Především bych prvně chtěla poděkovat MODRÉMU KONÍKU, že byl náš syn vybrán na testování Beba Optipro 2 Comfort. Bylo to pro mě nádherné testování, možnost s malým sdílet zažitky, focení a sdělování. A to, že ještě malý dostane zdarma 2 krabice, tak to už byl pro mně hotový sen. Přece jen je dnes vše neskutečně drahé. Opravdu moc děkujeme.

Časem možná přídám referát o malém, jak se dostal k nám svět. A udělali bychom pro něj maximum, at se mu přijemně vyrůstá. Až se malý narodil, tak mi bylo jasné, co znovu nastane. Kolotoč vs kojit za každou cenu nebo být na umělé výživě.

Ale tentokrát jsem dostala ultimátum od manžela jen žádné bojování.

Takže samozřejmě jako každé dítě mi kojení nešlo už v porodnici.  Malý dostávál Hipp Bio Combiotic, o tomto mléku jsem moc důvěru neměla. Z porodnice jsem tedy odjížděli z Hipp Bio Combiotic. Zvolili jsme znovu mléko Nutrilon, co jsem kdysi dávala oboum holkám. Lékařce bylo uplně jedno jaké mléko si pro malého vyberu, jen pro ni bylo důležité, aby správně přibýval na váze.

Nakonec po konci šestinedělí jsme udělali rodinnou poradu. Holky byly malým tak unešeni, takže krmit malého přes hodinu a obrat je o čas strávit s malým bych byla hloupá. A rodinna porada byla u konce. Všechni hlasovali ukončit kojení a plně přejít kompletně na umělou výživu. Ale tentokrát jsem chtěla pro malého něco extra. Takže jsem zapátrala a o všem mlékách si přečetla recence, co sděluje výrobce.

Malý papal velice dobře, zkusili jsme mu koupit i Nutrilon na spaní, ten nám přišel, že po něm se budil více než normálně. Nakonec malý začak postupně nechávat zbytky pak zase občas plakal, že byl hladový, takže takový kolotoč. Podobný tomu kojení. Takže jsem nakonec začla přemýšlet a začla pročítat informace o všech mlékách co jsou na trhu.

Syna mě naučily krmit umělým mlékem už dětské sestry v porodnici, protože moje prsa si dávala načas a mateřské mléko nebylo. Doma se kojení trochu rozjelo, ale synovi nestačilo, a tak jsme v dokrmování umělým mlékem pokračovali. Asi to tak mělo být.

První 2 týdny pil mléko BEBA HA 1 a poté právě díky maminkám zde z Modrého Koníka a jejich doporučení jsme přešli na BEBU Optipro Comfort 1. Synovi ihned sedla. Když se začal blížit 6.měsíc věděla jsem, že budeme přecházet na Comfort 2. Trochu jsem znervózněla, zda mu bude chutnat a především, aby měl nadále klidné zažívání.

Po otevření balíku jsem byla ráda, že obal dvojky se liší pouze barvou odměrky a mléko je stále v plechové dóze, se kterou se mi dobře dávkuje (vždy si při přípravě odměrku zarovnám o okraj plechovky viz foto).

A nejen obal, ale i obsah se barvou, vůní ani chutí od Optipro Comfort 1 nemění, malá změna je tedy pouze ve složení.

S BEBOU Optipro Comfort jsem spokojená, pouze jediné, v čem vidím mínus je, že se často nerozpustí vše a trocha zůstane i při opakovaném protřepání (viz foto). 

A co na mléko říkal hlavní testovač? Bříško měl klidné, stále mu chutnalo a celkově to byl on tak jak ho znám, takže spokojenost. 🙂 

Když jsem viděla soutěž na MK o testování Beby Comfort 2, okamžitě jsem se jí zúčastnila a doufala, že jí se Sofinkou vyhrajeme a otestujeme. Do té doby dcerka pila již 4 měsíce Bebu Optipro 2 (v krabici, tudíž o úroveň nižší řadu). Když jsme soutěž vyhrály, měla jsem velikou radost, a těšila se na testování a na to, jak dcerka bude reagovat 🙂

Hned druhý testovací den měla dcerka stolici žlutou (posledních pár týdnů před testováním totiž špatně jedla, příkrmy mi odmítala úplně i když je ze začátku jedla, i  stolice byla zelena) a vypila víc mlíčka! Už to nebyly 3 odměrky ale 5 nebo 6 a v noci dokonce celou dávku tj 7 odměrek mlíčka, měla jsem velikou radost, jak opět víc baští (i když samozřejmě nestráda, má hezký zásoby 😀). A to ještě nebylo všechno... Sofi se budila v noci 2x na mlíko, občas byla v noci dost neklidná a ráno jsme vstávaly mezi 4h až 6h ranní v tom lepšim případě. Hned z kraje testování, se v noci pravidelně budila ve stejnou hodinu a ráno byl budíček vždy v 6:30!!! Wauuuu, ani nevíte jak jsem byla odpočata a konečně se vyspala 😀

Samozřejmě jsem si to s mlíkem vůbec nespojovala a říkala si, že proště k tomu všemu jen dospěla... Jenže.... jak jsme se vrátily po 12ti dnech zpátky ke starému mlíčku vše se vrátilo do starých kolejí ☹ takže, já jsem nesmírně vděčná za toto testování (Sofi nejspíš ještě víc) a i když jsem druhorodička, tak v životě by mě nenapadlo, jak velkou roli hraje umělé mlíko! Není to tedy změna jen visáži umělého mlíka, ale opravdu si trošku připlatíme za větší kvalitu.

Co se balení týče ve srovnaní s o řadou nižšího mlíka, plechovka je prima! Nemusí se otevírat krabice a prášek nikam přesypavát, ušetříte spoustů odpadů a plechovky se navíc hodi buď do kuchyně na mouku atd nebo na další tvoření. Další výhoda je, že jde krásně zarovnat odměrka s mlíčkem o zúžený okraj ve vnitř. Libílo se mi i to, jak je odměrka oddělená v mimo prostoru od mlíčka, já jsem tedy tu alobalovou folií nikdy úplně nestrhla, jednak jsem na ní pořád dávalá odměrku (vím, že tam jde umístit i bez ní) a druhák aby mi dovnitř nesvítilo sluníčko nebo světlo z osvětlení na lince. To, že je víko průhledné nevím, zda je výhodou... 

Když vaše malé miminko doroste do věku batolete, náhle má potřebu prozkoumávat své okolí a nejlépe ho poznávat všemi svými smysly.  V tomto období se naprosto neohroženě pouští do poznávání všeho, co mu přijde do cesty. Ještě nezná nebezpečí, nemá potřebnou zkušenost a vědomosti. Pro rodiče je toto období velmi náročné, jejich úkolem je dítě od nebezpečí ochránit. Je nejvyšší čas učinit bezpečnostní opatření. Co můžete tedy udělat?

Nábytek, zásuvky, kabely a další nebezpečí

Začněme u nábytku. Ač je to dosti nepravděpodobné, máte-li nějaké police či komody postavené na zemi, ujistěte se, že je nelze převrhnou. Takovýto nábytek lze připevnit ke zdi, většinou se už při nákupu společně s nábytkem prodává speciální příslušenství na přichycení ke zdi.

• Pokud v policích máte cokoli, co by dítě mohlo rozbít, shodit na sebe nebo sníst, není nic snadnějšího, než tyto věc přestěhovat do vyšších pozic, kam dítě nedosáhne.
  
  
• Umí-li dítě už stát, na řadu přichází zabezpečit rohy nábytku. O rohy se může zranit na hlavičce, tomu chceme předejít.  Nejlépe tedy pořídit chrániče rohů, seženete je u nás v bazaru nebo v prodejnách s nábytkem.
  
  
• Jelikož jsou děti zvídavé a rády otvírají skříňky a šuplíky, můžete pořídit speciální pojistky proti otvírání. Jinak hrozí nejčastěji přiskřípnutí prstů, které by mohlo opravdu bolet a v nejhorších případech by mohly být následkem i zlomené prstíky.

Pozor na elektroniku, především televize. Pokud máte plochou televizi volně stojící, zauvažujte nad přichycením na zeď. Volně stojící televize není úplně nejstabilnější a lze ji snadno převrhnout.

• Elektroniky se týká i věc další, kabely. Ty se snažte schovat. Vlastně schovejte i další drobnější kablíky a nabíječky. Děti je rády tahají, omotávají kolem sebe a strkají do pusy. 
  
  
• Zásuvky vybavte záslepkami nebo si pořiďte bezpečnostní zásuvky, jsou velmi spolehlivé. Malé děti rády napodobují své rodiče, takže dříve či později zkouší, co se do zásuvky dá nacpat.
  

Novorozenecké období je za miminkem a to se pomalu začíná rozkoukávat, výhled z postýlky mu brzy přestává stačit. Pro takové případy často saháme po lehátku pro miminka, maminkami často diskutované části výbavičky.

Výhody lehátka

Lehátko lze používat v podstatě od narození do doby, kdy dítě dosáhne určitého počtu kilogramů nebo nezačne samo sedět. Počet kg, tedy nosnost, udává výrobce. Tento údaj se u jednotlivých výrobků může lišit. Některá lehátka jsou např. do 9 kg, jiná mohou být až do 18 kg. Velkou výhodou lehátek je, že do něho můžeme miminko umístit a mít ho tak kdekoliv u sebe a komunikovat s ním. Je lehké a dá se snadno přenášet z místnosti do místnosti.

Miminko tak může být s námi při vaření a třeba i v koupelně. Maminka má volné ruce na jiné činnosti a miminko je v bezpečí s ní a má také mnohem větší rozhled po okolí. Svou zkušenost popisuje jedna z maminek: "Ahoj, my jsme s lehátkem moc spokojeni. Využívala jsem ho hlavně v kuchyni při vaření, aby byl se mnou. Kolikrát se tam uhoupal sám. Jen jsem ho zrovna včera uklidila. Už mu je nebezpečný, jelikož si už sedá a mohl vypadnout a jeho váha už se taky blíží k horní hranici. Jak píšeš, pro dítě do půl roku super věc a pro mamku velký pomocník."

Dále lze lehátko velmi dobře využít v době prvních příkrmů, kdy dítě samo ještě nesedí. Umožňuje nám dítě pohodlně nakrmit v polosedu. Po určité období tak lehátko může nahradit jídelní židličku.

Moderní lehátka však navíc umí například i lehce vibrovat, jsou vybavena melodiemi a hrazdičkou s hračkami. Nejen, že tedy dítě na chvíli zabaví a zásobují ho podněty, ale umožní mu třeba i za lehkého vibrování usnout nebo uklidnit, když nic jiného nezabírá.

Pěkné oblečení, elektronika, potřeby do domácnosti – na internetu nakupujeme stále častěji především kvůli pohodlí a rychlosti vyřízení. Existuje ale ještě jedno plus, díky kterému si nakupování na internetu zamilujete – a tím jsou odměny ze všech nákupů s Tipli.

Zaregistrujte se právě teď přes Modrého koníka a získejte 100 Kč jako dárek k prvnímu nákupu.

Získejte 100 Kč k prvnímu nákupu!

Co je Tipli vůbec zač?

Tipli je český cashbackový portál – to znamená, že za každý nákup, který na internetu uděláte, vám vrátí část peněz zpět na účet. Z toho si pak stačí jednoduše nechat peníze vyplatit na běžný bankovní účet.

Jak celý tento princip funguje?

Asi každá kojící žena stojí před rozhodnutím, jak dlouho svému dítěti dopřávat mateřské mléko. Jak dlouho dítě mléko potřebuje? Kdy a jak udělat kojení přítrž? V jakém věku je ještě normální kojit? A nebylo by lepší to prostě nechat na dětech?

Světová zdravotnická organizace doporučuje maminkám kojit své děti do dvou let, z toho prvních šest měsíců výlučně (tzn. dítě přijímá pouze mateřské mléko). Po druhém roce života je doporučeno pokračovat v kojení podle individuálních preferencí. Pokud dítě začne odmítat kojení po dosažení této hranice, hovoříme o přirozeném odstavení. U mladších dětí se jedná o bojkot kojení.

Do kdy bych měla kojit?

Přirozený odstav nastává nejčastěji mezi třetím a čtvrtým rokem, nicméně může přijít kdykoli mezi druhým a sedmým rokem. Jeho průběh je postupný a často kolísavý podle aktuálních potřeb dítěte. Díky pozvolnému průběhu se produkce mléka u matky snižuje pomaleji, nedochází tedy tak často k obtížím s přeplněnými prsy jako u náhlého odstavu. U primitivních kultur, které nejsou zasaženy západní civilizací, je přirozený odstav normálním jevem. V našich podmínkách nebývá dlouhodobé kojení běžné a nezřídka je od něj žena odrazována lékaři i svým okolím. Většina českých dětí s kojením končí v relativně časném věku bojkotem nebo matkou řízeným odstavením.

Ženy často slýchají, že po určitém věku dítěte pro něj již kojení nemá z hlediska výživy smysl a mají tedy dítě odstavit. Toto tvrzení však naprosto popírá fakt, že kojení není pouze nástrojem obživy dítěte, ale má pro ně silný psychologický, sociální a regulační význam. Kojením dítě nejen nasytíte, ale zároveň uklidníte, navážete oční kontakt a posílíte vazbu mezi vámi. Dále aktivujete kaskádu hormonů, která dokáže regulovat tělesné funkce – krevní tlak, tep, tělesnou teplotu, funkci trávicí soustavy, ledvin i imunitního systému – a tím položit pevný základ pro jeho zdraví. Sáním dítě též procvičuje motorické funkce oblasti ústní dutiny a obličeje. Ty jsou důležité zase pro rozvoj řeči.

Stres z odstavení

Mezi bolestí hlavy a migrénou jsou zásadní rozdíly. Migréna je chronické onemocnění, které vás dokáže ve chvíli, kdy udeří, vyřadit úplně z provozu. Léčba je složitá a u každého fungují jiné zásady. Se svým trápením s migrénou se nám svěřila jedna z maminek a prozradila, jak se postupně naučila migrénu krotit. Inspirujte se jejími zkušenostmi.

"V dětství jsem často nechápala, proč se táta po návratu z práce zavřel do obýváku a chtěl mít chvíli klid. Sám, v tmavé místnosti, pak odpočíval třeba i hodinu, zatímco já jsem měla představu tíhnoucí ke společně stráveným chvílím na hřišti. V té době jsem jej až nespravedlivě obviňovala z jakési lenosti vůči mé osobě. Po více než 15 letech jsem vše pochopila. V období puberty se dostavila tlumivá a pulzující bolest hlavy, která nezadržitelně proudila skrze spánky k zadní straně hlavy a vyvolávala v těle řadu nepříjemných pocitů. Migréna v celé její kráse procitne vždy, když se to nejméně hodí. Nevybírá si, zda se dívám na film, jsem na romantické večeři, posezení s rodinou nebo v práci. Útočí nepříjemným tlakem, úpornou bolestí a já mám v tu chvíli chuť na jediné. Být sama v tmavé místnosti a odpočívat, dokud vše neodezní."

Bolest hlavy a migréna jsou dvě zcela rozdílné věci

Bolest hlavy je velice častým onemocněním a z rozličných důvodů ji pociťuje mnoho z nás. Obvykle při tomto stavu zaberou běžná léčiva na utlumení obtíží. Problém může být vyvolán stresem, nedostatkem spánku, potravinovou alergií nebo přílišnou dávkou alkoholu. Je však pomíjivá a neopakuje se pravidelně. Naopak migréna je onemocnění chronického původu. Jedná se o pulzující bolesti hlavy, jež pociťujeme v její jedné polovině. Co ji vyvolává, to se doposud přesně neví, a proto je na každém z nás, aby spouštěcí faktory sám na sobě dobře vypozoroval a v životě je maximálně omezil. 

"U mě je spouštěčů prokazatelně hned několik - ostré zvuky (např. písknutí), zakouřené prostředí, hormonální nerovnováhy vyplývající z blížící se nebo končící menstruace a také změny počasí. Velkou část z těchto faktorů lze účelně vymýtit, doma nehvízdáme a zakouřeným prostorám se vyhýbám. Období menstruace propojené s nenadálým poklesem tlaku či prudkými změnami teplot již ovlivnit nelze."

Chránit se před záchvatem migrény lze prevencí, především v době příznaků. Někdy ale varovné signály nezaznamenáme, co potom?

Ahoj ženy, prosím Vás, poslední MS byla 16.3.dalsi měla být 14.4 a nic, 5.4. Jsem spinila, bylo to slabé a hodně tmave, jen do druhého dne, myslíte, že by už konečně? Co Vaše zkušenosti? 

Již jsem psala, že tato jarní charitativní dražba je již jubilejní desátou dražbou pořádanou zde na Modrém koníku.

Včera skončilo její první kolo a výsledek je více než skvělý. Jen za první kolo se podařilo vydražit věci za 12 516 Kč!

Dnes odstartovalo druhé kolo této akce, které končí ve středu 18.04.2018 ve 22:00 hodin.

Celá akce probíhá ve skupině Charitativní dražba zde. I v tomto druhém kole na Vás čekají skvělé výrobky od koníkovských uživatelek 🙂

Držím nám všem pěsti, ať se i druhé kolo vydaří minimálně stejně tak dobře jako to první!

Nejen k zápisu do školy se od dítěte očekávají určité dovednosti a znalosti. Už při zápisu do mateřské školy je potřeba, aby vaše děťátko projevilo jistou dávku samostatnosti a potřebných dovedností. Tedy ne přímo k zápisu, ale určitě v době nástupu. Nevíte, jaké dovednosti to jsou? Následující řádky vám napoví.

Ano je to tak, už při nástupu do MŠ se očekává, že vaše dítě něco umí. Přeci jen jde o školské zařízení, která má za úkol přípravu do školy. I na takové zařízení tedy musí být svým způsobem dítě zralé a připravené, není to totiž jen zařízení, které vám pohlídá děti, když jste v práci a ve všech ohledech se o ně postará. Je to zařízení, které vaše dítě bude dále rozvíjet, ale musí na něčem stavět.

Ovšem nemusíte se bát, nejde o nic náročného. Dítě by mělo mít osvojeno pár běžných dovedností a znalostí, které většina dětí v tomto věku v určité míře umí a ukazují na připravenost dítěte fungovat jako samostatná jednotka.

Být bez plen a dudlíku je základ

Tak tedy, vaše děťátko by v době pobytu ve školce nemělo nosit plenky a mělo by se obejít již bez dudlíku.

„Pokud vím, tak školky při zápisu nic nezjišťují, ale než tam v září nastoupí, měl by být bez plínek, zvládnout se najíst a obléci se - hlavně kvůli sobě podle mě, protože pak to mají ty děti těžší, ale učitelky jim pomáhají,“ potvrzuje jedna z maminek.

"Už mluví? - to je otázka, která dokáže znervóznit mnoho maminek. I já už ji nějakou dobu slýchám, a ač se snažím ji vypouštět druhým uchem ven, s narůstajícím počtem týdnů mé dcerky a častějším pobytem mezi dětmi občas neodolám a znervózním také. Je k tomu ale opravdu důvod?"

Ono to s řečí ale vůbec není tak jednoduché, není to jen o tom, zda dítě mluví nebo ne. Na vývoji řeči se podílí mnoho dalších, pro někoho třeba i zdánlivě nesouvisejících, dovedností a schopností. Zrak, sluch, jemná i hrubá motorika, porozumění. Vše je důležité, a pokud se někde vyskytne drobný problém, může se to projevit i v řeči.

Obecně ale platí, že:

• v období 1 a 1,5 roku by dítě mělo nějaká slovíčka již používat
• v období  1,5 - 2 let už by mělo dítě tvořit krátké věty, dvouslovné
• okolo 2 let dítě ovládá okolo 200 a více slov
• kolem 2,5 let přicházejí víceslovné věty a dítě se snaží aktivně navazovat kontakt
• ve 3 letech dítě pojmenuje sebe a své nejbližší a zná více jak 1000 slov, používá některé předložky a spojky, začíná zevšeobecňovat
• kolem 4. roku už začíná být řeč gramaticky na dobré cestě
• mezi 4. a 5. rokem dítě ovládá dítě až 2000 slov, používá všechny slovní druhy, nicméně výslovnost nemusí být dokonalá
• před vstupem do školy by dítě mělo používat až 3000 slov a rozumět a plnit i složitější úkoly

Toť velmi stručně k vývoji řeči. I zde ale platí, že každé dítě je individuální a vyvíjí se jinak. A ano, jsou to jen tabulky, obecné tabulky, ze kterých mohou děti více či méně vybočovat, netřeba se tedy hned trápit, když je dítě neplní přesně.

Tabulky ukazují jakýsi průměr, ale také mají za úkol nás včas upozornit, že je někde chyba. Chyba v prostém opožděném vývoji řeči, který se zdá být stále častější, nicméně se časem srovná, nebo v podobě poruchy komunikačních dovedností.

„A nebude vám to líto?“ - „Tak to víš, že si občas stýskneme.“ - „Já bych teda nejela. A ten můj taky ne.“ - Útržek jednoho z rozhovorů, jejichž četnost roste s tím, jak se blíží odlet na dovolenou. Tahle je totiž pro dospělé. Bez dětí.

Zamyslete se nad tím, jak to u vás po celý rok vypadá. Většinou se vše točí kolem dětí. Ať chcete nebo ne, berete na ně ohledy. Ve výběru restaurace, filmu v kině, co se bude číst před spaním, co se bude vařit o víkendu, kam se pojede na výlet a tak dále. A samozřejmě je to tak v pořádku. Často se však v tom kolečku běžného dne může ztratit to, že nejste jen matka a váš partner není jen otec. Jistě, péče o dítě je důležitá. Neméně důležitá je však také péče o partnerský vztah. Například uživatelka mailili píše: "Myslím, že je důležité jednou za čas vidět mého manžela jako obyčejného chlapa, a ne stále jen jako tatínka. Já si hlavně odpočinu po psychické stránce, nemusím být pořád ve střehu a plánovat co, kdy, kde."

Dvojí pohled

Péči o vztah si každý představuje jinak. Základní myšlenka by ale vždy měla být ta, že s partnerem máte čas sami pro sebe. Ať už zajdete na večeři, do kina, strávíte pár dní na wellness víkendu a nebo prožijete společně dovolenou. 

Patříte-li k těm rodičům, kteří si dovolenou užijí nejlépe v obležení svých dětí a pozorováním, jak si užívají ony, pravděpodobně už jste někdy použili tuto větu: "Nepořizovali jsme si děti proto, abychom jezdili na dovolenou bez nich." A samozřejmě nejste jediní. V různých obměnách se objevuje v internetových diskuzích, které se tématu týkají. Například maminka denyzuza06 má na věc jasný názor: "Já na dovolenou bez dětí nejezdím, ale nemám nic proti tomu když bez nich někdo jede. Asi bych si dovolenou bez dětí neužila a nehodlám to ani zkoušet." Pokud jsou takto striktně nastavení oba partneři, není na tom nic špatného. Důvodů může být mnoho, od těch pocitových po ty finanční. O to důležitější v tomto případě je věnovat si dostatek času v průběhu roku, dávkovat si ho. 

Oproti tomu druhá skupina rodičů se vyloženě těší, až si odpočine od řešení dětských záležitostí. A proč by mohla být taková dovolená strávená pouze s partnerem prospěšná? Například proto, že sbíráte společné zážitky. Společné zážitky, které jsou jen vaše a můžete se k nim vracet a vzpomínat na ně, když se vám nepoštěstí dlouho někam sami vyrazit. Dalším nezanedbatelným důvodem je utužování vztahu. Najednou máte na netatínkovskou a nemaminkovskou roli víc času než hodinu před spaním (během které stejně vyřešíte to, kdo zítra odváží/vyzvedává dítě ze školky, z kroužků apod.). Využijte to! Povídejte si, hrajte hry, sportujte, milujte se. Zkrátka dělejte cokoliv. 

Začalo jaro! Příroda se znovu probouzí k životu a na Modrém koníku opět odstartovala charitativní dražba.

Stalo se už tradicí, že dvakrát do roka na Modrém koníku probíhá charitativní dražba. Kouzlem této tradice je poukázat na to, jak moc je možné dokázat, když jednotlivci spojí své síly. Vždy se draží výrobky, které vyrábí uživatelky Modrého koníka s cílem pomoci jiné uživatelce, jejíž dítě potřebuje určitou formou pomoci. Je to tedy vyloženě "koníkovská" akce, nikoliv "hurá" akce. Vše probíhá pod záštitou Dobročinného spolku šikovných holek, který byl zřízen především pro účely dražeb zde na Modrém koníku.

Tentokrát se celá dražba koná pro malého Dominička (syna uživatelky Zuzky @haficek), která vypráví tento životní příběh:

"Ahoj, jsem Zuzka a je mi 23 let, mému Dominičkovi jsou 3 roky. Můj chlapeček má bohužel tyto diagnózy: mutace v GRIN1 genu, epileptická encefalopatie, refrakterní epilepsie, těžká mentální retardace, centrální spastická kvadruparéza s axiální hypotonií, dystonický syndrom, hyperexcitabilita, porucha zraku a sluchu, mikrocefalie, faciální dysmorfie, atrofie, hypoplasie vermis mozečku, dystrofie a ústní soor. A jak to s námi všechno bylo? Těhotenství jsem měla víceméně bezproblémové, všechna vyšetření dopadla dobře, žádné podezření na genetickou vadu. V druhé polovině těhotenství jsem byla 2x hospitalizovaná kvůli tvrdnutí břicha. Pohyby jsem moc necítila, ale doktoři říkali, že je to nadváhou. Malý se narodil 1.4.2015 s váhou 2370 kg, porod byl bez problémů, byl na tři zatlačení venku. Místo prvotního pomazlení mi ho hned odnesli na resuscitaci a po chvíli mi řekli, že ho odváží do Olomouce kvůli poklesu srdíčka. Druhý den mi ho přivezli s tím, že je srdíčko v pořádku, ale sestry si ho týden nechávaly u sebe, protože když plakal, přestával dýchat a modral. Bohužel jsem nekojila, malý se nechtěl přisát a tak byl krmený sondou do žaludku. Když se vše zlepšilo, pustili nás po 14 dnech domů s diagnózou hypotonie. Už jsem myslela, že to nejtěžší je za námi. Pak nás ale pediatra upozornila na záškuby rukou, následně na neurologii Dominičkovi ve 2 měsících diagnostikovali epilepsii a nasadili mu Diazepam a další léky. Od porodnice jsme museli cvičit vojtovku. Já to nemohla dělat, nesnesla jsem jeho pláč, bylo to pro mě ubližování, a tak to dělal tatínek malého. Jenže ten nás chvíli po porodu opustil a tak jsem se vojtovku naučila, překonala jsem svůj strach a cvičíme doposud, bohužel bez žádných výsledků. V půl roce doktoři také zjistili, že je malý slepý na jedno očičko. K tomu jsme každou chvíli byli hospitalizovaní na JIPce, ať už v Brně, Olomouci, v Praze v Motole atd., protože malý pořád blinkal a byl z toho důvodu dehydrovaný. Do roka papal z flašky, následně přes sondu, pak mu zavedli PEG. Byli jsme na desítkách vyšetření, malému dělali magnetickou rezonanci, genetické testy, vzali mu mozkomíšní mok z páteře… bylo toho hodně. Dokonce mi malého v jedné nemocnici sestra předávkovala 3násobnou dávkou léků, včas to zjistila druhá sestra, která tu první střídala na směně, museli mu rychle vypumpovat žaludek, bylo štěstí, že to vůbec přežil. Rok jsme čekali na výsledky genetických testů. Letos v květnu nám oznámili hlavní diagnózu. Mutace v GRIN1 genu. Dominiček je v České republice jediný s touto diagnózou a na světě je celkem 25 lidi, kdo má tuto mutaci genu. Prognóza pro jeho život bohužel s ostatními diagnózami není dobrá. V nemocnici mi řekli, ať si udělám další dítě a ať se na malého nefixuji, že nikdo neví, jak dlouho tady bude. S touto nemocí se nedá nic dělat, mutace genů se léčit nedá. Je stále na úrovni novorozence, v ruce nic neudrží, nesedí, jen leží a kouká. Akorát se začal více smát, když mu něco povídám. S přítelem jsme se k sobě vrátili tím způsobem, že každý žijeme ve svém bytě, ale dává na malého peníze, vozí nás po doktorech a každý druhý den je s námi. Jezdíme také s Dominičkem do zoo mu ukazovat zvířátka. Beru ho do herničky poválet se v kuličkách, pořád mu něco povídám a ukazuji, a hodně se mazlíme. Víc prý pro něj ani dělat nemůžu.
Teď v září prodělal můj statečný Dominiček svou první operaci. Udělali mu fundoplikaci svorkou mezi žaludkem a jícnem, aby pořád neblinkal a nabral na váze. Teď v září mu také vylezl jeho první zoubek. Abychom mu ulehčili trošku v jeho životě, potřebujeme pro něj speciální pomůcky. Teď jsme koupili speciálně upravenou autosedačku za 31 tisíc. Dále vyřizujeme s úřady příspěvek na speciální kočárek, který stojí 70 tisíc, z toho 20 tisíc by měla dát pojišťovna. Časem pro něj budeme potřebovat i speciální polohovací postel, její cenu a jaký příspěvek dá pojišťovna teprve zjišťujeme. Asi 3 měsíce nám také finančně vypomáhá Dobrý anděl. V Amsterdamu se také chystá sraz lidí s touto diagnózou mutace v GRIN1 genu, kam bychom rádi jeli, abychom zjistili o této diagnóze více přímo od rodin, které se s ní také potýkají. Rádi bychom si s nimi popovídali a třeba i zjistili, jak více Dominičkovi můžeme pomoci. Jsem na Facebooku ve skupině těchto lidí, kde si píšeme anglicky. Je tam třeba chlapeček, co se v 5 letech poprvé napil z hrníčku, je tam 18letá dívka, která chodí do práce. Jsou tam i děti, které chodí, ale i děti, které stejně jako Dominiček ani samy nejí, nehýbou se atd. Ale třeba je pro nás ještě nějaká naděje. Proto bychom rádi poprosili o pomoc, aby Dominiček dostal alespoň nějakou šanci na lepší život. Děkujeme.
Zuzka s Dominičkem"

Pokud Vás Zuzčin příběh oslovil a chtěli byste rovněž pomoci, dražbu najdete v Charitativní skupině zde. Pro dražby je zřízený transparentní účet, na který lze přispět jakoukoliv částkou i bez zapojení se do samotné dražby.

Moc držím pěsti, aby se i tato jubilejní desátá charitativní dražba vydařila a finanční prostředky alespoň trochu ulehčily život malému Dominičkovi a jeho mamince Zuzce.

Téměř každá třetí dospělá žena se někdy setkala s únikem moči. Během těhotenství a poporodního období se jedná o jednu z nejčastějších obtíží. Sice ne nebezpečná, ale velice nepříjemná, to je takzvaná stresová inkontinence.

V normálním případě je moč shromažďována v močovém měchýři a v případě jeho naplnění je vědomě vyprázdněn. To, že moč zůstává tam, kde má, mají na starosti následující mechanismy:

• Inervace močového měchýře – ta je v případě stresové inkontinence neporušena
• Svěrač močové trubice je sval, který drží močovou trubici uzavřenou
• Hluboká vrstva pánevního dna fixuje močovou trubici v poloze, která také brání úniku moči, protože při zvýšení nitrobřišního tlaku dojde k jejímu stlačení

Podstata stresové inkontinence tkví právě v dysfunkci hluboké vrstvy pánevního dna. Pánevní orgány (moč. měchýř, ženské pohl. orgány, konečník) sestupují níže, močová trubice se uvolňuje ze své polohy. Svěrač sice do určité míry moč udrží, nicméně při ztížených podmínkách sám práci nezvládne. A tak při zvýšení nitrobřišního tlaku (tzv. stresu) – při smíchu, kašli, zvedání těžších břemen, dochází k inkontinenci moči. Stresová inkontinence pramenící z nedostatečné funkce svěrače je oproti tomu spíše raritní. Samozřejmě existují i jiné druhy inkontinence, nicméně ty v drtivé většině nesouvisí s porodem a těhotenstvím.

                             Pohled shora (z břicha) na svaly pánevního dna.

                      Hluboká vrstva svalů PD je označena jako Levator ani.

Bratři Tomáš a Kryštof asi v 90. letech netušili, že z malé rodinné firmy vybudují časem celosvětovou a uznávanou značku kojeneckých potřeb pro miminka a jejich maminky. Začalo to přitom nevinně, když přivezl jeden ze zakladatelů svému synkovi kojeneckou láhev z Anglie.

Některé maminky možná ani netuší, že značka Canpol babies pochází z Polska, kde jí v roce 1990 založili bratři Biedrzyccy. Byť je odvětví kojenecký potřeb velmi konkurenční, tak značka stále získává další a další loajální zákazníky ve více než 50 zemích světa. Cesta to ale byla klikatá - v 80. letech dovezl jeden z bratrů svému novorozenému synovi kojeneckou plastovou láhev z Anglie a zjistil, že zde tyto produkty zcela chybí. Časem proto začali s vlastní výrobou. A víte co? Ten malý synek je momentálně vedoucím marketingového oddělení celé firmy.

Také u nás v Česku se může značka Canpol babies pyšnit skvělým postavením na trhu kojeneckých potřeb, a to hlavně díky své dlouholeté tradici, spokojeným zákaznicím, ale i inovativnímu přístupu, novým technologiím a bezpečným materiálům. Vyrábíme nejen bezpečné a funkční výrobky, ale také moderní designy pro náročné zákazníky a jejich miminka.

Značka však není postavena pouze na výrobě antikolikových kojeneckých lahví pro ty nejmenší, ale zaměřuje se na široký sortiment ve všech směrech mateřství a kojení. Zajímají vás podrobnosti? Pojďme si jednotlivé kategorie představit.

Maminkám: ulehčete si začátek mateřství s Canpol babies

Kojeneckou lahví to začalo, ale široký sortiment značky Canpol babies je určen nejen kojencům či batolatům, ale i novopečeným maminkám. Tato kategorie je pro nás velmi důležitá, protože právě tyto produkty využijí maminky ihned po porodu a v období šestinedělí, které může být občas náročné. Klademe velký důraz na bezpečnost, pohodlí i funkčnost.

"Prosím tě, jíš jak vrabec! Jen si pěkně přidej, vždyť teď jíš za dva!" Velmi oblíbená věta, která vás v průběhu těhotenství zcela jistě nemine. Ale je to skutečně tak? Opravdu jíte za dva? A existují vůbec nějaká doporučení, týkající se váhového přírůstku v těhotenství?

Individuální záležitost

Těžko povědět, zda v období těhotenství existuje víc individuální téma než váha v těhotenství. "Ahoj, já jsem asi rekordman trošku. Nevím, kolik to bylo v jakém týdnu, ale celkem jsem přibrala 33 kilo," píše v naší diskuzi maminka romcovaklarka. 

Za ideální váhový přírůstek je v těhotenství obecně považováno 12 - 15 kilogramů, s ohledem na výchozí váhu nastávající maminky. Pokud již před těhotenstvím bojujete s nadváhou, je ideál pohybovat se na spodní hranici doporučení, ale i v nižších číslech.  Pokud jste naopak velmi drobná, nebojte se přibrat o trochu víc. V případě, že aktuálně stojíte před výzvou otěhotnět, zamyslete se i nad tím, jaké číslo se vám objevuje na váze. Čím blíž budete na začátku těhotenství své ideální (zdravé) váze, tím lepší start do těhotenství budete mít.

První trimestr

Není výjimkou, že v prvních měsících těhotenství nastávající maminky váhu spíš ztrácejí, než nabírají. Viníkem této situace jsou nejčastěji těhotenské nevolnosti, s kterými se v prvním trimestru potýká nemalé procento žen. Pokud však vaše váha klesá rychle, je nasnadě poradit se s vaším gynekologem. V první řadě musíte vždy myslet na zdraví své a svého dítěte.

Dobrý den, možná to sem přímo nepatří,ale jsou tu rodiče. A proto by Vás možná zajímalo, že právě probíhá kampaň Asociace Dítě a Rodina - DĚTI PATŘÍ DO RODIN, NE DO ÚSTAVŮ. V kostce - směřuje k omezení ústavní péče, klade důraz na intenzivní práci a podporu biologických rodin a propaguje náhradní rodinnou péči především u těch NEJMENŠÍCH – miminek/kojenců. Prosím podívejte se na to a pokud Vás to nějakým způsobem osloví, můžete rovnou podepsat petici. Mockrát děkuji za Váš čas. http://bit.ly/petice_ustavy

Posazovat nebo neposazovat dítě, které ještě nesedí. Učit ho to, pomáhat mu? Odborníci, kteří se zabývají motorickým vývojem dítěte, se shodují, že ne, jelikož to může zanechat jisté následky. Teď si asi spousta maminek řekne, že je to přehnané, vždyť co se může stát, když malé dítě na chviličku posadíte do chodítka nebo opřete o polštáře.

I malá chvíle stačí ke vzniku potíží 

Co se může stát? Na první pohled nic, ale zkuste si vzpomenout, kolik malých chviliček stačilo děťátku k tomu, aby posílilo svaly a zvládlo zvedat hlavičku. Opravdu i chviličky stačí, nasčítají-li se, mohou se posílit nesprávné svaly a vznikat špatné pohybové vzorce, což do budoucna vede k potížím.

U malého dítěte je velmi důležité vybudovat správné pohybové vzorce, správné držení těla.  Je to základ, na kterém bude dítě stavět, základ, na který se budou nabalovat další dovednosti.

Pokud základ nebude pevný a správný, nebudou ani další dovednosti správné a postupně povedou k potížím, ne nyní, ale třeba až později v dospělosti. Časté bolesti zad a hlavy, blokace, vyhřezlé ploténky, výměny kyčelních kloubů, neplodnost způsobená chybným postavením kostrče, to vše může být následek.

Vyhýbejte se pasivnímu sedu, počkejte si na sed aktivní

Předčasné narození miminka je událost, která velmi zasáhne matku i dítě. Náročná je ale nejen pro ně, samozřejmě také pro celou rodinu. Klokánkování patří k metodám, které mohou pomoci nejen dítěti, ale také jeho rodičům. Pojďte se podívat, co obnáší a jaké jsou jeho výsledky.

Výchozí stav

Miminko přichází na svět nezralé, nepřipravené jak fyzicky, tak psychicky. Stejně nepřipravení jsou ale také jeho rodiče. Představte si, že místo zdravého miminka, které můžete okamžitě chovat, máte najednou před sebou uzlíček, který mnohdy neváží ani kilogram. Jeho cesta z pohodlí matčina bříška vede rovnou do cizího prostředí inkubátoru, místo do připravené postýlky. Tento krok je naprosto nezbytný k zajištění základních životních funkcí.

Miminko se v tuto chvíli ovšem necítí (a ani nemůže cítit) bezpečně. Je předčasně vystaveno hluku, nadměrnému světlu a navíc bolestivým podnětům, kterým se bohužel péče o nedonošené děti z lékařského hlediska nevyhne. Metoda klokánkování významně pomáhá, aby se nejen miminko, ale také jeho rodiče lépe sžili, zmírnili pocity stresu, které po takové události nastávají. 

Klokaní péče

A o co tedy vlastně jde? Jde o co největší a nejdelší kontakt matky s dítětem, tzv. skin to skin (kůže na kůži). Miminko je ideálně oblečeno pouze v plence a přiloženo vertikálně na nahou hruď matky, která by měla zaujmout polohu v polosedu. Následně se přikrývá dekou nebo peřinkou, případně halenkou, tričkem. Odborné publikace uvádí různé výhody, shodují se však v tom, že klokánkované děti výrazně zlepšují svou termoregulaci, dýchání, tepovou frekvenci a jsou méně náchylné k infekcím. Také se snižuje riziko apnoí (vynechání dechu trvající déle než 20 vteřin) a zlepšuje se spánek. Právě zlepšení spánku je jednou z nejdůležitějších výhod, protože díky delšímu spánku nedonošené děti spotřebují méně energie a neztrácí tolik hmotnosti. A hmotnostní nárůst je jedním z klíčových ukazatelů zlepšování stavu miminka. 

"Mamíííí, tatíííí, pojďte už číst!" Pokud patříte k rodičům, kteří každý večer slyší od svých ratolestí něco podobného, nezbývá, než vám pogratulovat a pochválit vás. Jak a proč ze čtení udělat zábavu a pravidelně se opakující rituál?

Kdy začít?

Otázka, na kterou se dá odpovědět velice jednoduše - čím dříve, tím lépe! Čím dřív totiž začnete děti zvykat na pravidelnou činnost, tím větší máte pravděpodobnost, že se zautomatizuje a stane se rituálem. Číst knížky tedy můžete už v okamžiku, kdy máte miminko v bříšku. Vnímat bude váš hlas, jeho melodii a barvu.

Dál pak volte knihy tak, aby dítě zaujaly - kojenci jistě ocení velká obrázková leporela, která budou moci "ochutnávat" a libovolně muchlovat. Vy jim můžete o obrázcích vyprávět. Batolata pak budou mít radost z bohatě ilustrovaných knih s říkankami, básničkami nebo písničkami. Předškolní děti už ocení příběh, klasické pohádky, od věci pak jistě nejsou knihy pojednávající o škole, které vám pomohou krásně je připravit. 

Jak začít?

Pokud právě přemýšlíte o tom, že se čtením začnete, zamyslete se hlavně nad tematikou. Ne každé dítě, kterému zatím nebylo čteno, si ochotně sedne, případně lehne a bude vytrvale poslouchat. Knihy pro děti vybírejte nejen podle věkového určení, které většinou nesou, ale hlavně podle toho, co je zajímá.

Pomáháte rádi? Tak pomozte spolu s námi malému Dominikovi!

Že nevíte jak?

Jednodušší už to být nemůže! Navštivte skupinu Charitativní dražba, vyberte si výrobky, které se vám líbí a o které opravdu moc stojíte, a zkuste je vyhrát! 

A jak to přesně funguje?

Mnohým z nás je princip dobročinné aukce, nebo také dražby, znám. A těm méně znalým se to pokusíme stručně vysvětlit 🙂

Aukce je v podstatě soutěž o to, kdo nabídne nejvyšší cenu za konkrétní produkt v určitém časovém období. Předmět potom získává ten, jehož nabídka je při ukončení aukce nejvyšší a cenu předmětu uhradí.

Aktualizace: veselé a voňavé děti. Tak přesně takové jsou po použití produktů Baby Dove. Přečtěte si recenze maminek, které se svými miminky testovaly tuto klinicky ověřenou a pediatry doporučenou kosmetiku.

---

Mateřství je cesta - úžasná, krásná a vzrušující. Ale také ji provází nejistota a množství doporučení z okolí. Vždyť to dobře znáte. Tlak okolí, rodiny, množství názorů. Ale ať si zvolíte jakoukoliv cestu, bude tou správnou, protože bude vaší. A víte, kdo vám skutečně věří na vaší cestě mateřstvím? Značka Dove.

Proto jsme se rozhodli pro vás připravit takové testování, se kterým se můžete cítit pohodlně a sama sebou i v péči o vaše nejmenší. Objevte novinky mezinárodně uznávané značky Dove - Baby Dove, která bude s vámi na každém kroku vaší cesty mateřstvím.

Co testujeme

Věděly jste, že dětská pokožka je mnohem citlivější než pokožka dospělých?

Mámy nosí své děti už hodně dlouho. Dá se říct, že je tato záležitost stará jako lidstvo samo. S vynálezem a rozšířením kočárku se nošení dětí vytratilo kamsi na okraj zájmu společnosti. V posledních letech však nošení dětí zažívá obrovský boom a maminek, které nosí své děti ve speciálních šátcích či nosítkách, stále přibývá.

Bohužel však ne každé nošení dětí je pro ně prospěšné. Pro správný (nejen motorický) vývoj dětí a jejich zdraví je bezpodmínečně nutné nosit děti pouze v takových pomůckách, které umožňují nošení v ergonomické poloze - tedy v ergonomických nosítkách a šátcích. Každý výrobce nosítek sice tvrdí, že jejich výrobek je skvělý a naprosto ergonomický, ale ne všichni mluví pravdu. Pojďte se tedy společně se mnou podívat na to, jak má vypadat nosítko, které je opravdu ergonomické a nemá tuto klauzuli pouze v popisu výrobku jako marketingový tah.

Jak vypadá ergonomická poloha?

Ergonomická poloha je při nošení dětí bezpodmínečně nutná, aby nebyl ohrožen jejich správný motorický vývoj a naopak byl vývoj opěrné a pohybové soustavy podporován.  Nošení čelem ven od nosiče není NIKDY správné, i když se nám někteří výrobci snaží vnutit opak. V dřívějších dobách se u malých miminek doporučovalo nošení v tzv. "kolébce", z pohledu dnešních poznatků už se však doporučuje jako nejpřirozenější a nejvhodnější nošení dětí vertikálně čelem k sobě. 

Správná ergonomická poloha je tedy vždy čelem k nosiči, dítě má mít podsazený zadeček, čímž se docílí potřebného zakulacení zádíček a toho, že kolínka jsou výše než zadeček - nohy dítěte tedy tvoří vzhledově písmeno M. Poloha vhodná pro nošení musí dítěti také umožňovat dobře dýchat, hlavičku malých miminek je třeba pootočit a zajistit tak, aby byl před pusinkou a nosíkem volný prostor a aby hlavička nepřepadávala směrem k hrudníčku a nedocházelo tak ke stlačování dýchacích cest.

Proč nosit své dítě?

Znáte hopsadla a skákadla? Že ne? Tak se podívejte na videa na internetu, ten je doslova nacpaný skákajícími miminky. Když se k takovému videu přidá pasující hudba, případně se trochu zrychlí, je o zábavu postaráno.

Vypadá to legračně, že? A miminkům se to, zdá se, také líbí. „Náš malý hopsá ve skákadle od 6 měsíců, a jak se mu to líbí. Taky je dost aktivní a pořád chce něco dělat, tohle je super zábava - ne sice na dlouho, necháváme ho tam chvilku, ale unaví se a líbí se mu to,“ píše ve fóru jedna z uživatelek Modrého koníka. A zdaleka není jediná. Bohužel.

Hopsadla dětem neprospívají!

Hopsadla, nebo chcete-li skákadla, totiž patří do stejné kategorie jako kojenecká chodítka, klokanky a jiná neergonomická nosítka – v žádném případě se jejich použití nedá doporučit! Jedná se o pomůcky, které slouží k předčasné vertikalizaci dítěte, na což jeho pohybový aparát není připraven. Česká pediatrická společnost i Unie fyzioterapeutů mají jednoznačný postoj: Nepoužívat!

Každé dítě si totiž musí samo projít tou obtížnou cestou z lehu do stoje. Pokud mu budeme jakkoli pomáhat, nedojde k žádoucímu vybudování svalových souher. Takové dítě, kterému svaly nepracují správně, může dříve nebo později očekávat problémy s pohybovým aparátem. U hopsadel je navíc přitěžující právě skákavý pohyb, který je pro zatím nedostatečně zpevněné kojenecké tělíčko naprosto devastující. A pak, zkuste si někde viset za rozkrok a skákat!

Naštěstí se zdá, že i mezi maminkami se již šíří informace o těchto škodítkách: „Je to nezdravé, nebezpečné a dle mého naprosto, ale naprosto zbytečný krám. Mám druhé dítě a to první nic takového nemělo a druhé taky mít nebude,“ říká koníkovka yerry.