Tak vám tedy řeknu krásný příběh té naší princezny 🙂



bylo 26.2.2016 dopoledne a ja si chtěla udělat test že nedošla MS , tak jsem tedy udělala chvilí čekala a najednou se objevili // čárky , ja tomu ani nechtěla věřit , ale byla jsem zaskočená, hned sem poslala příteli obrázek a on na to ,, to si děláš legraci vid ?,, psala jsem že ne že budem mít vytoužené naše miminko 



První kontora u dr. byla celkem zvlaštní zeptal se mě co potřebuji tak jsem u ukazala test , řekl ze to nemusi nic znamenat,ale ja věděla že tam je bobulka mala naše , udělal kontrolu spodem a řekla tak divně asi nejste těhotná , mě se rozbušilo srdce a chtělo se mi brečet , ale vzal mě ještě na ultrazvuk a tam mi to potvrdil, ja chtěla křičet do světa , řekl že za týden kontrola a uvidi se zda už bude vidět srdíčko , ale to mi v práci bylo špatně už a druhy den jsem byla už na pohotovosti , tam řekli zda chci prijmout na kapačky nebo radši doma ležet v klidu s čipkama, byla sem pro radši doma (kdo ma rád taky nemocnice že :D ) druhý den sem se měla hlásit u svého dr. tak jsme tak učinili a pan dr. potvrdil ze nám už bije srdíčko ...  





další pruběh byl hladký až do cca 5.měsíce kdy jsem se zhroutila co se právě dělo (viz kdo mě sleduje déle ví o mém synovci a co se stalo) nemohla se jsem nic,sníst ani vypítim, přítel šel na noční a v noci mě vezl na pohotovost kde si mě nechali na kapačkách , zeptala jsem zda nevědí  co máme za pohlaví bylo nám řečíno 99% kluk , já byla sklesla že nebudu mít svou vysněnou princeznu, dny ubyly v nemocnici a mě pustili domu a měla sem se hlasit u svého dr. učinila jsem a on řekl tak co vám ještě řekli , tak jsem mu tak kleslím hlasem řekla budem mit chlapečka prý , on se tak zadíval a říka to by me zajimalo kam paní doktorka koukala když ja nevidím nic mezi nohama :D říkam tak,že to bude holčička? 

On ANO ale to vám nemuzu potvrdit na 100% to ukaze až se prcek narodí .. tak že začla manie nakupování na holčičku já se těšila 

dny utíkali a psalo se v kalendáři 20.10 v nocimě zbudilo žbluňknutí tam dole , spanikařila jsem asi že už rodím ale žádný kontrakce nic tak jsem si šla zas lehnout ráno to říkam příteli a ten vyděšenej opět po noční :D řekl ze jedem řikam že né že nemám žádné bolesti a jestli jsem si  neučurla :D ( ke konci jako fakt prd** s tím močákem :D :D)

Jenže to nebylo vše , odpoledne asi kolem 16h jsem měla takové tlaky v podbříšku říkam to asi nic nebude termím mam az 1.11 tak sem ležela , přítel zatím odjel na noční a ja usnula ve2:06 pamatuju si do dneska ten čas mě najednou projela tupa bolest v brisku a říkam sakra asi už to přichází , tak jsem si dala sprchu, a bolesti neustupovali , tak zvedám telefon a volám mamce ta vystrašená co se děje že volám skoro ve 3 ráno říkám asi se to bliží,ale nepoznám to , oblíkla se a snad do 5 min byla u nas :D (sešla jen kopec a byla tu :D ) začlo měření ,chození sem a tam a říkala jsem ,,ja sem jak lev v kleci ten taky chodi sem tam ,, :D (to bylo ještě humoru :D ) ve 4:20 jsem měla kontrakce po 5 min , mamka volá příteli ať přijede že jedem rodit ..) Ten z práce tu byl taky hned (ja se zatim dobalila,osprchovala a oblikla )



A mamka že zavola k nám do porodnice zda můžem přijít na příjem( tam nám bylo zděleno že tedka určite v noci né že maj TOP STAV... ve me to bouchlo a křičíma to mám asi jako porodit doma nebo co ? mam nemocnici za prde** a nevemou mě tak kde to jsme... bylo nám zděleno at si jedem na Mělník a do dneška jsem opravdu ráda že jsme to udělali  )



Ale pokračujem dále, ja se oblikla, sednem do auta a přítel že musí ještě natankovat, říkam v poho to vydržím tak at jede je to cca 2 min (to se dalo vydržet hlavně že tam dojedem :D)



Příjezd na Mělník, byla asi něco po pul6 ráno.. dr mě vyšetřila spodek a byla jsem otevřená na 4 cm , udělali monitor ,vyplnili jsme znova papíry pro jejich nemocnici , sami mi řekli že nemají lidi a vše ženou k nim a že je to přestává bavit že si dělaj jen císaře.. 

Uložili mě na pokoj a že se mam nachvili natáhnout což to vůbec nešlo přítel začínal usínat na stole :D ja měla bolesti ale dělala jsem hrdinku že to nebolí a že to jde vydržet v pul 7 přišly že me musí znova vyšetřit jak to vypáda , a už bylo 6 cm tak řekli co vše budu potřebovat na box ať se připravím ,že na pul8 půjdem )

Přítel bílej jak stěna řekl že to asi nedá že se mi moc omlouvám tak jsem volala mamině zda nechce být u porodu a ta souhlasila , přítel odjel pro mamču a my šly na připravu, jeden monitor na 15 min , pak injekce do zadnice a všem oblíbenej klystírek :D (není to tak hrozný jak každej říka mě se i  snad ulevilo a bylo mi líp.. jen co bylo nepřijemne jak jsem byla na Wc tak mě musela PA zkontrolovat zda mi není špatně a já na WC víte co ( ten kdo tím prošel sám ví :D :D ) ( naštěstí prý jsou zvyklé a nic se nestalo :D takový UFF :D :D :D )



bylo cca 8h a za dveřmi mamka i přítel v modrém jak kdyby šly na sál byla jsem tak neskutečně ráda že to přítel nevzdal a zároveň i mi bylo krasně když jsem tam měla mamku  cca od 8-11 jsem byla furt ve sprše a monitorech (sprcha byla moje nejlepší kamarádka v tu dobu :D ) v 11h přišla dr. že me musí zkontrolovat jak to vypáda , řekla 7 cm ale musíme počkat na 10 cm , aby malá mohla už mezi nás , v pul 11:30 furt stějne 7 cm tak že mi prasknou vodu, ani to nebolelo, ale když jsem viděla co tam strká měla jsem teda knedlík v puse :D ale nic jsem necítíla jen takové teplo a mokro mezi nohama , a to teprv začlo ródeo :D 

Sestřička a PA mě masírovali tam dole,aby malé pomohli pak mě nechali a že příjde paní dr, ve 12:06 do tedka si pomatuju že bylo 12:06:45 a já říkala však kde je :D pak přišla a připravovala se chyběl 1 cm a furt nic a bolesti ustupovali píchli mi něco do žíly ani nevim co asi ten oxytocin nebo jak se to jmenuje v 12:15 říkala, jak neporodím do 14h budem muset na císař a to já nechtěla, každou kontrakci jsem probrečela jak to bolelo a kdyz skončila,jak kdyby mě nekdo vypl bylo 12:19 a ja už chtěla tlačit najednou se seběhli snad všechny doktoři co tam byly a šlo se na věc čekalo se na silnou kontrakci a bylo 12:22 a prvni přišla a doktorka říka jéééé ta je vlasatá, druhé tlaceni nebylo moc lepší,ale pomohli mi hodne sestřičky přítel ten musel z boxu na chobdbu páč vše viděl co se děje dole a málem tam sebou švihnul na zem :D mamka když videěa jak se dere na svět stála opodal a čekala až bude malá venku a šup 12:26 třetí zatlačení a byla venku , tak neskutečná uléva a tu tukaní srdce ,je nepopsané + ještě když vidíte ten uzlíček jak je úžasnej,krásnej a hlavně váš, tu lásku hned,bolest ani nevíte,že nějaka byla, prostě nádhera a jsem ráda že jsem to zvládla a přivedla na svět dceru jménem princezna Maruška s krasnýma mírama 3530g a 51cm v 12:26 21.10.2016 na Mělníku :* kazdá která porodí ví co je to za lásku a jak se říka rande na slepo bylo super , malou mi hned dali na břísko přítel přibehl a brečel štěstím,je to něco nepopsatelného , krásného a hlavne ta vůně jejich ještě dnes to cítím jako by to bylo včera  snad někdy v budoucnu bude tak krásný zážitek po druhé ..



Tím to bych chtěla poděkovat Melnické porodnici a hlavne mladé šikovné PA a sestřičkám  a pani doktorce bez nich bych snad tak rychle neporodila, poté sestřičkám z dětského a paní která se o mě starala a učila mě kojit a rozkojila mě 



Všem kteří to čeká nemějte strach je to nečo neskutéčně krásného )

(omlouvám se za pravopis, psala jsem rychle a vše co jsem měla na mysli)



Tedka vás zdravíme ve třech Maruška, mamka a taťka :*



P.S dala jsem to na jeden dech a psala,psala , až jsem to dopsala :D

Pár fotek nazávěr 🙂

V České republice máme možnost si svobodně zvolit, u které zdravotní pojišťovny budeme my i naše děti pojištěni. Pojišťovny se tak občas předhání s nabídkami, kterými se snaží nalákat nejen nové klienty, ale také udržet ty stávající. Já osobně jsem byla celý život pojištěná u Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (211), a jelikož jsem byla s jejich službami vždy velmi spokojená, tak jsem po svatbě „přemluvila“ i svého muže, aby přešel za mnou. Naše děti jsou zde samozřejmě pojištěny také, protože mi přijde jednodušší, když jsme celá rodina u jedné pojišťovny. Kromě toho nám to také přináší nesporné výhody.

     Každá pojišťovna přináší svým klientům různé možnosti čerpání výhod. ZPMV nabízí pro rok 2018 Fond prevence, kde najdete různé balíčky, ze kterých si musí vybrat snad opravdu každý. Pro letošní rok sem mimo jiného patří: Program pro dospělé, Program pro děti nebo program Těhotné a ženy po porodu. Ale to rozhodně není vše – pro kompletní nabídku se určitě nezapomeňte podívat na oficiální stránky pojišťovny.

     Jako perfektní možnost vidím to, že já i manžel můžeme náš příspěvek věnovat dětem. Ideální to je v případě, když zrovna nestojíte o možnost čerpat cokoliv z nabídky určené pro váš program. Svou částku tak můžete přidat k čerpání Programu pro děti. Oba naši synové od února navštěvují plavecké kurzy v místním plaveckém areálu (Tobiášek kojenecké plavání a Eliášek pokračovací kurzy pro děti od 3 let) a kurzovné za obě děti se přiblížilo částce 5000 Kč. Naše pojišťovna každému z dětí přispěje 500 Kč v rámci Programu prevence pro děti. Při vyřizování žádosti nám pak úžasná paní na pobočce navíc doporučila přenechat příspěvek z Programu prevence pro dospělé, takže v konečném součtu nám pojišťovna pomohla ušetřit celé 2000 Kč z rodinného rozpočtu. Mnoho lidí o této možnosti neví a určitě by byla škoda nechat se z nevědomosti připravit o možnost ušetřit nemalé peníze.

    Pro čerpání jakéhokoliv příspěvku je nezbytné dodržet Podmínky čerpání. Zažádat o příspěvek je možné vyplněním formuláře a doložením originálu platebního dokladu. Žádost je pak možné podat osobně na jakékoliv pobočce Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, písemně poštou či prostřednictvím datové schránky. Jen si dejte pozor, abyste žádost podali nejpozději 3 měsíce od zakoupení věci či pořízení služby.

     Čerpání bonusů je určeno nejen pro stávající klienty pojišťovny, ale samozřejmě i pro všechny nově příchozí. Pokud byste chtěli přejít ke Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a využívat všechny bonusy, které svým klientům nabízí, je teď ideální čas – do 31. 3. 2018 máte možnost přeregistrace k jiné zdravotní pojišťovně. A nebojte, nečekají vás žádné složité úkony, přihlášku můžete vyplnit online nebo si ji vytisknout ve formátu PDF. V příštím článku se dozvíte o dalších možnostech, které se Vám i vaší rodině rozhodně vyplatí vědět.

----------

"Děti ve waldorfské školce mi přijdou nejen šťastnější, protože vlastně převážně dělají co chtějí, ale také mnohem vyspělejší než jejich vrstevníci z klasických školek. Myslím si, že by dětem nemělo být diktováno, co mají a nemají dělat. Měly by svou osobnost (určitě do jisté míry řízenou rodiči) vytvářet samy," píše jedna z maminek na našem diskuzním fóru. I to může být jeden z důvodů, proč dát své dítě do tohoto typu alternativního vzělávání. Pojďte se na něj podívat o něco podrobněji.

O co tady jde?

První škola waldorfského typu vznikla v roce 1919 ve Stuttgartu na popud Emila Molta. Ano, toho spolumajitele hotelové sítě Waldorf Astoria. Původním cílem byla revoluční myšlenka založit školu a školku pro děti svých zaměstnanců. Pověřil tím rakouského filozofa a pedagoga v jedné osobě Rudolfa Steinera.

Jeho styl výuky a stavební kameny waldorfské pedagogiky podporují osobnost dítěte v celé šíři, nikoli jen jednostrannost a úzkou specializaci. Cílem je pak renesanční člověk, který se orientuje ve všech sférách života.

V praxi to probíhá tak, že všechny vyučované předměty jsou si rovny. Není to tedy například jako na jazykové škole, kde se klade mnohem větší důraz na angličtinu, němčinu, francouzštinu a podobně. Ve waldorfské škole se sice děti učí hned dva jazyky už od první třídy, ale mají stejnou váhu jako třeba malování nebo tělocvik. Také se nerozlišují striktně mužské a ženské práce a předměty. Pamatujete na to, jak dříve měla děvčata výuku vaření nebo domácích prací a chlapci měli „dílny“? To zde odpadá a tak se můžete setkat s tím, jak kluci i holky háčkují, pletou, kovají nebo brousí dřevo.

„Mám ještě dvě starší děti, mají za sebou klasiku (tedy běžný psací dril v první a druhé třídě), ale malý začal psát daleko čitelněji, než ti dva v tom věku. Píše sice zatím trochu pomaleji a musela jsem ho odnaučit jeden špatný návyk (chybné napojení malého "z" a dalšího písmene, to ve škole nepostřehl), ale jenom zírám. I ta rychlost se prý časem srovná, děti ve waldorsfké škole hodně píšou. Fakt pěkné a přehledné písmo. O Vánocích se najednou rozečetl. Nejprve Čtyřlístky, pak si vybral sám knížku Poseroutky (někde ji viděl ve škole a ztropil přemlouvací scénu v obchodě) a tu čte doma. Už bude na konci knihy (čte mi ji každý večer nahlas a je to děsná legrace, snaží se dramaticky přednášet). V družině má prý rozečtenou další knihu ze školní knihovny a každý den vidím pokrok. Takové nadšení jsem u starších dětí nikdy nezažila.“ Majaw z diskuzního fóra.

Tak, jako je každá z nás jiná, i každé jiné je naše těhotenství..

Ať je první, nebo páté jako teď u mne...jestli je plánované, dlouho očekávané, a nebo naprosto nečekané a nebo i  tak nějak třeba i nevhod.

Ke třem těhotenství, z kterých už mi běhají děti po světě, se bohužel přidalo jedno, s andílkem, co je pro změnu na nebi. To těhotenství bylo právě neplánované, z tatínkovi strany i zprvu hodně nechtěné☹

Byl to od počátku prostě jeden velký stres, nechat si dítě, nebo ne, potom jsme se rozhodli , že ano, a věřte mi, že pro mě, jako pro mámu tří dětí to bylo snad nejhorší období v mém životě. A i když by to bylo chlapovo první dítě, byl z toho tak mimo, že si prostě na tu myšlenku, že bude tátou, musel zvykat  asi ho to stálo hodně sil..ale i když už se s tím zázrakem smířil, a začal se možná už i těšit, začala jsem špinit i před utrogestan, co jsem užívala a po několika kontrolách, utz a odběrech se potvrdilo, že miminko se přestalo vyvýjet hned někdy na začátku a rostl jen prázdný váček, bez žloutkového a bez embrya.

Už v těhotenství jsem se cítila "jinak" než s dětmi, když jsem je čekala, prsa mě začala bolet až po užívání utrogestanu..špatně mi nebylo a kafe mi pořád chutnalo(v každém těhu jsem ho přitom nemohla ani cítit).

Jakoby bych vnitřně cítila, že to prostě není dobré.