S rostoucími cenami energií a specifickou ekonomickou nestabilitou v zemi i ve světě je obtížné jednoznačně určit jeden, nejoptimálnější způsob vytápění domu. Kromě toho se samotné topné systémy od sebe liší, stejně jako se liší budovy, jejich historie a preference bydlení jejich majitelů. Mnoho lidí, kteří staví nebo rekonstruují domy, však nepochybně volí vytápění plynem. Instalace takového systému je však polovina úspěchu. Abyste si v zimě mohli užívat optimálního tepla a neplýtvat nadměrnými úsporami, musíte svůj plynový kotel hospodárně nastavit.

Ve zkratce:

• Důležité je efektivní nastavení plynového kotle, jeho cílem je zajistit tepelnou pohodu a minimalizovat spotřebu a tím i náklady na vytápění.
• Topná sezóna v Čechách trvá od 1.9. do 31.5. 9 měsíců.
• Účinnou optimalizaci plynového topného systému ovlivní mnoho faktorů, včetně: typ a výkon kotle, velikost domu nebo stav zateplení objektu.
• Optimální teplota v domě je přibližně 20°C. Zvyknutí na mnohem vyšší teplotu znamená vyšší poplatky, ale také nižší vlhkost vzduchu a pro zdraví méně příznivé mikroklima.
• Vyplatí se zajistit nejen vhodné nastavení typu a parametrů kotle, ale také účinné regulátory teploty, kontrolu a osvěžení izolace budovy a zbavení se nepříznivých topenářských návyků.

Optimální nastavení plynového kotle – výhody

Uživatelé plynových kotlů si nejčastěji lámou hlavu nad tím, jak nastavit zařízení tak, aby nespotřebovalo příliš energií. Motivací pro optimální naprogramování kotle je nejen potřeba vytopit domácí prostor na příjemnou teplotu, ale samozřejmě také dosažení co nejnižších nákladů s tím spojených. Topná sezóna v Česku, v závislosti na počasí daného roku, obvykle trvá asi 6 měsíců, ale často začíná dříve (září) a končí mnohem později, než se očekávalo (květen). Optimální nastavení plynového kotle je proto klíčem k vyřešení všech otázek: zajištění stálé tepelné pohody, dlouhodobé minimalizace nákladů na vytápění a konečně neplýtvání energií.

Standardní teplota v domácích místnostech

Výživa našich dětí je jedním z nejdůležitějších aspektů, které ovlivňují jejich růst a celkový vývoj. Jako rodiče se neustále snažíme najít ty nejlepší možnosti, které zajistí, že naše děti dostanou všechny potřebné živiny a zároveň jim budou chutnat. Pokud patříte mezi maminky, které chtějí pro své děti to nejlepší, máme pro vás skvělou příležitost zapojit se do testování a objevit novinky v oblasti dětské výživy.

Co budeme testovat

GERBER kaše kombinují vysoké nároky na kvalitu pečlivě vybraných obilnin ovsa a pšenice a jemnou chuť ovoce pro potěšení všech malých bříšek i mlsných jazýčků. Díky svému jedinečnému složení obsahují také řadu vitamínů a minerálních látek, které napomáhají správnému rozvoji dětského organismu.

Řada pšenično-ovesných kaší v modrém obalu se nyní může pochlubit celkem 4 lahodnými příchutěmi

Mléčné kaše:

V prvních chvílích života se každé dítě instinktivně obrací ke své matce, hledajíc teplo, ochranu a lásku. Toto prvotní pouto, plné doteků a blízkosti, je nejen základním kamenem bezpečí, ale také důležitým pilířem pro všechny budoucí kroky dítěte směrem k samostatnosti. Jak ale toto pouto ovlivňuje jejich schopnost se později osamostatnit?

Spojení, které dítě vytvoří se svou matkou, je mnohem víc než jen zdroj okamžitého pohodlí a bezpečí. Je to základ, na kterém dítě postupně buduje své sebevědomí a pocit jistoty ve světě. Hloubka tohoto vztahu silně rezonuje v každé nové etapě, kterou dítě prochází. Rodičovská přítomnost a podpora, kterou dítě cítí od útlého věku, mu poskytují důležité zázemí pro jeho budoucí kroky. Čím více se dítě v raných letech cítí milováno a chráněno, tím lépe je vybaveno na to, aby později mohlo sebevědomě a s důvěrou prozkoumávat širší svět kolem sebe.

Proto jsem ani u první, ani u druhé dcerky nespěchala s jejich přestěhováním do dětského pokoje. Často jsem si kladla otázku, kolik rán ještě bude takových, že mě probudí její smích, blábolení, tleskání či zpívání? Nechtěla jsem být fanatickou matkou, která bude spát se svým dítětem do patnácti let, ale ani nikam spěchat. Ten čas s dětmi utíká neuvěřitelně rychle a nic na světě není dobré uspěchat. Protože žádný z těch okamžiků se už nevrátí zpět. Říká se, že i ty nejmenší okamžiky mají moc přetrvávat v srdcích po celý život. A vím, že naše rána jsou jedním z nich.

Naše první pokusy o osamostatnění začaly nenápadně. Společně jsme se v její nové postýlce mazlili, koukali na pohádky a četly knížky. Uspávali jsme panenky, koníky, kačenky, žáby, medvídky a všechna plyšová zvířátka, která rodina i přes můj zákaz ráda nakupovala. Poslední fází přípravy byl odpolední spánek, který jsme také zvládli na jedničku. Každý večer jsem se jí ptala, kam chce jít spát, jestli do jejího pokojíčku za medvídkem, nebo k mamince do dětské postýlky. Na rutinní večerní otázku z naší strany zazněla vždy rutinní odpověď ze strany dcerky: „Spát s maminkou“. Až jednou... „Spát s medvídkem“. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. A tak jsem ji s obavou uložila do jejího pokojíčku. Za 15 minut se připlížila jako duch, objala mě a říká:  „Za maminkou“. Takto skončil každý její pokus o spánek o samotě a bylo jich více. Přiznávám, že mi to moc nevadilo.

Během tohoto období plného pokusů a návratů jsme se snažili zůstat trpěliví a citliví k potřebám naší dcery. Vybrala si své nové povlečení, nechávali jsme jí pootevřené dveře či rozsvícenou noční lampičku. Ne však ledajakou. Jemné teplé světlo osvětlovalo naši společnou fotku, na kterou se dívala při usínání, a pomáhalo jí cítit mou blízkost, i když jsme nebyly ve stejné místnosti. 

Lampa s fotkou, zachycující mě s oběma dcerami, měla velký úspěch. Tato 3D personalizovaná lampička se stala více než jen nočním světlem; byla pro ni symbolem, že není sama.