Vše o porodu
marki
10. kvě 2006

Jaký byl porod

Ahoj kočky, to, co teď napíšu, se týká mého prožitku z porodu. Hned na začátku musím napsat, že se nemáte čeho bát, a že ym ženský vydržíme úplně všechno... 😉

Náš Kryštůfek se narodil 02.05.06, takže zážitky jsou ještě čerstvé. Ale od začátku.....

Už z neděle na pondělí (tj. 01.05.06) jsem skoro celou noc nespala, protože mě navštívili poslíčci....břicho mě bolelo v nepravidelných intervalech po dvou hodinách, pak hodina klid, a pak to zase na dvě hodiny přišlo...prostě celou noc jsem byla vzhůru, ale nějak jsem cítila, že to ještě nebude ono.... :-o Ale pro jistotu jsem tu noc vařila manžílkovi na druhej den oběd...polívku, maso a brambory.-....stejně jsem nemohla spát...

Celej den už to bylo takový nijaký...a odpoledne, když jsme šli s Jožíkem (mým manželem pro nezasvěcené) na procházku, tak jsem si odskočila do nemocnice, aby se mi podívali na mimčo....řekli mi, že buď můžu jít domů, že to klidně může přijít za 3 hodiny nebo za 3 dny----prohlásila jsem (a všem to doporučuju), že radši půjdu domů (i když, my to máme do nemocnice 5 minut autem, že 🙂 )...navečeřela jsem se, dala jsem si teplou lázeň, pak jsme s Jožíkem hráli hry,,,,,,a pak přišel večer, já seděla u PC a psala tady na beremese....a v tom na mě přišly první kontrakce.....takže jsem si je začala zapisovat....a byly pravidelný....a hlavně úplně jiný než ty všechny předtím....prostě mě bolelo v podbřišku, jako když to máte dostat, ale ta bolest neustává.....takže jsem se uchýlila do ložnice, kde jsem poklečmo k naší posteli začala vydýchávat...po 20 minutách za mnou přišel Jožík a pochopil situaci, na nic se neptal, chytil mě za ruku a hladil po zádech.....tohle všechno začalo ve 20:45 h a do 23.00 h jsem to vydržela....pak jsem si řekla Jožíkovi o vanu, ale na tu jsem už neměla náladu, takže jsem se osprchovala a naznačila Jožíkovi, že si jedeme pro mimčo, že už to nemůžu vydržet....kontrakce byly po 4 minutách,,....po cestě, která nám od baráku až do pátého patra porodnice trvala 21 min, tak jsem je měla celkem 5 x.....musela jsem se vždycky zastavit a vydýchat....

v porodnici nás přijali s úsměvem, byla tam stejná paní doktorka jako při odpolední kontrole.....takže jsem ležela kvůli křivce asi půl hodiny, což bylo hrozný, když se při kontrakcích nemůžete procházet.....pak přišel na řadu klystýr, což je naprosto pohodová věc, naopak vám pomůže se uvolnit.....(tam jsem teda manžílka nebrala)......potom jsem šla rovnou do sprchy, kde mě mnažílek osprchovával.....postupně jsem si přidávala teplou vodu....a tady, i když masírovaná vodou, tak si tenhle okamžik, kterej pro mě představoval věčnost, pamatuju jako nejhorší z celýho porodu.....ta bolest, tak se nedá popsat....ale celou dobu jsem si říkala- bude hůř, holka, bude hůř.....pak mi dovolily jít na gauč, kde si mě ale jen prohlídly a řekly, že už jsem hodně otevřená a že už to nebude dlouho trvat....což se nádherně poslouchá a dodá vám to spoustu energie...takže jsem šla rovnou na sál...detaily už popisovat nebudu, na stole jsem vystřídala polohy na boku i na zádech, a pak mi doporučily stoupnout si za stůl a tlačila jsem v podřepu....zezadu mě přidržoval Jožík a bylo to super, protože jsem se nádherně uvolnila.... 😉

Nakonec ta finální fáze, kdy jsem tlačila s nohama na koze trvala 20 min a to halvně proto, že mám úzkou pánev....ale tohle už vůbec nebolelo, jen posloucháte, co se děje kolem...protože mně slábly kontrakce, a tak jsem se začala bát o mimčo....jak jsem tlačila, tak vždycky vykouklo kousek hlavičky a zase zalezla....tohle se opakovalo asi pětkrát, byly tam kolem mě už čtyři lidi....+ Jožík a ti všichni se nám snažili pomoc....nakonec mě musely nastřihnout a mimouš byl na světě....tak nám řekly, že je to kluk.....a Jožík běžel za ním, aby viděl, co všechno se děje.....a pak hrdě kráčel po sále, zatímco mě zašívaly....40 minut....a to mi bylo všechno jedno....věděla jsem, že je mimouš v bezpečí a tak jsem zápasila s paní doktorkou, která mě zašívala...sice jsem dostala injekci na umrtvení, ale asi to nepomáhá...mně teda určitě ne....ale nevadí...když mě zašily, tak jsem šla za těma svýma chlapama do tzv. obýváku, kde jsme v klidu pobyli první minuty našeho štěstí....a to bylo opravdu super....ten klid a očuchávání miminka....a pak jsem musela po hodině se osprchovat a šli jsme na pokoj.....a tím skončil náš nejkrásnější den a zážitek, který jsme s Jožíkem zažili....

mějte se hezky a ničeho se těhulky nebojte, každý porod je jiný, ale všechno stojí za ten okamžik, kdy vidíte svoje miminko na světě...a hrdýho tatínka u toho....bez něho by to nebylo ono....a jeden druhýho si vážíme ještě víc..... 😉 a na bolest rychle zapomenete----

dobrou MArkí a Kryštůfek
eliade
14. dub 2009
jamaat, výše ti již bylo vysvětleno,proč je lepší mimnka po narození hned nekoupat.Myla jsem jí vodou,sama a to třetí den po porodu,zbytky mázku téměř po týdnu doma.
Kdybych se neozvala,hned by mi jí po porodu vydrbali johnsonem,čemuž jsem zabránila - naštěstí.

A vizity,že nejsou nepříjemné?
hmmm....
nejdřív ráno malá dětská vizita,po hodině malá ženská vizita,pak velká vizita(15mediků čumících na vložku) a pak na prohmatávání prsou taktéž odborníci.Děs,odpoledne se vše opakuje.V každé porodnici je to asi jiné,ale tohle není péče,to je OPRUZ.Mezitím uklízečka na parapety,uklízečka na podlahu,sběračka špinavého prádla,roznašečka čistého prádla.....ale to už není o péči a o porodu,žejo
Ano,nemám ráda nemocnice a z popisu porodu to bylo asi cítit.
jamaat
14. dub 2009
eliade - No asi som nechápavá, keď som z príspevku nevyčítala, kedy si ju umyla. Ale to je jedno. Ešte by ma zaujímalo, ako si malé očistila, keď sa zacikalo a zakakalo?

A vizity sú nepríjemné, s tým som súhlasila.

animatua - Pôrod do vody ma vždy lákal, ale tu u nás v okolí BB asi taká možnosť ani nie je.
hupcza
15. dub 2009
porod do vody jsem plánovala, ale nakonec jsme tam strávila jen část první doby ...pak mě to nějak táhlo ven - ve vaě jsme měla málo prostoru

ad vizity - já si nemůžu anoi v nejmenším stěžovat - měli jsme sice nadstandard, takže mi to mohlo být fuk, když jsem tam byla sama, ale chodil jeden lékař (žásné procesí lékařů, mediků ....)
pokud jsem třeba kojila, řekl, že není problém, že mě prohlídne někdy během dne ...
kontroly prováděli diskrétně i když by můj spodek viděl jen můj manžel (u nějž se dalo předpokláda, že minimálně jednou jej už spatřil, když jsme v porodnici, že 🙂)
je to jen a jen o lidech
eliade
15. dub 2009
Jamaat,chytáš mne za slovo,který jsem ani nenapsala.Psala jsem v popisu,že malou nemeju.Ne kdy a jak. 😉

Skuri to je prima🙂 v "jiném zahraničí" jsou rozumnější.

Vtipný je,že mají všude rozvěšený po chodbách johnsons reklamní tabule,že po porodu je pro dítě nejlepší ho nemýt :-N
Sestra do mne hučela,že je třeba malou umýt,že je to nehygienické a že je ode mne "špinavá" 😃
hupcza
15. dub 2009
eli: mě dostalo, když jsemzjistila, že v některýchporodnicích při prvním přiloženídávají na matku sterilní roušku ..asi aby miminko neušpinila svýma bakteriema 😃
alfomilka
15. dub 2009
skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne 🙂

Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila 😃 ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar 😃 potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. :-S Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena 😃 no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super 😃 som z toho bola uplne sfetovana 😃 no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu 😉 ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo :-N (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal 😃 . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo 😃 bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete 😃 . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja 😃 . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor 😉
jamaat
15. dub 2009
eliade - Hádam to nechajme tak. Lebo ani netuším, za čo ťa to vlastne chytám. Položila som ti len otázku bez nejakých bočných úmyslov a chytaní za slovo. Ale kašli na to.
wsmoulinkaa
20. dub 2009
dyk je to jedno holky.....mě se porvé ptali, jestli ji chci a já že ne, zavřela jsem oči, že ji nechci špinavou :-o :-N dnes to nedokážu pochopit, jak jsem to mohla říct!!!!!!! omyli ji a pak donesli na přícuc 😃 nechytla se....to za to že jsem ji hned nechtěla!! Lituju toho, ale asi jsem byla ještě nepřipravená, nějak jsem to neprožívala.
Zato ted se nemůžu dočkat, jak mi to mimi hned dají-upatlané a roztomilé 🙂 x-)
traktor
20. dub 2009
eliade, pride mi to hororove, ak to cita daka prvorodicka, tak uz asi spadla kdesi pod stol od strachu... porod nie je vobec taka strasna veda.... krasne zdrave babo za to stoji..... 🙂
animatua
20. dub 2009
traktor me vubec neprijde ze by eliade popsala porod nejak hororove =-) zkus si precist jine porody :-|
jamaat
21. dub 2009
alfomilka - gratulujem k synčekovi. Páči sa mi tvoj humor. Ten pocit, že by som najradšej niekoho kopla, poznám tiež. Zúrivosť ma chytala, keď do mňa len hučali, že mám stále tlačiť, ako keby som sa ani nadýchnuť nepotrebovala. Kde si rodila? O tej otlačke nôžky som ešte nepočula.
brianna
21. dub 2009
emamamamu
22. dub 2009
holky to je hrozny zjisteni, ze porod boli a nekdo rodi prirozene, co?:-N
brianna gratuluji🙂
lenkabu
22. dub 2009
Jé já myslela že porod lechtá 😃 😃 😃
emamamamu
22. dub 2009
nejen ty, neboj😃
wsmoulinkaa
22. dub 2009
jak to myslíš emama...??? :-o
grenadinka
22. dub 2009
ahoj kocky, ja som rodilla skoro pred troma mesiacmi, ale uprimne? bol to ten najlepsi zazitok v zivote. na obed okolo jedenastej mi dali infuziu- vyvolavacku :-o . asi do stvrtej som mala take kontrakcie ze som stihala bavit vsetky sestricky a lekarov. skoro som pozvala mojho gynekologa na rande 😃 . no proste nic... stale to bolelo len trochu v križoch.
od stvrtej to bolo trochu horsie, ale alo sa este som chodila po izbach a vykeciavala s babamy :-N . o piatej mi odtiekla voda a ja som si myslela ze som sa pocikala. no sila. a o siestej som porodila 4kilovu babu. citila som ako isli von ramienka, no super :-N .
bolo to bez stehov, bez nastrihnutia, a asi 8x som silno tlacila :-p .
po poroe som mala trochu pehatu tvar ale to bolo jedine co ma trapilo asi tyzden :-o .
myslim si ze ked kocka chce porodit dobre tak musi porodit.
u mna bola najvacsia motivacia to ze si konecne uviazem snurky na topankach , a obujem moje vysoke cizmy. :-p
baby nebat sa a chciet sa uz konecne zbavit bruska, urcite to pojde skoro samo... tak smelo do toho .
ja sa tesim na dalsi porod. 😃
animatua
22. dub 2009
grenadinko moc gratuluju x-)

wsmoulinko ema asi narazela na podiv nad porodem eliade..
krista
27. dub 2009
skopicek • Dnes v 19:22
Jak probíhal váš Porod??
katty_k
28. dub 2009
grenadinka: takove prispevky jako je ten od tebe me vzdycky uklidni, ctyrkilove miminko, bez nastrihu, parada...

opravdu tolik pomuze pozitivni mysleni, teseni se na miminko a nemit strach z porodu? v posledni dobe se psychicky pripravuji a davam do pohody a doufam, ze mi to vydrzi i na porod, protoze bych byla rada bez nastrihu. Snad to dobre naladeni pomuze i me 🙂
jenist
28. dub 2009
ahojte, ja som rodila pred 5 tyzdnami, mame krasnu dcerku....psychicke "nastavenie" naozaj pomoze, ja som isla na porod pripravena, mala som vela informacii a vedela som priblizne, co asi ma caka.....kontrakcie sa u mna zacali uz vecer 18.3., trvali celu noc, boli velmi pravidelne, ale nie prilis bolestive, neodtiekla mi ani voda, takze do nemocnice sme sa neponahlali....isli sme az rano, kym ma prijali a vysetrili, bolo 11.00. hodin....hospitalizovali ma a bolesti prestali :-| ...chodila som sa casto sprchovat, aby som si kontrakcie vyvolala, ale prislo ich len par a dost slabych-asi som sa trochu zlakla, ked som pocula zvuky z porodnej saly a to mi zastavilo porodnu cinnost....nastastie o 17.30. mi preskla voda, tak som vedela, ze sa to zrejme ide rozbehnut 🙂 ....dali mi klystir, od 18.00-19.00 sa bolesti stupnovali, ale nebolo to nic neznesitelne-dolezite je opakovat si, ze bolest urcite po 60-90 sekundach odide a dychat!!!-kvoli babatku, ale mne dychanie pomahalo aj preto, ze som si ratala nadychy a vedela som, ze ked ich naratam 60, bude po kontrakcii a mozem sa zacat tesit na dalsiu 😃 ....mozno silnejsiu, ale o to ucinnejsiu....o 19.00 som zavolala manzelovi, aby prisiel, lebo mam pocit, ze uz to nebude trvat dlho...od 19.15 som bola na sale....teraz uz boli bolesti silne, otvorena som bola uz na 6cm a nestihli mi dat epiduralku, takze som to musela zvladnut bez nej a hlavne nestresovat a nerobit paniku, len dychat a mysliet na to, ze bolest odide!!....dr.mi povedala, aby som sa skusila postavit vedla stola, tak som ju posluchla a bolo to o nieco lepsie, pekne som sa otvarala a babatko sa postupne posuvalo dole-aj vdaka gravitacii....manzel dorazil o 19.50., ja som s nim medzi stahmi prehodila par slov 🙂 ..bola som rada, ze je pri mne...o 20.00 ma doktorka vysetrila, zistila, ze "mozme ist na vec", podlozili mi nohy a kazali tlacit.....malicku som vytlacila na 2 kontrakcie, asi na 4 zatlacenia, cas narodenia bol 20.05, mala 2800g a 49 cm....nastrihli ma minimalne, po porode som sa citila dobre, hned sme pisali sms-ky 😃 ....potom prve dni, mozno tyzdne boli tazke, asi tazsie ako samotny porod, hlavne psychicky-prichod dietatka je velka zmena, ale je to fajn 😉 ..drzim palceky -a prvorodicky-nebojte sa, ale snazte sa ist na porod pripravene, aby ste vedeli, co sa s vami deje a budete v pohode....my planujeme pre nasu malicku aj surodenca-keby bol porod taky hrozny, maminy by do druheho tehotenstva nesli 😉
lenkabu
28. dub 2009
Mně pomáhalo is říkat že pro dítě je to mnohem těžší než pro mně.......a s dýcháním má jenist pravdu,opakovala jsem si že musím zhluboka dýchat aby měla malá při kontra dost kyslíku a dalo se to.Psychika nezachrání vše ale udělá hrozně moc....když si budete říkat že vás čeká hrozná bolest,tak hrozná bude.Naopak když jedete s tím že se to dá zvládnout,snášíte pak bolest mnohem líp.
hupcza
1. kvě 2009
pepi: je to tak .... taky jsem si ukaždé kontra říkalaže to je dalš krůček za ondráškem ....a pak se mi dařilo zvládat i takové ty svinské ...
pěkně jsem sije prodýchala ..psí dýchání přišlo na řadu jen oprvdu párkrát
aponchie
1. kvě 2009
sakra ja uz si to moc nepamatuju prave tak si pripadam jak poprve :-p
bemo
13. kvě 2009
Tak konečně mám chvilku čas a jdu honem popsat svůj krásnej porod a zároveň nejšťastnější okamžik ve svém životě.
Termín porodu jsme měli 5.4.2009 ale miminko se začalo ozývat až pět dní po termínu. V pátek kolem páté hodiny jsem začala mít bolesti, začaly být pravidelné, ale daly se v pohodě rozdýchat. Manžel byl natěšený víc jak já, tak jsme na jeho popud jely do porodnice. To byly stahy po 4 minutách a stah trval asi 1 minutu. V porodnici mi natočili monitor a .... poslíčci. Doktor mi řekl, že si mě tam nechají, pokud chci, že se to pomaloučku rozjíždí, ale prý to může trvat den, nebo taky tři dny. Tak jsem poděkovala za nabídku a jeli jsme domů.
No, doma to nějak nepřešlo a v noci potom úplně přestalo. Tak už jsem byla naštvaná, ale druhý den jsme si s manželem stačili ještě užít a možná to trochu pomohlo, protože potom zase přišly stahy, ale opět stejné jako den před tím. Tak jsem šla kolem páté hodiny do vany a tam se teda opravdu rozhodlo a hlavně pořádně rozjelo. Stahy byly po 2 minutách a stah opět trval minutu i déle, ale to se s tím, co bylo před tím nedalo srovnat. Stah už jsem pořádně nemohla prodýchat a spíš jsem ho vždycky prokřičela, což mi celkem pomáhalo. Ve vaně jsem byla hodinu (podle rad PA) pak jsem se nějak vyškrábala ven a začala jsem krvácet, tak jsme šli naházet zbytek věcí do tašky a šupky zase do porodky. Kvůli zkušenosti z předchozího dne jsem měla strach, že jsou to jen poslíčci, a budeme tam za plašany, ale intezita stále dost sílila a já už nevěděla co mám dělat, sedět, ležet ....
Vyrazili jsme kolem osmé a přepisovou rychlostí jsme už nejeli. V osm jsme dorazili do porodnice a rychle do třetího patra. Opět monitor, prohlédli mě a "Jste otevřená na 4 prsty, jdeme se převléknout a vyberete si porodní pokoj"
Manžel byl nadšený, že už budeme mít miminko a říká mi "no vidíš, tak třeba už zítra bude miminko na světě" a ta porodní asistentka se pousmála a říká "no tatínku, miminko bude, ale určitě dnes, tak maximálně do tří hodin bude na světě" No, když jsme tohle slyšela, tak jsem tomu nemohla uvěřit.
Ležela jsem na pokoji, kecali jsme s manžou, přišel doktor píchnout mi vodu, pak opět prohlídka a dali mi čípky na zesílení kontrakcí. A to byl potom docela mazec. Sice jsem tlačit nesměla, ale někdy se to fakt nedalo. Pak mě vyšoupli z postele, abych si stoupla a miminko sestoupilo. Manžel si stoupnul za mě a podpíral mě rukama při stahu a musím říct, že byl naprosto úžasnej a každé mamince doporučuji u porodu doprovod.
Chvíli jsme stáli a pak šup na kozu. Vysvětlili mi tlačení, ale to mi moc nešlo. Tak přišla jiná PA, která mi při tlačení tlačila na břicho, aby miminku pomohla ven. Pak zavolali doktora, aby mě nastřihl, což jsem absolutně nezaznamenala. A všichni na mě už " tak paní Tomášková, jste šikulka, ještě jedna kontrakce a pořádně zatlačte a mimi bude venku" Tak jsem do toho dala všechno, PA taky a najednou se rozkřičel ten nejkrásnější hlásek na světě..... naše holčička.
Manžel říká, máme holčičku a já začala bulet. Dali mi ji na bříško, manžel přestřihl pupeční šňůru a já se nemohla vynadívat.
Pak si ji vzala sestra na umytí změření a zvážení. Naše Natálka se na tento svět rozhodla přijít v soboru 11.04.2009 ve 22:22 hod. s porodní váhou 3,20 kg a délkou 50 cm.
Manžel šel natáčet malou a mě šli šít. Nejdřív jsem se divila, co chce doktor šít, protože jsem fakt vůbec nevěděla, že mě nastřihli. A taky jsme si myslela, že to nejbolestivější mám za sebou. Ale dalo se to vydržet. Párkrát jsem zadečkem utekla doktorovi, hlavně, když steh utahoval, ale za ten výsledek to stojí.
Manžel si pak vzal Natálku do náruče a já na ně koukala a bolest při šití se dala zvládnout.
Pak jsme byli asi 2 hodiny na porodním pokoji, obvolali jsme prarodiče a rozeslali smsky. A hlavně se kochali pohledem na naší nádhernou dceru. Pak jsem se šla osprchovat a šupky na pokoj.
No, jestli se někdo prokousal až sem, tak obdivuji a děkuji.
Pá, Lucík a Natálka
lenkabu
13. kvě 2009
Krásnej čas narození 🙂
cirrusa
13. kvě 2009
Nádhera, gratulace k Natálce a snad i relativně pohodovému porodu x-)
kvakulka
13. kvě 2009
Jé, to je hezky napsaný!!! Já už chci taky rodit! No až za půl roku skoro.. Napsala jsi to moc pěkně, Lucíku, žádný hrůzy, dík
oalaa
13. kvě 2009
kvakulka, ja som prenasala 5dni, no pred porodom som sa hlavne vyhybala temam ake to je, pretoze u kazdej zeny je to individualne. prisla som na prijem rano o 8hod.ako poterminova pacientka. potom som tam bola cely den s muzickom, rozpravali sme si vtipy, sprchovala som sa, skackala na fit lopte, prechadzala po porodnej sale atd. az kym neprisla siesta hodina vecer, kedy sme isli ako na pase. pocula som pred sebou 3porody a chytala som postupne klepaky,ale mala som tam manzela, tak to bolo ok. no o 19.30hod.ma prisiel pozriet dr.ktory skonstatoval, ze som otvorena na 7p.a mozme ist nato, len nechapal, ze bez akychkolvek bolesti 🙂 a tak mi pustili vyvolavacku a Adamko bol za pol hodiny na svete. ked uvidis to malinke, tak zabudnes na vsetky bolesti. este ma potom ako prvorodicku asi 10min.zasivali, ale to som vobec necitila. takto by som odrodila aj 10deti 🙂 tak drzim palce
poletucha
13. kvě 2009
bemo nadherne napsany...po precteni se na porod fakt tesim x-) ...preju moc stesti,jste sympaticka rodinka 😉

Začni psát odpověď...

Odešli