• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Orgasmic birth - Orgasmický porod. Viděly jste?

18. července 2011 
No kdyz uz jsme zase u tematu :slight_smile:, film byl fajn, ale ja teda dotedka netusim, jak se toho orgasmickyho porodu da dosahnout ;) (ani jsem teda nikdy nemela ty ambice). Mela jsem moc fajn fyziologickej pohodovej domaci porod, ale teda bolelo to jak prase uplne stejne jak v porodnici, nemuzu rict, ze bych si to nejak uzivala :slight_smile:

Jinak ale co se tyce tech instinktu, jak jsem rodila prvni dite na koze, tak to slo tak nejak mimo me, proste kus ode me (my hlavy, rukou etc.) se najednou objevilo dite, nekdo mi ho hodil na bricho a mne akorat problesklo hlavou "aha, oni vlastne to dite po porodu davaj na bricho", tak jsem koukala, pak ji odnesli, pak zase prinesli... Ale jak jsem rodila doma Ladenku, tak se to semlelo desne rychle, ze najednou jsem si uvedomila, ze klecim a v ruce drzim hlavicku ;) (tu ruku jsem tam dala uplne automaticky), byla takova uplne nadherne sametova - vzdycky, kdyz jsem cetla o tom, jak maminky pri porodu sahaj diteti na hlavicku, prislo mi to takovy divny a nechutny :slight_smile:, ale musim rict, ze jak k tomu tak uplne automaticky doslo, tak to byl uplne nadhernej pocit sahat na neco takovyho jemnyho a krasnyho, no a za chvilku byla velku cela a samozrejme jsem ji hnedka popadla, pritulila a uz nedavala z ruky a to bylo taky super a proste uplne jiny, nez pri tom prvnim porodu, i kdyz tam mi Helenku odnesli jen na chvilicku a tenkrat mi vubec neprislo, ze by to bylo nejaky blby (stejne ze me behem tech par minut tahali tu placentu a tak).
1. bře 2009 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo...teď jsem se od toho Asanina příspěvku prokousala až na konec a fakt obdivuju Tann a gedren, jak to hezky umí napsat. A až přijedu domů do ČR, pokusím se filmík taky sehnat a shlédnout...strašně bych chtěla ten pocit rození zažít ještě jednou, trochu mě mrcí ten první císař, už bych jinak měla "splněno" :wink: (mně ten (druhej) porod totiž fakt hrozně bavil :sweat_smile: )
1. bře 2009 ve 22:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
emamamu Včera ve 20:38- ja se nevykakam na verejnem zachode, tak jak muzu rodit v koji :wink: :grinning:

lenkabu - zasnem ako si rodila v HK(predpokladam ze v HK)- dieta ti nechali rodit aj ked modre ad.. mala som pocit ze teda v hk prirodzene porody ako fakt nemusia

a bezpecnost v porodke? mna rodil taky ***,ze si vravim skoda ze som neporodila cestou do porodky, pac stretnutie s nim je pre mna vrcholovym zazitkom. to plati aj o por as. klamali mi, ze mi maly umiera, len aby si ma mohli odrodit svojim technickym sposobom(podotykam, ze som nechcela ziadne extra veci, osobne som bola 3x pred porodom v porodke sa pozriet, aky pristup k tomu maju, mlada sympaticka dr nas previedla po porodke- sladke recicky, ze dieta ked je ok, nechavaju maminke na bruchu,dotepaju pupocnik, do porodu sa snazia NEZASAHOVAT!! a jednoznacne podporuju prirodz.porod. je mozne rodit inak ako na chrbte? AAANO!!!! som si prisla ako v rozpravke, dokonca porodny plan som vyhodila- naco by ho bolo treba, ked robia vsetko to, o co som ich chcela v nom poziadat,pokial bude vsetko ok), realita? hned po prijme pichnut vodu,okamzite na kozu, nastrih mi urobili proti voli, mega ze taky nema ani kamoska co rodila kliestami. malemu zlomila pa klucnu kost ako silno mi bez varovania skocila na brucho. okamzite po porode ho , no, doslova uniesli niekam do prec.. kedze sme boli romanticki a nevedeli pohlavie dopredu, krvacajuca a v soku som ani nevedela, ci mam teda syna? dceru? ten pocit bol odporny. a ditko bolo pri tom celu dobu pritom uplne v poriadku.. muz bezal vedla za nimi, tak mi aspon zakrical ze teda syna som porodila. primar mu 2x do oc povedal, ze zdravsi sa uz narodit maly nemohol. a tak teda preco klamu, ze mi dieta nechaju, ked je zdrave.ked nenechaju?(keby bol problem, tak je resuscitacia dolezitejsia, nie som debil;)) keby to aspon dopredu povedali, aby som nebola tak prekvapena??
po porode som si vypytala dokumentaciu, uz ju videlo niekolko porodnikov, z toho minimalne jeden odbornik- sudny znalec v obore gynekologia a porodnictvo. jednohlasne sa zhodli, ze ozvy su UPLNE OK!!! rozumiete? iny pristroj, z ktoreho by mohli usudzovat, ze malemu klesaju ozvy, a ze umiera, som na sebe nemala, takze z coho to pan doktor sudil? vyvestil s to z krystalovej gule? proste mi sprosto klamali.
a za to, ze som si chcela vybrat polohu, nechcela som nastrih, proste veci mojho osobneho vyberu a vkusu, do ktorych ich nic nie je, tak za to mam niekolko krat v dokumente ze alternativna matka!! no mne pride ze su alternativni oni, nie?? ak robia diagnozy len tak, ako vietor fuka, ci z coho to ten pako dedukoval, ze mi maly umiera?? moderna medicina sa ma opierat o fakty, pokial viem
no hroza jednym slovom, ludsky aj profesne- u mna porodny tym pri prvom porode nula.
2. bře 2009 v 05:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
a kedze su baby friendly, podporuju samozrejme vehementne rooming in. A to znamena, ze ti do nemoty vysvetluju,ze sa o dieta nepostaras, a ze musi na sesternu. Toto som si uz obhajila a maleho som mala so sebou, ale boli to nechutne dni a uz to nikdy nechcem zazit.

este ma napadlo, zeny co svoje dieta zabiju(potrat), a to ide o uplne zdrave deti, to maju v tejto republike na ruziach ustlane. zeny, ktore chcu rodit, co najbezpecnejsie,vzdelavaju sa, pracuju na sebe- no hrozne nezodpovene kravky?

o porode doma nepisem o takych ako som citala, ze asocialna zena porodila doma zdrave dieta ale potom ho nechala podchladit a zomrelo. ona to dieta nechcela, ani nevedela, s kym ho ma, alkoholicka, ani do poradne nedochadzala. A tento pribeh bol s velkym titulkom- dieta po domacom porode zomrelo
a taketo kretenky rataju do tych 5-6 citovanych umrti po "porode doma", a potom si verejnost mysli, ze fakt porod doma musi rovnat sa nezodpovedne a zbytocne krvave jatka, jojo
2. bře 2009 v 06:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
aniska:jo rodila jsem v HK,ale nechápu trochu tvůj dotaz....jo nechali mně rodit přirozeně...tím myslím bez medikace, prasknout vodu jsem si nechala.Vanda měla špatný ozvy na úplném konci porodu(2x omotaný pupečník).Narodila se modrá kvůli tomu.
Tys narazila fakt na kretény :rolling_eyes:
2. bře 2009 v 08:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ještě k tomu OB...jako takovému. Já si prostě myslím, že je to hodně o tom "zpřítomnění" matky při rození. Že ač je to v podstatě záležitost pudová a instinktivní /viz. Johanky ruka na hlavičce... :dizzy_face: / tak, že je potřeba aby matka všechno prožívala pokud možno vědomě...a pak si myslím, že ten pocit extáze při vytlačování dítěte je srovnatelný s orgasmem..myslím, že fyzicky to asi prostě bolí úplně stejně, ale ten pocit a všechny ty porodní endorfiny udělají své.
Já jsem třeba bolest při porodu vnímala absolutně tvůrčím způsobem,fascinovalo mě, že ta bolest je vlastně jedinou cestou k tomu jak se otevřít, jak dát děťátku možnost vyjít ven...a u druhého porodu i tím, že to bylo tak rychlé byla ta bolest už opravdu taková okrajová záležitost.
Takže podlě mě nadneseně vzato orgasmický porod v mém chápání nemusí být nutně záležitostí fyzickou, spíš to vnímám jako extatickou mystickou zkušenost kdy se člověk dotýká samotné podstaty Univerza :dizzy_face: :slight_smile:
Stejně tedy jako při splození...můj muž o početí našeho Zakyho dodnes mluví jako o absolutní extázy smyslů, prostě bylo to tak intenzivní a "jiné", že jsme oba přesně věděli jako by tam prostě byla přitomna i ta dušička...a proto nás nepřekvapilo, že při počítání data početí jsme došli k tomuhle "aktu"...mazec :dizzy_face:
2. bře 2009 v 08:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Noo holky jen do mě :grinning: Koukám že tady člověk moc říct opačný názor nemůže :frowning2:
Ano mám špatnou zkušenost a proto bych doma nerodila.Jinak abych odpověděla,můj porod probíhal normálně a voda mi praskla sama.
2. bře 2009 v 08:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tann, včera 20.11 moc krásně napsané. :dizzy_face: Bohužel, kdo má zacpaný uši, neuslyší...
2. bře 2009 v 08:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
asanaa...určitě svůj názor vyslovit můžeš, o tom ostatně je každá diskuze. Jenom by to chtělo špetičku vyzrálého nadhledu, to je celé. A moc ti přeuju, aby ten další porod co tě čeká proběhl podle tvých osobních preferencí a představ a byl pro tebe mnohem lepším zážitkem než ten první.
Mám dojem, že proto to v tobě tolik rezonuje. Stálo by možná i za to pokusit se sama v sobě dopídit toho jak velké to v tobě zanechalo "jizvy", myslím ty duševní, aby to případně ten další porod nemělo tendenci zpomalovat a aby sis to mohla opravdu užít. :dizzy_face: :dizzy_face: :slight_smile:
2. bře 2009 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
tannawe děkuji :slight_smile:
Máš naprostou pravdu,na mně to zanechalo obrovské jizvy a strach!!!Nebyla to ničí vinna,prostě se stalo,doktoři mi syna zachránili za to jim jsem neskonale vděčná.Ale ten otřesný zážitek po porodu kdy syna zachraňovali ve mě zůstal dodnes.Bohužel je to blok se kterým se asi neumím vypořádat.Tak kdybys měla nějakou radu byla bych ti vděčná :slight_smile:
2. bře 2009 v 09:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
asanaa je super, že to dokážeš už jenom takhle říct nahlas. Podívej, při prvním porodu mi dítě resuscitovali hned dvakrát, byla totiž vlastně reálně už skoro udušená...takže já tě naprosto chápu a vnímám jak to člověk prožívá, protože jsem si prožila taky svoje.
Ale tahle skutečnost a zkušenost mě naučila vnímat věci víc přirozeně, věřit,že mohu věci ovlivnit. Ostatně je to na dlouhé vyprávění, protože je za tím taky hodně duchovní a duševní práce.
Ale to, že ty sama vnímáš, že máš v sobě tyhle bloky a jizvy je jen a jen dobře, protože jít do druhého porodu se strachem by byla obrovská škoda.
Podívej se na to jako na zkušenost, která skončila pro vás oba pozitivně, ta traumata tam jsou,ale dají se vyléčit.
Takže já bych zkusila pro začátek třeba vrátit se k tomu porodnímu dni, zapsat si co nejvíc si pamatuješ, pocity, vnímat to, prožít to znovu a pak stejnou vzpomínku zkusit "přepsat" tak, aby vypadala tak jak by sis ty přála...

Myslím, že když půjdeš do druhého porodu s tím strachem, že to nebude dobře ani pro tebe ani pro mrňouska, protože budeš "svázaná" a všechno se tím pak má tendenci zpomalovat a stagnovat.
Takže nějaké meditace, programově se na to zaměřit... :dizzy_face: :wink:
2. bře 2009 v 09:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
tanawe děkuju zní to skvěle,ale nevím jak to zvládnu.Já se na porod těším,je to krásný i přez to co jsem prožila.A pořád doufám že tentokrát to bude v pohodě.Ona ta představa krásného porodu je úžasná,to by brala každá ženská,ale ta realita.....
Já při prvním porodu byla dost mladá,bylo mi 21 let a byla jsem vyjukaná jako zajíc.Teď jsem přeci jen starší,zkušenější a chci to prožít celé jinak.jde to v porodnici??Alespoň trochu??
2. bře 2009 v 15:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
asa...myslím, že porodit v porodnici nemusí nutně znamenat nějaké obrovské trauma, pokud se na to budeš dobře připravovat a třeba si předem uděláš nějakou představu, případně i porodní plán jak bys chtěla aby ten tvůj porod tentokrát vypadal. Což mě přivádí k myšlence, že když jsi teď starší a máš už jeden porod za sebou tak třeba víš co bys chtěla udělat jinak a na tom zapracovat.
A v porodnici kde chceš rodit si třeba zjistit jestli by ti vyhovovalo třeba rodit na porodní stoličce nebo na vaku nebo zda jsou i jiné metody přirozeného vedení porodu. A zda bys do toho byla ochotná jít. Prostě to zkusit víc prožít a jít do toho "jinak"..

Já jsem při druhém porodu tak tak doběhla na sál takže i kdybych nějaký plán měla byl by mi opravdu spíš k smíchu :wink:

A neboj se, myslím, že tvoje tělo už ví jaké to je rodit takže tě podrží! :slight_smile:
Důležité je se prostě nebát. Druhý porod bývá většinou opravdu snažší a rychlejší. Jinak ještě ti chci poradit jednu věc, sleduj si zda miminko nějak moc "neškytá", bývá to příznakem omotaného pupečníku. Eli poslední měsíc před porodem škytala opravdu hodně a pupečník omotaný měla dvakrát.
:wink: :wink:
2. bře 2009 v 16:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
tanawe tak teď jsi mě teda dostala,protože matěj měl škytavku před porodem skoro každý den a šňůru měl taky kolem krčku :astonished: Takže děkuju za radu,určitě se na to zaměřím!!!
A kéž bys měla pravdu a druhý porod byl jednodušší,no necháme se překvapit.Každopádně asi začnu meditovat :grinning:
2. bře 2009 v 16:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Asa jdi do meditace, tím nic zkazit nemůžeš, naopak :dizzy_face:
Třeba ve vaně, pár svíček, no taková intim romantika jen ty a mimís a domluvit se s ním, že porod pro vás oba bude nádherný zážitek. Já takhle "mluvila" se Zakym a tedy mohl ten porod být trošku pomalejší, ale budiž :grinning: :slight_smile:
Budu drže palečky, ale máte ještě kus cesty před sebou :wink:
2. bře 2009 v 16:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
tan super nápad díky a vyzkouším :dizzy_face: Jen doufám že čekám rozumné miminko a že poslechne moje rady a přání :grinning:
2. bře 2009 v 16:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
To je zajímavý se škytáním.....Vanda teda neškytala vůbec a ten pupečník tam byla ale asi ne zase nějak pevně protože problém byl až před posledním zatlačením :fearful:
3. bře 2009 v 11:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já si teda škytání nepamatuju, ale Macek ji měl otočenou 2x (problém nebyl žádnej, AS 10), akorát asi proto trvala 2.dp déle...cca 40 min.
3. bře 2009 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moje trvala 9 min tak mně to dost překvapilo když PA řekla o obtočeným pupečníku....ten pupečník je zrádnej,nemusí to nic dělat nebo je to průser...sestřenka měla CŘ ve 32 týdnu akutně bo si malá obtočila pupečník tak že se dusila.
3. bře 2009 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
no tann, takovy veci jako skytani radsi nerikej :slight_smile:, ono i kdyby to fakjt byla pravda, tak to akorat maminky zbytecne vydesi. Z normalne bezproblemove narozenych deti miva asi 30 % jednou omotany pupecnik a 10-15 % dokonce 2x a nicemu to nevadi, proto to doktori ani nerikaji, kdyz to vidi na utz, aby ty maminky nebyly zbytecne vydeseny.

Jinak moje holky obe skytaly hodne a obe mely ten pupecnik volne kolem krcku. Ale Ladenka ho mela uzasne dlouhej, uplne kilometrovej a desne tenkej proti Helci. Mohla jsem ji uplne normalne kojit a vsechno, zatimco se cekalo na placentu, a ten pupecnik tam jeste uplne plandal kolem nas :slight_smile:
3. bře 2009 v 16:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ged...no jejda, to by se asi vůbec nemohlo rodit co? :pensive: Já se koukala do porodní zprávy co mám doma a Elčík měl perinatální hypoxii,takže to naše škytání tedy nebylo jen tak :wink: Zato Zachoušek,to je prostě dřevorubec od početí :grinning:
3. bře 2009 v 16:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
v kurzu nám PA tvrdila, že omotaný pupečník nemůže způsobit udušení, protože je velmi kluzký a extrémně elastický, takže nevím...
3. bře 2009 v 17:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
avo asi myslela v děloze a ne při porodu ne? :confused:
3. bře 2009 v 17:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
ava:může,v děloze i při porodu,znám oba takové případy.PA vás asi chtěla uklidnit.
3. bře 2009 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
moje obě děti škytali v břiše téměř neutále a pupečník nemělo omotané ani jedno :sweat_smile:
3. bře 2009 v 18:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
To by chtělo další diskusi na téma škytání a pupečník :grinning:
3. bře 2009 ve 20:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
ona skutečně tvrdila, že uškrcení na pupečníku je blbost, že to musela být nějaká jiná komplikace...nicméně, to že nás chtěla uklidinit, je určitě taky pravda...
5. bře 2009 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Uškrcení na pupečníku je asi fakt blbost. Ale v okamžiku, kdy se pupečník příliš zatáhne, sníží se v něm průtok krve. A to je ten průšvih, protože v tu chvíli dostane dítě i méně kyslíku.
5. bře 2009 v 11:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gedren, nestíhám teď tolik číst - tys rodila doma??? :slight_smile: Jéé psala jsi někde o svém porodu, moc gratuluji ...muselo to být fajn. Jinak mě škytalo nejstarší dítko a nejmladší - prostřední nee. Prostřední mělo omotaný pupečník - bez komplikací.
Tannawe k tomu orgasmu při porodu - chtěla jsem si třetí porod užít, tak jsem prožívala docela dobře až kontrakce, kdy jsem ulehla do vany s vodou a ulevila si, že neporodím v autě - ty kontrakce se daly opravdu dobře prožít - byly i příjemné, ale zároveň porod zpomalily, když jsem vylezla z vany, kontrakce byly tak silné a bolestivé - že nastal antiorgasmus :grinning: ale po přirozeně prasknuté vodě nastala úleva...
9. bře 2009 v 16:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj :wink: ,mám potřebu popsat porod naší holčičky. Snad byl i trochu "orgasmický", byl překrásný, přestože byl v nemocnici. Jsou to 2 měsíce a pořád na něj vzpomínám jako na nejkrásnější zážitek. Moc fandím domácím porodům, ale patřím mezi ty, které by asi neunesly tlak okolí. Tak k porodu. Pořád jsem si přála, aby to bylo trochu dříve...Poctivě jsem se připravovala (cvičení, masáž hráze, maliník, optimismus, důvěra v sebe sama...)Ani trochu jsem se nebála. Přišlo to v 38.tt úplně nečekaně, bez poslíčku. Praskla voda, a začaly pomalu nastupovat kontrakce. Byla jsem děsně rozrušená (nebo vzrušená :wink: ), volala jsem dule a manželovi do práce, skoro jsem radostí nemohla mluvit. Byly 4 ráno. V klídku jsem si prodýchávala kontrakce, dala sprchu, dobalila kufr...po 7. hodině jsme vyráželi do 40 km vzdálené nemocnice (byla namrzlá silnice, cesta trvala hodinu). Tak úžasný byl pocit při kontrakcích, pořád blíž a blíž k tak očekávanému okamžiku. V nemocnici byla obrovskou oporou dula i manžel. Dula plá empatie, manžel podpora emoční. (myslím, že je super mít u porodu obě složky, mužskou i ženskou) Nepříjemný akorát vstupní monitor a příjem, vůbec jsem nebyla schopná odpovídat...rušilo to od soustředění do jakéhosi vnitřního světa.Na sále nás nechali skoro 3 hodiny a pěkně jsme si to užívali...(jen mě občas vyšetřovali, to taky rušilo :angry: ) Masáže, aromaolejíčky, sprcha, míč...pořád jsem pochodovala, klekala, drtila ruku manželovi i dule a usmívala se (teda mezi kontrakcema).Když byly kontrakce asi po minutě, přestávala jsem vnímat okolí, plné soustředění na sebe samu. Personál stál opodál a vyčkával. A já z kleku stoupala a zase sedala, skoro jsem uklouzla na plodovce...Při kontrakcích jsem houkala jako sova (musela jsem se tomu tam smát...) hů hů hů hů, ven ven... byl to překrásný pocit, bolelo to, ale krásně, přešlapovala jsem u toho jako nadržená kočka, když se mrouská, kroutila pánví...stala jsem se živočichem...Poslední vyšetření probíhalo na porod. křesle, tam se to zastavilo, hezky jsem si tam odpočala (oni doufali, že tam porodím...hehe) Zase jsem slezla, zaklekla u postele a tlačila, byla to teda fuška, necítila jsem totiž žádný tlak hlavičky. To prostupování bylo překrásný...nejprve mi Majušku ukázali, nechali dotepat pupečník, já byla jakoby hysterická, vydávala jsem takový jásavý zvuky a byla prostě celá paf,...Pak mi ji dali na břicho, přisála se.(pak už to tak ideální nebylo, násilný byl porod placenty, vůbec mne nenapadlo, že ji ze mě budou tahat..., malou odnesli, příště dítko nedám...!!!, prý měla pravý uzel na pupečníku, kdyby to zjistili na UZ, byl by to císař) Dva dny jsem byla v eufori, nadupaná hormony, nespala jsem - plná štěstí, ale pak to bylo náročný...ale to už je na daší příběhí. Chci znova!!! jsem jako nemocná tím vzpomínáním na ten pocit. Pro příště akorát - více se připravit na to, co přijde po porodu. Majuška byla maličká - 2 805 gramů, takže bez natržení (ale u takhle malých se to asi ani nestává, že). Kdyby jsme pak nezůstaly v nemocnici, ta euforie by trvala ještě déle...
15. bře 2009 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek