• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Nejsem z těhotenství šťastná

29. dubna 2011 
testy mě stále potvrzují, že jsem těhotná, ale vubec nejsem z toho vesela. Spís na me dolehaji chmury.....zle snasim odbery krve a jina vysetreni a dal se neodvaziji aji pomyslet. Jinak vek na to mam...30cet. Hjo, mela bych byt stastna a prd.
ani nechci pomyslet, ze jsem tehotna, nedovedu si predstavit navic jak to casem oznamuji..rodine, v praci....
mozna doma to potesi,ale me spis se chce bečet :frowning2:
26. dub 2011 v 18:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
A to bylo chtěné miminko? My jsme moc chtěli, ale divný pocit jsem pak měla taky (ne, že ho nechci, ale že je to divný). Pokud jsi ho chtěla, tak podle mě to přejde, to budou hormony :wink:
26. dub 2011 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka co na to tatínek miminka? Už to ví? Hormony dělaní své. Chce to s někým probrat a neupadat do deprese, to ti nepomůže a tomu prckovi už vůbec ne. :wink:
26. dub 2011 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@janashka ....taky jsem se tak cítila....děsila jsem se toho, kdy se to někdo dozví, jak to řeknu rodičů,kteří budou nadšení, že všichni v mém okolí budou nadšení - i manžel....a jen já nic .....dost dlouo jsem se s tím srovnávala, nikdo to vlastně - kromě manžela - nevěděl až skoro do 4tého měsíce. Hrozně sem se bála to říct v práci, že se mě na to lidi budou ptát, že mi budou gratulovat a já se budu tvářit, jako že mě to nebere, co si o mě budou myslet.....víceméně jsem se s tím smířila až tak na začátku 6m. - když už to nešlo utajit a začínalo být vidět bříško a bylo takové roztomilé.......... Nemůžu říct, že prcka nechci, o potratu jsem nikdy ani neuvažovala, dost jsem se bála , aby byl v pořádku, před kontrolama měla stres,že bude něco špatně....ale prostě jsem nebyla nadšená z "mimíska v pupísku" . Je pravda, že mě dost lidí odsoudilo, že nejsem ráda a že nevystrkuju všude břicho a že nekřičím, že jsem těhotná "hurá hurá hurá".....ale časem si prostě zvyli, že to beru jinak a tedka už se o tom dokážu i normálně bavit a sdělovat pocity, který jsou kladný.

....nevím,nedokážu říct proč, ale měla jsem prostě z těotenství spíš negativní pocity, navíc mě děsilo i to, že VŠECHNY matky musí být nadšené a já nejsem....možná je to mojí povahou, nevím, ale pořád nejsem ta pozitivní těhotná, ale mám prckovou ráda, jak začala kopat a víc se projevovat, tak jsme si na sebe nějak zvykly a vím, že to bude fajn.....

takže z mojí zkušenosti.....časem si na zvykneš a jak se začne projevovat - kopat a tak, tak ti to bude připadat reálnější a reálnější a prostě se tak nějak zžijete a bude to lepší, uvidíš....drž se
26. dub 2011 ve 20:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@zuza01 v podstate chtene, ale mam ted pocit, ze z me strany vic spis vynucene a ted si myslim, ze neni z lasky. Navic priznavam, desi me moc odbery krve a jina vysetrei, dal ani nepomyslim. jen nevim jak vymyslet..abych to nemusela vse absolovat. napr. ten cukr.....uz pred dvemi lety me prakticka rikala, ze mam zvyseny cukr,ale zatim nebude resit. no, tak ze by se mnou rovnou jednali jako s cukrovkarem? odber plod. vody...na to nepristoupim. Je me 30cet. je to tak na hranici. ale pry jsou nejaky screningy. navc jaka je uspesost tech odberu vody plodove...pry tak na pul. ale ja tomu nerozumim. mam strachm ze spis nez abych si tehot uzivala, tak naopak. ja fakt bohuzel omdlivam pri te pitome krvi :( a manzel, hjo snad je rad.
26. dub 2011 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka Já teda po nalezení // byla asi nejšťasnější na světě, ale asi 10 minut, pak mi došla všechna ta zodpovědnost, starosti a tak...nemůže to být také tím? třeba je to jenom obyčejný strach...ale jakmile jsem to řekla manželovi tak najednou všechny chmury se rozehnaly a já si to začala užívat, ale ten strach je pořád a bude pořád...držím palce ať se to všechno zlepší :wink:
26. dub 2011 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@blanches tatinek to vi, kdyz mu to rekla prvne, tak opet nasadil vyraz, ze snad neslysi. jestli to ma jako "vadu" tupy vyraz, tak radeji me to vysvetlil, ze tomu spis neveril. Uz tim me nastval, samo se mnou ke stropu z radosti nemusi hazet, by se mu ani nepovedlo.
a je fakt, ja si nemam s kym to probrat. tu v Brne jsem sama a v praci s babama v zadnem pripade. navic na to je brzo.
26. dub 2011 ve 20:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka řekla bych, že to asi bude povahou nebo hormonama nebo ....prostě...co chceš? děláš kariéru a prcek to "zkazí"? nebo to neklape ve vašem vztahu? nebo finanční problémy?...zkus si to trochu poskládat v hlavince...Jinak každopádně já si myslím, že ne každá musí být nadšená a kor když třeba není těhulce dobře a tak...ale nejpozději během šestinedělí se z tebe jistě nadšenec stane ...nadšení z miminka se asi vyhne jen ženám s laktační psychózou...takže držím pěsti, protože upřímně řečeno - i když mi bývalo zle a bála jsem se porodu, tak stejně se nadšení dostavilo a cítila jsem se ženštější a celkově šťastnější...možná třeba až to vyventiluješ a na představu miminka si zvykneš...já třeba před testem si říkala, že vlastně ani nevím, co chci na testu najít...a pak se pocity a touhy nějak vytříbyly...:wink:
26. dub 2011 ve 20:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@acimedaca
jsem v podobne situaci, ale ja nema tedy jeste ani knizku, prave nevim zda ji vubec chci. ani nevim v kterem tydnu jsem. jsem si jen cetla ..o nejake tecce v briše.
26. dub 2011 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
to bude myslim jen prechodny obdobi, ja mivam obcas "hlavu jak balon" a premyslim jak to vsechno zvladneme, ale to je jen strach z neceho novyho neznamyho, az se ti bude prckova vic projevovat a usporadas si to v hlave tak to bude ok :wink: , preju vam to :slight_smile:
26. dub 2011 ve 20:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lucyjanek
dekuji, dekuji .....no me taky doslo.....ze nebudu moct si delat co chci ja a hlavne kdy, atd. koule na noze? to je dost blby to tak brat. ja bych radei byla tim tatinkem....co chodi do prace si maknout a zaroven odpocinout ........a kdyz budu chtit s chlapama na pivo, tak kdyz budu slusna/ý tak to jen oznamimdoma, at me doma necekají, hjo.....
26. dub 2011 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@camelinka
ja vubec radeji neresim zato pak vse zvladneme....hla. financne......ja uz driv rikaal, ze dite jo..ale tak od tretiho roku.
zatim to asi ani nema smysl rikat mamce, vidte?
26. dub 2011 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
To bude dobrý, uvidíš. Já se strašně bála, krev mi nevadí, ale mám problémy se štítnou žlázou a bojím se každých výsledků. Navíc pracuju na rizikovém pracovišti, před Vánoci jsme tam měli kolegyni s příušnicemi, byla jsem až hysterická. A taky mi vadí, že když mě posílají na nějaké vyšetření, tak nic nevysvětlují ani předtím, ani potom a já ty zkratky hledám tady. Cukr můžeš mít zvýšený i nahodile, vůbec s tím nemusíš mít teď problém. A i kdyby, maminek s cukrovkou je. Možná je to i tím, že okolo té třicítky to už bereme jinak, víc se bojíme. Když to srovnám, určitě jsem chtěla miminko víc než manžel, ale ten je teď šťastnej. To tě přejde, není to nic divnýho. Až uvidíte ultrazvuk, určitě to bude jiný :wink:
26. dub 2011 ve 20:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka no tak jak to tak píšeš, tak se prostě "jen" bojíš, ne? hele...ani nevíš, jaký panický strach jsem měla z porodu už před otěhotněním...já teda měla hrůzu i z obyč gyn.prohlídky a proto jsem poprvé byla až na potvrzení těhu...na nic nemusíš kývnout, nikdo tě k ničemu nemůže nutit....já bych v životě na odběr plodovky nešla...proč taky?pro mě nemá význam...co se týče cukru, tak mudře řekni ať ti rovnou nasadí dietu jako pro těhu.diabetes a máš to:wink: odběr krve ten teda podle mě potřebný je....uděláš hají do křesla a klidně si v něm omdli...:wink:mě ten panický strach přestával, jak pokračovalo těhu a k porodu jsem šla absolutně beze strachu...ale chce to na sobě pracovat, neustále si probírat priority...existuje spousta psychologických knížek na tato témata, tak to třeba taky může pomoct. Každopádně jsi už dost stará na to, aby ses s tím vypořádala pozitivně:wink:
26. dub 2011 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@crawler
s manzelem jsme v pohode, zatim oba vydelavame, ale...jen zivili sami sebe. Karieru, chi chi....to bych si tak prala....ale zadny zazrak, cili tam to taky neresim. asi jsem divna. tak ja stejne jeste nebyla u MUDr. to nejak potvrdit, vyvratit..i kdyz // jsou jasny jak facka....a ani dozvedet se zda je vse OK. tak se neberu za tehotnou, nevim co po navsteve u MUDr.
26. dub 2011 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka hlavne se nestresuj tim, ze nejsi nadsena podle knizek :wink: Ono fakt hormony jsou potvory, to si jeste uzijes. Ja byla u prvniho z toho taky dost v soku, tak nejak to vyslo jeste driv, nez jsme poradne zacali. Jakoze jo, radost byla na obou stranach, ale z moji strany to bylo i hodne "radost z rozumu" :sweat_smile: Trvalo mi dobre do 4-5m nez jsem zacala mit z tehotenstvi opravdovou radost :slight_smile:
S odbery krve te naprosto chapu, ja u toho pravidelne skoro omdlevam, navic se lecim se stitnou zlazou, takze k beznym tehu vysetrenim jeste navicco 1-2m odbery na stitnou :stuck_out_tongue_closed_eyes: Kazdopadne co se vysetreni tyce, je to tvoje telo a tvoje dite, takze NIC neni povinne. Druha vec je, ze nektera vysetreni za to utrpeni stoji. U glukozovych testu, na to bych se asi nevykaslala, tak muzou byt nehezke dusledky nelecene tehu cukrovky. Je to hnus, ja to nejprve malem hodila a pak jsem omdlela u druheho odberu, ale prezila jsem to. A jeste na poteseni, cely porod byl v podstate vic v pohode nez pravidelne odebirani krve :wink:
26. dub 2011 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@zuza01
no me uz napadlo, jestli bude nejaky UTZ coz nevim pri te prvni navsteve, i kdyz budu mozna uz v druhem mesici.....tak se MUDr. zeptam zda je vubec neco videt pres to me sadlo :slight_smile:
26. dub 2011 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@sussanah
no ja prave myslela, ze bych rovnou chtela aby me brali za cukrovku i bez toho testu, právě. aby se mnou hned jednali jako pacientkou se spatnou hodnotou. nevim ovsem ja kse leci tehot cukrovka..aby to nebyly dalsi jehly.
26. dub 2011 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka nezlob se, ale mám z tebe tak trošku pocit, že jsi to dítě ani nechtěla, nezloob se ale tak to na mě zapůsobilo.Pocity jsou různý, já měla kladné a strašně jsem si to užívala, ale taky jsem měla dny, kdy jsem si říkala, že to nemůžu zvladnout.Bojíš se odběrů a doktorů, neboj se oni tě nenechají abys tam sebou sekla, postaraji se o tebe.Hlavně s někým o tom mluv, nenechávej to pro sebe, aby ses nedostala do nějaké deprese.Miminko v bříšku potřebuje abys byla v pohodě.Vždyť je to přeci zázrak.
26. dub 2011 ve 21:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@crawler
dekuji, tak jak pises,tak bych to chela spumprlikovat. hned aby me brali jako cukrovk ua dieta a šmitec. bohuzel muj posledni odber krve...jeste dnes to vypravim jak fantas story. ja nevydrim ani stat ve fronte, okamzite je me zle. a co ne jeste horsi, dky po hodine ma ne dojde rada /a to jsem sla hned na otviracku/,tak kdyz me nahodou najdou zilu jehlou, tak krev skoro vubec netece. hret ruky jsme razatne odmitla, tak me to mackali z prstu, to je uz sranda....ovsem jaky objem se potrebuje do zkumavky? ja sotva neco dam i kdybych chtela sebe vic.
26. dub 2011 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka co se týče odběrů, tak mě brali 3 ampule ve 12tt (kvůli pohl.nemocem, apod.), pak 1 v 16tt na genetice (tam jít vůbec nemusíš) a pak až před termínem porodu opět 3 ampule. takže za 3/4 roku celkem prd:wink:...hele, mě se dělá slabo a občas se začnu ubírat...pomáhá mi pít a pít a pít :wink:
26. dub 2011 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lucajdak
ja si prave tu nemam s kym o tom povidat, proto to tak blbe ventiluji sem. a je fakt, nevim zda to tak moc chci, zda na to vse "mam". nejsem takova jednicka.
26. dub 2011 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@crawler
3 ampule :astonished: ? tak to je ma jasna "smrt". O tom piti jsem slysela. tri ampule z malicku, to je tak na pul dne :slight_smile: :frowning2:. asi se mnou nebudou mit tu trpelivost.
dekuji za info :wink:
26. dub 2011 ve 21:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka nejde přeci o to jestli jsi jednicka nebo ne, musis si tak trosku verit, zvladli to jiny, zvladnes to taky:slight_smile:
uvidis, ze budes stastna maminka, i kdyz to u tebe nebude tak rychle, az to uvidis jak se narodi tak to bude fajn, neboj fakt to zvladnes.
26. dub 2011 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lucajdak
dekuji za duveru a jsme rada , ze me tu nekdo napsal....pac s kytkama to moc nepořeším :slight_smile: A mamce to zatim taky nerekla.
26. dub 2011 ve 21:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka Přečetla jsem si diskuzi a z odstupu, kterej k tomu mám, se mi zdá, že řešíš hlavně ten strach z vyšetření, z doktorů....ani ne tak, že bys miminko nechtěla. Možná, kdyby ti někdo řekl, že ti ho za 9měsíců přiveze a nemusela bys být těhotná, ani rodit, tak bys to možná neřešila :slight_smile: Myslim si, že někdo, kdo dítě vůbec nechce vypadá zase jinak, že u tebe je to spíš ten strach. Ale můžu se plést, neznám tě.
26. dub 2011 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fangi asi ano, máš pravdu, na mě to působilo tak totiž v prvních větách.
26. dub 2011 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka v okoli to zatim nikomu nemusis rikat, pockej si tak do 3 mesice, pak to rekni komu chces, vsichni se s tebou budou radovat,nekomu je to prijemne nekomu uz mene, me to nevadilo.Bav se o tom aspon doma s manzelem, ze mas takove pocity.Nebo tady s nama taky muzes:slight_smile:
26. dub 2011 ve 21:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucajdak jj, třeba ten úvodní příspěvek tak působí, ale když jsem si to přečetla celé, tak si myslím, že někdo, kdo dítě vůbec nechce, tak by psal o tom, jak si nedovede představit, že ho má apod. a ne že se bojí odběrů krve, tak proto bych spíš řekla, že má @janashka jen strach z toho všeho, co ji čeká. A samozřejmě každá těhotná má taky obavy a strach a určitě každá měla někdy chvíli, kdy ty pocity byly smíšené, je to normální.
26. dub 2011 ve 21:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
vyšetření nejsou vůbec děsívá, odběr plodovky se dělá, jen pokud vyjde špatně screening a to bys pak asi i byla ráda, že je metoda jak vyvrátit falešně pozitivní test na vrozené vady...Hormony zapracují a bude to dobré...Je ti třicet, stačí si přičíst k tomu věku cca 25 let, do kdy dítě budeš mít nejspíše doma, a je ti 55...není na co čekat. Nemá cenu řešit dopředu to, co možná příjde a možná taky ne, ale čelit tomu, až jsi v té situaci, příroda to zařídila tak, že většina ženských je před porodem v pohodě, vyloučí se hormon a jsou v klidu, manželé zelení a na omdlení...
26. dub 2011 ve 21:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janashka taky něco přidám, já odběry nesnáším, bolí mě to napíchnutí (většinou) a hlavně mám blbý žíly takže než se vždycky trefjej.... :confounded: Otěhotněla jsem skoro hned po vysazení prášků, první týdny jsem se taky děsila, jak to zvládnu, porodit, pak nespat (když jsem nevyspalá jsem nepoužitelná, třeští mi hlava, je mi zle od žaludku, nic moc stav na to starat se o mimčo), kojit,... a taky ty vyšetření, o plodovce jsem radši ani neuvažovala. Taky jsem se bála jak to zvládneme finančně, ale i aby to bylo hlavně zdravý...
Teď začnu 6. měsíc, od tý doby co jsem to malý viděla asi v 10.tt jak se ve mě mrská,byla jsem z toho paf, pořád jsem realista, ale hormony začínají pracovat :slight_smile: Takže jsem taky nezačínala jako super nadšená matka, ale asi se k ní začínám propracovávat. Jo a odběry, před odběrem mi poradili hodně pít, pak se líp najde žíla a hlavně mnohem líp krev teče, fakt to funguje, odběry jsem zvládla, dokonce se některý sestře podařilo napíchnout mě napoprvý a bez bolesti, teď jsem byla přes noc v nemocnici, dostala infuzi, ta neschopná slepice mi žílu nenašla a na 3x ma napichovala na hřbetu ruky a tam to teda bolí, ale přežila jsem, jde to neboj. Držím palce ať si na svůj stav brzy zvykneš a začneš se těšit, aspoň trošku :dizzy_face:
26. dub 2011 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek