Zánět mozkových blan
Zánět mozkových blan, lat. meningitis je infekční onemocnění měkkých obalů mozku a míchy, které nejčastěji způsobují bakterie a viry. Bakteriální zánět mozkových blan se vyskytuje zřídka, ale vždy je život ohrožující. Virový zánět mozkových blan se vyskytuje častěji a není tak vážný jako bakteriální typ.
Obaly mozku
Mozek je pokryt mozkovými obaly, tyto obaly pokrývají i míchu.
- Dura mater je vnější obal, nazývá se také tvrdá plena, je to pevná blána, ve které se nacházejí žíly.
- Arachnoidea (pavoučnice) je střední vrstva, která je bez cév.
- Pia mater je třetí, vnitřní vrstva, ( jinak také cévnatka), která přímo pokrývá mozek.
Meningeální příznaky
Meningeální příznaky jsou projevy, které se objevují při dráždění mozkových obalů.
- Opozice šíje - pacient předkloní hlavu a bradou se snaží dotknout hrudníku, tento pohyb je u zdravých lidí bezbolestný, při meningitidě způsobuje pacientům výraznou bolest.
- Kernigovy příznaky - pacient při tomto vyšetření leží na zádech s nataženýma nohama, lékař mu zvedne nohy a když má pacient zánět mozkových blan, tak pociťuje bolest v bederní části páteře.
- Brudzinského příznak - při pasivním předklonu hlavy dopředu začne pacient krčit dolní končetiny.
- Amosův příznak - lékař přikáže pacientovi, aby si sedl. Pacient při meningitidě si sedá tak, že horní končetiny dává při sedání dozadu.
Bakteriální zánět mozkových blan
Epidemiologie
60% všech případů meningitid se vyskytuje nejčastěji v dětském věku, a to nejvíce do dvou let2 života. U dospělých se vyskytuje zřídka, ale po padesátce opět stoupá riziko onemocnění meningitidy.
Příčina bakteriálního zánětu mozkových blan
Hlavní původci bakteriální meningitidy jsou meningokoci, pneumokoci a hemofily. Tyto bakterie způsobují většinou infekci horních dýchacích cest.
Novorozenci7 do 6 týdne života jsou ohroženi streptokoky, kteří patří do tzv. skupiny B. Po sedmém týdnu života jsou děti ohroženy nejvíce následujícími bakteriemi: Neisseria meningitidis, Haemophilus influenzae a Streptococcus pneumoniae.
U novorozenců a kojenců vzniká zánět mozkových blan při sepsi nebo přítomnosti bakterií v krvi. Meningitida u malých dětí vzniká obvykle na základě prostoupení infekce z nosohltanu a na mozkové blány, zánět může dále vznikat prostoupením infekce ze středního ucha nebo při otevřených poraněních mozku.
Projevy

- Projevy u novorozenců:
- platí pravidlo, že čím mladší dítě, tím jsou projevy u dítěte nejspecifičtější
- prvním projevem je změna dýchání, dítěti se hůře dýchá
- bledost kůže
- silný pláč
- zvracení4
- dehydratace
- křeče celého těla
- zvýšená citlivost na dotyk
- Projevy u dětí po prvním roce života:
- horečka1
- bolesti hlavy5
- stažení šíje
- zvracení
- porucha vědomí a křeče
Komplikace
K vážné komplikaci patří přechod infekce na mozek, což má za následek:
- vznik hydrocefalu3
- uzavření cév v mozku
- vznik krevních sraženin
- opožděný psychomotorický vývoj až mentální retardace
- poškození sluchu
- epilepsie
- obrana nervů
Diagnostika
- klinické projevy
- přítomnost meningeálních projevů
- lumbální punkce - ve vzorku se sleduje počet bílkovin, barva, vzhled a důkaz bakterií
- krevní onemocnění - zánětlivá aktivita, přítomnost bakterií
Léčba
- léčba začíná vždy podáním antibiotik1, podávají se i vícero kombinací antibiotik, délka léčby antibiotiky u novorozenců trvá minimálně 14 dní
- podpůrná léčba - léky proti horečce, zabezpečení dostatečné hydratace7 dítěte, klid na lůžku
Prevence
Proti bakteriální meningitidě se dá očkovat2, očkuje se proti hemofilům a pneumokokům. Očkování dětí38 proti pneumokokovým invazivním onemocněním je povinné v rámci pravidelného povinného očkování. Základní očkování se provádí třemi dávkami konjugované očkovací látky ve 3., 5. a 11. měsíci života dítěte.
Prognóza
Zánět mozkových blan způsobený pneumokoky má nejhorší prognózu, úmrtnost je kolem 6 - 20 %. Meningitidy způsobené hemofiliemi mají úmrtnost kolem 5 % a meningokoové záněty mozkových blan 1 - 4 %.
Virový zánět mozkových blan
Epidemiologie
Nejčastěji se vyskytuje v pozdějším dětském věku a v adolescenci3.
Příčina
Infekci způsobují viry, nejčastěji jsou to echoviry, enteroviry, adenoviry a parainfluenzae viry.
Projevy
Onemocnění začíná náhle za plného zdraví, je provázeno horečkou, zvracením, silnými bolestmi hlavy5 a meningitickými známkami. Průběh není většinou závažný.
Diagnostika
- klinické projevy
- přítomnost meningeálních projevů
- lumbální punkce - důkaz virového antigenu, přítomnost a počet buněk
- krevní testy
Léčba
Léčba virového zánětu mozkových blan je symptomatická, to znamená, že se léčí projevy onemocnění. Antibiotika nejsou potřeba, protože jde o virovou infekci. Dítěti se zabezpečí dostatečných přísun tekutin, klid na lůžku. Prognóza této infekce je velmi dobrá, po překonání nejsou většinou žádné trvalé následky.
Související články
Více o zánětu mozkových blan na modrykonik.cz:
- Diskuze: Proč jste se rozhodli neočkovat proti pneumokokům?
- Diskuze: Očkování proti pneumokokovi. Doporučili byste?
- Otázka: Kolísavá teplota, je to normální?
Použité zdroje
- A. C. Muntau, Pediatrie. Praha: Grada Publishing, 2009
- http://primar.sme.sk/c/4117232/bakterialny-zapal-mozgovych-blan-meningitida.html
- http://kidshealth.org/parent/infections/lung/meningitis.html
- http://www.uvzsr.sk/kalendar/
- http://www.webmd.com/children/vaccines/meningitis-symptoms-warning-signs
- http://www.zdravie.sk/clanok/30622/neurologicke-vysetrenie