• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porod s heparinem (fraxiparinem). Máte zkušenost?

8. dubna 2014 
A ta hladina homocysteinu se snižuje taky Fraxiparinem?
12. únor 2009 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Omlouvám se, že Vám sem lezu, jen mě zaujal název:

Maova, jestli jsi heterozygot pro MTHFR, tak patříš mezi cca. 40% české populace, takže to fakt není v podstatě žádná diagnoza, dnes je tendence nebrat to ani jako mutaci, ale spíš jako variantu. Je doporučené pouze užívat kys.listovou (nejlíp přežvejkanou, jako je např. ve Femibionu) a nekouřit.
12. únor 2009 ve 20:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
elano, nekouřím :wink: Já vím, všechno tohle už jsem slyšela. Ale mám za sebou dva potraty ve 23 a 20tt, kromě téhle mutace se nepřišlo vůbec na nic, jsem úplně zdravá. Takže je to pokus a já strašně moc doufám, že vyjde, protože znovu už to nechci prožívat. Ale je mi jasný, že se to může stát i tak znovu :frowning2:
12. únor 2009 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hele, říká se: do třetice všeho dobrého, tak teď to bude už v pohodě. oni si Tě pohlídají, aby to dopadlo dobře. A teď umí vypiplat i hodně malá miminka http://www.associatedcontent.com/article/156460/worlds_most_premature_baby_survives.html?cat=5 tak už se taky dočkáš. :wink:
12. únor 2009 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mao, snad už to tedy dopadne dobře...

Oni Tě určitě ohlídají a jestli Ti někdo Fraxáč naordinoval, tak ví, co dělá, resp. ví, že kdyby nepomohl, tak neuškodí. Není to sice obvyklé, podává se to u Leidenské mutace, ne u tohohle...ale jak říkáš, je to pokus, který Tě snad konečně přiblíží o kus dál.
12. únor 2009 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
marti, bohužel dočtveřice, protože první bylo mimoděložní, ale to bylo v tom všem snad to nejmenší.

Děkuju moc holky, na hematologii mi právě řekli to samé, ale já prostě moc doufám :slight_smile: Musím dojít nejlíp aspoň do 30tt :slight_smile:
12. únor 2009 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mě u Apolináře řekli, alespoň 28. tt.

No tak vidíš. Do třetice všeho dobrého i zlého. Tři jsi si vybrala, čtyři už je nová skupina, tentokrát šťastná :dizzy_face:
12. únor 2009 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
marti :dizzy_face: Mě minule doktor ve 20tt řekl, že by bylo dobré ještě aspoň 10 týdnů, ale asi by se taky pokusili zachránit miminko dřív :slight_smile:
12. únor 2009 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahojky maminky, vítám nové členy :wink: , my zatím stále 2v1, ale už fakt nemůžu ani chodit, nevím jestli je malej tak nízko nebo co se děje, ale mám docela bolesti v podbřišku a chodit je pro mě náročný. mobila jsme dneska koupili jenže mi nejde kopčnout tel seznam tak ho už přes hodinu opisuju hrůza. zítra máme kontrolu v 10 tak doufám, že mi řeknou něco hezčího :slight_smile:
12. únor 2009 ve 22:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak hrozinko držím palce, ať už máš Ondráška venku. Třeba to bude Valentýnský dárek vaší lásky (já tedy Valentýna neslavím), ale hezké datum by to bylo. :slight_smile:
13. únor 2009 v 08:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak jsem vás dočetla...
MAOVA, zdravím tě, a moc džím palce, aby vše dopadlo nejlíp jak půjde :dizzy_face:
MARTI, tak ty jsi přes týden sama doma? Taky neslavíme Valentýna, ale včera jsme měli takové výročí...vlastně nevíme, kdy jsme s manželem spolu začali chodit :sweat_smile: ono to tak nějak vyplynulo a vyvíjelo delší čas, ale 12. 2. před deseti lety jsme si dali první krásnou pusu :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: tak jsme vzpomínali...
HROZI, taky na tebe budu myslet, aby jsi slyšela už jen to co potřebuješ a to , tak mamino rychle sbalit a do porodky :wink:
Mějte hezký den...mě je od rána dnes hrozně...ty potíže s trávením, nikdy by mě nenapadlo, že to může být tak bolestivý...
13. únor 2009 v 09:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Petrev, kdyby jen přes týden :cry: Počítala jsem to a Aleš byl od začátku roku doma 11 dní, včetně Nového roku. A nějak si těď nemůže vyskakovat.

A jak se jinak má?

My to s výročím máme taky tak nějak všelijak. Takže to slavíme od prvního polibku. To je tak, když se dají dohromady dobří kamarádi. Když jsme veřejně řekli, že spolu chodíme, tak nám naši spokeční přátelé řekli: NO KONEČNĚ!!! :grinning: :grinning:
13. únor 2009 v 09:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mao,
promiň já přehlédla Tvou otázku. Já mám mimo jiné vysokou hladinu homocysteinu a chodím kvůli tomu do metabolické poradny. Hladinu mi snížili vysokými dávkami kyseliny listové a vitamínem B12. Nějak ho totiž v neumím zpracovat a proto ho potřebuji více než jiní. Denně musím píchat. Fraxin mám protože jsem trombotik a mám mutaci Leiden. To s MTHFR nemá nic společného. Mě ten homocystein našli, protože jsem nemohla otěhotnět. Jsi z Prahy, kam chodíš? Mě moc pomohla paní doktorka Hejtmánková z Gennetu.
13. únor 2009 v 10:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marti, ale to je to nejkrásnější...teda mě to vždycky přišlo takový děsně romantický a plný emocí než to jakoby propuklo. A taky počítáme od první pusy :dizzy_face: bylo to na mým maturitním plese. Měl chudák teplotu a já taky, ale byli jsme oba moc šťastný...
Téda, 11 doma? A to už je půlka února...jsi doma sama? Nebo máš nějaký návštěvy, rodiče, kamarády?? Heleď ty na mě působíš, tak moc psychicky silná, opravdu. Já jsem taková bábovka...tak moc se snažím svoje problémy a psych. nemoc zvládnout, ale asi se mi to moc nedaří...bezva, že jsi tu. Ne že bych tě chtěla vycucat a připravit o tvoji sílu, jen mě povzbuzuje, jak "válčíš" a ostatní taky...
13. únor 2009 v 10:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petrev, mě a vycucnout? Tak to se Ti asi nepovede. Jsem potrhlá od přírody a život beru tak jak běží. Ale mám to zděděné. Moje mamča v 56. letech nasadí kolečkové brusle, batoh na záda a jede do práce. Cestou domů vyzvedne kočár s vnoučetem (1rok) a 2 vnoučata (8 let) a jdou na hřiště. minule se za nás můj Aleš styděl. Byli jsme mezi svátky v Ikee. Umíš si představit colik tam bylo lidí. Možná to tam znáš, ale před dětskými věcmi je taková malá klouzačka. Já dostala nápad, že se sklouznu (31.let) a tak jsem ho uskutečnila a mámě to přišlo dobrý, tak to udělala taky. Aleš se k nám pak neznal :slight_smile:

A vtah? Romantické? Ale z nějaké jihoamerické telenovely. Já se totiž mezi tím vdala za někoho jiného. Prostě nám trvalo, než nám to došlo.

Doma jsem většinou sama. Moje rodina je 30km, ale jezdí sem alespoň 1x týdně, hlavně brácha se švagrovou, aby mi dovezli nákup, vytřeli, vyžehlila. Tedy vše co nemůžu a nezvládám.
13. únor 2009 v 10:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petrev, víš mě naši vychovávali tak, že (omlouvám se za ta slova, ale jiná výstižná nejsou): "Když se posereš před každým malým problémem, co chceš dělat až přijde opravdu velký problém?"
Ptala jsem se mámy, jak to zvládala, když jsem byla rok na onkologii (byly mi 3 roky). Tenkrát denní návštěvy apod. nepřipadalo v úvahu. Odpověděla mi, že co mohla dělat. Měla doma roční dvojčata a musela být s nimi. A to já jsem z dvojčat a sestra zemřela při porodu. Na psychiku mámy toho muselo být moc a moc, ale neposrala se a život běžel dál a dál. A dnes je vše ok :slight_smile:
13. únor 2009 v 10:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
No a to je právě to...třba ty máš takové probémy a zvládáš...a já mám sice jiné, to je jedno, ale neumím si poručit, nejde mi odstranit nebo nějak překonat ty úzkosti, který protě přichází...Dr. říká, že je to hodně o biologii, jakože prostě prokazatelně chybí serotonin či což a ten si prostě nevyprodukuju ani kdybych se na hlavu stavěla...ale já bych to chtěla zvládnout, jako myslím "vyléčit" se z psych. nemoci a potíží s tím spojenými...no nic asi to sem nepatří, rozebírám jiné věci než "heparin", tak toho raděj nechám.
Stejně takové lidi jako jste vy obdivuju,upřímně. Možná je to o povaze, nějakých dispozicích, vlohách...přesto na sobě moc chci pracovat a tohle postupně zdolat...
13. únor 2009 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ale Petrev, sem patří všechno. je to pokec lidí, kteří si spolu chtějí povídat. A o čem si povídají, to je přeci jedno. Ale chceš-li, pošli zprávu do IP a můžeme pokračovat tam.

Víš jak já bojuji s depkou? Taky jí někdy mívám. Prostě si udělám radost. Třeba i blbostí, ale radost, něco si koupím, něco někomu koupím, někam si zajdu. A poslouchám své bláznivé nápady.

Ještě jedna historka pro pobavení, ať se zasměješ, jak může být někdo praštěný. :wink: Pracuji na docela významné pozici, stýkám se s vysoce postavenými lidmi (tedy ne politiky) z různých firem (předsedové představenstva apod.). Takže se očekává vystupování, kostýmek, uhlazené chování, profesionalita. Měli jsme ve firmě docela krizi, potřebovali jsme získat velký obchod, který se rýsoval, abychom nemuseli zavřít jeden náš závod. Byl to opravdu stres, všichni na nervy a já přišla na tuto důležitou schůzku, kde se rozhodovalo o smlouvě v dobře padnoucím kostýmku na míru, lodičkách na vysokém podpadku, dokonale namalovaná se všemi podklady v ruce, ale s vlasy obarvenými na jasně modrou. Ten šok pro všechny! Ale pomohlo to uvolnit atmostféru a obchod byl náš. :grinning: :grinning: :grinning: Bylo to sice vabang, co kdyby si řekli, že jsem blázen, ale mě to pomohlo a byla jsem v klidu.
13. únor 2009 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
Marti, děkuju moc za odpověď :slight_smile:
13. únor 2009 v 10:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ty jsi teda fík :grinning: Kolikrát se vědomě taky snažím udělat radost, třeba včera jsem napsala , troufám si říct, hezké přáníčko P. k výročí a tak nějak mu z toho sestavila koláš...kus byl psaný a místo slova nějaká mňamka, třeba aspikový čtyřlístek ve smyslu slova "štěstí", pak marcipánový brouček místo slova "náš brouček"... přesto mám v duši pořád takový nějaký stín, který nejde překonat a moje bolesti ho jen zvětšují...ale nebudu fňukat, nechi fňukat a nehodnám to dělat. Jen jsem chtěla nějak vysvětlit, že boj s psychikou je dost složitý...kdyby šlo něco vyříznout, odstranit, přehlídnout, zavřít do "šuplíku", ale nejde to...budu co nejdřív směřovat zase na terapii, myslím, že fakt pomáhají a mají výsledky...všechno bylo při pohledu zpět mnohem mnohe horší, takže cesta ven aspoň částečně jistě je...asi jsem fakt děsně negativní...dneska vyžehlím plíny a bud nasávat miminkovskou náladu :slight_smile:
13. únor 2009 v 11:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mao, ještě jednou promiň, já to včera přehlédla. To víš, blbnu :wink:
13. únor 2009 v 11:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to já vím, že psychika je průšvih. Rakovina se dá vyříznout, kratší nohu přehlédneš, ale hlavě neutečeš. Ale cesta do pekel je, když se tomu podáš. Takže nepodávat se!!
Mám bratrance - psychiatra. Když jsem byla v Německu na vysoké, tak jsme spolu bydleli v jednom bytě. Zažili jsme spolu strašlivě moc srandy a taky moc problémů. On je gay. Bohužel to v té době tolik netolerovali a na lékařské fakultě už vůbec ne. Ale my jsme našli dobrou cestu z toho všeho ven. Skoro celou dobu studií jsme žili ve třech. Oni dva medici a já ekonom. Navenek samozřejmě byl Daniel můj přítel a Patrick můj bratranec, který je tak tolerantní, že mu nevadí, že žije v jednom bytě se svým spolužákem :grinning: Byla to sranda. Holky mi záviděli toho hezkého kluka (mimochodem oba jsou fakt moc hezcí) a my jsme umírali smíchy.

Vidíš, já včera taky projížděla výbavičku. Jestli se vám narodíl holčička, tak Ti pošlu pár šatiček. Nám to změnili na kluka a tak teď přebývají. Tatínek v té euforii nakoupil značkové šatičky, ale teď už kupuje jeansy :slight_smile: a kouká na elektrickou motorku :grinning:
13. únor 2009 v 11:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak tak, nejhorší je, když s eněkdo ponoří do jakékoli nemoci...chce to bojovat a jít pořád kupředu...takže i když padám občas na hubu, snažím se postavit na nohy a jít směrem k životu...
To je dobrý...taťka nakupoval šatičky :grinning: , tak to my se budem hlásit :grinning: uvidíme, kdo na nás vykoukne.
Zatím se měj a ať ti to utíká!!!! Co asi Hrozi?? Jo a dík za řádky :wink:
13. únor 2009 v 11:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hrozi měla od 10 hod poradnu. Přála bych jí, aby to už měla za sebou. Tolik se těším. Tedy jako my všechny, ale to čekání ... Toho se taky docela děsím, ale tím, že to za mimíska rozhodnou doktoři tak to snad nebudou takové nervy.

Petrev a už máš nachystanou všechnu výbavičku? A jak to plánuješ s plenkami. Jdeš žehlit jen ty "pomocné" nebo chceš látkovat?
13. únor 2009 v 11:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Matri, tak nějak už máme pohromadě asi vše podstatné, tedy čekáme na kočárek a postýlku...žehlit potřebuju ty obyč bílé pleny...chtěla bych drobet "látkovat", ale kombinovat to s jednorázovkama...asi nebudu 100% látkovat, ale přijde mi to moc příjemný zejm v létě. Když budeš chtít jukni do albíka, mám tam pár plíneček, které se tedy nežehlí...ale v koši mám ty poděděné obyč :unamused:
Tož půjdu na chvíli ven...není tu zas ani drobek :slight_smile: tak zatím
13. únor 2009 v 11:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Právě, že jsem je tam objevila a tak jsem se ptala. Já se chystám taky částečně látkovat. Tedy alespoň přes léto a přes den. Přeci jen mi to příjde pro mimi příjemnější než papírovky. Ať chceme nebo nechceme, pořád je tam dost fólie a v létě. Beru to podle sebe. Určitou dobu jsem nesměla používat tampóny a vím jak mi byla v létě vložka nepříjemná. A to byla jen vložka, plena je o hodně větší.

Já koukala po Popolinech. Tyto nové pleny se mi líbí, že mají jednoduchou údržbu, nemusí se žehlit atd. Jen se bojím sušení. Bydlíme v bytě a vše zatím cpu do sušičky a tyto se nesmí.
13. únor 2009 v 11:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahojky berušky, teda vy jste to tu rozjely nějak nestíhám dočítat :slight_smile: , já se ted vrátila z kontroly z nemocnice, monitor byl asi ok, k tomu se mi nijak nevyjadřovali, ale jelikož termín byl 9.2 tak jsem musela i na vnitřní vyšetření, už si na něj zvykám, ale mám takový bolesti podbřišku, že vylézt na tu kozu bylo pro mě peklo, jsem i dr říkala, že mám takové bolesti, řekl mi na to, že to je sice pěklný, ale nijak to nesouvisí s porodem bo nejsem vůbec otevřená, týden po termínu :frowning2: , takže k vůli heparinu nebudou nic riskovat v pondělí mám přijít na kontrolu a jestli se nic nezmění tak mi porod vyvolaj. nevím teda přesně jeslti mě v pondělí pošlou dom a domluvíme se, kdy přijdu, nebo jestli to provedou hned v pondělí, to bohužel nevím a jsem takové trdlo, že jsem se nezeptala :frowning2: , ale dobrá zpráva je, že příští víkend už budem mít ondráška určo doma a snad porod bude začátkem týdne :sweat_smile:

já se snad aj dočkám

jo a k seznámení s mužem, my spolu chodili už v 15ti, po 3 měsících jsme se rozešli, ale v únoru se dali zas dohromady a ted v únoru to bylo 8 let co jsme spolu, už toto výročí neslavíme jen si na něj vzpomeneme a dáme pusu, už slavíme datum svatby, a to bude v červenci teprv rok
13. únor 2009 v 11:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
No vidíš Hrozinko, už se dočkáš. Třeba už v pondělí večer budeš mít Ondráška v náručí. Jéééé, já chci taky. Ale hned se musím opravit. Teď ještě nééé, je brzo, ale chci, aby byl červen :slight_smile:
13. únor 2009 v 11:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jinak my máme ta výroční tak hezky nahňácaná co jednoho měsíce, že jsem i ráda, že se mimísek narodí v červnu. To už by bylo moc slavení naráz. 30.11. mám narozky já, 23.12. má narozky Aleš, 26.12. první rande... Svatbu jsme ještě nezvládli. Mysleli jsme si, že než se mimísek narodí, ale nějak to nestíháme. Takže zatím máme papíry na uznání otcovství a uvidíme. Třeba jen zajdeme na úřad, řekneme ano a půjdeme domů :grinning: :grinning: Ne, to Alešovi udělat nemůžu. Pro něj to bude svatba první, já už si to jednou zkusila.
13. únor 2009 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
my toho měli taky v jednom měsíci hodně, 2.2. jsme slavili výročí, 10.2. moje narozky a pak hned 14.2. valentýn, do toho když to vemu zpětně tatka má narozky v lednu mamča se ségrou zase hned v březnu, prosinec vánoce a silvestr, takže my vlastně od prosince do půli března jen slavíme :grinning:
13. únor 2009 ve 12:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek