Parkinsonova choroba

Parkinsonova nemoc je dlouhodobé onemocnění, které probíhá postupně a vyskytuje se u lidí zcela náhodně. Geneticky se nemoc objeví asi jen z 10 %. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění, postupně tedy dochází k zániku nervových buněk, které se odborně nazývají neurony. Jméno získala po londýnském lékaři Jamesi Parkinsonovi, který poprvé nemoc popsal v roce 1817.

Parkinsonova choroba
Popis obrázku: Nejčastější výskyt Parkinsonovy choroby je mezi 50. - 60. rokem života

Jak to funguje u zdravého člověka?

Parkinsonova choroba konkrétně postihuje neurony ve střední části mozku - černou substanci (substantia nigra). Černá substance je součást bazálních ganglií. To jsou struktury rozprostřené všude v mozku a jsou mezi sebou pospojované do několika okruhů, které se podílejí na řízení naší motoriky, pohybu našeho těla. Bazální ganglia se aktivují ještě předtím, než uděláme nějaký pohyb a tento pohyb nejdříve naplánují. Buňky černé substance produkují dopamin. To je látka, která má na starost správné fungování přenosu signálů mezi jednotlivými neurony v mozku. Jeho nedostatek bývá spojený právě s Parkinsonovou chorobou nebo také se schizofrenií a bipolární afektivní poruchou.

Z toho tedy plyne, že pokud je v mozku postižena černá substance a tím produkce dopaminu, vázne pohyblivost člověka. Není schopný ovládat a koordinovat své pohyby.

Rizikové faktory

Bohužel je pravdou, že se do dnešního dne neví, proč vlastně Parkinsonova nemoc vzniká, takže všechny možnosti jsou zatím spíše jen dohady.

Jednou z možností je genetika, což může být vlastně důvodem úplně jakékoliv nemoci. V tomto případě se ale uvádí, že jen necelých 10 % nemocných má vadný gen zděděný po svých rodičích, zbytek případů vzniká náhodně.

Dále se také předpokládá, že nemoc může vznikat ve spojitosti s užíváním heroinu nebo nekvalitního alkoholu a dalších pro tělo toxických látek. Například se uvažuje o vlivu pesticidů nebo rozpouštědel. Možností je i narušení střevní mikroflóry a porušení metabolismu vápníku.

Nemoc se vyskytuje nejčastěji u lidí mezi 50.-60. rokem života. Nedělá rozdíl mezi pohlavím, i když je dokázané, že o malé procento jsou více postiženi muži. Výjimečně se nemoc může objevit už před čtyřicítkou, takových případů je ovšem známo velmi málo.

Parkinsonova choroba - řez středním mozkem
Popis obrázku: Řez středním mozkem

Příznaky a projevy nemoci

Jak už bylo výše zmíněno, při Parkinsonově nemoci vázne produkce dopaminu, takže nefunguje dostatečná komunikace mezi bazálními ganglii, které mají za úkol řídit pohyby člověka. Hlavním problémem je tedy porucha pohyblivosti. A to buď ve smyslu ztuhlosti těla, odborně nazýváno jako rigidita, nebo přítomnost mimovolních pohybů, které pacient udělat nechce a i přesto je udělá, protože nad nimi nemá kontrolu. Zpočátku může začínat ztuhlost těla jen na jedné straně a následně až postihnout obě. Postupem času pacient zpomalí svou chůzi, protože je pro něj velmi obtížné zkoordinovat tento děj, který je pro zdravé lidi úplně automatický. Rigidita pak postihuje i celý obličej, proto se říká, že parkinsonici “nosí masku”. Dále charakteristickým projevem nemoci je klidový třes (tremor), který při aktivním pohybu zmizí. Je pozorovatelný hlavně na rukou, toho si všimneme spíš, než kdyby to bylo například na nohou. Třes právě patří do mimovolních pohybů, pacient je dělat nechce a stejně k nim dochází. Často se stává, že třes postihuje tělo “křížem”, takže se třese pravá ruka a levá noha. Pokud třes postihne i ústa a jazyk, nemocný pak ztrácí schopnost artikulace a nemusí mu být rozumět, když se něco snaží říct. Typické je také malé písmo. Postupem času se připojí i poruchy vegetativní, jako jsou zácpy3 nebo pomočování (inkontinence).

Všechny příznaky nemoci velmi ztěžují pacientův život a běžné denní situace. Představte si chvíli, kdy nemocný platí v obchodě a nedokáže vytáhnout z peněženky peníze, nebo když sedí v kavárně a není schopen se zvednout, protože mu právě ztuhly nohy.

Protože je to pro nemocného docela nepříjemné, často dochází i k připojení psychických problémů, jako jsou deprese, poruchy spánku, úzkosti, ztráta pozornosti a někdy i ztráta paměti.

Vývoj nemoci trvá měsíce až roky. Pokud nedojde k včasné diagnostice a zahájení léčby, může pacient úplně ztratit schopnost hybnosti.

Komplikace Parkinsonovy choroby

Jelikož je Parkinsonova nemoc pro tělo oslabující a klesá při ní imunita člověka1, pacient je pak náchylnější na onemocnění, jako je třeba zápal plic7. Ten právě bývá pro většinu pacientů tak těžký, že je pro ně smrtelný. Jako komplikace můžeme jmenovat i deprese, poruchy spánku a demenci, které se přidružují v posledních fázích onemocnění.

Diagnostika Parkinsonovy choroby

Diagnostika nemoci je založena na podrobné anamnéze, tedy informací ohledně prodělaných nemocech pacienta a většinou se dělá per exclusionem, což znamená, že se musí vyloučit všechny jiné možné nemoci, aby mohla být potvrzena právě tato. Jako doprovodná vyšetření se dělají krevní testy, odběr moči, počítačová tomografie (CT) mozku, EEG, sono nebo magnetická rezonance.

Léčba Parkinsonovy choroby

Nemoc je nevyléčitelná, jediné, čeho lze léčbou dosáhnout, je zpomalení postupu a zmírnění příznaků. Jako první se pacientům podávána levodopa, lék, který cestuje do mozku, kde se přemění na dopamin. Což je žádoucí. Nevýhodou je, že čím déle se tato možnost využívá, tím se snižuje její účinnost a pacientům po ní také nemusí být vždy dobře, je často doprovázena zvracením a nevolnostmi. Větší množství dopaminu v těle také může způsobit halucinace, kardiovaskulární problémy (například zvýšený tlak), nechutenství nebo zácpu.

Používají se i další látky k prodloužení účinku levodopy (např. carbidopa, benserazid, entacapon). Jiná léčiva pak působí jiným způsobem. Například tzv. dopaminergní agonisté (takové látky, které působí stejně jako dopamin) jako je bromocriptin, ropinirol a pergolid působí přímo na cílové buňky v černé substanci, které produkují dopamin. Někteří lidé používají tzv. muskarinové antagonisty, jako je trihexyfenidyl a benztropin. Tyto látky potlačují třes. V ČR se dále používá selegilin. Ten ovlivňuje jeden z enzymů, monoaminooxidázu B, které se účastní odbourávání dopaminu. Někteří pacienti při aplikaci tohoto léku mají jako vedlejší účinky poruchy spánku. Z toho důvodu se tento lék podává ráno a v poledne.

Proces léčby je ale velmi individuální, někteří pacienti budou reagovat dobře, jiní nikoliv.

U pacientů, u kterých léčba není účinná, lékař může doporučit chirurgický zákrok. Principem je zničení nebo stimulace určité oblasti mozku, které se dosáhne zavedením tenké jehly do mozkové tkáně. Směr a hloubka zavedení jehly jsou předem vypočteny na základě počítačových zobrazovacích metod (výpočetní tomografie, CT). Lékaři se domnívají, že při Parkinsonově nemoci je extrémně aktivní globus pallidus, další část bazálních ganglií, která právě může být tímto zákrokem úmyslně zničena, proces se nazývá pallidotomie.

Další možností je zavedení sondy do globus pallidus, která vysílá slaboučké impulzy do mozku a tím brání projevům této nemoci. Je to celkem nová metoda, zatím má extrémně slibné výsledky. Ve fázi výzkumu je ještě léčba pomocí kmenových buněk.

Nezbytná je také spolupráce s fyzioterapeutem, aby se zachovala svalová síla a napětí.

Prevence?

Sice se nedá zabránit propuknutí nemoci, ale je tu možnost, jak jí déle odolávat a zpomalit její průběh. Kouzlo je v každodenním pohybu, procházkách, cvičení, józe. Příznivě také působí vyvážená zdravá strava1, bohatá na vitamíny a minerály. Pokud je jich ve stravě málo, mohou být doplňovány i ve formě různých tabletek. Důraz by měl být kladený hlavně na vitamin B6, vitamin E, C, koenzym Q10 a rybí tuk.

Parkinsonovský syndrom, je to to samé?

Někde se píše o Parkinsonově nemoci, jinde o syndromu. Jak se v tom orientovat? Co je tedy co?

Parkinsonovský syndrom vzniká při nedostatku dopaminu v černé substanci ve středním mozku. Slovo syndrom berme tak, že se tak projevuje. Typické pro něj je tedy ztuhlost těla, zpomalení až úplné vymizení pohybů, maska na obličeji, klidový třes, pomalá řeč, malé písmo, atd..

Pokud neznáme pravou příčinu, jedná se tedy o primární onemocnění, a syndrom je součástí Parkinsonovy nemoci. Pokud ale příčinu známe a tyto příznaky se vyskytnou například po užití léků, po úrazu nebo jako součást jiného onemocnění, tzv. sekundární výskyt k jiné nemoci, je to pouze syndrom a nejedná se tak o nemoc.

Video: Parkinsonova choroba (SK)

Související články

Více o parkinsonově chorobě na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Parkinsonova_nemoc
  2. https://nemoci.vitalion.cz/parkinsonova-choroba/
  3. https://www.wikiskripta.eu/w/Parkinsonova_nemoc/PGS
  4. https://www.wikiskripta.eu/w/Parkinsonský_syndrom

Použité zdroje obrázk

  1. https://pixabay.com/cs/člověk-starý-starý-muž-věk-lidské-2182083/
  2. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/da/Cn3nucleus.png
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s Parkinsonovou chorobou

Máš zkušenost s Parkinsonovou chorobou?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost