Výsledky vyhledávání pro slovo “Iva”
Blog 1: Nový rok a novoroční předsevzetí
Silvestr a Nový rok je pro mě velice důležitý. Je to období, kdy je čas zhodnocení dosavadního roku a života. A také čas, kdy se snažím po šíleném, prasečím a divokém prosinci dostat svůj život pod kontrolu. Dávám si cíle a slibuju si, jak budu cvičit, budu více uklízet, budu zodpovědná studentka, lepší učitelka, jíst zdravě… Všechna svá „vylepšení“ se snažím narvat do tabulek, jakoby se snad dalo žít podle tabulek….
V poslední době mám však pocit, že se dějí neustále věci úplně jinak, než si naplánuju, avšak neříkám, že dějí špatně. Život se nedá naplánovat. A tak…
Moje představa silvestra- zajdeme k našim, chlapi si dají pár půlek, popřejeme šťastný nový rok a pak půjdeme domů. Tam si zapálíme svíčky, dáme si výborný chlebíček a budeme listovat kalendářem a smát se jménům, které pro naše dítě rozhodně nevybereme a naopak najdeme to pravé.
Realita silvestra- ve 23:20 podpírám svého opilého muže, který mi vysvětluje, proč si nikdy nemám kupovat škodovku, a jdeme domů. Doma se rozhoduje, zda bude zvracet nebo půjde rovnou spát a mezitím se mi omlouvá, jak mi zničil silvestr… Směju se, protože se vytrestal sám a následně několikrát zvrací… Nevadí mi, že se opil, naopak stále považuju svého muže za zodpovědného muže, který zná svou hranici.
Je půlnoc a já si připadám, že tohle je asi část mateřství. Já střízlivá se budu zítra starat o svého muže s kocovinou, druhou rukou uklízet celý byt, protože odpoledne přijede tchýně a třetí rukou vařit obědy do práce.
Všechno relativně stíhám… už se manželovi nesměju, protože myju po něm pozvracený záchod, peču zdravou fazolovou buchtu, venčím psa, vysávám, připravuju krabičky na zítra do práce, vařím heřmánkový čaj, aby manželovi bylo líp. Přesně ve chvíli, kdy zpocená až za ušima dovitírám předsíň, zvoní tchýně v rukou kupu cukroví, které vůbec nezapadá do mého cukrfree ledna.
Taky jsou vaši chlapi a synové tak chlapsky slepí? Že nevidí to, co mají přímo před očima, a vy musíte jít a ukázat jim, že se opravdu dívají přímo na to, co hledají?? 😂 čekám 3. miminko a je mi už fakt jedno, jestli to bude kluk nebo holka (hlavně, aby bylo zdravé, že ano), ale teda i kvůli tomuhle bych byla ráda, kdyby se rozšířil můj holčičí tým proti těm třem slepoňům 😁

Rok s naší dceruškou
Je konec roku 2019, třičtvrtě na sedm večer. Venku už je tma, petardy bouchají a lidé začínají oslavovat. Naší holčičce je přesně teď rok. Leží vedle mě a spokojeně kouká těmi uhrančivými tmavými kukadly. Nemohu z ní skoro spustit oči...je tak krásná, až se mi svírá srdce. Nechce se mi vůbec věřit, že už je to celý rok, co vykoukla na svět.
Nedá mi to, abych na téměř uplynulý rok nezavzpomínala. Bez ostychu mohu říct, že to byl nejhorší, ale i nejkrásnější rok v mém životě. Za těch řekněme krátkých dvanáct měsíců udělala Taťánka obrovský kus práce a já jsem na ní nesmírně hrdá. Z nehybného malinkého miminka, které nepapalo, se vyklubala šikovná holčička, která se celý den (ano, nekecám, opravdu celý den) usmívá. Je prostě úžasná...🙂
V minulém článku jste se dozvěděli, jak přišla na svět a jak jí po strastiplné cestě nepapání museli voperovat do bříška PEG. A jak bojujeme teď? Co se mentality a její hlavinky týká, pořád do budoucna nevíme s jistotou, jak na tom bude, ale nepřestáváme věřit, že bude v pořádku. S rukou na srdci musím uznat, že bychom to bez PEGu nezvládli. Tánička díky němu doslova ožila. Najednou jí nikdo nenutil jíst ani pít, najednou měla dost energie na cvičení, hraní si a mazlení s námi. Rozkvetla nám před očima jako kytička. Díky tomu začala dělat pokroky v pohybu a už se otáčí sama na bříško přes obě strany, chytá si nožičky, udrží hlavu a strká si pod sebe kolínka a začala se přetáčet zpátky z bříška na záda, takže válí krásně sudy....ano, teď si někteří řeknou...no to je toho. Ve dvanácti měsících by toho měla podle tabulek a celkově umět mnohem, mnohem víc. Nám to ale vůbec nevadí. Tabulky jsme dávno vyhodili z okna i z hlavy a radujeme se z každého drobného pohybu a jakéhokoliv pokroku kupředu. Vždyť se podle prognóz doktorů neměla nikdy hýbat. Měla celý život jen ležet...a ona tohle všechno už umí. Není to snad zázrak? Pro nás obrovský. Věřím, že se nám to podaří, postavíme jí jednou na nožky a ještě budeme nostalgicky vzpomínat na to, jak jsme Taťánku našli, kde jsme jí položili 😀
Během tohoto roku se toho stalo opravdu hodně. Hodně dobrého i špatného, ale pokud věříte na osud jako já, dáte mi jistě za pravdu, že všechno, co se stalo a stane, se děje z určitého důvodu. Prostě to tak má být, abychom se mohli poučit a posouvat se vpřed. Byly dny, kdy to bylo opravdu těžké a nejednou jsem sama sobě říkala, že tohle prostě nezvládnu. Hledaly jsme si s Táničkou k sobě dlouhou dobu cestu, ale nakonec jsme ji nalezly a milujeme se až to bolí. Táňu stále vnímám jako velkou učitelku. Učí nás každý den trpělivosti, pokoře a obrovské lásce.
V mé roční bilanci se musím také pochlubit a hlavně poděkovat. Na začátku listopadu se pro naší holčičku totiž uskutečnila každoroční charitativní aukce zde na koníkovi. Vybrala se neuvěřitelná částka 171 807,-Kč. Nebude den, kdy si s láskou a velkým díky na srdci nevzpomenu na organizátorky aukce @helulela a @vera_vila , na tvořilky nádherných výrobků a na dražitelky, které přispěly vysokými částkami. Některé z nich dokonce vydrazěný výrobek poslaly Taťánce pro radost a štěstí. Vám všem moc děkujeme a vážíme si toho.
Ještě bych se na chvilku vrátila k Taničky PEGu. Od zavedení sondy do žaludku nám hezky přibrala. Pravda...nepapá sama, často zvrací, i nekolikrát denně (vedlejší efekt sondy), ale nyní je důležité, že přibírá a má dost živin a energie na další vývoj. I tak se denně snažím svoje děvčátko krmit lžičkou. Bohužel stále nepapá s chutí a dobrovolně. Každé sousto s nechutí a šklebem na čumáčku vyplivne. Já to ale nevzdávám a dám jí lžičku druhou, třetí, desátou, dvacátou. Trvá jí to dlouho, ale aspoň neco polkne. I za to málo jsem vděčná 🙂 Občas je to psychicky vyčerpávající. Když jí dám konečně spát, hledám svoje nervy někde zakutálené pod gaučem,...i proto jsme se s manželem rozhodli pro velký krok. Před měsícem a půl jsme se přihlásili na kliniku NoTube v rakouském Grazu, kde se specializují na rozpapávání dětí závislých na sondě. Tato klinika je jediná v Evropě a jezdí na ní dokonce i lidé z USA. Mají 90% úspěšnost a přijmou pouze ty děti, u kterých je právě takto vysoká šance, že jednou budou samy jíst. Rozhodli jsme se, že to zkusíme. Poslali jsme přihlášku, vyplnili potřebné dotazníky a trpělivě čekali. Po dvou týdnech se nám z NoTube ozvali s kladnou odpovědí a byli jsme přijati. Nedovedete si představit tu obrovskou radost. Už jen to, že je vůbec nějaká šance Taťánku rozpapat. Ihned jsme si zarezervovali termín a pobyt zaplatili. Peníze z listopadové aukce nám velmi pomohly, protože kliniku české pojišťovny neproplácí, ani na ni nijak nepřispívají. Na začátku března odjíždíme všichni do Grazu rozpapat naší dcerku...moc se těším a bojím zároveň. V březnu na nás prosím vzpomínejte a držte nám všechny palce. Moje největší přání je, aby dokázala sama s chutí jíst. Samozřejmě tam nepojedeme s přehnanou představou, že Táni pojede z Rakouska domů s rohlíkem v puse a obrovskou chutí jíst...tak naivní už nejsem 😀
Nemocnice den 18
Anetka a Kubík 8 dní ❤️
Kubík - z vyhřívaného lůžka už 3 noc semnou na pokoji ❤️
Anetka - dostala se z inkubátoru na vyhřívané lůžko a z něj teď i do postýlky a tudíž už také ke mě na pokoj dnes k večeru.
Oba už si udrží teplotu kolem 37°C a díky tomu můžou být semnou oba 24/7 ❤️
Anetka ráno 1522g - šílený jedlík, asi nás všechny doma sní, ještě má zapojený pro kontrolu monitor k sestřičkam, kdyby náhodou. Jinak je občas "trošku" histerická, ale je moje, že? 😁
Kubík ráno 2282g - neuvěřitelný spáč a to za každé situace (jídlo, přebalování apod.) - salámista a spáč po taťkovi ❤️
Vše jde podle plánu, oba jsou zdraví a to je to nejdůležitější ❤️ nabereme váhu a jdeme domů ! To je náš cíl !
Tak jsem se na to testování těšila, až si ho vlastně vůbec neužívám. Krom toho, že mě skolil jakýsi moribundus, Anežka se rýmy stále nemůže zbavit a ke všemu měla horečku, takže v podstatě nonstop v nosítku, večer též neodlozitelna, já už padala na hubu, nakonec zabral čípek a alespoň trochu jsme spali, uff. Už abychom se z tech nemocí vyhrabaly. 🙏
Ale k vitamínům. Znáte ten pocit, když máte nějaké léky nebo vitamíny a ta tableta je tak velká, že máte problém ji polknout? Mě se to stává často. A to je obrovské plus, které vidím na vitamínech Superfolin, protože u nich se mi to za celý týden a půl nestalo ani jednou a vzhledem k velikosti tabletě či kapsle ani nevidím důvod. 😉
Rok od roku je to s nimi krásnější. Kluci jsou prototypy vánočních dětí. Radostně jásají, radují se z každého dárku, smějí se na celé kolo a z každého dárku jsou šťastní.
Letos poprvé rozdával dárky i Tobiášek a přestože na dárcích byly fotky lidí, bylo mu to fuk a dárky rozdával tak, jak se mu to líbilo, takže to letos byla docela kovbojka a sranda🙂
A když už byly všechny dárky rozdané, koukla jsem se tak po své rodině a všichni s rozbalováním dárků čekali a radši sledovali ty naše dva malé raubíře, s jakou radostí si tu nadílku užívají.
Tak zase za rok ❤
Hranice první a druhé vánoční vlny... je 26.12.. konečně jsem se nadechla, najedla a došla si na toaletu, takže můžu nabídnout pohled z druhé strany...
Naše Vánoce jsou v první linii o tom, být všichni spolu (11 lidí a další zvířecí mazlíčkové u stromečku...), bylo to i letos moc prima a velmi si toho všeho vážím.
Druhá vlna, která nás intenzivně opláchne, je vlna hudební a ta nás každoročně vychyluje ze směru celkem spolehlivě... Obě moje lentilky zpívají ve sboru při gymnáziu, do kterého starší chodila a mladší chodí a aby toho nebylo málo, v naší totálně nestřediskové obci už 12 let organizujeme příležitostný vánoční sbor, do něj letos aktivně od září docházím já a mladší lentilka (starší už to kvůli odjezdům na VŠ nestíhala...).
Na půlnoční mši v naší krásné kapli bohužel nemáme nárok, pan farář ji prostě na Štědrý den nestihne, takže jsme vymysleli vánoční zpívání, abychom se mohli alespoň sejít, poděkovat za narození Ježíška a užít si tu vánoční náladu se sousedy...
A teď to vlnění, starší lentilka v rámci Vánoc odzpívá a odehraje 6 koncertů, mladší letos trhne rekord, tu čeká 10 vystoupení a já se budu klepat trémou "jen" 4krát... V logistice převozů osob a akordeonu, stojánků a drobných rytmických nástrojů jsme za ty roky téměř stoprocentní, Pentagon by se od nás mohl učit...
Tak až vyrazíte na vánoční koncert, podívejte se, jestli někteří účinkující nemají kolem hlavy svatozář, protože rozdat tolik vánoční nálady, radosti a energie v několika málo dnech, to je fakt výkon hodný andělů... Pěkné povánoční dny i vám!❤

Rodinný rozpočet
Už jsem sem podobný článek psala, ale speciálně na přání @chci_miminko která nerozumí obalkové metodě, píšu znova..a taky, opakování je matka moudrosti, a třeba článek pomůže i někomu jinému.
Takže obálková metoda hlavně už dnes v době účtů a bezhotovostnich plateb není úplně optimální. Takže popíšu, jak to dělám já.
Protože si rozpočet dělám už několik let, mám představu, kolik a za co měsíčně utrácím. Pokud někdo teprve plánuje vést rodinné účetnictví, ze všeho nejdůležitější je, si všechno správně nastavit. Sečíst veškeré příjmy a poctivě si zapisovat veškeré výdaje. Ale opravdu všechny, včetně dvacky za parkování nebo za kafe z automatu. Poslední den v měsíci je třeba si k tomu sednout a vše spočítat. Zjistíte, co bylo zbytečné a tam si příště budete dávat víc pozor.
Pak si můžete vytvořit roční finanční plán. Tento je fiktivní, jen pro lepší pochopení.
Do kolonky Plánované příjmy si zapište vše, odkud vám nějaké pravidelné příjmy plynou. Mzda obou manželů, rodičovský příspěvek, PPM, příjmy z pronájmu atd.
Potom níže do kolonky Pravidelné platby si napište částky, které platíte každý měsíc ve stejné výši. Je ideální si na tyto platby zřídit trvalé příkazy. S těmito platbami nelze moc hýbat, jejich výše je zpravidla stejná.
Ahoj, omlouvám se za několika denní pauzu, vím, že jsem vám slíbila, že vám napíšu něco o složení vitamínů Superfolin, ale skolil mě před vánoci nějaký moribundus, k tomu obě děti s rýmou, no prostě jsem byla nepoužitelná.
V jedné tabletě je obsažena kyselina listová (400), quatrefolic (folát čtvrté generace 600) a dále vitamín B12, vitamín B2, vitamín C, vitamín B6, biotin, kyselina pantothenová, jód, vitamín E, Niacin a vitamín D3.
Kyselina listová je důležitá pro normální růst zárodečných tkání během těhotenství. Bohatou pestrou stravou lze získat denně zhruba 200 µg kyseliny listové, přičemž doporučená denní dávka pro dospělé je 400 µg, pro těhotné 600-1000 µg. Proto je vhodné v těhotenství, ale i při kojení užívat doplňky stravy s obsahem kyseliny listové.
Navíc, mnoho lidí trpí nedostatečnou funkcí štítné žlázy, včetně mě. V těhotenství mi bylo doporučeno užívat kromě Euthyroxu i jodid. Je super, že existují takovéto doplňky stravy pro těhotné a kojící ženy, které už pro nás "štítnařky" tolik potřebný jód obsahují.
V jedné kapsli je pak obsaženo DHA (kyselina dokosahexaenová) a EPA, potřebný ke správnému vývoji mozku.
Příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) z těla matky přispívá k normálnímu vývoji mozku plodu v těle matky a kojenců vyživovaných mateřským mlékem. Příznivého účinku se dosáhne denním příjmem 200 mg DHA navíc k doporučené denní dávce příjmu omega-3 mastných kyselin u dospělých, tj. 250 mg DHA a EPA.
A já se jdu zase léčit. Přeji všem klidný a pohodový zbytek vánočních svátků.
"Pokud nevěříte v kouzla a zázraky, nečekejte, že nějaké zažijete!"
V dnešní době je zvykem všechno fotit a pak se mnohdy stává, že ty nejkouzelnější okamžiky nevidíme naživo svýma očima, ale pouze přes displeje telefonů či skla objektivů. A to je škoda!
Přestože focení miluju a je mou velkou vášní, snažím se vždy v tyto chvíle zahodit techniku stranou a užívat si jen prosté TADY a TEĎ. A pokud dovolíte, doporučím to i vám, je to boží. A tak nějak víc opravdové ❤️
Dovolte mi i za Viledu popřát krásné a veselé Vánoce, hlavně hodně zdraví v novém roce 🌲
Čtvrtá adventní neděle je tady. Dnes otevřeme poslední okénko adventního kalendáře.
Co je v okénku? Tentokrát je to mop TURBO.
Jaká je soutěžní otázka? Co byste si letos nejvíc přáli? Komu tady byste něco přáli? Chtěli byste někomu mop věnovat pro radost? Komu by mohl tu radost udělat? Ať je to někdo ve vaší rodině, tady nebo vy sami ❤️
Kdo získá okénko s číslem 22 bude čistě ve vašich rukách. Ráda dělám před Vánoci dobrý skutek, pojďme ho udělat spolu ❤️
Odpovídat můžete do dnešní půlnoci komentářem pod moji zprávu 🌲
Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé....
Řeknu vám, neskutečné, jak to uteklo, dnes otevřeme už dvacátéprvní okénko adventního kalendáře.
Co je v okénku? Balení hadříku Colors a balení houbiček INOX.
Jaká je soutěžní otázka? Co máte na sobě při štědrovečerní večeři? Oblékáte se slavnostně?
Odpovídat můžete opět do dnešní půlnoci, komentářem pod moji zprávu. Hodně štěstí 🌲
Ahoj maminky,
pro ty, kteří mě neznají se představím. Jmenuji se Martina, jsem z Prahy, je mi čerstvých 29 let a jsem maminkou 3 dětí - Marušky (3,5 roku), Anežky (4 měsíce) a Vašíka, který nám ale loni v dubnu odešel do nebíčka ve 35. Týdnu těhotenství. Jakožto kojící maminka jsem byla vybrána, abych pro vás otestovala vitamíny Superfolin 2 s vitamínem D3 z produktové řady Chytré miminko, určené pro těhotné maminky ve 2. a 3. Trimestru a kojící ženy.
Jedna krabička obsahuje 30 tablet a 30 kapslí, takže při doporučeném užívání 1 tablety a 1 kapsle za den, vydrží měsíc. Přípravek není náhradou pestré stravy. Přípravek je důležitým doplňkem vyvážené a pestré stravy, který pomáhá zajistit optimální výživu miminka v době těhotenství a kojení.
Už příště vám napíšu něco o složení těchto vitamínů. 😉
A jdeme do finále....
Dvacáté okénko adventního kalendáře otevřeme dnes tady na blogu.
Co je v okénku? Balení hadříku Colors a balení houbiček Pur Active.
Jaká je soutěžní otázka? Jaká je nejkrásnější vzpomínka na Vánoce ve vašem dětství?
Odpovídat můžete opět do dnešní půlnoci, komentářem pod moji zprávu. Hodně štěstí 🌲
Dnes jsme vyráběly vánoční přání. Starší Vileda Colors posloužily jako šály pro sněhuláky 🤫
Tavící pistole a malé dítě, no 🙏 Musíme koupit lepidlo 😂

Soutěž o dm sladký balíček a 10 tipů na dárky pro paní učitelky...
Vaše děti měly štěstí na skvělou paní učitelku a vy jí tak chcete pod stromeček dát alespoň maličkost . Jenže nevíte co! Jako bývalá učitelka v mateřské školce a na střední škole jsem měla možnost vypozorovat, jaké typy dárků vždy potěší, a ráda se s vámi o své poznatky a tipy podělím🙂
Prosím vás, zapomeňte na kytky, jednou pro vždy. Květiny jsou sice nádherné a musí udělat radost snad každé ženě, ale ne když se vám jich sejde 25. Navíc je vědecky dokázáno, že 9 z 10 učitelek kytky nejí a nepije🙂
Nejdříve bych vám chtěla moc poděkovat za všechny paní učitelky a jiné pedagogické pracovníky - je od vás krásné, že jim chcete udělat radost a věřte, že to, že si na ně vzpomenete s dárečkem, je potěší opravdu moc.
A nyní už konečně k slíbeným tipům:
1) Pěna do koupele
Po celodenní práci s dětmi paní učitelka chvíli klidu ve vaně opravdu ocení. Můžete vyzkoušet například Balea krémová koupel s vůní papáji a ibišku která jemně hýčká pokožku a inspiruje smysly svou opojnou vůní. Hydratační složení navíc dodá pokožce pružnost a pocit hebkosti.
Dobré ráno,
devatenácté okénko adventního kalendáře otevřeme dnes tady na blogu.
Co je v okénku? Balení hadříku Colors XL a hadřík Actifibre.
Jaká je soutěžní otázka? Na štědrovečerní večeři ryba nebo řízek? Co preferujete u vás v rodině?
Odpovídat můžete opět do dnešní půlnoci, komentářem pod moji zprávu. Hodně štěstí 🌲
Ahojte maminky, hledám ty z vás, které máte doma děti neslyšící.. funguje tu nějaká skupina kde to žije? Ráda bych s váma sdílela nás festival MINIFEST kde budeme mít i tlumočnice do znakového jazyka a tak se pokusíme propojit svět slyšících a neslyšících 😊
Osmnácté okénko dnes ve skupině Úklid hrou s Viledou. Šest dnů do Štědrého dne 🌲
Včera byla vánoční besidka ve školce, naše první. Seděla jsem hned u Aničky a i první písničky jsem řvala jako želva.
Byla hrozně šikovná, je tam nejmenší. Hezký stala, dokonce i zpívala.
Bylo to moc hezké.
Dětičky dostali dárečky, my taky a ne o jsme donesli i ucitelkam, měly radost.
Pak jsme všichni společně poseděli ve třídě, bylo cukroví, jednohubky, vyborny caj. Koukla jsem jaké nové hračky dostaly děti pod stromek a děti si pohraly.
Těším se na příští rok, ro už bude snad i sama říkat básničku ♥️😘😊
Testování plenek Pampers
Hurá vybrali nás na testování nových plenek Pampers.
tak to byla moje radost, když přišel v říjnu mail, že nás vybrali k testování.
S plenkami Pampers jsme moc spokojení a u obou dětí jsem je používala do cca roka jako jediné plenky, pak jsme přes den dávali levnější plenky, ale na noc vždy jen Pampers a nikdy se nám dítko neosypalo.
i při dovolené v zahraničí, jsme zvolili ověřenou značku Pampers.
Při rozbalování mi asistovala moje malá pomocnice a byla velká zábava vozit plenky v kočárku 🙂
Plenky měly příjemnou vůni a celkově byli jemné na dotek.
Už je to dobrejch 24 let... Dvacetčtyři dlouhejch let, ať to zní ještě delší, kdy jsme každý Vánoce po setmění chodili sbírat povinně vánoční stromky 🙂)) Je to jedna moje příhoda z dětství. Každej rok v tuhle dobu si na to vzpomenu. V dobu, kdy vidím všechny ty nazdobený stromky, natěšený ksichty a pak ty haldy smutnejch stromků u popelnic. Ale abych to vysvětlila...
Náš otec byl vždycky děsnej kutil a koumák. Byl fakt spořivej, ale nikdy né lakotnej. No a miloval Přemka Podalhu a Receptář prima nápadů. Tam se jednou dozvěděl, že stromky jsou super hnojivo /jehličí/ a parádní podestýlka pod jahody, aby při zrání v kontaktu se zemí nehnily. A tak jsme se po setmění každej den po Novým roce plížili setmělým a tichým sídlištěm a lovili stromky. Naložili jsme je do starýho wartburga, se kterým jsme jezdili vo víkend na chatu a spolu s nima vezli asi tak tunu kompostu, kterej otec zřídil na balkoně. Takže jste po zhruba 40 minutách ve vyvoněným warťasovi spolu s kompostem v kufru voněli asi jako mtrvola vytažená po tejdnu z Orlíku. Stromky na chatě vesele odpočívaly a tlely do jara, kdy nastal náš čas. Otrhat všechno to jehličí z 50 stromků coby podestýlku pod jahody. Speciálně smrky byly fakt chuťovka, tisíce malej jehliček se vám pozvolna zabodávalo do kůže skrz 20 let starý a rozdrbaný zahradní rukavice od dubna do června... To byl totiž čas, kdy se zhruba stihlo očesat těch cca 50 chudáků, co ale pořád docela drželi. Kromě naprosto brutální újmy na cti, kdy vás omylem potkali na ulici spolužáci a pak se vám tlemili, že houmlesujete se stromkama, mě čekala každoročně psychická újma a tou byly shnilý jahody. Protože pochopitelně plán Přemka Podlahy nebyl dotaženej úplně dokonce a jahody hnily i přes skvělej spořivej vynález a já věděla, že to otec bude chtít další rok zase vylepšovat, ale tu zasranou folii z Obi prostě nekoupil 🙂))))) Každej rok na to ale s láskou vzpomenu a vždycky se tomu zasměju 🙂) Měli jsme stejně krásný dětství, takový...experimentální 🙂) Příště vám řeknu, jak to bylo každej rok se sbíráním hroznů na našich vinicích 🙂))

















