Prvni cast clanku jsem ukoncila prevozem na normalni pokoj. Pred a po-porodni pokoje byly velice podobne. Obrazek neukazuje cely pokoj. V prave casti byla postel pro tatinka a basinet pro miminko spolecne s vecmi na miminko (plenky, cepicky, kremy a atd.). Hned u vchodu koupelna s toaletou, umyvadlem a sprchou. Tam take byla obrovska zasoba hygienickych vlozek a nemocnicniho spodniho pradla. U dveri bylo dalsi umyvadlo a  dezinfekce na ruce. Naproti luzku byly nejake skrinky, televize s Blue-Ray prehravacem a bila tabule, kde jsem videla napr. v kolik hodin me ceka dalsi davka prasku nebo jmeno osetrujici sestry. 

*Muj pokoj mel vyhled na mrakodrapy a ocean. Vetsinu casu jsem ho ale udrzovala v poloseru.*

Po ulozeni na novou postel jsem pomalu zacala vnimat spodni cast tela, ale samozrejme celkove jsem byla jeste velice nepohybliva. Zacala jsem pocitovat vedlejsi ucinky morfia - svedeni celeho tela, a take mi na nohy dali takove "polstare", ktere mely za ukol moje nohy prokrvovat. Mne to prislo vcelku neprijemne. Jakmile jsem byla napojena, tak jsem opet zkousela kojit a maly se pekne prisal. Manzel miminko prebalil a zavinul. Zavinovacky se tady delaji asi trochu jinak, nez v CR. Miminka jsou zavinuta v tzv."receiving blanket". Videla jsem, ze v Cesku se dela spise takova perinka, ktera jde mimcum i kolem hlavy. My osobne ty "receiving blankets" prestali pouzivat hned po prichodu z porodnice. Podle me existuji mnohem lepsi a efektivnejsi zavinovacky. Kdyz to clovek poradne neutahne, tak se miminko snadno rozmota a pak to nema moc smysl.

*Hrdy tatka. Miminko si vytahlo ze zavinovacky rucicku."

*Zavinovacka Swaddle Me, kterou pouzivame.*

Pod prvnim dilem se me nekdo ptal na porodni plan a co si tak maminky pisi. Napr. tady je docela caste, ze hned po narozeni miminka vas prijde navstivit rodina. Casto si tady maminky pisi, ze nechteji zadne navstevy (urcite jsou rodiny, ktere se pokusi maminku a dite navstivit i proti prani). Moje sestra mi treba rekla, ze normalne sestry vylozene sedi u pokoje matky a nikoho tam nepusti. Ja k navsteve svolila. Dovolena je i navsteva deti a neexistuji navstevni hodiny - proste si prijdete kdy chcete. Ale abych se vratila k tomu porodnimu planu. Jak rekla moje lekarka - porodnimu planu se temer meze nekladou. Ted mluvim pouze za moji porodnici. Porodni plan vetsinou obsahuje: koho chcete mit na sale/na pokoji, jestli chcete epidural/prirodni porod, jak moc chcete nebo nechcete zasah lekaru, v jake pozici chcete rodit, jestli chcete rodit do vody/na zemi/na posteli, muzete take napsat, co chcete delat s pupecnikovou krvi a take umoznuji oddalit prestrihnuti pupecnikove snury. Dale lze zaridit zrcadlo pro cisarsky i prirozeny porod, abyste se mohla divat, jak se miminko klube na svet. Take neni od veci do planu napsat vase obavy - strach z bolesti, deprese, kojeni a atd. A pokud mate chlapecka, tak muzete do planu napsat, ze byste si prali, aby mu pred propustenim z nemocnice udelali obrizku - v USA bezna vec.Doporucuje se do planu take zaradit partnera a s cim by rad pomohl, nebo co naopak nechce delat. Porodni plan asi neni nic prelomoveho, ale podle me se da takto vyhnout mnoha neprijemnym situacim.

Před 90 lety napadlo Herma Fishera, že svět potřebuje lepší hračky. Hračky, které „podněcují představivost, které umí něco nového, nečekaného a zábavného“. Spojil se tedy s Irvingem Pricem a Helen Schelleovou (jejíž jméno se do loga už nevešlo. Je nám líto, Helen). Jejich první řada hraček nesla název „16 nadějí“ a skládala se z několika roztomilých kachniček.Tak vznikla značka Fisher-Price, jejíž mateřská firma je Mattel. Od té doby značka pracuje na hračkách, které obohacují život mladým rodinám po celém světě a dělají děti šťastnými a veselými. 

Hračky Fisher-Price pomáhají rodičům uspat jejich miminka, povzbuzují děti k dalším krůčkům do neprobádaného světa a batolatům umožňují objevovat kouzlo hry. Fisher-Price podněcuje dětskou představivost a rozvíjí jejich dovednosti. Hraní s hračkami Fisher-Price jsou zábavou nejen pro děti, ale i rodiče. A právě pro tuto značku hledáme Ambasadorku.

Jaká by měla Ambasadorka Fisher-Price být?

Měla by to být samostatná, proaktivní žena s velkým zápalem a vášní pro tvoření, hraní a zlepšování svých schopností. Miluje hraní se svými dětmi, ráda s nimi vymýšlí různé hry a dětem věnuje maximum svého času. Také ráda a pěkně fotí i píše.

Měla by mít neformální, ale inteligentní projev, být kreativní, hravá a veselá. Měla by mít vlastní styl a umět pracovat a komunikovat s lidmi. Její dítě by mělo být ve věku od 0 do 1 roku, aby si mohlo hrát s hračkami Fisher-Price vhodnými pro nejmenší a aby s nimi mohlo také růst. Do konkurzu se může přihlásit i těhotná žena, která má v blízké době termín porodu. Výhodou je, pokud má doma ještě starší dítě, které rádo objevuje svět. 

Práce Ambasadorky má hned několik výhod. Kromě zábavy, samostatnosti a učení se novým věcem, jsou to: