Pravidelně se setkávám s lidmi, kteří se cítí být v krizi. Ty se mohou vyskytovat v typických obdobích v životě – např. takzvaná krize ve čtvrtině života, která se objevuje v období od 20-30 let kdy se potkáváme se skutečnou dospělostí a hledáme svoje místo ve světě: učíme se navazovat dlouhodobější partnerské vztahy, starat se o svoje bydlení a obživu, zařazujeme se na nějakou pozici v práci, utváříme si politické názory….a to vše sami, už bez vedení rodičů. Tahle krize bývá spojená hodně s pocity strachu, zmatku, nebo velké osamělosti (úzkosti), protože najednou jsme „sami“ v „chladném“ světě, který na nás klade požadavky, něco očekává).  

Hodně známá je krize středního věku. Dochází k ní zhruba okolo 45 let (může být o něco dříve i později) kdy jsme opět v přelomovém období a hodnotíme svůj dosavadní život. Dorůstají a osamostatňují se naše děti, v partnerských vztazích jsme už delší dobu a tak se může objevovat únava a vzniká potřeba mnoho věcí předefinovat. Velmi často uvažujeme i o tom kam a jak chceme pokračovat pracovně a aby toho nebylo málo, už si víc uvědomujeme proces stárnutí, který vidíme nejen na sobě, ale i na svých rodičích. Převládajícími pocity v tomhle období bývá přetížení, únava, případně deprese nebo úzkost.

Krize mohou být také často až krizemi identity kdy se ptáme “Kdo vůbec jsem? Proč tu jsem? Jaké to má celé smysl? Čemu mám věřit?“ Krize identity se může vázat na silné zážitky jako je např. vážná nemoc, cesta do daleké země, silný spirituální zážitek který v tuhle chvíli nedokážu zpracovat, ale může být spojená také s pochybnostmi o vlastní sexuální orientaci. (To je typické u dospívajících, z nichž minimálně 15 % zažívá nejistotu ohledně toho zda nejsou homosexuálové, případně bisexuálové. Krize sexuální identity se sporadicky objevuje i u dospělých a to hlavně v situaci, kdy jsme si hodně nejistí sami sebou – např. chladné rodinné prostředí, příkré odmítnutí milovanou osobou, náročný rozchod apod. Kontakt s opačným pohlavím pak podvědomě vnímáme jako více riskantní a blízkost tedy vyhledáváme nebo zvažujeme vyhledávat u někoho stejného pohlaví (které nevnímáme jako tak ohrožující). Neznamená to nutně, že opravdu preferujeme homosexuální vztah. Pochybnosti o orientaci mohou spustit hlubší krizi kdy se ještě více potýkáme s tím jaká je naše hodnota, jak nás vidí okolí, nakolik si můžeme dovolit být otevření apod.)

Každopádně krize vždy znamená, že něco není tak jak CHCEME nebo OČEKÁVÁME. Narážíme na to, že nad námi je něco vyššího (ať už tomu budeme říkat život, osud, bůh, karma nebo třeba náhoda…). A že ne vše si můžeme naplánovat. Dokonce by se dalo říct, že ty nejdůležitější věci v životě si nemůžeme naplánovat, nemáme nad nimi plnou kontrolu. A to bolí, s tím se nechceme potkat.

Bolí to někdy opravdu hodně a tak používáme nejrůznější strategie jak nepříjemné pocity „řešit“ – předstíráme, že se nic neděje, neustále se něčím zaměstnáváme, pocity potlačujeme léky, jídlem, zábavou, alkoholem. Někdy dokonce vyhledáváme a vytváříme dramata, která jsou větší a tak tu původní bolest přebijí (např. manžel ženě ubližuje podváděním, moc to bolí, když žena ale onemocní, tak v té perspektivě se i nevěra zdá jako nedůležitá. Žena se soustředí na něco jiného, co je pro ni také nepříjemné, ale emocionálně přece jen zvladatelnější.)

Krize ale přichází, protože má důvod. Je to prosté: něco se hlásí o naši pozornost. A je čas na změnu.

Co se tedy osvědčuje v krizi?

Na testování Vileda Windomatic jsem byla opravdu moc zvědavá, protože jestli něco opravdu nesnáším, tak je to mytí oken a pokud něco nesnáším ještě víc než mytí oken, tak je to přesně ta chvíle, když si po tom úporném mytí sednete, zasvítí sluníčko a na okně se objeví šmouhy. Jsem dost vytížená žena. Malé dítě, domácnost, práce a samozřejmě ve všem chci být dokonalá, ano snažím se být superženou, ale jelikož superžena nejsem ani zdaleka, tak uvítám každého pomocníka do domácnosti, který mi zjednodušší, zrychlý a zefektivní práci.

Tak a teď k samotnému testování. Na začátku moc chválím tým MK, protože odeslání balíčku proběhlo hned následující den, byla jsem o všem informována a to stručně, jasně a srozumitelně. Po rozbalení Windomaticu opravdu moc oceňuji jednoduchost zprovoznění. Nesnáším čtení návodů a složité sestavování. Windomatic jen vyndáte z krabice, nacvaknete horní část se stěrkou na rukojeť a dáte nabíjet ...pohoda bez velkého přemýšlení. Jak máte mýt s Windomatic okna je velmi důvtipně nakresleno na krabici (viz fotka), takže naprosto bez problémů.

První, co jsem s WM (Windomatic) umyla nebylo okno, ale stůl, zkrátka jsem ho nabíjela vedle konferenčního stolku , kde jsem si před tím při krmení malého odkládala opatlanou mističku s přesnídávkou, takže ty zaschlé sladké cákance na stolku mě praštily do oka a hned jsem se rozhodla WM využít a musím říct, že super. Mokrou houbičkou na nádobí jsem krásně setřela celý stůl a potom přejela WM a vše krásně čisté a suché. Stejně spokojená jsem byla i s použitím WM na lesklý nábytek, myslím si, že je to ideální pro maminky, které mají hladký lesklý nábytek a dědičky v tom věku, kdy tlapičkama špinávýma od čehokoliv na všechno šahají, na zaschlé skvrny jen sprej proti prachu a prachovka nestačí, takže se musí vzít mokrý hadřík nebo houbička a pak ja to mokré a dělají se šmouhy a musí se to ještě přeleštit...a to už je moc úkonů kvůli jedné obtisklé ručičce, takže tady WM opět výborný pomocník. Další spokojenost byla při použití na skla ve sprchovém koutě a dlaždičky.

Co se týče samotného mytí oken, tak jsem až tak nadšená nebyla. První věc, která mi moc chyběla byla integrovaná houbička. To mě vyloženě iritovalo. Kdyby z druhé strany stěrky byla houbička na mytí, tak by to dost ulehčilo práci....jednou stranou namočíte a umyjete a druhou setřete a odsajete... Takhle je to o tom, že si musíte donést kýbl s vodou a mycím prostředkem a hadrem/houbičkou a nejprve umýt okno a pak si vzít WM a setřít. V tu chvíli mi přišlo, že můj dosavadní systém alkoholového čističe oken ve spreji a hadříku nebo papírové kuchyňské utěrky , je o dost efektivnější....navíc jsem musela ,,přejet´´ okna WM dvakrát až třikrát a tak nebylo úplně bez šmouh...takže urychlení či ulehčení práce to rohodně nebylo... Samozřejmě je tu i možnost, že je chyba ve mě a nemám správnou techniku práce se stěrkou... Ale tady mě Windomatic vůbec nepřesvědčil... Nicméně nelámala jsem nad ním hůl a pokračovala v testování. Vyrazila jsem k mamce do krámu. Moje mamka má malý obchůdek s výlohou do ulice, takže zvenku jsou skla opravdu hodně špinavá. Tady jsem byla naopak nadšená. Dřív jsem musela omývat výlohu minimálně na třikrát a pak až vyleštit ,"načisto". S WM stačilo omýt jednou a potom vyleštit a hotovo. Takže vřele doporučuji WM do domácností, kde se okna hodně špiní... ve městě, okna do rušných ulic nebo třeba i na venkově v blízkosti polí, kde se práší atd...popřípadě do domácností, kde je hodně oken – francouzská okna, zasklené lodžie...do standartního panelákového bytu či menšího rodinného domku WM nevidím jako nezbytně nutného pomocníka.

Abych to shrnula: Na mytí lehce znečištěných oken mi přijde Vileda Windomatic absolutně zbytečný. Lepší je vyčistit a zároveň vyleštit čističem oken a suchým hadříkem. Dále bych jeho použití nedoporučila na zrcadla, kde prakticky nejde docílit absolutní "bezšmouhovosti". Oproti tomu na silně znečištěná okna, skleněné stoly, lesklý nábytek a sprchový kout bych Windomatic doporučila. Nakonec ještě zmíním, že je velmi odolný, několikrát mi spadl na zem a nic se nestalo. Takže já bych Vileda Windomatic dala 70 %.