• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porod s heparinem (fraxiparinem). Máte zkušenost?

8. dubna 2014 
Tak to je dobrý paradox. Ty by jsi raději rodila císařem a já bych raději rodila přirozeně. Nástřih, šití, klystýr. To vše musí být pohoda. Já se docela bojím toho pooperačního stavu. Mám za sebou několik revizí břišního svalstva, vím jaké to bylo po všití síťky. Mám strach, že si toho malého tvorečka ani pořádně neužiji. První 2 dny určitě ne. Ty to budeš mít jednodušší. Sice trocha bolesti a nepohodlí, ale do hodiny máš mimíska u sebe a já? Tobě ho u Tebe nechají, mě určitě ne. Tak co je lepší? Já myslím, že přirozený porod. A pro po, umíš si vůbec představit, k čemu všemu potřebuje břišní svalstvo? Jakýkoliv pohyb, kýchnutí, smrkání...

Jinak narození synovce byla taky historka k zasmání. Naše babina je 1.1.1937. Když přišla švagrová s tím, že čekají druhé mimi a termín mají 28.12. tak ona prohlásila, že ví, že dostane pravnouče k narozeninám. Když vedl brácha švagrovou 24.12. do porodnice, tak byla naprosto v klidu, že to ještě nebude. Vrátili jí s tím, že jso to poslíčci. 1.1. jsme jí přáli k narozeninám a ona se ptala co a jak. Prý si otevřeli s dědkem flašku a slaví to pravnouče. Znovu volala ve 13 hod. zase nic. Tak otevřeli další víno, s tím, že ví, že to dnes bude. V 19 hod. znovu a další lahev. Ve 21 hod volal brácha, že jedou, že si jí nechali v porodnici, ale že to paní doktorka vidí na zítřek. Ve 22.30 hod byl Ondrášek na světě. Když to volal brácha babině, tak mu jen suše řekla, že to ví, že mu to přeci říkala a že od 22.30 hod pijou sekt. Takže naše babina si ho fakt vymodlila :grinning:
10. únor 2009 v 16:32  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky,
HROZI, k narozkám přeju co nejvíc zdraví (sama vím, jaké to je, když chybí...) a v tuhle chvíli především přiměřeně rychlý a pohodový porod. Hodně štěstí a dobrých lidí kolem tebe. Hrozi pamatuju si, jak jsi psala, že tě tak nějak dole tahá jakoby za špagáty :sweat_smile: nevzpomeneš si náhodou, kdy asi ti to začalo? A co ti k tomu Dr. řekl? Dík
MARTI, víš, ono je to těžký...nechci tím říct, že Hrozi nemá problémy nebo nějaké potíže, ale lidi se myslím, neumí představit cokoli "víc" než mají. Nebo možná umí si představit, ale nikdy to nepochopí...tím se v žádnémpřípadě nechci nikoho dotknoout...taky mám jisté problémy, které nehci zveřejňovat a až mě někdy lidi udivují, z jakých prkotin si jsou schopný dělat "nesmírné" starosti...asi nejsem typ, který si často stěžuje nebo vytahuje svoje problémy, ale jedna známá přemýlá i to, že ji píchl komár...(to přeháním, ale v tomhle smyslu...)
Taky musím přiznat, že si tvoji situaci neumím představit a i já jsem se musela zamyslet nad tím, že si kolikrát myslím, že už prostě nevydržím a když čtu zdravotní problémy jiných, musím uznat, že ty moje se asi ještě jakž takž zvládnout dají. Já bych ti fakt a upřímně přála, aby to CHLAPEČEK :grinning: u tebe zvládl!!! Aby tvoje bříško dělalo jen a jen dobrotu a i porodní a poporodní nepříjemnosti byli co nejsnesitelnější. Jsem ráda, že sem zajdeš, moc držím palce :wink:
11. únor 2009 v 08:18  • Odpověz  • To se mi líbí
Hrozi, doufám, že jsi to včera hezky oslavila.

Petrev, díky za podporu. Taky nejsem typ člověka, co brečí nad komárem. Tady ty problémy, tedy část, mohu napsat, protože to nemyslím, jako moje bolístky, které je potřeba pofoukat, ale jako podporu druhým, že se všechno zvládnout dá.
To, že bude mimi vysoce rizikové se vědělo hned, doktoři nechtěli povolit, ale já tak dlouho chodila, ptala se, až povolili. Nejsem nezodpovědná, abych to udělala přes jejich zákaz, ale jsem paličatá. Tedy otázka: A co mám udělat, aby to šlo? byla má nejčastější. Když už povolili, tak se nevědělo, jestli vlastně vůbec plodná jsem. IVF by mi nikdo neudělal, protože je to další zásah. A ono se po 2 letech povedlo. Ještě minulý týden jsem nevěděla, zda to dopadne dobře, ale když minulý týden řekl pan profesor, že se můžu začít radovat - poprvé! tak mu věřím a cítím, že to dopadne dobře. Nic nepodcenit, ale taky nepřecenit. Protože, když se nepovede teď příště ano a když ani potom né? Adopce! Dítě chci! Chladné? Pragmatické! Přeci tu nebudu jako uzlíček nervů, stejně to moc ovlivnit nemůžu.
11. únor 2009 v 08:31  • Odpověz  • To se mi líbí
Jinak sem došla, ta včerejší Brněnská chumeenice. V 7 hod to bylo ještě v pohodě a teď už je bílo a dost je nalepeného na fasádě. Doufám, že to brzy zmizí. Nemám ráda zimu! Brrr :wink:
11. únor 2009 v 08:35  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj MARTI, fakt to chápu...taky jse se ptala, co bych mohla se sebou udělat, abych miminko mít mohla, aby těhotenství bylo jakž takž "snesitelný" skrt moje problémy...a paličatost? Jo, tak to mi je taky vlastní :sweat_smile: čtyřikrát jsem přerušila školu ze zdravotních důvodů a vždy se vrátila, že ji dodělám....ale sklamala jsem a závěrečné zkoušky prostě nemám...chyběl mi poslední semestr a teď už ten obor není, takže i konec nadějí :pensive: ale to jsem se nějak rozesmutnila. No nedá se svítit...
Taky jsme uvažovali o adopci :wink: možná na ni někdy přijde řada, ale teď máme před sebou vhlídku vlastního děťátka, tak budem myslet na něj, viď. Tož se držte oba dva...
11. únor 2009 v 09:19  • Odpověz  • To se mi líbí
A všimla jsi si, že my ženský jsme vůbec dost paličaté? Já si odmítám ze svého stavu dělat hlavu. No co, když to má nějak dopadnout, tak to tak stejně dopadne. A když ne dobře, tak špatně určitě :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: Na světě je tolik jiných problémů, že si je sami přidělávat je snad hřích (a to nejsem věřící).

Koukám, že s tou školou jsme na tom podobně. Já taky nedodělala (tedy tu druhou VŠ). Studovala jsem v Německu a tam musíš mít před zkouškami praxi - pak teprve diplomku a titul Dipl.Ing. Jenže já z Německa, před praxí zdrhla, zpátky do Čech. Českou praxi mi neuznali a obor mi zrušili. Takže v Čechách bych měla alespoň titul Ing, ale mám houbeles. Jsem pořád jen Mgr. (z první školy) a dost často se mě ptají, zda jsem lékárnice. A já přitom studovala právo... :grinning:

Jinak taky blahopřeji k zdravemu miminku!!!
11. únor 2009 v 10:11  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak jsem sem ještě zaskočila, ale mířím ven. Projít se nebo tady zblbnu...
Tak to musím vzdát poklonu, fakt, já takhle život brát moc neumím. Sice jsem paličatá,ale moje potíže jsou spojené s psychickými problémy, takže jsem dost pesimista, úzkostný...ale vzdát se nechci...jen co to půjde zase začnu jezdit na terapie, zbalim mrňouse a pojedem spolu. No, už abychom měli broučky v náručí a mohly říct, máme zdravá a spokojená miminka :dizzy_face: Marti, jé to jmého se mi tk líbí, jmenuje se tak i moje sestra :wink: až se shodnete na jméni por mimi napiš, jo? My to ještě nemáme dovymyšlený...ale včera jsem se byla zaregistrovat u dět. lékaře, konečně. Mějte všichnihezký den...a skoromaminy napište, jak je? Jestli si to mimča už nerozmysleli...
11. únor 2009 v 10:21  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
petrava ahojky, začalo to docela brzo tak 22-24tt ptala jsem se na to doktora a on říkal, že přesně neví co by to mohlo být, ale že určitě to není nic vážného, že to může být způsobeno i miminkem, že je dole a zatáhne za nějaké nervy nebo tak, do ted to nepřestalo, už to není tak často, ale když to zabolí tak fakt pořádně, dřív mi to dělalo jen když jsem chodila, ale ted už je to i když sedím. ikdyž musím říct, že za poslední 3 dny mě vůbec nic nebolí, žádné bolesti v břiše, ani záda vůbec nic, jen malej se hemží.
11. únor 2009 v 11:23  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
souhlasím s petkou, neříkám, že bych chtěla rodit císařem to asi ne, já se lékařů docela bojím, měla jsem už mnohokrát podezření na slepáka, ale jsem taky posera, že jsem prostě pod nůž nedokázala jít, nedokážu si nechat ani zašít hlavu, když ji mam rozfákanou, natož císař, nene to bych nedala.
taky si někdy říkám, že mě potkalo všechno to špatný, a že horší už to být nemůže, ale může, vždycky je na světě někdo kdo je na tom hůř než my, nijak tvé zdravotní problémy nepodcenuji, spíše naopak, je obdivuhodné jak to zvládáš, určo to nemáš jednoduché, určo ne tak jako já, otěhotněla jsem na podruhé, krom prvních 4. měsíců kdy mi bylo zle jsem za celé těhu neměla žádné problémy, ani jsem moc nepřibrala, a vážím si toho, že na to kolik mi je jsem to nějak zvládla
musíme se držet, já už tak ani ne, já už to mám doufám za pár, ale hlavně ty se musíš držet, třeba ted když už malému nebudeš říkat eliška, ale ondrášek tak už nebude chtít tak ven a zase se to zlepší :wink:
11. únor 2009 v 11:30  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak ty jsi Hrozinko pořád 2v1 ? Trošku jsem si myslela, že Ondrášek udělá naschvál a dostaneš ho k narozeninám :grinning:

holly, já fakt nekňučím nad mými problémy. Vím o lidech, které je mají ještě mnohokrát horší. Jde jen o to věřit, že to dopadne dobře a fakt to tak dopadne. Psychika prý dělá polovunu úspěchu a já tomu věřím.

To víš, že se strašlivě těším, až budu mít mimíska v náručí a udělám naprosto všechno, aby byl v naprosté pohodě. Už jsem rozdýchala ten šok z jiného pohlaví a teď jsem docela ráda, že je to kluk. I když po mě zdědí jen polovinu genu, tak zdědí i polovinu Leidenské mutace atd. (Aleš naštěstí nemá žádnou mutaci genu krve :slight_smile: ) Takže nebude muset řešit problém santikoncepcí či porodem. Tak to je taky super zpráva. Co myslíte? Vždy najít pozitiva!! :grinning: :grinning: :grinning:
11. únor 2009 ve 12:26  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky holky moje :wink: Hrozi ty jsi jeste v celku kocko? :o) ten si ale dava na cas ty jo smudlik jeden :wink: ja uz chtela gratulovat a jeste nic :o)
11. únor 2009 ve 12:31  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
bohužel jsme stále v celku, nemáte nějaký recept krom sexu jak mu pomoct ven :confounded: , sex ve 3 prý u nás doma nepřipadá v úvahu, takže musím nají jinou metodu jak mu pomoct

všimla jsem si, že nám zase chybí lenis, ta má termín zítra, tak že by její mimísek už si dal na čas? :dizzy_face:

tý jo holky, vy děláte vše pro to, aby ještě mimísci zůstali u vás a já bych už tak chtěla at jde ven..
11. únor 2009 ve 12:45  • Odpověz  • To se mi líbí
Však už se dočkáš. I když to čekáni, že to může být každou minutou musí být šílené. Kdyby alespoň člověk tušil :dizzy_face: Ale čekat do nekonečna nemůžeš. A ják Ti určili termín podle UTZ a podle pohybů?
11. únor 2009 ve 14:06  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
podle měsíčků mi to vycházelo na 12.2. potom podle utz to dr změnil na 9.2. taxi říkám, že snad by mohl ještě zítra, ted jsem uklidila celej byt, po kolenou jsem vytírala, tak ho snad nějak vylákám, mě nevadí to, že si ho ještě nemůžu pochovat, ale jak píšeš, že člověk prostě neví,kdy to přijde. neví dne ani hodiny, štve mě, že i kontroly jsou tak daleko od sebe, jednou za týden :angry: , kdyby mi dal ko třeba na dnešek tak zase vím na čem sem, že. je to šílený :cry:
11. únor 2009 ve 14:13  • Odpověz  • To se mi líbí
Jestli to máš podle menses 12.2. a jsi prvorodička, tak můžeš přenášet zhruba 5 dní. Tedy do 17.2. by to mělo býti. Tedy alespoň to říkají chytré knihy :slight_smile:
11. únor 2009 ve 14:21  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
a pak to musí vyvolat?
11. únor 2009 ve 14:41  • Odpověz  • To se mi líbí
Asi ano. Tady jen píšou, že u prvorodiček je možné jako termín porodu počítat nejpozdější datum plánovaného termínu porodu vypočítaný dle menses, UTZ nebo pohybů + 5 dnů. Následně se jedná o přenášení. Jak dlouho je ale možné přenášet tady nepíšou.
11. únor 2009 v 15:05  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
tak dneska nic,uvidíme co zítra.. a v pátek už máme kontrolu taxe snad dovíme něco nového :unamused:
11. únor 2009 ve 22:46  • Odpověz  • To se mi líbí
Tedy Hrozinko, je mi Tě na jednu stranu líto a na druhou Ti závidím. To čekání musí být šílené, ale zase už se to krátí a víš, že je mimísek v pořádku.

Mě včera skolila nějaká viróza. Klouby mě nebolí, tak snad to není ta chřipka. A mimísek objevil novou polohu. Teď mě nekope do močáku, ale pro změnu do páteře. Našel nějaké nervové spojení napojené až na ledviny. Takže to bylo, jako by čutal do ledvin. No zážitek, ale alespoň vím, že je v pořádku :slight_smile:

Leni asi je v porodnici, protože se tady fakt dlouho neukázala. A pak, že se holky courají a parádí :grinning:
12. únor 2009 v 08:33  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
ahojky marti, tak pořád jsem se nerozpadla :frowning2: , jojo na jednu stranu si užívám, že je ještě uvnitř, máme klid, můžu uklízet, vařit a hlavně spát dlouho a nikomu to nevadí, ale na druhou stranu už je to takový že člověk na to myslí každým dnem.. je možný, že je to i tím, že nejsem nijak zaměstnaná. ráno vztanu jdu koukat na net, u toho mám puštěnou telku, hraju hry a čekám na muže, ten přijde kolem 5té, pak jsme teprv spolu takže celej den nic nedělám tak mě to asi hodně deptá, že na to mám čas myslet, a taky každý ráno mě budí mobil bo nám každý den píšou všichni známí tak co už, nebo furt ne? takže radost

s tou polohou, tu ondřej našel taky, dostala jsem od něj 2 rány do ledvin až jsem fakt brečela, ale poškádlila jsem ho, aby věděl že to ne teda a od tý doby mě tam už nekopl, má ted zajímavější, strká mi nohy do žeber nebo se strašně rád nacpe celým tělem jen do leva nahoru, tkaže se mi celé břicho posune nahoru pod prso, vypadám sice jak idiot, ale malému se to líbí :sweat_smile: , tak ho pak vždycky lechtam a on sleze dolů

tý jo leni to má už asi fakt zasebou, ta se holka má snad budeme mít brzo fotečky :dizzy_face:
12. únor 2009 v 11:48  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak to já jsem na tom podobně. Ale zase Ti mám co závidět. Já se aky celý den nudím doma, ale emůžu nic dělat a tak ležím a ležím. V telce nic není, počítač už taky moc nebaví, ještě tak knihy. Tobě přide manžel večer domů, ale mě se Aleš vrátí až v sobotu večer a v pondělí zase odjíždí na týden.

Tak to mu musím taky nějak domluvit, protože je to šílená bolest. S tím lechtáním je to dobrý tip. Tedy doufám, že je lechtivý po tatínkovi (ten je strašně), protože já lechtivá nejsem vůbec :slight_smile:
12. únor 2009 v 11:55  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
no kdybych měla být celej týden sama doma tak mě asi klepne pepka. :confounded: to bych teda vůbec nedala. den nějak zvládnu a večír si mám s kým pokecat, mě už taky net nějak neba, vždycky jen mrknu sem, pročtu zprávy, maily a bulvár a pak už nevím co dělat, my naštěstí máme kabelovku tak koukám a přepínám programy, já mám štěstí, že můžu chodit, odpo jdem s mužem do města, jdu si k narozkám koupit mobil, omrknout nějaký botky a paxi skáknem na véču, tak možná jaxe projdu taxe malej vzbudí a bude chtít ven :dizzy_face:

my jsme lechtiví oba, takže malej asi bude taky, co vím tak nesnáší když ho lechtám na nohách, bo vždycky když je cpe do žebra tak ho lechtám a to je ta noha rychle pryč :grinning: , mě zničí až bude venku, se mi bude mstít :stuck_out_tongue_closed_eyes:
12. únor 2009 ve 13:18  • Odpověz  • To se mi líbí
Ono si zvykne, když je pořád pryč. Když jsem pracovala, tak jsem taky byla často pryč a to i třeba 3 měsíce. Proto je mi to doma šíleně dlouhé.
My máme taky kabel i satelit, ale stejně. Ono se to zají. Nebyla jsem zvyklá být doma a teď fakt nevím co bych. Tedy možnosti by byy - uklízet, žehlit, procházky, ale to nesmím. Musím ležet což je šílenost.

Já se docela těším, až bude mimísek lechtat tátu. A on je lechtivý tak krásně. Stačí mu fouknout zezadu na krk a hned dělá želvu, co schovává hlavu do krunýře :grinning:
12. únor 2009 ve 13:40  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
tak to mě na krk se vůbec nesmí sahat, to se skrčím a nepovolím, a od kotníku dolů taky ne, když jsem si vyvrtla kotník tak jsem nevěděla jestli se mám smát nebo brečet, když mi to vyšetřovali, já se těším, že jdu odpo aspon do toho města, že vypadnu z bytu, tady je dneska strašně krásně, svítí tu sluníčko, teda nevím jak je venku, ale sluníčko je nádherný a nebe skoro bez mráčků, akorát na procházku s kočárkem :grinning:
12. únor 2009 ve 13:58  • Odpověz  • To se mi líbí
Tady asi před 2 hodinami sluníčko zalezlo, ale vypadá to tam docela příjemně. Těším se na neděli. Pojedeme na 2 hodiny do MB, švagrová má 30.narozeniny.

Připoměla jsi mi Aleše, když měl zlomená žebra, tak si stěžoval, že ho doktor lechtal
12. únor 2009 ve 14:16  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky, jdu vás pozdravit, dostaly jsme odkaz od Marti :slight_smile:
Já s Fraxiparinem teprve začínám, mám za sebou dneska první injekci u doktora a zítra to snad zvládnu sama :slight_smile:

Jinak koukám, že už jste tady všechny hodně daleko, tak doufám, že i já tentokrát dojdu co nejdál a miminku se u mě bude líbit dlouho :slight_smile:
12. únor 2009 v 19:29  • Odpověz  • To se mi líbí
Mao určitě ano, pokud jsi pod kontrolou, tak ucpání pupečníku nehrozí.

Hrozi, tak máš mobil, nebo jsi rozhýbala Ondráška? Náš mimísek si nenechal domluvit a pořád mě kope do ledvin. Zkoušela jsem ho schodit (kočičí hřbet), nahřát ve vaně a pořád se nechce hnout. Tedy kope, ale pořád do stejného místa. Au, au, au, je to paličák :wink:
12. únor 2009 v 19:35  • Odpověz  • To se mi líbí
marti, já ani nevím, jestli u mě docházelo k ucpání pupečníku, jenom se mi vždycky spustil předčasný porod. Mám jenom tromb. mutaci MTHFR, ale doufám, že je to tím a všechno tohle tentokrát pomůže :slight_smile:
12. únor 2009 v 19:39  • Odpověz  • To se mi líbí
MTHFR snad ani nezpůsobuje trombózu jako takovou, ale spíš zvyšuje hladinu homocysteinů. Pokud to nebylo "okořeněno" hormonální antikoncepcí - tak by jsi neměla mít problém se srážlivostí jako takovou. Spíš vysokou hladinu homocysteinu. A co Ti řekli doktoři? Km chodíš na hematologii? Zkoumali Ti lipidy?
12. únor 2009 v 19:48  • Odpověz  • To se mi líbí
Marti, antikoncepci jsem brala asi pět let, ale teď už přes dva roky ne. Hladina homocysteinu nevím a lipidy mi neříkají vůbec nic :frowning2: Na hematologii mi řekli, že tohle nemá s potratama nic společného, že to ani není trombofilní stav, dali mi zprávu pro gynekologa a dál tam chodit nemám.
12. únor 2009 ve 20:06  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek