Očkování dětí by mělo sloužit k ochraně zdraví očkovaného jedince, k zabránění vzniku a šíření určitých infekčních onemocnění, vzniku epidemií a nebo k ochraně zdraví jiného jedince, jenž sám nemůže být očkován, očkováním jeho blízkého okolí (do této skupiny řadíme např. očkování zdravého dítěte proti planým neštovicím, pokud se v rodině vyskytuje osoba s těžkým imunodeficitem). Vedle povinného očkování existuje i celá řada nepovinného očkování, ze kterého si rodiče, na základě indikace vakcín a zvážení rizika vedlejších účinků, mohou vybrat a požádat lékaře o aplikaci pro své dítě.
Video: "Horečka je užitečná, nastartuje náš imunitní systém"
Rozhovor s odborníkem: MUDr. Denisa Jaššová - dětský lékař
Nevynechejte další zajímavé video rozhovory s odborníky na YouTube kanály Modrého koníka týkající se dětských nemocí:
🎞️ KDY a JAK efektivně SNIŽOVAT TEPLOTU u dětí?
🎞️ Co je to pátá nemoc a jak ji léčit?
Očkovací látky (vakcíny)
Při očkování, neboli vakcinaci, je do organismu očkovance zaveden antigen, tedy látka vyvolávající odezvu imunitního systému, cílem je, aby organismus očkovance vyrobil protilátky, které by měly fungovat jako ochrana proti onemocnění, očkovanec by tedy měl být proti onemocnění imunní. Žádná vakcína ale neposkytuje 100% ochranu a na druhou stranu každá vakcína přináší riziko vzniku nežádoucích účinků.
Vakcína se skládá z antigenu, pomocných látek (konzervantů a rozpouštědel) a z adjuvans, tedy látek zesilujících odpověď imunitního systému na antigen, dále může vakcína obsahovat různé zbytky (reziduální látky) pocházející z výrobních procesů a z kultivačních médií (roztoky solí, zbytky cizorodé DNA, cizorodé bílkoviny, antibiotika, rozpouštědla, konzervanty, mykotoxiny, glutamát a jiné). Různé státy mají odlišné podmínky pro to, co vše musí být v příbalovém letáku vakcíny uvedeno ve složení (i když jsou to, především pro alergiky, velmi podstatné informace), mezi nejobsáhlejší patří příbalové letáky kanadské, australské a americké. V rámci povinného očkování v České republice je nutné zmínit, že je třeba dbát zvýšené opatrnosti v případě alergie na bílkovinu kravského mléka15, protože vakcíny Infanrix hexa, Infanrix, Infanrix-Hib, Infanrix-IPV/Hib, Hexacima i Pediacel obsahují hovězí sérum a kasein, a také v případě alergie na vejce9, protože vakcíny Priorix a Priorix Tetra jsou kultivovány na kuřecích embryích.
Přehled hlavních typů vakcín dle antigenu
- živá heterologní vakcína: využívá kmenů virů nebo baktérií, které u člověka vyvolávají tvorbu protilátek, ale nevyvolávají příznaky onemocnění
- živá atenuovaná vakcína: využívá oslabených virů nebo baktérií, za určitých podmínek může po očkování dojít k pomnožení virů nebo baktérií a vyvolání onemocnění - např. vakcíny proti příušnicím, spalničkám, zarděnkám
- inaktivovaná celobuněčná vakcína: využívá celých mrtvých virů nebo baktérií - např. vakcíny proti dětské obrně (polio), chřipce, hepatitidě A, vzteklině
- toxoidová vakcína: využívá pouze izolovaných částí mrtvých baktérií nebo virů (toxoidy) - např. vakcíny proto tetanu a záškrtu (diftérii)
- subjednotková vakcína: využívá izolovaných specifických proteinů viru nebo baktérie, tato izolovaná bílkovina (protein) ale může mít jinou trojrozměrnou strukturu, než v jaké je přítomna v mikroorganismu, protilátky tedy nemusí fungovat proti původnímu mikroorganismu - např. vakcíny proti hepatitidě B, HPV
- vakcína využívající genetického inženýrství: DNA vakcína, vektorová vakcína
Zásady pro minimalizaci rizika při očkování
- přečíst si před aplikací vakcíny její příbalový leták (PI) a nebo ještě lépe souhrn informací o přípravku (SPC), PI obsahuje jen stručně uvedené a cíleně vybrané informace ze SPC (ty méně pozitivní informace o vakcíně tedy naleznete spíše v SPC než v PI), různé státy mají odlišné podmínky pro to, co vše musí být ve složení a možných nežádoucích účincích vakcíny uvedeno (mezi nejobsáhlejší patří PI a SPC kanadské, australské a americké), toto vše lze nalézt na internetu (v ČR v databázi léčiv Státního ústavu pro kontrolu léčiv - SÚKL)
- respektovat indikace a kontraindikace očkování dle SPC vakcíny, podat co nejméně vakcín a v co nejméně dávkách
- očkovat pouze zdravé dítě, protože i to, co se ze začátku jeví jako lehké nachlazení, může být počátkem závažnější choroby, problematické také bývá očkování u dětí s chorobami a vadami ledvin
- po očkování dítěte setrvat po dobu alespoň 30 minut v čekárně lékaře, důvodem je možnost rychlého zásahu, pokud by nastala alergická anafylaktická nebo jiná časná reakce po očkování
- jakékoliv nežádoucí účinky očkování a jejich průběh nahlásit dětskému lékaři, trvat na jejich zapsání do zdravotnické dokumentace a podání hlášení na Státní ústav pro kontrolu léčiv - SÚKL, toto může při neochotě lékaře učinit i rodič sám přímo přes webový portál SÚKL (ve formuláři Hlášení nežádoucího účinku léčivého přípravku odkazovaném v odstavci Externí linky), po výskytu nežádoucích účinků trvat na dodržování kontraindikací dalšího očkování
- při výskytu nežádoucích účinků zajistit dítěti klidový režim jako při akutním onemocnění, horečku1 pokud možno nesrážet (jedná se o obranný a léčivý mechanismus těla), je-li srážení teploty nezbytně nutné, tak použít fyzikální (při teplých končetinách zábal, vlažnou koupel) nebo aromaterapeutické metody, v nejnutnějších případech podat antipyretika založená na ibuprofenu (např. Nurofen čípky), vyhnout se paracetamolu (Paralenu, Panadolu, snižuje odpověď organismu na vakcínu, zvyšuje riziko alergií), v žádném případě antipyretika nepodávat před očkováním ("preventivně")
- respektovat nedonošenost, věk a hmotnost dítěte (vakcína se nedávkuje dle hmotnosti ani dle věku, dávka je stejná pro všechny děti)
- neočkovat dítě při příznacích alergie (jako je např. ekzém24, vyrážka, senná rýma, dušnost, časté nemoci horních cest dýchacích, trávicí problémy - silné koliky25, zvracení, průjem, hleny ve stolici, nechutenství, nepřibírání, chudokrevnost), alespoň do stabilizace stavu
- neočkovat dítě při přechodu na umělé mléko nebo zavádění nových potravin, aby bylo možné v případě nežádoucí reakce určit, na co byla
- neočkovat více vakcín současně, očkování více vakcín současně zvyšuje riziko vzniku nežádoucích účinků a nešlo by odlišit, po které z vakcín nežádoucí účinky nastaly
- prodloužit na maximum rozestupy mezi dávkami vakcíny (mezi prvními dávkami Ifanrix hexa je možný rozestup 2 měsíce a posilující dávku lze dát až za 12 měsíců) a mezi jednotlivými vakcínami
- očkovat nejdříve dva týdny po skončení infekčního onemocnění, po dobrání antibiotik
- neočkovat v inkubační době infekčního onemocnění, tedy neočkovat i při lehkém infekčním onemocnění členů rodiny
- brát ohled na genetickou a toxickou zátěž dítěte, jako je užívání léčiv matkou v těhotenství, při porodu a při kojení, užívání léčiv dítětem, výskyt alergií a autoimunitních onemocnění u dítěte a v blízké rodině
- před očkováním a po očkování zajistit dostatek vitamínu C, D a omega-3 mastných kyselin (u plně kojených dětí hlavně přes stravu matky)
Povinná očkování
V České republice je očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, hepatitidě B, Haemophilus influenzae b, spalničkám, zarděnkám a příušnicím podle § 46 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, povinné. Zákon také ukládá, aby každé provedené očkování bylo zdravotnickým zařízením zapsáno do očkovacího průkazu a do zdravotnické dokumentace. Při každém dalším očkování je očkovaný povinen předložit tento průkaz k provedení záznamu. Konkrétní provedení očkování je specifikováno ve Vyhlášce č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem a vyhlášce č. 299/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb. O povinném očkování v České republice prakticky rozhoduje Národní imunizační komise.
Dle vyhlášky se očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, hepatitidě B a Haemophilus influenzae b provede v prvním roce života dítěte 3 dávkami hexavalentní vakcíny (v ČR jsou dostupné šestivaletní vakcíny Hexacima a Infanrix hexa pro nedonošené děti), první dávka smí být aplikována nejdříve v 9. týdnu po narození, další potom ve 4. měsíci a třetí potom v 11. - 13. měsíci věku. Dětem očkovaným proti tuberkulóze (TBC) je možné podat hexavalentní vakcínu nejdříve ve 13. týdnu, ale až po zhojení reakce po očkování proti TBC.
Dle očkovacího kalendáře se dávka vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (MMR) aplikuje ve 13. - 18. měsíci věku. Druhá, posilující dávka má být podána v 5. - 6. roce věku.
Lékař může konat na dítěti pouze takové úkony, ke kterým rodič (zákonný zástupce) dítěte podepíše informovaný souhlas, tento informovaný souhlas není nutný pouze v akutních, život ohrožujících případech, což očkování není, protože se jedná o preventivní úkon. Součástí podání informací před podpisem informovaného souhlasu by mělo být vysvětlení přínosů a rizik vakcinace, uvedení možnosti nákazy a jejího vážného průběhu, zvážení kontraindikací, vyjmenování možných nežádoucích účinků a předložení příbalového letáku očkovací látky.
Za odmítnutí povinného očkování dítěte rodičům hrozí pokuta a dítěti nemusí být umožněna účast na předškolním vzdělávání (docházka do školky) a na školních výletech a školách v přírodě. Dle názoru Ústavního soudu ale nelze rodiče finančně sankcionovat za neočkování dítěte, pokud je očkování v rozporu s jejich vírou či přesvědčením. Neočkování samo o sobě také nelze považovat za nedostatečné plnění rodičovských povinností, zanedbání péče o dítě.
Očkovací kalendář povinných očkování v ČR
| Věk dítěte | Nemoc | Vakcína |
|---|---|---|
| od 4. dne do 6. týdne (pouze u rizikových dětí s indikací) | tuberkulóza - TBC | BCG vaccine SSI |
| od 9. týdne (u dětí očkovaných proti TBC od 13. týdne po zhojení reakce) do konce 2. měsíce | záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, hepatitida B, Haemophilus influenzae b | Hexacima (1. dávka) nebo Infarix Hexa pro nedonošené děti |
| 4. měsíc | záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, hepatitida B, Haemophilus influenzae b | Hexacima nebo Infarix Hexa pro nedonošené děti (2. dávka) |
| od 11. měsíce do 13. měsíce | záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, hepatitida B, Haemophilus influenzae b | Hexacima nebo Infarix Hexa pro nedonošené děti (3. dávka) |
| od 13. do 18. měsíce | spalničky, zarděnky, příušnice | Priorix (1. dávka) |
| v 5. - 6. roce věku | spalničky, zarděnky, příušnice | Priorix (2. dávka) |
| v 5. - 6. roce věku | záškrt, tetanus, černý kašel | Infanrix |
| v 10. - 11. roce věku | záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna | Boostrix polio |
V České republice dostupné vakcíny pro děti do 15 let proti nemocem zahrnutým v povinném očkování
- proti tuberkulóze: BCG vaccine SSI
- proti toxinům záškrtu (diftérie) a tetanu a proti infekcím černého kašle (pertusse), hepatitidy B, poliomyelitidy (dětské přenosné obrny) a Heamophilus influenzae typu b: Hexacima, Infanrix hexa
- proti toxinům záškrtu (diftérie) a tetanu a proti infekcím černého kašle (pertusse) a poliomyelitidy (dětské přenosné obrny): Boostrix polio
- proti toxinům záškrtu (diftérie) a tetanu a proti infekcím černého kašle (pertusse): Adacel, Boostrix, Infanrix
- proti infekcím Heamophilus influenzae typu b: Hiberix
- proti infekcím hepatitidy B: Engerix-B 10 μg
- proti infekcím poliomyelitidy (dětské přenosné obrny): Imovax polio
- proti toxinům tetanu: Tetavax
- proti infekcím spalniček, zarděnek a příušnic: Priorix
Nepovinná očkování
Existuje řada vakcín, jejichž aplikace je dobrovolná, z nich si mohou rodiče na základě indikace vakcín a zvážení rizika vedlejších účinků vybrat a požádat lékaře o jejich aplikaci dítěti. Lékař ale musí postupovat lege artis, pokud nejsou důvody pro aplikaci vakcíny (indikace) a nebo jsou důvody, proč vakcínu neaplikovat (kontraindikace), měl by aplikaci vakcíny odmítnout.
Některá nepovinná očkování
- Očkování proti pneumokokům (Synflorix, Prevenar 13, Pneumo 23)
- Očkování proti rotavirům4 (Rotarix1, RotaTeq)
- Očkování proti tuberkulóze - TBC (BCG vaccine)
- Očkování proti hepatitidě A (Havrix, Twinrix, Avaxim)
- Očkování proti planým neštovicím (Varilrix, Priorix Tetra)
- Očkování proti klíšťové encefalitidě7 (FSME-Immun, Encepur)
- Očkování proti meningokokům (Bexsero, Nimenrix, Menjugate, Meningococcal A+C, NeisVac-C)
- Očkování proti lidským papilomavirům4 - HPV (Silgard, Cervarix)
- Očkování proti chřipce (IDflu, Vaxigrip)
Použité zdroje:
- Vyhláška č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem
- Vyhláška č. 299/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb.
- http://www.ferovanemocnice.cz
- http://www.vakciny.net
- http://www.ockovanideti.cz
- http://en.wikipedia.org/wiki/Vaccination
- http://en.wikipedia.org/wiki/Vaccine
- Příbalové letáky vakcín
- http://www.vakciny.net/principy_ockovani/pr_13.htm
- http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_vaccine_ingredients
- https://web.archive.org/web/20160419233424/http://zdravi.euro.cz/news/check-pro?id=465031&seo_nam...
- http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21143295
- http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17338785
Externí linky
- SÚKL: Hlášení nežádoucího účinku léčivého přípravku
- RNDr. Marek Petráš: Promeškaný termín očkování
- SZÚ: Výskyt vybraných infekčních nemocí v ČR v letech 2003 - 2012
- SZÚ: Výskyt infekčních nemocí preventabilních očkováním v České republice v roce 2011
- Česká vakcinologická společnost ČLS JEP: Otázky a odpovědi
- SZÚ: Několik komentářů k očkování
- MUDr. Roman Prymula: Očkování povinné či nepovinné?
- MUDr. Roman Chlíbek: Kdo odmítá povinné očkování, hraje ruskou ruletu, tvrdí lékař
- Debata Očkování pro a proti
- Plakát Čo možno neviete o očkování ...
- MUDr. Jan Vavrečka: Kauza očkování humánní medicína nebo byznys?
- Mgr. Margit Slimáková: Očkování - hypotézy versus fakta
- Mgr. Peter Tuhársky: Štatistiky: infekčné ochorenia a očkovanie
