• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jaký byl porod

26. září 2017 
ahoj,
můj porod začal 26.6. ve 2,15 ráno, kdy mi rupla voda. Vzbudila jsem manžílka a tak nějak jsme do 3,00 dorazili do porodnice. Tam mi jen zkontrolovali, jestli to je opravdu plodovka a když zjistili, že ano tak si mě tam rovnou nechali. Nejdřív vyšetření a CTG, zároveň vyzpovídání sestřičky do porodopisu to trvalo asi do 3,40. Kontrakce skoro žádný, byla jsem relativně v pohodě. Manžílka poslali domů, že se prozatím nic neděje. Mě uložili na pokoj, kde už byly další dvě mamči v očekávání. Řekli mi ať se prospím, že budu potřebovat sílu na později, ale já nemohla vůbec zabrat, tak jsem se jen tak převalovala a začínala cítit trochu kontrakce, nijak pravidelný ani bolestivý. Po cca 2 hodinách mě PA přenesla věci na samostatný porodní pokoj, znovu vyšetření, .... to už kontrakce sílily a byly cca po 5minutách. Byla jsem otevřená tak na 3cm. V 9,30 mi přijel manžílek a od tý doby jsme tam válčili spolu. Otevírala jsem se ukázkově cca co hodinu to 1cm. PA konstatovala že porodní cesty jsou připravený, měkký ale malej nesestupuje. Takže asi ve 12,20 mi dali oxytocin a já myslela, že se po...., protože takový kontrakce jsem do tý doby neměla. Téměř okamžitě jsem měla pocit na tlačení a PA mi řekla ať si zkusím zatlačit. Zatlačila jsem si a PA, že hned jdeme na to, takže jsem si držela nohy pod kolenama a čekala na kontrakci no a na 3. byl náš Matýsek venku. Porod trval 10hodin, malej je zdravej měřil 51cm a vážil 3160g, neměla jsem žádný tišící prostředky, u oxytocinu jsem teda o něj žebrala, ale měla jsem smůlu. Pokud by byl porod stejný i u druhýho mimča, tak jdu do toho znova :grinning:
13. črc 2008 ve 12:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, smekám před váma, mimčo jsme teprve začali plánovat, ale jak to tady čtu, tak mě to docela děsí... :frowning2:
14. črc 2008 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj baby, viete mi poradit, pri nastrihu hradze sa pouziva nejaka lokalna anesteza, alebo ma nastrihnu za ``ziva``? sak ked sa len tam trochu poskriabem ako to boli, a este k tomu to strihat auuu nechcem ani o dietati pocut
15. črc 2008 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
oneri: To ani neucítíš přes tu ostatní bolest. Žádné umrtvení se nedělá.
15. črc 2008 v 15:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
To já ani nevím, že mě nastřihli, a dokonce 2x. Ani u prvního jsem to necitíla a druhýho taky ne. Takže toho bych se vůbec nebála, dole mi to umrtvlili, až když mě šili, naštěsté jen 3 stehy, bylo to sice nepříjemný, ale nebolelo to. :slight_smile:
15. črc 2008 v 17:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Musí se správně střinout na vrcholu kontrakce a pak není cítit nic :wink:
15. črc 2008 v 17:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky se pokusím popstat svůj porod :confounded:

Termín jsem měla 25.2.2008,ale nějak se miminku nechtělo.Dr.jsem řekla,že se bojím přenášet,což byla pravda,takže mi řekla a i napsala do průkazky,že pokud neporodím do 28.2.,tak mám ten den nástup k hospitalizaci.Samozřejmě jsem neporodila,takže jsem si ve čtvrtek 28. zbalila poslední věci a manžel mě vezl do porodnice.Tam si mě Dr.vyšetřila,řekla,že jsem dobře připravená,a že budeme druhý den vyvolávat.Manžel se chytal za hlavu,jako že vyvolávat 29.2.,to už mohli nechat na 1.3....atd.Já už jsem to ale chtěla mít za sebou,hrozně jsem se těšila. :sweat_smile: A tak jsem ten den nějak přežila,večer jsme koukaly na Ordinaci,psala jsem smsky,jako že v pohodě.Pak jsem si šla lehnout a ve 22h to začalo.Bylo to něco jiného,než jsem zatím znala.Poslíčci hadra,ale šlo to.Tak jsem psala manžovi,že je mi divně,že to třeba příjde samo...Do půlnoci jsem to přetrpěla,pak jsem usla a v 1 h už to začalo být zajímavé.To už jsem se musela kroutit,kontrakce pořád po 3-5 min.Taky se mi chtělo furt na WC,tam mi taky odešla hl.zátka,trochu jsem krvácela.Chodila jsem jako duch,rozdýchavalo to,kroutila bokama,což mi dělalo dobře :slight_smile: Ve 4 ráno jsem snědla pribiňáčka od tchýně a taktak jsem doletěla na Wc,prostě jsem ho poblila.Jdu za sestrou,držím se za břicho,povídám ji,co se stalo,jdu si to po sobě uklidit... :unamused: Setra mě zavedla na sál,otevřená jsem byla na 4 cm,sepsali se mnou papíry,natočili CTG,to už bylo velice zajímavé,protože jsem nemohla vydržet ležet,a to byl začátek... :stuck_out_tongue_closed_eyes: V 5.30 jsem volala manželovi,jako že má teda přijet,si myslel,že si dělám srandu,ale dorazil hned,to jsem se ještě smála.Pak už to šlo rychle,bolesti sílily,no hrůza,já se plazila po zemi,zadek vystrčený někam na chodbu,ale bylo mi to jedno,balon jsem nemohla ani vidět.Po 8 jsem šli s manžou tlačit,to už bylo fajn.Po nástřihu to bylo hned,Karolínka se narodila 8,32h,3720g a 51 cm.Takže nakonec žádné vyvolávání,dala si říct a šla sama.Je to náš miláček :slight_smile:
15. črc 2008 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
kijonkova:hezké :slight_smile: A super datum narození,já ho chtěla taky,ale nakonec jsem rodila 4.3.
15. črc 2008 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenkabu:mně to bylo celkem jedno,fakt jsem se těšila.spíš jsem spolíhal,že to bude dřív.Manželovi se zdálo o 10.2.,tak jsme doufali,ale marně.prostě to chtěla ta naše prdelka takhle a hotovo :grinning:
15. črc 2008 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
kijonkova: Proč ses bála přenášet? :confused:
16. črc 2008 v 18:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Claire:Bála jsem se,že se pak něco může stát.Ono se většinou čeká a čeká a pak je třeba pozdě a něco se po.... :frowning2: Jelikož jsem zdravotník,tak vím,o čem mluvím,ale na druhou stranu,my jsme prý nejhorší pacienti. :angry: Jenže tady nešlo jen o mě,že?!Bála jsem se o mimi.
16. črc 2008 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
kijonkova:já jsem taky zdravotní a z přenášení jsem měla hrůzu..a málem se stalo,Vanda se narodila přesně na termín :slight_smile:
16. črc 2008 ve 21:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
kijonkova: Něco se ale může stát i během těch 40 týdnů... Některým dětičkám zase prospěje, že si tam pobydou pár dní dýl a pak si samy vyberou, kdy vylezou :sunglasses: Ale tak se to vlastně stalo i tobě :sweat_smile:
17. črc 2008 v 08:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
claire:To je jasné,že se může stát kdykoliv cokoliv,ale já jsem fakt měla strach.Vždycky je to na dítěti,kdy bude porod,my s tím nic nenaděláme.Sice tomu Dr.můžou pomoct,ale ne vždy se to povede.Malá chtěla být u mě o 4 dny dýl a taky byla.Jsem ráda,že mi porod nakonec nevyvolávali.
17. črc 2008 v 08:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak se také pokusím popsat porod,který mám čerstvě za sebou. 9.7. V 8 hodin večer mi začal odcházet hlen ,měla sem jen slabé menstruační bolesti a slabé pnutí v podbřišku,až tak za 3hodiny se pnutí změnilo v pravidelně se opakující kontrakce opakující se asi tak po 8mi minutách se zesilující bolestí.Kolem půl 4té ráno kontrakce ustaly a já dokonce i na chvilenku usnula.Kolem 5té ráno mě vzbudila nepříjemná bolest v zádech,na záchodě sem zjistila,že na vložce je trošku růžové tekutiny,nejspíš mi praskla voda,sem si myslela,ale nevěděla určitě.Během další hodiny se kontrakce pravidelně opakovali cca po 4minutách,v 6sem volala kamarádce,že už mi to začalo.Do nemocnice jsme dorazily v 7hod,napíchli mě na monitor,kde sem ležela hodinu.V půl9 mě vyšetřil doktor,byla sem otevřená asi tak na prst a ta voda skutečně odtekla.Pak byl klystýr(úžasná věc při porodu,krásně uvolní a i trochu zmírní kontrakce),pak půlhodinová sprcha,která už moc nepomáhala,v 10 sem prosila sestru o něco na bolest,nedalo se to vydržet,začalo mi být hrozně špatně od žaludku,podlamovaly se mi nohy,co kontrakce sem šla do dřepu,což nebylo dobré.v půl11 sem už ležela na posteli,stát ani chodit už nešlo.(jelikož nás ve čtvrtek rodilo 7najednou,byla sem celou dobu na přípravně,4holky byly na hekárně a 2 na sále) Na posteli asi kolem půl12té sem dostala další velmi silné kontrakce a nutilo mě to hrozně tlačit,najednou sem necítila celé tělo,dostala sem obrovskou křeč do celého těla a zároveň záchvat zimnice,jen sem si všimla 6ti nohou u postele,doktor něco říkal,sestra mi píchla injekci.Pak už se ta bolest dala snést.Něco po 12té,začala rodit paní na sále přes chodbu,jak sem ji slyšela,přišly hodně silné kontrakce a já cítila,jak mi sestupuje hlavička a když sem si sáhla mezi nohy,cítila sem šešulku,volala sem na sestru,že mám hlavičku mezi nohama,honem mě sundali z postele a doslova hrnuli před sebou Na porodní sál,který připravovali pode mnou,když už sem ležela na stole.Samotný porod už byla výhra.Rodil mě primář,byl hrozně šikovný,vůbec sem se nenatrhla ani mě nenastřihávali a malej byl na dvě kontrakce venku.Hned mi ho „hodil“ na bříško,to bylo to nejúžasnější,byl sice špinavý,ale tak úžasně teplý a ošklivě nádherný,bylo to něco neuvěřitelného. Rozhodně do toho půjdu ještě jednou,ten pocit na konci všeho utrpení a bolesti prostě stojí za to prožít ještě jednou :slight_smile:
17. črc 2008 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
dlouho jsem nenakoukla, takže až teď s odstupem, ale přece :sunglasses:

sonik, lenkabu, coryna, maruna, samicka, bielanevesta, andy80-uff snad jsem na nikoho nezapomněla- holky díky moc za gratulace :dizzy_face:

lucinecka- veliká gratulace k Lukáškovi :wink: porod hodně podobný jak koukám, i to šití v narkóze :sweat_smile: ale po měsíci můžu s klidem říct, že do toho půjdu určitě znova. Když už se mi i dobře sedí :slight_smile:

swead - velká gratulace k Matýskovi :dizzy_face: jak to čtu jsi talent na rození :slight_smile:

robin154 - stojí to za to všechno. A za nic na světě bysme ty drobečky nedaly. Tak se neděs není čeho :wink:
17. črc 2008 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
kijonkova.k - dodatečná gratulace ke Karolínce a že se rozhoupala sama (jako náš Honýsek noc před vyvoláváním, ale přece) :slight_smile:
17. črc 2008 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
dnada - gratulace k Marečkovi :dizzy_face: evidentně taky talent na rození, teda holky vám to jde, jak to jen děláte, že bych se něco přiučila :sweat_smile:
17. črc 2008 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
quinny - moc děkuji za gratulejšn :wink: i Tobě se zpožděním gratulace k Honzíkovi :wink:
18. črc 2008 v 18:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dnada: mohla bych se zeptat, kde jsi rodila? v rokycanech nebo na Lochotíně? Díky M.
18. črc 2008 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
mimap - v Rokycanech
18. črc 2008 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak se i já přidám se svým porodem,
TP jsem měla 1.7., ale malýmu se na svět nechtělo a já si taky nějak neuměla představit, že budu rodit, tak jsem se smířila s datumem vyvolání, což mělo být 11.7. Dny utíkaly a já si 5.7. večer dělala polévku, hlad už fakt šílený, pospíchala jsem, co to šlo, protože ve zprávách měla být reportáž o muži, co porodil tuším holčičku... A když už jsem finišovala, tak mi praskla plodovka! Já byla tak zaskočená! No, chňapla jsem po utěrce, takže naštěstí žádné škody na majetku :slight_smile:, popadla telefon a usadila se na WC, odkud jsem volala manželovi, který celý radostný, že dorazí do 10-ti minut. Pak jsem tu novinku oznámila svému mudr. - prý mám jet do porodnice, oni mě uloží a zavolají mu, až mi nastoupí kontrakce a budu se chystat k porodu.
V porodnici to bylo fajn, všichni o nás věděli, protože mudr. o nás informoval :slight_smile:, tak to šlo rychle, já ještě vysmátá, pořád mi to nedocházelo a havně mě nic nebolelo! O to horší to pak bylo v noci, kdy mi od 1h. začly kontrakce, ale ty ještě šly. Jen jsem byla na pokoji s maminkou, která byla na vyvolávání a spala, tak jsem nechtěla moc funět, ať se, chudák, vyspí... No, byla to hodně dlouhá noc, moc mi chyběl manžel a k ránu už byly kontra dost hustý, přijel dr., pak přesun na por. sál, prý můžu zavolat manžela, tak já celá šťastná. To bylo 8h. Taťka byl naprosto ukázkový, dorazil snad za 15min. a to já už se držela zuby nehty. Ani nevím, jak jsem byla otevřená, jen mi dr. říkal, že když mě vidí, radši mi už dá epidurál, že je prý tedy ještě docela brzy, ale k tomu mi napíchli oxytocin, aby to šlo rychleji, což teda nevím, jestli se úplně povedlo. Proběhla příprava - klystýr, holení, fakt to bylo v pohodě, já se před porodem chtěla klystýru vyhnout, ale pak mi to bylo úplně jedno a fakt se není čeho bát. V 10h.mi přišel dr. píchnout epidurál a já jsem najednou celá ožila. Vtipkovali jsme s manželem, že mi běží další kontra na monitoru... To mi vydrželo tak hoďku a půl, nález pořád nic moc, tak mi asi ve 12.30h. přidali ještě další dávku do epi, což už úplně nepomohlo, ale lepší než nic. Měla jsem od začátku tlaky na zadek a ty už teď nepovolovali, jen malý ještě nebyl sestouplý. Tak jsme chodili, co to šlo, což moc nešlo, já jsem téměř celý porod proležela na levém boku a jednou rukou drtila manžela, druhou madlo. Asi ve 14h. tlak na zadek jako blázen a už nepřestal, tak manžel zvonil na PA, tak jsme zkoušeli přitlačovat na boku, bylo to šílený a pořád to nevypadalo... Pak přišel dr., já jestli bych už nemohla tlačit na zádech, jsem si naivně myslela, že se trochu zmenší ten tlak na zadek, což samozřejmě neee, fakt jsem si myslela, že mi malý vyleze jinou dírou! Tlačila jsem jako blázen, pak si tam dr, konečně začal chystat nůžky a já se RADOVALA! Ačkoliv jsem se předtím nástřihu moc bála. Ještě mi to opíchnul a já jsem fakt nic necítila. Pak už jsem viděla hlavičku a všechno ze mě spadlo. A to měl malý ještě ramínka ve mě a já vtipkovala, že má černý vlásky, pořád jsem si ho tak představovala :slight_smile: No a ještě jsem trochu zatlačila a on ze mě vyklouznul. To bylo 14,38h.Nemohla jsem tomu uvěřit. Manžel brečel, pořád mi děkoval a to tam původně chtěl být jen na 1.dobu porodní. Já bych ho ale na konci stejně nepustila, protože, upřímně, bych to bez něj nezvládla. Psychicky mi to moc a moc pomohlo. Běžel fotit a já už si jen malinko zatlačila na placentu. Pak přišlo šití, já děs v očích a jaké bylo moje překvapení, když nic neštíplo, nic nebolelo! Jen jsem cítila, jak tahají nitě, ale pohoda. Tak jsem se přestala bát a užívala si pohledu na malýho s taťkou, jak se na sebe vzájemně koukají. Jonášek totiž po porodu koukal a až si nás oba prohlídnul, tak teprve spokojeně zavřel očka a chrupal.
Teď už to teda s ttím spaním není tak skvělý, ale ten malinký uzlíček stál za to štestí a když se ze spánku usmívá a ve tvářích se mu udělají ďolíčky po tátovi, stálo všechno za to a určitě mu jednou pořídím nějakého sourozence. Takže porod děs, ale opravdu jsem v okamžiku zapomněla jaká ta bolest vlastně byla a to to od začátku kontrakcí trvalo 13 a půl hodiny!
19. črc 2008 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
barusha-gratuluji k mimiskovi,myslím si podle tvého popisu že jsi měla krásný porod :wink:
19. črc 2008 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
toni78: díky, v tu chvíli jsem si to nemyslela, ale teď už na to koukám taky tak :slight_smile:
19. črc 2008 v 17:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky.ja jsem si u porodu docela zkusila co je to bolest.v 8h rano mi zavedli tabletu na vyvolani porodu.a za chvili se to rozjelo.kontrakce po 2 min trvali 10 hodin a pak se to zrychlovalo.kdybych nebyla napojena na monitor a kapacku,tak bych tam asi lezla po zemi.porod trval celkem 13h.ale stalo to za to,protoze se mi narodil jirik 3870g a 51cm.
19. črc 2008 v 17:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby ja sa fakt začínam báť,fakt si uvedomujem že ma to čaká a fakt mám z toho des. Pozrela som si aj päť pôrodov za sebou a je mi nanič!
22. črc 2008 v 11:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Muriel neboj se, nepatřím zrovna k těm které by na porod vzpomínaly rády (bolesti 29h) a svoje zážitky jsem tady popisovala čerstvé, takže dost ostře, ale dneska už na to tak nemyslim, je to záhul, ale netrvá to věčně a třeba zrovna ty budeš ten porod mít pohodový!!! Přeju ti takový! :slight_smile:
22. črc 2008 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
mien - ahojky,tvoj prispevok som precitala so spadnutou sankou.
vobec nestrasis,ved forum je o tom,ze sa tu pisu VSETKY nazory a postrehy a nie len tie pekne a prijemne zazitky.
ja osobne chcem vediet vsetko ohladom porodu,aj zle a neprijemne veci co sa stavaju,nie len aby ma niekto chlacholil ake to je super a vraj "najkrajsi den v zivote zeny" , to nech mi nikto nehovori!!!!! este sa ta opytam v ktorej porodnici si to bola,lebo to tam nespominas(alebo som prehliadla)
dik, maj sa krasne
22. črc 2008 v 11:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby ja som už tiež počula o takom správaní personálu ako to opisuje mien a chápem že mala z toho nervy,že sa jej chcelo plakať,ja som skoro palakala s ňou ke´d som to čítala,žiaľbohu neviem aké sú skúsenosti s novozámockou pôrodnicou ale mňa do nz absolútne nič neláka,tiež sú tam dobrí salámisti dovolím si tvrdiť že prispeli k pohrebu v našej rodine ale to je už iná téma ktorú tu nebudem rozoberať a preto im absolútne ale absolútne nedôverujem,a vlastne viac ako pôrodu sa bojím ich prístupu a toho,či niečo neposerú alebo nezanedbajú pretože im sú pacienti ukradnutí (možno niekto mi teraz bude oponovať kto si to nemyslí ale to je ok) Ja neviem,ale ak sa vyskytnú nejaké problémy a nebude pri mne môcť byť manžel čoho sa veľmi bojím tak ja asi umrem od strachu. Rozmýšľala som nad pôrodnicou v Banskej Śtiavnici lebo tam bola moja kamoška ale fakt akože ja neviem,ja vlastne pôrod nechcem! mám z toho strach,stres....neviem to prekonať...a keby mne dala sestra facku,tak ja neviem,to by bolo asi jej posledné,to by ma fakt nasralo,ruky by som jej polámala!!!!
22. črc 2008 v 11:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek