Pásový opar

5 zkušeností

Pásový opar (herpes zoster) je kožní onemocnění1 způsobené stejným virem varicella zoster (DNA virem HHV-3) jako plané neštovice6. Po prodělaných planých neštovicích zůstává neaktivní virus stále v těle a při oslabení organismu (při stresu, vážnější nemoci, po očkování37) může dojít k jeho reaktivaci ve formě pásového oparu. Pásový opar se nejčastěji vyskytuje u starších lidí (po 50. roce), u dětí se může objevit po prodělání planých neštovic před 1. rokem. K pásovému oparu jsou náchylnější osoby s poruchami imunitního systému1 (atopici, imunodeficentní, infikovaní HIV), u nich může dojít při reaktivaci viru i k opětovnému průběhu planých neštovic.
Pásový opar

Příznaky a průběh onemocnění pásovým oparem

Nejprve se objeví intenzivní bolesti krku, ramen a trupu, po několika dnech dojde na kůži k výsevu pásku tekutinou naplněných puchýřků, který bývá červený, opuchlý, svědivý a bolestivý. Puchýřky se nesmí škrabat, aby nevznikaly jizvy. Nejčastěji se pásový opar objevuje na kůži břicha, hrudi nebo zad, ale může se vyskytnout i na jiných částech těla. Podobné kožní příznaky mívá infekce virem coxsackie, pro ověření diagnózy je tedy třeba provést virologické a sérologické testy. Po 1 až 2 týdnech od výsevu puchýřky začnou splaskávat a tvořit se z nich strupy, současně začne ustupovat bolest.

U některých lidí ale mohou i poměrně silné bolesti přetrvávat i měsíce až roky od zmizení kožních projevů. Pokud se pásový opar objeví v obličeji, je zde riziko ochrnutí obličejových nervů, při výskytu oparu v oblasti očí existuje možnost poškození spojivky, rohovky, vzácně až úplné oslepnutí. Mezi další vzácné, ale závažné, komplikace pásového oparu patří vaskulopatie (postižení svalstva), meningitida, meningoencefalitida, cerebelitida (postižení mozku), myelopatie a radikulopatie (postižení nervů).

Léčba pásového oparu

Pásový opar a jeho léčba probíhá buď orálně (tabletkami2) nebo nitrožilně, podáváním virostatik - nejčastěji s účinnou látkou acyclovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan) nebo valacyclovir (Valtrex).
Pásový opar

Související články

Použité zdroje

  1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pásový_opar
  2. http://www.vitalia.cz/clanky/ockovani-proti-nestovicim-zahada-hlavolamu/
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s pásovým oparem

Máš zkušenost s pásovým oparem?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
mickeyd
11. únor 2015

Pásový opar na očním víčku

Když mi bylo asi 15 let, dostala jsem v největších vedrech pásový opar přesně mezi prsama na místě, kde většinou visí nějaký řetízek. Začalo to neskutečným svěděním na lopatce a mezi lopatkami a na prsou. Myslela jsem si, že to bylo jen z toho, že jsem se přes den spálila, jak jsme byli s bráchou u vody. Bylo to strašné, furt jsem se musela škrábat a nic nepomáhalo, studené zábaly, mazání panthenolem, prostě nic nezabíralo. Asi po dvou dnech se mi mezi prsama objevily fleky, a pak z nich do pár hodin začaly natíkat puchýřky. Ihned jsem letěla k dr. a ta konstatovala pásový opar. Klidový režim, žádné sluníčko, mazat mastičku a chladit heřmánkovým (nebo z černého čaje) zábalem. Do týdne bylo vše oka, ale měla jsem tam obrovský strup, který mě natolik svědil, jak se to vstřebávalo, že jsem si ho několikrát strhla ve spánku (krve valilo, jak z vola), takže tam do dneška mám parádní kráter a velkou jizvu velikosti 3x5cm.

Po pár měsících jsem měla svoji obvyklou periodu, a vždy před ní, asi tak týden, jsem se celá osypala atopikem (každý měsíc to samé). Jenže tentokárt byl studený říjen a mě se k atopiku přidalo kolem oka a nosa veliké svědění. Mysleli jsme si, že jsem použila jiné mýdlo, než jsem měla, nebo jsem snědla více čokolády, na kterou jsem opět reagovala atopikem. Strašně mě svědilo celé pravé oko, pořád jsem si ho prodírala, žmoulala, no bylo to strašné. Nakonec to dopadlo tak, že ať jsem se snažila, tak stejnak jsem se škrábala až do velkého podráždění oka, a pomohl mi jen studený obklad, silné analgetika a spánek. Po probuzení neskutečné svědění pokračovalo a končilo to ranním probuzením, kdy jsem nemohla oko otevřít, jak bylo zalepené a plné hnisu. V koupelně jsem se zhrozila. Na spodním víčku u řas obrovský opar velikosti 1cm přes celé dolní víčko. Od koutku po koutek. Oko celé nateklé a bolavé, rozbrečela jsem se a letěla s mamkou ihned k oční. Tam mi řekla, že je to pásový opar. Nechápala jsem jakto, když jsem na pásák dostala léky před pár měsíci a kort na oku. Řekla mi, že když člověk prodělá silné neštovice, vir zůstává v těle a pokud má někdo nabouranou imunitu třeba atopikem jako já, tak se bude objevovat kdykoliv, kdy bude tělo jen trošku oslabené. Dostala jsem mast na oko i do oka neboť se mě to celé zanítilo a dostala jsem zánět, ale nepoškodilo to ani rohovku, nic. Lečení bylo složité, ale taky brzo bylo po všem.

Od této doby se mi pásové opary začaly dělat pravidelně. Buď před MS nebo při nachlazení. Objevil se na spodním víčku nebo později i na horním víčku, střídalo se to, ale jen na pravém oku. Po prodělání asi 5ti pásových oparů na víčcích se mi víčka už správně nedovírají, a když chci pořádně oko otevřít, nemám možnost (na spoustě mých fotek se dá vidět, že mám jedno oko menší). Po několikátém léčení i virotiky se opar na pár let schoval, tak samo jsem i podchytila atopik a pár let jsem měla klid. Největší výskyt oparů jsem měla v době moji největší hormonální přeměně asi od 15-17 let.

Opar se mi objevoval zřídka, hlavně když jsem byla hodně nemocná, ale už se mi neobjevoval na víčku, nýbrž uvnitř nosu. Před tím přišla velká rýma, díky níž jsem si poškrábala a podráždila sliznici a místo mezi nosem a rtem. Hodněkrát při větších nemocech (když jsem brala atb) jsem měla opar po celém vnitřku nosu v obou dírkách a po celé délce nad horním rtem. Nemohla jsem pořádně pít ani jíst.

V době těhotenství sem měla klid, i když jsem byla nemocná a brala atb. Po šestinedělí mi opětovně začal kolotoč nesmyslných oparů. Od porodu jsem neustále na hromádce, a tak se mi točí jeden opar v nose - na puse - na oku dokolečka. Už jsem byla několikrát přeléčena virotikama a na pár měsíců (třeba přes léto) byl klid, pak stačilo slabý stres, nachladnutí a opar byl opět venku. Dr. si myslel, že je to obyčejný opar, ale když zjistil, jaký průběh a co ho ovlivňuje, poslal mě na kožní, a tam mi potvrdili, že moje nervy ve tváři jsou natolik těmi opary zničené, že se toho už nikdy nezbavím.

Nyní je tomu 14 dní, co jsem se vrátila z oční pohotovosti, kde mi opět potvrdila pásový opar na víčku a zánět v oku. Jen co jsem si ho vyléčila, díky mé neustále nemoci, které se od silvestra nemohu zbavit (ani po 3 atb), se mě objevil opět pod nosem. Jsem z toho zoufalá, protože s tím vážně nic nejde udělat. Léčila jsem si imunitu, několikrát jsem dělala kompletní detox těla. Ale prostě jsem prohrála a nemohu se jej už nikdy zbavit. :(
2 poděkování
danny38
11. únor 2015

Pásový opar

To jsem si takhle jednou vyrazila na výlet, cítila jsem se v pohodě po celý den a až večer, když jsme s kamarády usedli do hospůdky, začalo mně svědit v koutku oka a na nose. Noc jsem přežila v klidu a druhý den ráno mi taky nic nebylo. Jenže během dopoledne, kdy jsme vyrazili na Karlštejn jsem se necítila vůbec dobře. Na nose, pod okem a u ucha se mi visely maličké pupínky, cítila jsem se strašně unaveně a měla jsem pocit, že mám horečku. Hned ráno jsem s tím vyrazila k doktorce, ta mě poslala na kožní a tam mi potvrdili, že se jedná o pásový opar na trojklanném nervu.

Dostala jsem prášky, mastičku a bylo po oparu. Akorát jsem ještě asi třičtvrtě roku občas pociťovala mírnou bolest u ucha. Na to jsem byla upozorněna doktorkou, že se to stává z toho důvodu, že dochází k napadení nervů virem, a než se nervy obnoví, tak to nějaký čas trvá. :-)

Druhá zkušenost s pásovým oparem je nedávná. Byla jsem asi tak ve 36tt a opět jsem cítila svědění tentokrát z boku blízko žeber. Měla jsem neblahé tušení, že je to opar, a tak jsem raději jela na pohotovost. Tam se na mě službu konající lékařka podívala a přišlo mi to, že neví, co s tím. Řekla mi, že si to mám mazat tekutým pudrem a jiné léky mi na to dát nemůže kvůli těhotenství.

Měla jsem domluveno u svého gynekologa, že mám přijít na první monitor, ale naštěstí mě napadlo, že bych s tím svým oparem mohla ohrozit jiné maminky, tak jsem volala sestřičce co a jak. Děkovala mi, že jsem nejdřív zavolala. :-N Termín jsme posunuli, a když už jsem nebyla infekční, mohla jsem vesele a s klidným svědomím vyrazit na monitory. :-)
1 poděkování
magdous
11. led 2014

Kovářova kobyla...

Tak konečně mám chvilku času :-D

Že se na mě řítí pohroma v podobě pásového oparu mě absolutně nenapadla. Cca týden dopředu, než tato katastrofa ke mě dorazila, jsem pociťovala ukrutné svědění na lévé lopatce. Byla jsem schopná si to škrábat celý den, kdybych mohla. Když jsem se ptala kolegyň v práci, co tam jako sakra mám, že to tak svědí, tak říkaly, že nic nevidí. Pak to tak na den přestalo. Byla jsem asi týden po KET a dva dny vkuse jsem vyloženě prochrápala doma. Všichni mi říkali, že to už mám příznaky těhu - leda tak prd :-D

Druhý den po noční službě jsem šla do peřin, vyspala se, něco pokutila po baráku a večer šla spát znova. Nějak jsem sobě nevěnovala pozornost, ale ráno nastal šok! Jak jsem se probudila a šla se umýt a převléct do domácího, přes celé levé prso bylo cosi jako ekzém a strašně to svědilo. Byly to malinkaté puchýřky, uprostřed s ďolíčkem. Tento "ekzém" postupoval směrem do podpaží - úplně stejně kopíroval místa, kudy vede pás od podprsenky. Jelikož jsem to připisovala nějaké nepochopitelné reakci na prací prášek, myslela jsem si, že to nic není, natřela vrstvou Framykoinu s tím, že to bude ok. Zlaté oči. Do večera bolest jako kráva, nemohla jsem na prsu cítit ani tričko, jak mě to bolelo. Puchýřky se začaly slévat, vytékala z nich tekutina a já se mohla uškrábat a bolestí po...

Do druhého dne po probuzení jsem si nahmatala hrčku v levém podpaží, bolest opět neskutečná, nemohla jsem ruku vůbec připažit k tělu. To už jsem začala být lehce nervózní a jela na Sono. Tam mi dr. řekla, že to je pouze zvětšená uzlina 3x2 cm a jela jsem domů, že si odpočinu. V momentě, kdy jsem dolehla na gauči na záda mě to docvaklo. To místo na lopatce, které mě před týdnem tak svědilo, bylo to, co mě koplo do hlavy. Nebylo možné uležet na zádech, dotknout se tam. Tehdy poprvé mě napadl pásový opar, kdy máte projevy na straně jedné a bolest na protilehlé straně. Toto celé od objevení puchýřků trvalo asi 4 dny.

Další pracovní den jsem upalovala na kožní, kde mi dr. potvrdila pásový opar. Nařídila okamžitý pracovní klid na lůžku, předepsala zinkovou pastu a bylo to. Žádné tabletky jsem jíst nechtěla, protože jsem byla po to transferu a nechtěla jsem se cpát práškama. I když KET ve finále nevyšel, myslím, že opar na to neměl žádný vliv a že to tak prostě jen blbě vyšlo.

Týden jsem byla doma, poctivě mazala a opar postupně mizel až odešel úplně. A já se doteď mlátím do hlavy, protože jako starý špitálník (pracuju jako zdr.sestra na JIP), jsem to měla hned poznat a mělo mě to trknout do té palice, co za hnus se ke mě blíží. Ale to si kolikrát člověk uvědomí, až když už je to všechno rozběhnuté, některé souvislosti si hned nespojí.

Takže tak moje zkušenost s tímto neřádem. Kdykoli ráda zodpovím dotazy, možná jsem si na všechny detaily nevzpomněla. Jediné štěstí je, že u pásového oparu platí pravidlo 2x a dost. Jsou to zbytky viru po neštovicích, které jsme prodělali jako děti. Nějaké zbytečky neštovic pak číhají v našem těle a jak mají příležitost, tak udělají tuhle paseku.

Přeju všem ať se jim, pokud možno, pásák vyhne 8-) 8-) Magdina
1 poděkování
scvrcek
8. led 2014

Pásový opar v prvním trimestru

Pásový opar jsem měla jednou v životě a to v těhotenství. Po různých peripetiích jsem se dostala na infekční oddělení fakultní nemocnice, kde mi bylo řečeno, že to ničemu nevadí. Neštovice jsem v dětství měla a tím pádem i daný virus, který se jen znovu aktivoval, zřejmě kvůli oslabení imunity v začátku těhotenství. Neléčilo se to ničím, prostě to samo muselo zmizet. Trvalo to dlouho a jizva mi zůstala, ale narodil se mi zdravý chlapeček.
1 poděkování
anien
6. lis 2013

Pásový opar v uchu

Ve 13 letech jsem prodělala pásový opar v uchu. Začalo to malým vřídkem, který mi dětská doktorka diagnostikovala jako pravděpodobný zánět středního ucha. Asi za 3 dny jsem se v noci vzbudila, chtělo se mi zvracet a hrozně se mi točila hlava. Ráno to bylo stejné. Nedokázala jsem nic sníst. Jakmile jsem jen polkla sousto, letělo hned ven a hlava se mi točila hrozně.
Bohužel, jelikož jsme den předtím měli menší hostinu, lékař se jen smál, že mám asi pokažený žaludek. Nicméně se můj stav nelepšil a večer mě naši vzali rovnou na pohotovost do okresní nemocnice. To už jsem nemohla ani chodit a neviděla na cestu, jak se mi točila hlava. V nemocnici jsem pak dostala ještě křeče do rukou a skončila na kapačkách. Nakonec se můj stav začal zlepšovat a pustili mě domů s tím, že neví, co to bylo.

Po nějaké době jsem si všimla, že na jedno ucho slyším hůř, tak mě rodiče vzali na ušní a zjistili jsme, že na ucho neslyším vůbec! A teprve tehdy se ukázalo, že jsem v uchu měla herpes, který mi zničil ušní nerv a závratě a zvracení byly příznaky.
1 poděkování