi nak nezda. Andi to vzal fakt vazne, zacal balit snad i tycinky do usi a natacet reportaz :slight_smile:
bylo kolem osme vecer...v porodce me nasadili na monitor, kontrakce jak svina tak jsem si pochvalovala, jak je to super, ze to vlastne ani tak moc neboli a ze to teda bude pohoda a jak jsem desne stastna zena :slight_smile: (hahaha hyn sa ukazalo!) Erin se zacala predvadet a udelala par krasnych kopcu. PA mi merila tlak a vubec se na nej netvarila.. ja teda taky ne, padz 160/100 normalnich neni, ze? ;o) ale furt jsem si rikala, ze je to stres z toho, ze nas zas poslou domu a zas jsou to jenom hnusne poslicky. Mno... asi to jen stres nebyl, padz i po dvou hodinach tlak jeste vyssi... PA me vysetrila a HURAAA byla jsem 3cm otevrena, takze RODIIIIIME! jezis ja byla tak happy!
PA sla probrat s doktorem, co se mnou a tlakem. BYlo nam receno, ze mame cekat, ze domu uz nas nepusti. Takze ted prichazi nuda. NA tom prvnim pokoji jsme byli do ctyr do rana! to se ukazalo, ze jsem furt jenom 3cm otevrena.. po 21hodinach nic moc, to uz jsem nejasala :o) a tlak furt na prd i po lecich. Takze padlo rozhodnuti, ze mala musi ven, ze se tomu musi pomoct a jdeme nahoru na labour ward na prdnuti vody. Vubec jsem nebyla stastna, ale Erin uz se zdala byt fakt unavena, takze veci se hnout musely a ja se taky mohla otvirat dalsich 5dni, ze...
nahore se nas ujala mlada fajna PA. ja jsem zacala vysilovat, ze jsem zapomnela YAL a ze se jim tam poseru a ze chudak Andi, ze tak me teda videt nemusi (kdybych vedela, co pak jeste uvidi, tak to mnou ani nehne :o) nicmene jsem ze sebe neco vytlacila jeste pred velkou akci slusne na zachode, takze nakonec to bylo dobry ;)
prdnuti vody me vubec nebolelo, ani jsem nevidela ten hacek na to ;) ale PA se teda moc nadsene netvarila, prohglasila, ze musi zavolat sefa. Tak jsem se zdesila... Erin uz evidentne nejakou dobu plavala ve vlastnich vykalech, coz by prej jeste slo, kdyz je po terminu, ale ty cerstve uz ze spis budou znamkou toho, ze je ve stresu... takze mi daji hodinu na rozjeti a jinak jdu na oxytocin, aby tomu konecne byl konec. Wow, hned prvni kontra po prdnuti me malem zabila. Pozvracela jsem vsechno kolem (i kdyz prej spis mi nesedla dalsi tableta na tlak), cela jsem se klepala, polivalo me horko... nadhera! konecne vim, co to je :slight_smile: todle bylo kolem 6hodiny rano. kontra sice hodne nad me moznosti, ale nepravidelne :( takze oxytocin, prisla anesteziolozka s epiduralem a primar, ze si ho mam dat, ze mi klesne tlak a vsechno bude lepsi, ze s tim tlakem uz to vidi na cisare (neklesal mi uz ani po injekcich) tak si vyberte> epi nebo cisar :slight_smile:
holkyyyy zavedeni epi naprosto v pohode a behem 10minut jsem necitila vubec nic, jen jsem se mohla divat na to, jak mi tvrdne bricho a smat se, spat... kdybych vedela, ze je to takove, tak si ho dam rovnou :o))))
zavedli oxytocin a jasali, jak uz kontra chodi krasne po minute (ja jasala, ze o nich nevim) dali mi ctyri hodiny na otevirani. Po nich me vysetrila studentka, ktera prohlasila, ze jsem na 4-5cm. Jsem myslela, ze ji zabiju!!! po 30hodinach a kapacce?!? uz jsem se videla po tom vsem na sale s otevrenym brichem, padz Erin uz zacal klesat puls po kontrakcich a chodili se na nas divat snad vsichni, kdo meli ten den sluzbu. Ja uz jsem se o ni o chudinku tak bala :( ze jsem rikala, ze klidne dynamit, jen at je venku a zdrava.
Nicmene nasledne si sahla zkusena PA a rika, covece tak nevim, co jsi citila, ale Vik je na 10cm a za hodinku pujdem tlacit :o)))
ve 12hod prisly, ze teda mam nabrat dech a jdeme na to. Ja vam holky tlacila az tak, ze jsem videla hvezdicky i s mesickama. Vsichni tri kolem me skandovali, jak mi to jde skvele, sem si pripadala jak debil :slight_smile: hlavne mi vubec neprislo, ze by se neco delo :( a takhle jsem tlacila 1:40minut :( PA uz videla hlavicku, nadchla me tim, ze je vlasata, Andi jasal, ze uz mam pipku uplne srandovni a ze parkrat a uz to bude... nebylo :( mala se zasekla a ze jako nic, navic kolikrat ji tep klesl tak, ze monitor rval... takze pribehl primar, malicka doktorka a kdovikdo jeste (ja uz si toho moc nepamatuju) a ze kleste. Kazdy kdo tam byl si do me sahnul, aby se videlo, jestli to zvladneme na pokoji nebo preventivne pojedeme na sal, kdyby bylo potreba rychle riznout a dostat ji ven. Ja uz brecela... Andi brecel... pak teda ze to zvladneme tam, doktor prohlidl jak tlacim a ze prej to zvladnem. Takze najednou na pokoji bylo lidi asi 15> prisel anesteziolog s dalsi davkou epi (pekne dekuju, dalsich 8hodin jsem necitila telo od prsou dolu..), pediatr, primar, indka doktorka (takova malicka ale sympaticka ;), plus moje dve PA, plus nejake studentky a kdovi kdo jeste, ti vsichni skandovali kdyz jsem tlacila pri pripravach na kleste tak, ze to vypadalo jak na velke pardubicke...
mno, necitila jsem vubec nic, nastrih (snad az na zadech) ani zavedeni klesti, pak mi rekli, ze je kontra a mam zatlacit jak o zivot. Jeeezis to byl tak divny pocit jak Erin nasilim rvali ven! dokazali vytahnout ven hlavicku a Erin hned zacla kaslat. Jako dost divny pocit, kdyz telicko mela jeste uvnitr :o) Andi mi pozdeji rikal, ze to byl nejkrasnejsi pohled a nejhorsi ten, ze doktorka kdyz ji tahala, byla zaprena nohama o postel, aby mela vetsi silu ze si rikal, ze ji tu hlavicku musi urvat :slight_smile: na dalsi kontra vyjela ven... soupli mi ji na bricho jen na par vterin, musela se zkontrolovat nekde jinde kvuliva tomu kakani v plodovce, klestim a tepu... mno a zacala ta prava sranda, padz ja zacala omdlevat. Nesla porodit placenta, zacala jsem krvacet jako krava, Andi na me mluvil a ja ho slysela tak nejak zdalky a pak uz vubec, jen rval na vsechny kolem, ze asi umru, chudinka moje. Dobehlo dalsich 3lidi, porvavali po sobe, at volaji na krev, at prijde ja nevim kdo.. to uz znam jen z vypraveni :slight_smile: mno pak me dokazali stabilizovat, prinesli nam malou a ja uz jen brecela stestim. Pak mi ji sebrali a dali Andimu a sili me a sili...

Ten porod nebyl nejhorsi.. jen strasne dlouhy a diky epi jsem vlastne trpela jen asi 2hodiny. Na konci to bylo drama, ale... Erin za to rozhodne stala a jeste s nohama od sebe jsem rikala, ze do toho jdu klidne zas.
Andi prohlasil, ze pro nej to byl nejhorsi a zaroven nejkrasnejsi den v zivote. Ze citil tu vsechnu bolest za me a ze kdyz videl, koli krve ze me vyslo, ze neveril, ze to preziju a ze se strachy malem posral. A ze nikdy nezapomene tu malinkou kaslajici hlavicku, co mi trcela z kaceny :o) Si rikam, ze pro nej to snad bylo jeste horsi nez pro me, padz ja nic z toho nevidela :o) tak me jeste napada, ze nejbolestivejsi mi nakonec prisly ty kanyly v rukach :o)

Pokazilo se, co se mohlo, ale nevadi. Erin je tu, krasna, zdrava, naprosto k sezrani a ja jsem ji poridila toho nej tatinka na svete!
A na personal v nemocnici si vubec nemuzu stezovat, vsechno s nama probrali, dycky mi dali cas na "rozjeti" a zaasahovali az kdyz uz asi nic jineho neslo a udelali pro me i Erin to nejlepsi...
snad to priste pujde hladcej :slight_smile:
12. kvě 2008 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
vikvik blahozelam ku krasnemu miminku po tom tvojom pribehu mi az slzy vbehly do oci a mala je fakt kraaaasna verim ze to vsetko stalo zato...drzim vam prsty aby ste sa mali krasne
13. kvě 2008 v 08:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
teda vikvik, lip popsany porod jsem jeste necetla :dizzy_face: pekny drama, ale neuveritelne jsi to podala a okorenila :grinning:
zrovna premyslim, jestli mi tecou slzicky dojetim nebo smichy :wink: no, kombinace obojiho. moc a moc zdravicka malicke!
13. kvě 2008 v 09:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
vik už tehdá jsem měla u tvého porodu husí kůži a ty jsi u mě borec, hrdina a vůbec nejlepší, že jsi to tak zvládla. dobře, že jste obě zdravé a v pořádku :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
13. kvě 2008 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
vikvik-gratuluji že jsi to zvládla ale na druhou stranu se ti divím že jsi nechtěla ten císař ale hlavně že jste obě v pořádku.
13. kvě 2008 v 10:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
vikvik:smekám před tebou, to je těžce vybojovaná holčička :confused: :wink: Se studentkou a PA jsem to měla stejný...já kontrakce jako kráva a studentka že jsem na 5 cm..než jsem ji stihla praštit tak mně vyšetřila PA a řekla ať tlačim :slight_smile:
13. kvě 2008 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak ve zkratce můj popis porodu před cca 14 dny:
Před 14 dny mě přijali na odd. rizikové těhotenství kvůli vysokému tlaku a krvácení, které hned přestalo a tlak se taky snížil, bych řekla, že to byly nervy z toho krvácení, ale teď těžko soudit. Nechali si mě tam na pozorování, tj. 3x denně monitor, 1x utz, odběr krve, měření tlaku atd. V noci z pátku na sobotu se objevily první kontrakce, ale k ránu ustaly, v sobotu večer se opět kontrakce objevily a v intervalu 7-5 minut mě trápily celou noc až do rána, pak jsem dostala injekci, aby se kontrakce posílily, jenže ony zmizely úplně Ani doktor to nechápal. Znovu se objevily odpoledne a okolo půl čtvrté už byly každé 3-2 minuty, takže monitor, vyšetření - otevřená na 4 prsty, takže šup na sál. Teda nejdřív na přípravu, oholit, klystýr, sprcha a pak na sál. Na sále mi přišlo, že kontrakce opět ustávají, i monitor to potrvrdil. Nicméně doktorka řekla, že mi praskne plodovku, že to kontrakce posíli ... Kontrakce ustaly úplně, tak nevěděli co se mnou. Tak že dostanu epidurál a oxytoxin, že to porodu pomůže. No tak jsem to teda podstoupila, protože jsme to chtěla už mít za sebou, bylo mi zle a byla jsem totálně vyčerpaná jak jsem už dva dny nespala. Pořád jsem byla na monitoru a miminku najednou začala klesat tepová frekvence, pod 80/min Všichni se seběhli a šeptali si za mými zády, což bylo asi na psychiku to nejhorší, ještě že tam byl od začátku se mnou manžel, jinak bych to nepřežila. Tak mě natáčeli na bok a na druhý bok, až zas byl tep mimi OK. Jenže situace se několikrát opakovala a já pořád žádné kontrakce, tak mi zavedli sondu, aby věděli jak je mimi zásobovaný kyslíkem, nejdřív to bylo dobrý a pak letěly hodnoty dolů. MM šel za PA, že ty hodnoty jdou dolů, ať se jde podívat. Dostalo se nám odpovědi, že na přístroje nemáme koukat, že od toho jsou tam oni, jenže na boxu s nám nikdo nebyl ! Jsem z toho byla fakt zralá na Bohnice, když jsem viděla jak jde tep dolů a kyslík mimi taky klesá. Zase šeptanda za mými zády A nakonec že zavolají ještě jednoho Dr. na konzultaci, ten přišel, kouknul na monitor a na sondu a řekl, že okamžitě na císaře. Hned mě vzali na sál, malej se narodil 23:59 v neděli a nedýchal, ale po kyslíkový masce byl hned OK. Dr. říkal, že ho vytáhli za 5 minut 12, že se mi tam nějak divně stočil a normálně bych ho neporodila. Apgar score měl 5 8 9, ale dětskej dr. říkal, že bude v pořádku. Můžu vám říct, že to byl pro mě otřesný zážitek, vidět, jak se mimi nedaří v bříšku dobře a nemoct nic udělat. Na boxu jsem byla opravdu zoufalá a musím moc poděkovat svému muži, že mě podpořil, bez něj bych se tam asi zbláznila. Dokud jsem neměla malého u sebe na pokoji, tak se mi zdály děsivé sny o porodu, teď už je to lepší a snad jednou i trochu zapomenu ...
13. kvě 2008 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
toni ja se cisare bala vic nez certa! takhle jsem uz asi 5dni po porodu necitila vubec nic, 14dni po uz ani nespinila...

berusko my si muzeme podat ruce ;)
13. kvě 2008 ve 14:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
teda vikvik, skoro jsem řvala s tebou, ale moje dcera by začala taky a ještě by vzbudila bráchu, tak jsem to musela zadržet, ale hlavně, že jste obě v pořádku, opravdu napínavé to bylo, fujtajbl


Já teda taky přispěju, ale takové drama to opravdu nebude :grinning:

Začnu už od noci, kdy asi malý klesnul a já měla pocit, že musí každou chvíli prdnout voda, neprdla, ale od rána jsem cítila v podbřišku, jako bych to měla dostat, ale nic hrozného, jen malý byl dost v klidu a že to byl teda divoch. Na dopoledne jsme měli domluveno vaření s Markétkou Makak přes ICQ, dělali jsme rajskou a sekanou :grinning: , dobře jsme navařili a dobře se pobavili. Pak jsem odpočívala a snažila se probrat malého, ale pořád nic, dostávala jsem strach, že se s ním něco děje, tak jsem se rozhodla, že si nechám natočit monitor, odvedla jsem malou k babičce a šla na pátý autobus. Pan řidič se strachoval, že ať mu tam neporodím, já ho ujišťovala, že nemusí mít strach, že mám termín až za 16 dní, tak že žádnou paniku. Do nemocnice jsem dorazila zhruba o půl šesté, natočili monitor a všechno v pořádku, bez kontrakcí a malý v pohodě, dokonce se i hýbal, ale doktorka si mě tam chtěla nechat, já ji přemlouvala, že mám malou dceru a že zítra jdu stejně ke svému mudrovi, tak že to bude hlídané, ale nenechala se oblbnout a že mi udělá UZV a prohlídne a ubytuje :rolling_eyes: .
UZV byl naprosto v pořádku, dělali jsme si srandu, že plno jiných matek by si díky tomu tlaku, kdy dítě klesne, myslelo, že už rodí a že já jsem druhorodička a tak nevyšiluju :grinning: . No tak ještě na kozu a jak tam lezu, tak jsem cítila, že ze mě něco vyteklo :confused: , byla to krev, tak do mě šáhla a byla jsem na 3 prsty. Tak doktorka řekla, že to stejně asi ještě rozchodím, když nemám žádné kontra :wink: . Odvedli mě na pokoj, to bylo 18.00hodin a jen jsem tam vlezla, začaly hrozné kontrakce, silně bolestivé a hned po dvou minutách. Sestra mě odeslala do sprchy, že tam mám být klidně i hodinku, že to pomůže, tak jsem tam vlezla, ještě jsem teda zavolala manžílkovi do práce ať mi přiveze věci, chvilku jsem se sprchovala, ale hodně jsem krvácela a už jsem cítila i ten typický tlak na konečník, tak jsem vylezla a řekla sestře, že moc krvácím a ona že na mě mrkne, ještě něco vyřizovala a já s každým stahem měla chuť okusovat zdi. Vylezla jsem na kozu, sestra do mě šáhla, nevěřila mi, že mám tak silné bolesti a jak šáhla, tak zjistila, že jsem na deset prstů. To bylo 18.40hod. Šli jsme na sál, prdli mi vodu a na druhé zatlačení byl malý venku :grinning: . Manžel přišel o 3 minuty později, ale ani mi to nevadilo, byla jsem ráda, že to mám za sebou :grinning:
Porod od první kontrakce trval hodinu :grinning: malý se narodila v 19.00hodin, ale bolesti byly dost větší, než při prvním sedmi hodinovém porodu a pořádně jsem se roztrhla, až ke konečníku, potrhané svaly, musela přijít na šití primářka, ale i tak to miminko za tu bolest vždycky stojí, je to náš brouček :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:

Všem přeju zdravé a krásné děti a brzké zapomění na porodní bolesti :wink: :wink:
13. kvě 2008 v 15:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
beru, ty jo to je mi líto, že jsi měla takový porod :frowning2: a nechápu přístup nem. personálu :angry:
hlavní je, že jste oba dva v pořádku :wink:
13. kvě 2008 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj statocne maminky...tato tema bol brutal adrenalin pred porodom a nevedela som sa dockat kedy sa budem moct zapojit aj ja.. :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
Ale to som ani nesnivala o tom ze po mojom porode napisem co dnes napisem... :wink:
Takze mile PRVORODICKY...pribeh na vase povzbudenie

Pojdem zo zaciatku, od 19tt som na rizikovom kvoli skratenemu krcku (CS3), prelezane takmer cele tehu, prisne do 32tt, potom som mierne zvysovala aktivitu, lebo som sa velmi zacala bat ze nezvladnem porod fyzicky.Cele tehu mi tvrdili, ze drzime na pesare, ktory som mala zavedeny v tom 20tt...vybrat mi ho mali v ukoncenom 38tt, co som sa celkom tesila, ze uz teda mozme rodit, uz som toho zacinala mat celkom dost. Pesar teda vybrali, nalez na krcku ten isty ako v 20tt... :angry: Tak som s napatim cakala, ako sa "rozpadnem"...no nedialo sa absolutne nic, krcok trucovito drzal prave ked nemusel. Uz aj lekarka bola z toho mimo, ze sa nic nedeje. Na poslednej kontrole co som bola ma vysetrila, dost bolestivo (tak mozno spravila aj Hamiltona, ale nepovedala mi nic o tom)... :confused: :confused: To bol utorok, v piatok som mala termin, Povedala ze vo stvrtok ma sluzbu, ze sa uvidime, ze ak sa nieco pohne tak to poriesime...

V stredu rano mi odisla hlienova zatka, ale neprikladala som tomu uz velky vyznam, po vsetkych tych varovaniach ze rodim predcasne a poslickoch som bola skepticka voci akymkolvek naznakom bliziaceho sa porodu.
V ten den bola u mna segra s jej polrocnym babom, tak sme sa bavili, varila som, proste taka pohoda. Lezala som prave na posteli s malym, ked zrazu zvlastne puk v brusku..hned som vyskocila (nove matrace)...no a uz sa to valilo az na zem...kricim na segru a muza, ze hallooo, rodiiime...oni ze ha ha...ale hned ich smiech presiel.... :grinning: :grinning: (bolo cca 15.40)

Este som sa rozhodla ze sup sprcha, ale hlavne umyt vlasy a vyfukat, sak nech vyzeram ako clovek... :sweat_smile: Ale to som uz s fenom predychavala kazdych 5 minut kontrakcie a balila nejake veci este do porodky....
Vysli sme von a zas som citila ako zo mna tecie, a tajne dufala ze vlozka to zachyti...sadli sme do auta, ja furt 5minutovky, a citim teplo medzi nohami, och jo...rovno v aute. Tak sme pred nemocnicou vystupili, ja mokro az po kotniky, ludia v nemom uzase, ja akoze sranda, no co.
Pred porodnou salou plno, ved navsetvne hodiny na sestonedeli, netusim ako ti otcovia vysvetlovali svojim detom ze co sa tete stalo... :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning:

Hned ma napojili na monitor, kontrakcie uz dost brutal, kazde 3 minutky, ale dalo sa predychavat. Vyplnili sme tie hlupe dotazniky, nejak cas ubiehal. Lekarka ma vysetrila, ze som tak tak na 2 prsty. To som neverila vlastnym usiam ze v tychto bolestiach len tie 2 prsty...fuu...do toho im vravim, chce sa mi vracat...tak mi ledva dali misku pod usta a cely obed zo mna vyletel... :sweat_smile: zacali kontrkcie tak kazde 2min, uz som nstihala vnimat ani cas...Dali mi porodnicku stolicku ze mi bude lepsie, ale uz ani to nepomahalo. Voda zo mna furt tiekla, len som pocula PA, ako sepka mladej lekarke (no nie starsia odo mna) ze to bude velke babo (asi som mala furt brucho jak slonica) Potom ze ci mi ma da klystrir, ze nie, ze pockaju, kym budem tak na 3 prsty...som dufala ze si robia srandu, ako nemozem byt ani na 3 prsty... :angry:
Uz som sla napisat muzovi (cakal na chodbe) ze jednoducho umieram...a cakala kedy budem mat aspon dych na prosbu o epidural. Na to mi sestricka hovori, nech idem do sprchy ze sa mi ulavi..tak reku ze posledna sanca..cupla som si k taske, po uterak a zrazu kricim ze mam tlaky ze im tam rodim. Hned pribehli, vystverala som sa na postel, vysetrila ma lekarka, kukla na PA, aj ta ma vysetrila a ze o-o...rodiiiiime.
Sup ho na salu...uz som moc nevnimala, len pocula, nech volaju lekara (skuseneho, nech dozera na holku), zavolali mi manzela, priviazali na kreslo...take cele ze hrr hrr...a tlaciiiit...Vraj (manzel povedal) ze som vytlacila maleho na 3x... :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: dali mi ho na brusko (och jo, fnuk, este teraz som dojata), hned prestal plakat...To bolo o 18:25.- maleho miery 3620g, 52cm (ja meriam 158 :slight_smile: )tak na mna celkom velke babo...ale pohoda.

Sitia som sa bala jak cert kriza, si vravim len teraz to zacne, ale dalo sa. Vnutorne som vobec necitila. Len tie hlupe zrkadla... :zipper_mouth: a vonkajsie..no dalo sa zvladnut, snazila sa mi to holka opichat, moc ma netrapit. Dost som jej tam krvacala, aj ma to stalo jedno odpadnutie, ale uz je vsetko dobree....

Takze super zazitok pre mna i pre manzela. Tvrdim ze radsej rodit jak zub trhat.... :dizzy_face:
Este pred 16.00 sme boli doma, o 18.25 maly na svete. Bolesti asi hodinu na umretie, ale uz som zabudla, a strasne to ubiehalo. Nestihol sa ani ten klystir, ani epidural, takze takmer prirodzey porod... :wink:

Recept na to nemam. Len pri tom tlaceni som si predstavila ze som na spinningu a musim makat, lebo hanba... :wink: :wink: :grinning: :grinning:

Buduce rodicky drzte sa, prvorodicky, nebojte sa, da sa aj rychlo...
Sorry za tu dlzku. :sweat_smile:
16. kvě 2008 v 16:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jankapo, to je teda výkon na prvorodičku. Aj ja chcem tak rýchlo... :frowning2:
16. kvě 2008 v 17:46  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
janka super pôrod...aj ja som chcela takyyy:slight_smile:
16. kvě 2008 v 18:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
no aviril, sama tomu neverim ze sa to tak da...
mirka a ja som myslela ze si to mala celkom ok...ci nie? :unamused: (neviem ci si niekde pisala podrobnosti :confused: )
no zas musim napisat aj fakt, ze som po tej porodnej euforii dostala take depky v nemocnici ze neprajem nikomu...divim sa ze mi vobec nabehlo mliecko...ale fuj, o tom uz nie, sme domka s tatinom a je nam super
:dizzy_face:
16. kvě 2008 v 18:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Janka...paradny porod,takto nejako si predstavujem aj ten svoj :dizzy_face:
16. kvě 2008 v 19:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
jani ta ja som si bolesti kus dlhsie vymakala ale som rada ze aspon tak hehe ale ty si rekord :slight_smile:)) podrobnosti som pisala ako zacal pôrod...:slight_smile:)) aj ti v dobrom zavidim hihi...
16. kvě 2008 v 19:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Janka perfektne som sa pobavila a dufam, ze bude mat vela prvorodiciek taketo porody. Super sa citas, nenapises knihu? na materskej by si si privyrobila :grinning:
16. kvě 2008 ve 20:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
jani, tak tento tvoj bleskovy porod si idem vytlacit a v porodnici ukazem, ze takto nejako si to prajem :grinning:
17. kvě 2008 v 09:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
lucia, keby sa to tak dalo zariadiť... :slight_smile:
17. kvě 2008 ve 12:17  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak pridam aj svoju skusenost
2.5. ma prijali do nemocnice lebo som necitila pohyby malickeho. Zistili mu tachykardiu, nepriechodnost placenty a ja neviem co este. 6.5. mi naplanovali porod. Takze v piatok o desiatej vece som dostala vyvolavacku. Prva hosinka bolo uplne v pohode, potom zacali silne bolesti. Zial nepravidelne. Tak ma pan doktor poslal na izbu s tym, ze mam ist spat (v bolestiach). Nakoniec som zaspala unavou asi o 3tej ci 4tej rano. O siedmej mi nedali ranajky ale dalsiu vyvolavacku. Po nej som dostala pravidelne kontrakcie. Okolo 10tej ma previezli na porodnicu. To uz tie kontrakcie boleli ako svina. O nieco neskor klasika klistir a hop na porodnu salu. Tam som ostala do tristvrte na 5. Skoro cely cas ma nutili lezat na monitore. Boli to sialene bolesti. Ku koncu som bola neskutocne unavena a medzi kontrakciami som zaspavala. Nakoniec prisiel pan doktor s napadom aby som sa prechadzala. CO bolo celkom zabavne lebo som sa ledva drzala na nohach. Nepomohlo ani to. V celku som mala cca 3 hodiny ten isty nalez a neotvarala som sa. Pan doktor musela zavolat primara. Ten nariadil sekciu. Spinal mi pichali pocas kontrakcie ale ja som bola tak vycerpana, ze som sa nevladala ani pohnut.
Napriek tomu porod nevnimam tragicky. Bola som rada, ze skoncil sekciou, lebo by som to prirodzene nezvladla. Maly mal 4500g a ja som sa neotvarala. Nuz aj take sa stava. Ale mamicky v ten moment ako mi maleho ukazali zabudla som na vsetku bolest i unavu. Bol a je nadherny a uzasny...
17. kvě 2008 v 18:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek