Montessori princip by se dal přirovnat k čínskému přísloví: Dej člověku rybu - nasytíš ho na jeden den; nauč ho chytat ryby - nasytíš jej na celý život. Na první pohled se děti, které navštěvují tento druh školek a škol, zdají být neukázněné a nevychované. Ale zdání klame. Je to jedna velká škola hrou, kde se nepíší písemky a rozhodně zde nenajdete plyšové medvídky a panenky Barbie.

Žena s velkým Ž

Na začátku stála žena. Maria Montessori se narodila 31. srpna 1870 v malém italském městečku. Díky podpoře své vzdělané, politicky angažované a liberální matky se i Maria dala na studia medicíny. Po jejich úspěšném absolvování pracovala na psychiatrické klinice, kde se starala hlavně o duševně postižené děti. Právě zde začala studovat antropologii, pedagogiku a experimentální psychologii.

Tato aktivní činnost jí pomohla proniknout do problematiky postižených dětí, poznat jejich potřebu hry, což ji přivedlo k myšlence, že i duševně postižené děti jsou vychovatelné. Zaznamenala úspěchy v posilování vývoje takových dětí až do té míry, že některé dosáhly srovnatelných výsledků při státních zkouškách, jako děti z běžných škol.

A tak v roce 1907 založila Dům dětí (Casa dei Bambini), kde vedla a vzdělávala děti podle svých principů. S prvními úspěchy se přidávali další školy, které přešly na její styl výuky a Maria dokonce o své metodě přednášela na vysokých školách.

„Já s malou chodím do Montessori školičky od 2 let (ale je možné ji navštěvovat i dříve). Do 3 let je to takový kroužek na 2 hodiny a jsem tam celou dobu s ní. Hračky tam jsou jenom výukové, edukační. Žádné panenky, autíčka nebo tanečky s učitelkami tam nenajdete,“  píše Kalo v diskuzním fóru Montessori školka: máte zkušenosti?

Největší odborné veletrhy potřeb pro děti a mládež hledají svoji Ambasadorku u nás na Koníku. Pokud se zajímáte o ověřené informace, nabídky zajímavých akcí,slev a o ty nejlepší produkty pod jednou střechou, veletrhy For Kids, For Babies a For Toys jsou tím pravým místem pro získání poznatků, speciálních nabídek, ale i pro zábavu a odpočinek celé rodiny.

Již 14 let se pravidelně vrací, a to stále ve větším měrítku, aby zájemcům usnadnily život v rolích rodičů.

Jaká by měla být Ambasadorka veletrhů For Kids, For Babies a For Toys?

Mladá maminka s dětmi ve věku žáků prvího stupně základní školy, nebo maminka s malým dítětem / dětmi, která je znalá v této oblasti, má přehled o nabídce produktů pro děti a neustále si rozšiřuje vlastní obzory. Maminka by měla být aktivní, rozumná, komunikativní a povahou klidná, která ráda pracuje v týmu lidí,  je samostatná a časově flexibilní. Svým kamarádkám a jiným maminkám na Koníku ráda poradí a doporučí to, co považuje za nejlepší.

Měla by umět psát články a příspěvky, měla by mít zájem o fotogafování a jednoduchou práci s aplikacemi na úpravu fotografií, taková online maminka, která sleduje trendy v oblasti péče a výchovy dětí.

Pokud jsi se našla v našem popisu ideální kandidátky, tak tě určitě také zajímá, co práce Ambasadorky přináší:

Bolesti zad, neboli odborně vertebrogenní bolesti, jsou nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti v ČR. Pro zdravý vývoj pohybového aparátu včetně držení těla je přitom klíčový dobrý start. Co můžeme jako rodiče pro naše děti udělat? O tom bude dnešní článek.

Miminko v prvním roce života prochází bouřlivým obdobím rozvoje. Často se mluví o motorickém vývoji – to znamená, že dítě si osvojuje dovednosti týkající se pohybu. Ty jsou částečně vrozené – jako motorické vzory, částečně jsou ovlivněné okolním prostředím. Pokud motorický vývoj proběhne dobře, má dítě dobrý základ do budoucího života. V opačném případě dochází k zafixování chybných pohybových stereotypů.

Takové chybné stereotypy nadměrně zatěžují pohybový aparát, který musí vyvíjet zvýšené úsilí při jejich kompenzaci. Jednotlivé chyby ve vývoji se mohou řetězit, negativně ovlivňovat růst a při překročení kritické hranice působit různé bolestivé poruchy – bolesti kloubů a zad, bolesti hlavy, blokády páteře a žeber, vadné držení těla. Dlouhodobým přetěžováním vznikají degenerativní onemocnění pohybového aparátu – např. artrózy, záněty šlach, tenisové lokte, syndromy karpálních tunelů, výhřezy meziobratlových plotének aj.

Prevence poruch motorického vývoje

To, zda motorický vývoj probíhá tak, jak má, by měl kontrolovat pediatr v rámci preventivních prohlídek. Pokud je zjištěna odchylka, měli by být rodiče odeslání na oddělení dětské rehabilitace, kde budou potíže řešeny dále. Jako rodiče máte však v rukou především prevenci. Níže uvádím pár zásad, které by měly být samozřejmostí pro všechny, kteří pečují o malé děti:

• Dítěti nepomáháme a vývoj neurychlujeme – všechny dovednosti musí získat samo svojí aktivitou. Pouze tak budou zapojeny ty správné svalové souhry. Dítě tedy nikdy neposazujeme, nepostavujeme, nechodíme s dítětem, pokud to nejprve nezvládne samo.
• Umožníme volný pohyb na pevné podložce (pěnové puzzle apod., gauč nebo postel nejsou vhodné) – od narození dáváme miminko v bdělém stavu několikrát denně na bříško. Později dbáme, aby mělo dostatek prostoru a času pro nácvik otáčení, plazení, lezení. Ohrádkám se snažíme vyhýbat. Necháváme dítě pohybovat se nahé.
• S miminkem se naučíme správně manipulovat – nejčastěji se používá poloha klubíčka či tygříka. Vyhýbáme se svislé poloze. 
• V žádném případě nepoužíváme chodítka či skákadla. 
• Stejně tak omezujeme čas, který dítě tráví v autosedačkách, lehátkách a houpátkách
• Pokud chceme dítě nosit, vybíráme nosítka, která podporují ergonomickou polohu dítěte (kdy látka sahá od kolínka ke kolínku, nožičky jsou do tvaru písmene M a zádíčka jsou zakulacena do C) nebo vážeme do šátku.
• Jestliže navštěvujeme lekce kojeneckého cvičení či plavání, dobře si ověřujeme erudici instruktora. Pokud jsou některé cviky v rozporu se zásadami správné manipulace s dítětem, neděláme je.
• U lezoucích a chodících dětí je dobré poskytnout jim dostatečnou rozmanitost prostředí, v kterém se pohybují. Různé překážky, nerovnosti povrchu, slalomy apod. budou pro ně další výzvou, která jim pomůže v pohybovém rozvoji.
• V případě, že máme doma již jistého chodce, nezanedbáme výběr obuvi. Osobně se kloním k obuvi typu barefoot (u zdravých dětí). Botičky nasazujeme až tehdy, když dítě samo chodí v prostoru a leze méně. V naší wiky naleznete pěkný článek o výběru dětských botiček.

Všem přeji krásný den, můj poslední článek byl o mém předčasném porodu a tak jsem se rozhodla vám napsat další o tom, jak to šlo dál když nás pustili domů po měsíci.

Od 9.1. 2018 do 7.2.2018 jsme s Danielku byli v porodnici, ty dny byli pro mě delší a delší a čas vůbec neutikal kord když zakázali návštěvy kvůli chřipkové epidemii.

Asi cca čtrnáct dní jsem na pokoji měla romskou sousedku, která měla holčičku jmenovala se Michalka též předčasně narozená jen o měsíc měla 1,80kg a 43cm, ale přišla mi menší než Danielka.

A díky zákazu návštěv jsme se spolu začali bavit víc a víc, jelikož nebylo co dělat. Jídlo stálo za houby, sestry nebyli zrovna dvakrát příjemné prostě nuda nuda nuda.

Když mě s Danielkou pustili domů byla jsem nejšťastnější, ale bylo mi líto sousedky, jelikož měla jít domů stejně jako já,ale její holčička začala hubnout. Byla jsem doma a přítel byl nadšený z toho, že je Danielka v postýlce a že ji uvidí každý den a ne jen na hodinku. Ten den zkusím prebalit, šlo mu to dobře.

Druhý den jsme museli vyřizovat to co jsem nestihla a to rodný list, kartu pojištěnce. Na matrice nám řekli že 22.2. máme jít na vítání občánků, byla jsem zvědavá jak to bude probíhat, protože jsem na žádném nebyla, viděla jsem to jen v televizi. 

Přišla chvíle, na kterou jste se pravděpodobně těšila celé těhotenství a hlavně po celou dobu, kterou jste trávila s miminkem v porodnici. Konečně jste doma. Máte čas na to, začít se sžívat s novou situací. I v těchto prvních dnech doma je potřeba zařídit některé záležitosti. Jednou z nich je i první prohlídka miminka jeho ošetřujícím lékařem - pediatrem.

Kdy je vhodný čas na to vybrat pediatra?

Lékaře pro své miminko by si měla nastávající maminka zařídit již v těhotenství. Dnes už neexistuje pojem "obvodní lékař", to znamená, že si můžete vybrat jakéhokoliv lékaře si přejete a nemusíte tedy navštěvovat toho, kterého máte nejblíže. Pediatra je dobré vybírat pečlivě. Zajímejte se o reference od ostatních rodičů, googlujte a naplno využijte svou možnost výběru. I mezi pediatry jsou totiž velké rozdíly - někteří to s dětmi umí mnohem lépe než jiní, nepředepisují  hned antibiotika nebo třeba jsou přístupní s odložením očkování.

Volbu pediatra si pochvaluje i uživatelka akankeo: "Naše dětská je třeba rozumnější, ATB nedá, dokud neudělá CRP, očkuje, ale domluvit se s ní dá, nezdravé děti mi nikdy neočkovala a vždy vysvětlí, kdy mám dítě udržet v klidu. U každého očkování je to jinak, některé vakcíny potřebují, aby dítě mělo klidový režim ještě před, jiné třeba až týden - 10 dní po. A ordinační hodiny má rozdělené pro nemocné a pro zdravé, aby se nepotkávali, ale to má pro tebe význam tak maximálně u prvorozeného, pak už je to jedno."

Když už jste dospěly k rozhodnutí, jakého pediatra si pro svůj malý poklad přejete, je potřeba ho navštívit a domluvit se s ním o převzetí dítěte do péče. U těch nejžádanějších lékařů je vhodné tuto návštěvu zbytečně neoddalovat, protože se volná místa pro daný rok mohou rychle zaplnit a na vás už se tak nemusí dostat.

Tato slova potvrzuje i maminka ireniq: "Pediatři mívají kvóty, kolik nových dětí každý měsíc přijmou, takže jakmile si vybereš, neváhej prckovi rezervovat místo, zvlášť pokud to bude někdo žádanější."