"Mně se nejvíc osvědčilo nestresovat a nemít pocit, že když nebudu mít vše perfektně uklizeno tak se zbořil svět. Myslím že uklízím průběžně celý rok a abych si předvánoční čas zabila šíleným úklidem všech skříní, mytím oken v mrazu apod. Raději chodím s malou na vánoční trhy, chodíme bruslit atd. Co se cukroví týče, tak doma pečeme s malou jenom perníčky. Jeden den jedeme k babičce a pomáháme jí s pečením a pak si z toho trochu cukroví vezeme domů. Prostě mám ráda předvánoční pohodový čas, který se snažím užít v klidu a v pohodě, abych si jednou mohla říct, že jsem dceři vždy připravila krásný advent a pohodové Vánoce," svěřuje se jedna z maminek na Modrém koníku, jak se staví k předvánočnímu šílenství ona.

Vánoce jsou svátky klidu a míru. Po tom, co jsme se tak nějak kolektivně dostali do kolečka konzumu, se však svátky stávají spíše honem za dokonalostí a množstvím. Množstvím nakoupených dárku, množstvím jídla a množstvím tlaků na to, abychom to vše zvládli včas a hlavně dokonale.

Vánoce s dětmi jsou po letech dospívání a dospělosti zase zábavné. Radost a očekávání našich dětí nás motivuje k tomu, aby byly svátky co nejdokonalejší. Nepředstavujeme si ale dokonalost úplně jinak, než jak ji máme hledat? Jenže právě kvůli dětem se letos nemusíte honit. Děti mají své představy o svátcích úplně někde jinde, než si myslíme. Hezké svátky vidí v pohodě, pospolitosti, pozornosti, kterou máte čas jim věnovat. Pokud se budete několik týdnů před svátky honit, budete nervózní, vzteklá a unavená, jeden hezký den ani hora dárků tento čas dětem nenahradí.

Pro svůj klid můžete zvládnout všechno. Jen si trochu vypomožte tam, kde nestačíte. Ukousněte si svojí dávku pohody, i když se v honbě za vánoční pohodou musíte postarat o děti, domácnost, zvířata a ještě chodit do práce. Pokud jste přesně ta žena, která nabývá dojmu, že se musí změnit v superhrdinku, aby dokázala vytvořit krásnou vánoční pohodu, následující řádky budou přesně pro vás.  

Nehoníte se za hezkými svátky úplně zbytečně?

Pokud v sobě máte pořád tendence být nejdokonalejší máma, která všechny přípravy na Vánoce zvládne sama, brzděte. Zavzpomínejte na to, co pro vás jako pro dítě bylo na svátcích nejkrásnější. Co si sama pamatujete z Vánoc, kdy jste byla tak malá, jako jsou teď vaše děti? Určitě to nebyly hory jídla, perfektně uklizený byt a nekončící množství dárků pod stromečkem. Spíš to bude vzpomínka na babičku, která vás držela v pokoji na okně a vyhlížela s vámi Ježíška, zatímco vaši rodiče instalovali dárky pod stromek. Možná to bude vzpomínka na procházky sněhem s vašimi rodiči, cesta k prarodičům, kapr, co se s vámi koupal ve vaně. Světýlka ve všech oknech. Kolo, které bylo pod stromečkem, a na kterém vás váš táta naučil jezdit, i když byl metr sněhu.

Správná postel zatočí s mizernou náladou i se špatnými známkami – poradíme Vám, jak vybrat tu nejlepší a na co rozhodně nezapomenout!

Věděli jste to? Do kvalitní postele bubáci strašit nechodí! Dovolte svým dětem zamilovat se do postele – zbavíte se večerního odmlouvání, kruhů pod očima, nočních můr i jiných strašidel! Vhodná dětská postel přinese úlevu celé rodině.

1. Bezpečnost na prvním místě

Než vyrazíte na nákupy, zvažte, jaká by vlastně měla být ideální postel, kdo ji bude používat a jaké jsou Vaše speciální požadavky. V zásadě by měla být pohodlná, nezávadná, krásná, pevná, kvalitní, dostatečně prostorná a hlavně bezpečná. Na bezpečnost dbejte zejména u dětských patrových postelí. Právě s palandami souvisí pochopitelná nutnost dostat se nejen nahoru, ale také dolů. Především pro menší děti by mohl být úzký a kolmý žebřík velkým rizikem. Měl by proto být široký alespoň 30 cm, dětské chodidlo se do něj musí vsunout alespoň do hloubky 9 cm. O něco bezpečnější jsou schody a možnou variantou je také skluzavka.

Děti přitom nepadají jen z výšky, ale snadno spadnou z jakékoli postele, tím spíš, pokud je lůžko velmi úzké. Tady je dobré zvážit, zda se nevyplatí pořídit rovnou postel s širší ložní plochou, např. 120x200cm nebo i 140x200cm. Tady už mají děti dostatek prostoru pro příjemné převalování a pohodlný odpočinek.

U úzkých postelí pro malé děti je dobré zajistit kvalitní zábranu. U patrových postelí je zábradlí u horního lůžka často samozřejmostí. Mnohdy se ale rodiče spokojí s nižší kvalitou, se kterou souvisí také celková stabilita nábytku. Děti si pak mohou nejen ublížit, ale také se jim špatně spí, pokud se u běžného převalování postel kýve, vrže a působí nestabilně.

Na druhý porod nemusím vzpomínat tak pracně jako na první, je to teprve čtrnáct dní, co se nám narodila naše sladká holčička.

Pohlaví věděl teda jen tatínek, paní doktorka mi pro něj dala papírek a mě to nikdy netahlo se do něj podívat, ikdyz ležel pořád v kuchyni pod nosem.

Nicméně na posledním ultrazvuku jsem se neprozřetelně koukla mezi nožky a vidim tam pytlík😉

Tak jo překvapení teda nebude, volám to manželovi a ten mi nechápavě říká, že na onom papírku od doktorky je napsaná holčička😀

Ha takže nakonec to překvápko bylo pro oba. Ja byla celé těhotenství přesvědčená, že to bude kluk. No opak byl pravdou a mně dochází pořád pomaličku, že mám holčičku. 

Tajně jsem si ji přála😉

“Jaké si Vánoce uděláš, takové je budeš mít. Např. v rodině manžela nevedli stromek, u nás nikdy nesměl chybět. Takže máme stromek vždy vysoký do stropu. Krásně voní. Miluju Vánoce, jejich vůni a atmosféru. Peču cukroví, i malá dcerka mi pomáhá s perníčky nebo zdobí pomeranč a jablko hřebíčkem, zdobíme stromeček, vyrábíme věnce a svícny, cinká tu andělské zvonění, ač nevěřící - chodíme si pro Betlémské světlo (nevadí, že nám cestou domů třikrát zhasne), podívat se do kostela na Betlém a Ježíška, píšeme dopis pro Ježíška. V obchodech se v té době zdržuji minimálně, snažím se nehonit se. Dárky připravuji s předstihem, s úklidem se nestresuji, uklízím přeci průběžně. Chodíme s malou sáňkovat, koulovat se, stavíme sněhuláka, poté si s manželem dáme svařák. Pravidelně se i s dětmi setkáváme s přáteli na předvánoční večeři v restauraci. Mezi svátky se setkáváme s rodinou.” Přesně těmito slovy shnula kouzlo Vánoc jedna z našich uživatelek. Napsala to krásně, že?

Vánoce obecně patří k těm nejoblíbenějším svátkům během celého roku. Děti je milují. Aby taky ne, vždyť na ně čekají samá krásná překvapení v podobě dárků, o které si napsaly Ježíškovi. Nutno dodat, že pro dospělé Vánoce znamenají kromě radosti a rodinné pohody také spoustu starostí a zařizování, ale nemusí to tak být.

Vánoce by nikoho neměly stresovat, lidé by se měli naučit užít si je a místo předhánění se s počty cukroví, uklizenějším bytem a honosnějšími dárky se vrátit zpátky ke kořenům. Vánoce pojmout jako krásný a poklidný čas strávený s těmi nejbližšími - rodinou a přáteli. Ono se to snadněji řekne, než udělá, ale věřte, že jakmile si v hlavě nastavíte vánoční pohodu, budete Vánoce milovat víc než kdy dříve. A k tomu vám může pomoci i dodržování tradic a vánočních zvyků. Především pokud máte děti, bude je to bavit, budou nadšené a hlavně si s sebou do života ponesou zážitky, které jednou předají zase svým dětem. Pojďme se společně podívat na ty nejznámější a nejkrásnější vánoční zvyky, které si můžete užít i vy doma, se svými potomky.

Dopis Ježíškovi

Pokud máte malé děti školou či školkou povinné , určitě o dopisu pro Ježíška slyšíte již s příchodem podzimu (ne-li dříve). Děti se na Vánoce většinou moc těší a lákají je především dárky, které jsou s nimi spojené. Dopisy Ježíškovi se píší snad v každé rodině s malými dětmi. Napsaný dopis se poté přichystá na místo, odkud si ho může Ježíšek vyzvednout, až poletí kolem.

O rodinnou tradici a pěknou vzpomínku se s námi podělila i jedna z uživatelek Modrého koníka: “Když byly holčičky menší, malovaly na dopisní papír, co se přejí od Ježíška. Pokud byla kresba složitější, dopomohla jsem např. před 6.rokem na vytouženou aktovku s kočičkou kočičku sama domalovat. Dopis jsme pak daly do obálky a holčičkám jsem tam napsala JEŽÍŠKOVI. Dopis si každá z holčiček sama zalepila a dala za okno před spaním. Pokud tam byl dopis ještě druhý den (pokud jsem zapomněla po usnutí dopis z okna stáhnout ), zamaskovala jsem to větou: no jo, Ježíšek musí stihnout ještě do Vánoc oběhnout tolik dětí. Dnes večer to určitě stihne! No a další den ráno už tam dopis nebyl - Ježíšek si pro něj přišel. Ovšem sranda byla, když mi jednou dopis uletěl. Já šupajdila dolů 5 pater, abychom ten dopis někde na sídlišti ráno nepotkaly cestou do školky. Mimochodem malované dopisy Ježíškovi mám všechny schované v krabici vzpomínek. Až do nich jednou děvčátka jako dospělá nahlédnou, určitě se budou nad nimi usmívat stejně jako já “