Obezita zkracuje dětství průměrně o 1,5 roku, snižuje konečnou průměrnou výšku o 1,5 cm. Obezita ve 40 letech zkracuje střední délku života o 7 let, závažná obezita dokonce o 14 let. V čem spočívá prevence, aby se vaše děti nemusely s obezitou potýkat vůbec?

Téma obezity u dětí jsme začali probírat již v článku Obezitou trpí v Česku každé sedmé dítě: Obezitolog radí 8 pravidel prevence. A s povídáním o dětské obezitě s předním obezitologem MUDr. Zlatkem Marinovem a jeho ženou MUDr. Cecílií Marinovou, MBA, patrony projektu S dětmi proti obezitě, pokračujeme v dalším rozhovoru. 

1. S příchodem nového roku si mnoho lidí dává předsevzetí, které se týká hubnutí a změny stravování. Reflektujete, že by se tento trend týkal i dětí? Zvyšuje se nějak zájem rodičů právě v lednu?

Vše nejlepší do nového roku s dobrým startem zdravého životního stylu všem vašim čtenářům. Ze strany dětí samotných žádné podobné trendy běžně nepozorujeme, ale ze strany rodičů mírný nárůst zájmu ano. Nedá se však ani zdaleka porovnat se přemrštěným zájmem o fitness centra a  zájmem o sportovní kroužky. Při řešení dětské nadváhy se s hlavním zájmem o její řešení setkáváme nejvíce se začátkem školního roku. Vzhledem k tomu jsme i uzpůsobili náš redukční program, aby dosahoval nejen co největší efektivity, ale především umožnil vybudovat dlouhodobě udržitelný zdravý životní styl.

2. V minulém rozhovoru jste několikrát zmínili projekt S kojenci proti obezitě a právě k němu se v diskuzi vyskytlo hned několik otázek. Nejčastěji se maminky podivovaly nad tím, že v rámci testu, který orientačně ukazuje genetické riziko obezity u kojenců, odpověděly ANO na jednu z otázek a jejich dítě tak patří do ohrožené skupiny. Konkrétně se jednalo o otázku na nadváhu matky a zdvojnásobení porodní hmotnosti před 4. měsícem. Můžete prosím vysvětlit, proč tomu tak je?

Přestože vědecké podklady teorie genomového imprintingu, metabolických trajektorií a genových vypínačů jsou pro odborníky velice poutavé, mohou působit odtažitě a pro laika jsou až příliš vědecké.

Juuupí, je to tady!!!

Přichází čas na slibovanou SOUTĚŽ SE SUNAREM…

Odměny, které čekají na tři výherce, jsou moc chutné a abych tě navnadila, mrkni sama, co může přijít třeba i k tobě domů…

O co budeme soutěžit?

I. Místo: Bio křupky, 2x kapsička do ručičky, 2x kapsička Cool ovoce, krupicová kaše, písmenkové sušenky

II. Místo: Bio křupky,kapsička do ručičky, 2x kapsička s cereáliemi, kapsička Cool ovoce, krupicová kaše

„Začali jsme malé číst ve chvíli, kdy ji byly asi čtyři měsíce. Nejdříve jsme začali s krátkými příběhy. Pak jí to trochu rušilo, tak jsme na nějakou dobu přestali. Když jsme nečetli, tak jsme zpívali. Teď už si řekne, kdy chce číst a co. Písničky zpívá i sama.“ 

Také se každý den těšíte, až se spolu se svým dítětem nebo dětmi zachumláte do peřin a přečtete si společně pohádku? Je to jistě příjemný pocit, ale tato činnost přináší mnohem víc. Pomáhá dětem rozvíjet jejich fantazii, upevňovat váš vzájemný vztah, zlepšovat slovní zásobu i lépe pracovat s emocemi. Prostým otevřením knihy uděláte pro své děti ohromnou věc.

Čtení knížek dětem je velmi důležité. Proto se nevymlouvejte na nedostatek času nebo únavu. Zapomeňte na chvíli na to, že máte v koši hromadu prádla, potřebujete navařit na druhý den nebo se vám na nábytku válí prach. Nic z toho vám neuteče a ani není tak důležité. Půlhodiny času před spaním (nebo i kdykoliv během dne) si musí na své dítě najít opravdu každý. Vychovávejte k lásce ke knihám a příběhům v nich. Dítěti nestačí jen pustit pohádku na CD a myslet si, že máte tzv. splněno. Naopak. Ukažte jim, jak úžasný svět se v knihách skrývá a odlákejte je od tabletu či televizní obrazovky. V budoucnu se vám to jen v dobrém vrátí.

Proč je čtení knih důležité?

Kdo by se občas nechtěl přesunout do kouzelného světa princů a princezen, kde stále dobro vítězí nad zlem, které je po zásluze potrestáno? A právě to je pro děti velmi cenné. Vaši miláčci se tak mohou stát ve svých představách oblíbeným hrdinou a prožívat jeho příběh spolu s ním.

Bohužel ne úplně pozitivní zprávou je, že velká skupina rodičů se domnívá, že čtení knížek se přeceňuje a nemá v dnešní době žádný velký význam. Odborníci jsou jiného názoru. Čtení knih napomáhá rozvíjet slovní zásobu, pomáhá porozumět významu slov i později i lépe se učit. Společně strávené chvíle nad stránkami knih s magickými příběhy tako u dětí probouzí lásku ke čtení.

Čekáte miminko a za nějakou dobu vás čeká porod. Určitě přemýšlíte, jak byste chtěla, aby porod proběhl a zvažujete všechny možnosti naší moderní doby. V dnešní době je naprosto běžné, že si ženy během porodu chtějí ulevit od bolesti pomocí medikamentů. Jednou z možností je využití epidurální analgezie (anestezie), tzv. epidurálu. Jde o často diskutované téma, které má své zastánkyně, ale také odpůrkyně.

Kdy se epidurál používá, jak se aplikuje, jaké jsou jeho pro a proti? Mohou nastat i komplikace? Užití epidurálu narušuje přirozený průběh porodu a působí také na miminko. V dnešním článku se na toto téma podíváme blíže a pokusíme se zodpovědět vše, co by vás mohlo ohledně tohoto fenoménu zajímat, abyste se mohla informovaně rozhodnout, zda je tato cesta pro vás při porodu vhodná.

Porod prostě bolí

„Já jsem nejdříve myslela, že epidurál nevyužiji. Říkala jsem si, že ho určitě potřebovat nebudu a nakonec jsem za něj u prvního porodu byla ráda, protože jsem měla 2h bez kontrakcí (byly, ale necítila jsem je). Dokonce jsem i půl hodiny spala a to jsem fakt potřebovala takový odpočinek, aspoň jsem pak nabrala sílu na tu závěrečnou fázi. Ale je to určitě individuální, dopředu bych nad tím asi nějak extra neuvažovala. Papír jsem pro jistotu do porodnice radši podepsala, abych to pak nemusela řešit za pochodu, ale říkala jsem si, že to stejně bude zbytečné. A nakonec nebylo a využila jsem ho.”

Nebudeme si nic nalhávat. Porod prostě bolí. Někoho míň, někoho víc, ale bolest k němu odjakživa patřila. Příroda to má ale v případě přirozeného porodu dobře zařízené. Již během porodu a po něm se vyplavují do těla hormony, díky kterým novopečená maminka na porod a bolest rychle zapomene a také pozitivně ovlivňují matčin vztah k nově narozenému miminku. Pokud se do porodu jakýmkoliv způsobem lékařsky zasahuje, jeho přirozený průběh je narušen a k těmto pocitům po porodu nedochází buď vůbec a nebo v menší míře (ženy si potom dlouho pamatují hroznou bolest nebo jim déle trvá, než „začnou mít rády” své miminko).

Někdo má však nižší práh bolesti a když to dnešní doba nabízí, rozhodne se využít tlumení bolesti pomocí epidurálu. Je to rozhodnutí každé ženy, je však dobré rozhodnout se informovaně, tedy vědět, co všechno s sebou užití epidurálu během porodu přináší.

Marodíme. V posledních dnech si rýmičku a kašlík vystřídaly všechny děti, k tomu patří i nějaké to blinkání, bolavá ouška a spousta pláče. A já jsem si znovu uvědomila, jak kouzelnou, magickou moc má moje, maminčina náruč. 

Naše děti mají báječného tátu, kterého zbožňují. A on zbožňuje je a moc si užívají společně strávený čas. Vaří spolu, koukají se na blbosti v "krabici", perou se, řádí a vymýšlejí lumpárny a někdy mi připadá, že mají vlastní tajnou řeč. Ale jakmile je něco trápí, může je tatínek chovat, houpat, tišit a pusinkovat do aleluja, zpívat jim a uklidňovat, nezmůže nic. Já naopak nemusím nic, stačí mi vzít je do náruče a pevně přivinout. A pak jen pozorovat, jak se pomalu uklidňují, až je dobře.

Tohle je moje superschopnost. Až o sobě zase někdy budete pochybovat, že vlastně nic pořádného neumíte nebo jste ničeho nedosáhly, vzpomeňte si, že ji máte taky. Dobře, asi vám za ni nikdo nebude platit desetitíce, to zase ne - ale cenu má mnohem větší.

Pro velký úspěch přidávám recept na tyto neuvěřitelně žravé koblížky.

Ingredience

280g hladké špaldové mouky

1ks     kypřící prášek

3PL   moučkového třtinového cukru

špetka soli

"Patříme také k těm, kteří problém s nemožností donosit mimčo řeší přes náhradní mamku, takže máme už bohaté zkušenosti. Bohužel naše náhradní mamka o mimčo přišla ve třetím měsíci, takže jdeme do dalšího pokusu. Alespoň pro nás je to daleko přijatelnější než klasická adopce, ne že by mi vadilo vzít si dítě takto, ale co mi vadí, to je ta byrokracie s tím spojená a mít mimčo s náhradní maminkou je daleko rychlejší cesta."

Neplodnost je v současnosti stále aktuálnější téma. S tím, jak roste počet neplodných párů, přibývá i metod, které problém řeší a vedou k vytouženému cíli – vlastnímu potomkovi.  U většiny párů, které mají problémy s plodností, mohou pomoci velmi jednoduché léčebné metody asistované reprodukce. V případě neúspěchu se pak přistupuje k metodám složitějším.

Náhradní mateřství jako řešení neplodnosti

Páry toužící po dítěti volí i různé druhy alternativ – někteří využijí možnosti adopce nebo pěstounské péče. Avšak pokud chce pár upřednostnit postup, který umožňuje počít potomka s vlastní genetickou výbavou, může v ojedinělých případech zvolit i takzvané surogátní mateřství.

Surogátní neboli náhradní mateřství je postup, kdy je embryo biologických rodičů implantováno do dělohy náhradní matky pomocí metod asistované reprodukce. Náhradní matkou se stává žena, která přijme do svého těla uměle oplodněné vajíčko jiné ženy s tím, že je po porodu ochotna dítě odevzdat genetickým rodičům. Tato metoda je kontroverzní a diskutovanou záležitostí a ani dnes nejsou názory na surogátní mateřství jednotné. Stále se považuje za výjimečný způsob početí. „O náhradní matce mohou uvažovat pouze ty ženy, které z vážných zdravotních důvodů nemohou dítě odnosit, například kvůli vrozené vadě dělohy, či její úplné absenci. Mnohdy bývají na vině i chronické nemoci nebo stavy po operaci. Ve všech případech se k léčbě vyjadřuje i etická komise,“ objasňuje JUDr. Matěj Stejskal z kliniky asistované reprodukce GENNET.

Surogátní mateřství je eticky i právně komplikovaný postup, který nese svá rizika. Teoreticky největším rizikem pro biologické rodiče je, že náhradní matka se po porodu odmítne dítěte vzdát. Podle českých zákonů je totiž matkou žena, která dítě porodila. V České republice sice nejsou doposud zaznamenány žádné soudní spory ohledně neodevzdání dítěte nebo odmítnutí dítěte náhradními rodiči, nicméně tyto právní problémy jsou známy z jiných, zejména mimoevropských států.

S citlivou pokožkou to není jednoduché, obzvláště u malých dětí. Citlivá pokožka je velmi náchylná a reaguje na každý podnět, to jistě potvrdí nejedna maminka. Pak je vždy na místě, vyhýbat se všemu potencionálně škodlivému počínaje pracími prostředky. Nabízí se tedy otázka, v čem prát oblečení děťátka s citlivou pokožkou?

Základem je změna pracího prostředku

Praní je totiž skoro každodenní nutnost, zvláště u dětí, které dokáží během dne vyprodukovat horu špinavého prádla, na jejich věku přitom vůbec nezáleží. Běžné prací prostředky ale přinášejí potencionální riziko a mohou velmi dráždit. Obsahují totiž různá rozpouštědla, konzervační látky, rozjasňovače a vůně. To vše však pro citlivou pokožku vhodné není.

Jak tedy prát? Vhodným krokem je určitě změna pracího prostředku a vynechání aviváže. Výběr vhodnějšího pracího prostředku ale nemusí být tak jednoduchý, jak se zdá. Možností alternativ máme hned několik.

Možností je několik

Jako první většinou sáhneme po jiném pracím prostředku.  Prostředku pro citlivou pokožku nebo speciálnímu určenému na oblečení pro děti. Takové prací prášky obvykle nejsou parfemované, ale stále v menší míře obsahují konzervační látky, rozpouštědla či rozjasňovače, které mohou pokožku zbytečně dráždit.