26. týden těhotenství         

                                                             Co se děje s vámi?

Vzhledem k rychlému růstu plodu v poslední fázi těhotenství a přibývání plodové vody dochází k markantnímu zvětšování dělohy, která jednak vyklenuje přední stěnu břicha budoucí maminky, jednak vytlačuje nitrobřišní orgány. Může vás začít trápit pálení žáhy. Zvětšená děloha totiž vytlačuje žaludek nahoru, což spolu s pomalejším vyprazdňováním v těhotenství může způsobit návrat kyselých žaludečních šťáv do dolní části jícnu.

Co pomáhá? Při odpočinku si podkládejte více pod hlavu, jezte raději vícekrát za den malé porce, dávejte pozor na jídla kořeněná, hodně sladká či hodně kyselá. Vyhýbejte se nápojům syceným CO2 (perlivé vody).

V těhotenství se zrychluje dechová frekvence asi o 10 dechů za minutu, navíc se téměř o polovinu zvětší dechový objem (množství nadechnutého vzduchu za jednu minutu), stoupá spotřeba kyslíku.

V důsledku vyššího postavení bránice, která je vytlačena těhotnou dělohou do zvýšené polohy, mají však plíce menší kapacitu. To může způsobit zvýšené zadýchávání a pocit nedostatku dechu i u fyzicky zdatných těhotných.

Čekáte na první slůvka? Blíží se 1. narozeniny vašeho dítěte a nebo už je dávno po nich? Ať už chcete jen tak trošku podpořit první slůvka nebo vám jde o cílenou stimulaci, protože slova ne a ne přijít, mé dnešní řádky patří vám.

Než začne dítě pojmenovávat lidi, zvířata, věci...  musí mít tyto pojmy ve své pasivní slovní zásobě. Tedy slovům rozumí, má o nich konkrétní představu. Když slova nepřichází, přichází komentáře typu:

"asi na něj málo mluvíš" nebo "málo si prohlížíte knížky."

Knížky jsou nesporně významným pomocníkem pro vývoj řeči, trénujete u nich sdílenou pozornost a ta je klíčová pro komunikaci. Ale když dítě knížky spíše odmítá, nevydrží u nich, nezoufejte. Zkoušejte dál a ke kratičkým chvilkám s knížkou přidejte i

                                                  m a n i p u l a č n í   h r u.

U prohlížení knížek dítě nasloucháním vašich komentářů a ohlížením obrázků dítě spíše jen přijímá, je pasivnější. Když k tomu ale přidáme ještě motorickou činnost (dítě manipuluje s předmětem) "útočíme" tak přes více smyslů a z toho může vaše dítě profitovat.

Vrátíte se po dni stráveném na koupališti domů a vaše dítě stále kašle a pokuckává? Možná se jen nalokalo vody z bazénu, říkáte si. Jenže ono může jít o sice vzácné, ale o to nebezpečnější suché utonutí. Může k němu dojít u vás doma nebo na zahradě. Stačí vdechnout trochu vody a je zaděláno na pěkné potíže. O co jde, jak k němu dojde a hlavně: jak mu předejít?

O co tady jde?

Zní to poněkud nelogicky, že? Přitom až 10 – 15% utonutí tvoří právě ta suchá. Nemusí k nim dojít hned, ale i za desítky minut či hodin po plavání a koupání. Utopit se můžeme  nejen pod hladinou vody, ale lze mu podlehnout i po krátkém a obvykle náhlém ponoření. Suché nebo sekundární utonutí nastane tehdy, když vodu polkneme a dostane se do našich dýchacích cest. Tato zbytková tekutina vyvolá křeče, které vedou k dalším komplikacím při dýchání a mohou vést až k nedostatečnému okysličení a udušení.

Pojmenování suché či sekundární tonutí se používá proto, že k utonutí nedojde potopením se pod hladinu vody.

Z médií je znám i případ chlapečka, který zemřel hodinu po tom, když dováděl s kamarády v bazénu. Půlhodiny poté v dobré náladě odešel z bazénu a šel s rodiči domů, kde si začal stěžovat na velkou únavu. Šel si lehnout. Na tom nebylo nic neobvyklého. Děti slunce a voda unaví. Když se však po chvíli na něj šla podívat matka, zjistila, že už nedýchá. Patolog potvrdil, že zemřel na zadušení z utonutí - takzvané sekundární utonutí.

Příčiny sekundárního utonutí

K napsání tohoto článku mě inspirovalo několik maminek, které u mě byly v poslední době na kurzech a lidé z mého okolí, kteří toto téma aktuálně řeší a moc si s tím zatím nevědí rady. Třeba to bude inspirovat i další z Vás.. Krásný den 🙂 Jana

Na svých kurzech, terapiích, ale i ve svém okolí se často setkávám s tím, že jsou lidé často unavení. Nejčastější příčiny? Moc práce, málo odpočinku, málo vědomého dobíjení baterek a lidé v jejich okolí.
Dnes bych se ráda věnovala právě vědomému dobíjení baterek a lidem, kteří jsou schopni Vám brát energii a elán. Velkou pozornost by tomuto měli věnovat těhulky, maminky a nemocní lidé – což jsou skupiny, které energii potřebují nejvíce.

Co Vám může dávat energii?
1) když děláte něco, co vás baví (sport, příroda, koníčky, horká vana, dobrá knížka…)
2) když děláte věci v souladu s vaším přesvědčením a umíte říkat NE
3) dostatek spánku, odpočinku a relaxace
4) kvalitní dostatečná strava odpovídající Vašemu životnímu stylu, vč. pitného režimu
5) když se někdy necháte od okolí hýčkat
6) změna pohledu na věc – z místo MUSÍM se nastavit na CHCI
7) lidé ve vašem okolí (primárně bychom však měli umět hospodařit jen se svou energií)

Kdo Vám může brát energii – kdo je “upírem”? 
Každý, kdo si neumí získat energii jinak než z druhých lidí. Pokud těmto lidem jdeme na ruku a dáváme jim svou energii (ať vědomě nebo nevědomě) – budou se vracet a brát víc a víc. A vy se budete cítit unavení, bez energie, bez elánu, ubití, naštvaní a nebudete často vědět ani proč.

Pokud takového upíra ve svém okolí objevíte – doporučuji se obrnit trpělivostí a vytrvalostí. Pak doporučuji přestat mu vědomě dávat svou energii a pozornost jeho problémům. A to nejen kvůli Vám, ale i kvůli němu samotnému. Tito lidé si zvykli hledat sílu a energii u druhých lidí a pokud ji budou stále dostávat – nebudou mít potřebu se nad sebou zastavit, zamyslet a něco ve svém životě změnit.

A jak je poznáme? Troufám si říct, že relativně snadno. Nastíním vám několik hlavních druhů těchto upírů a jak se s nimi vypořádat.

Aquapark je místo, které si malí vodomilové rozhodně zamilují. Teď v létě můžete využít ty, které mají venkovní prostory. V zimě zase dokáží zahřát dětskou duši ty vnitřní. Pojďme se společně podívat na to, co vás tam čeká a nemine!

Od kdy

V aquaparcích je voda stejná, jako ve veřejných bazénech - tedy většinou chlorovaná. A jak známo, dětská pokožka je velmi citlivá, proto má většina aquaparků omezený vstup od 1 roku. Před tím, než se rozhodnete s mladším dítětem aquapark navštívit, zjistěte si raději na webových stránkách podmínky pro vstup.

Tento pohled se dá také otočit - jak příjemná je představa, že vaše miminko si lokne vody, ve které se koupou možná až stovky lidí a je plná chloru?  Podobný pohled na věc nastínila také uživatelka @kocicinka v internetové diskuzi S 6 měsícním dítětem do aquaparku. "Myslím, že nejde ani tak o chlor, jako o to, že ve veřejných akvaparcích se střídá velké množství bůhvíjakých lidí. Já bych tam své půlroční dítě nevzala ani náhodou."

Některé aquaparky, zejména ty ve větších městech, mohou mít připravený přímo bazének pro kojence. Voda v něm je upravovaná jiným způsobem než chlorem, případně je přímo slaná. 

Provozní podmínky

Zbývá nám 20 dní do TP...jsem sama doma, přítel je v práci...ráno jsem jela na nákup, odvezla našim uzené a ramu (měli to v akci), chvilku s nima pokecala a jela domů...k obědu že si udělám palačinky a příteli upeču kuřecí stehna na másle s kmínem se steak.hranolky...no a jak dělám těsto na palačinky zjistím že nemám hl.mouku...tak říkám příteli (to ještě doma byl, odjel makat až po 12:30) že musím do Coopu pro mouku že ji nemám...je to sice 10 minut chůze od domu, ale s tím batohem vepředu už mě to chození zmáhá...bolí mě v kříži a pak bříško táhne...a jdu jak kachna...

no tak jsem si nakoupila a jdu domů, přítel už u dodávky že teda jede a diví se že mě bolej záda...

Uvařila jsem, umyla nádobí, vyprala oblečení, pověsila...mezitím s přestávkami protože mě chytl kříž...

Tak jak tu tak ležím, přemýšlím nad svým partnerem...

Nevím, možná jsem moc kritická, nebo bych toho chtěla hodně....uvažuji co pro mě, miminko a náš domov dělá....

nekouří, nepije, nechodí do hospody...doma vynese koš a vyčistí kočce záchůdek.....no a tím to hasne...jednou za 2 měsíce vyluxuje sám od sebe obývák a pracovnu...(ale co další místnosti?)

V mém další terapeutickém okénku pomocí filmové tvorby bych vám ráda nabídla několik titulů vhodných na večer. Jako předehru před milováním i sexem - bez toho aniž byste musely trpět hloupé erotické filmy nebo přímo porno, ať už chcete nenápadně navodit atmosféru nebo když po letech manželství udržujete oheň.

Rozhodně se hodí také jako předehra pokud jste doma samy, samozřejmě!

Eyes wide shut (1999) 

Poslední dílo mistra filmu Stanleyho Kubricka, vyprávějící jen o několika dnech života manželské dvojice Nicole Kidman a Toma Cruise, jež v té době manželi byli) se odehrává jen krátký okamžik vánočního předčasí v prostřední současné newyorské smetánky.

Po večírku, kdy se osobní lékař zámožných a jeho žena Alice zapletou do lechtivých konverzací a následné žárlivé scéně, kdy se Alice manželovi svěří se svou sexuální touhou z dávné historky a vznikne klasická genderová hádka o sexuální moci pohlaví, se William vydává za nočním dobrodružstvím do ulic velkoměsta.

Erotická zápletka vyústí ohromným, takřka freudovským rozuzlením.

    V posledních dnech Česko zažívalo tropické teploty. Někteří je milují, jiní je nenávidí. Osvěžit však potřebují všichni - příznivci i odpůrci veder. Především v těchto horkých dnech je velmi důležité nezapomínat na pitný režim. Ideální také je, pokud člověk může letní parna přečkat relaxací u bazénu. Tuto výsadu si však nemůžou užívat bohužel všichni. Je proto potřeba najít jiné osvěžení, které tyto dny pomůže přečkat, a možná i trochu zpříjemnit.

Boom domácích limonád

    Možná jste si už všimli, že velká část restaurací začala své návštěvníky lákat na domácí limonády nejrůznějších příchutí. A je to perfektní marketingový tah - lidé na to prostě slyší. Jedinou nevýhodou je poměrně vysoká cena, kterou musí konzument za domácí limču v restauraci zaplatit. Jejich výroba přitom není vůbec složitá, pracná a dokonce ani náklady nejsou vysoké. Velmi dobře si proto můžete chutné a osvěžující limomády vyrobit i vy sami doma.

Okurkové osvěžení

    Mezi nejoblíbenější letní zeleninu patří bezesporu meloun a okurka. Melounové recepty pro horké letní dny už jste si mohli přečíst v minulém článku a dneska se podíváme na "zoubek" okurkám.

    Okurky jsou bohaté na vitamíny a minerální látky, obsahují například vitamín C, vitamín A, ze skupiny vitamínů B téměř  všechny  (kromě B12). Díky svému složení okurky zlepšují stav svalů, šlach, kloubů, chrupavek, ale například i vlasů a nehtů. Působí detoxikačně a čistí kůži při akné i ekzému.

Se značkou Bioderma jsem byla vždy spokojená. Nepoužívám ji pravidelně, ale když už jsem nějaký produkt zkoušela, vždy plnil svou funkci bez jakýchkoliv negativ. Proto jsem se rozhodla tuto značku používat i na svou dceru. A to konkrétně jejich řadu pro děti ABCDerm.

Mám sice značky kosmetiky, které mám raději, ale přesvědčila mě široká nabídka různorodých produktů.

Rozhodující pro mě byly nejspíše vlhčené ubrousky.

Pro mě jakožto "vše pečlivě studující" budoucí matku byly vlhčené ubrousky velkým strašákem. Celé těhotenství a vlastně i před ním jsem pročítala recenze na různé značky a alternativy vlhčených ubrousků. A jelikož nejsem zrovna zastánce právě těch alternativ, chtěla jsem prostě najít ubrousky, které budou pro mé dítě dokonalé. Samozřejmě jsem znala fakt, že každému miminku sedí něco jiného, ale chtěla jsem začít zkoušet s tím nejlepším možným.

Alternativy však neodsouvám úplně na druhou kolej. Ráda je používám jako doplněk. Tím myslím, že hlavní produkt či metodu doplňuji o alternativu. Tou alternativou je v mém případě netkaná jednorázová textilie a olejíček.

Postupem času, když dcera začla s prvními příkrmy, už ale tato metoda nebyla dostačující a zdálo se mi, že i po jejím použití jsem dceru stále cítila. A tak jsem od metody postupně úplně opustila.

Spokojené miminko brnkající prstíky po chrastících zvířátkách na hrazdičce. Zvědavé děťátko očičkama objevující ten zajímavý, pestrý a hlavně nový svět kolem sebe. To je sen asi každé maminky a tatínka, pro který by udělali snad všechno na světě. Možná patříte mezi ty šťastné, kteří si přesně tenhle pohled den co den užívají. Možná znáte i ty krušnější chvilky, kdy miminko není tak úplně naladěné. A možná ve vašem případě, a to vám samozřejmě opravdu nepřeji, tyhle nepříjemné okamžiky dokonce převládají. Důvodů ke spokojenosti nebo nespokojenosti miminka může být nespočet. Jisté ale je, že bez spokojeného bříška není spokojeného miminka. A právě o bříšku těch nejmenších bude náš článek.

V bříšku se odehrávají tisíce procesů. A sami víte, že s hlasitým a nepříjemným škrundáním v břiše, jde barometr naší nálady rychle dolů. Jsme často podráždění a rozhodně nemáme chuť podnikat něco nového. A u těch našich malinkých miminek je to přesně stejné. Když není v bříšku všechno v pořádku, úsměv nevykouzlí ani jinak oblíbený houkající slon nebo komicky pochodující želvička na klíček.

Zajímavé je, že hormon štěstí (serotonin) se tvoří v okolí střeva a jeho tvorbu z velké části ovlivňuje výživa.

Už se vám stalo, že vám s nepříjemnými pocity v břiše pomohl obyčejný bílý jogurt nebo kefír? Mně mockrát. A až teď jsem zjistila, že to není jen tak náhodou. Jogurt nebo kefír totiž patří mezi tak zvané fermentované potraviny. Fermentace je vlastně kvašení, které pomáhá udělat potravinu lépe stravitelnou, a díky tomu se ve střevě mohou množit prospěšné bakterie. A právě tyhle bakterie se pak starají o ten pocit, že máme „v bříšku jako v pokojíčku“.

A není to jen u nás dospělých. Ještě ve větší míře to tak mají miminka. A to už od svých prvních dní, kdy jsou na světě. Bez pochyby je pro ně nejlepší mlíčko od maminky. Když ale kojení není z nějakého důvodu možné, jedna z variant je sáhnout po fermentovaném kojeneckém mléku. Ještě donedávna se v České republice nedalo sehnat, ale už několik měsíců ho najdete pod značkou Hami.

A kruh se nám uzavírá: díky spokojenému bříšku už je zase v kurzu ta zajímavá hrazdička nebo papírový kapesníček, který tak srandovně létá, když maminka projde okolo a udělá vítr. A zase tu máme to spokojené miminko, které chce každý okamžik, kdy nespinká, věnovat objevování toho zajímavého světa. Usmíváte se při té představě? Já teda ano!

Jsem maminkou 3 kluků, je mi 33 let a náš život je akční,takže občas jsem večer měla pocit, že usnu dřív než děti a to jsem věděla, že na mě po jejich usnutí ještě čeká spousta povinností. Únava se začala projevovat i na mé pleti, začala jsem si připadat stará! A tak jsem se na testování a očekávání změny moc těšila.

Co je vlastně Blendea?

Blendea SUPERGREENS je směsí zeleného ječmene, mladé pšenice, chlorelly a spiruliny.

• Bio mladá pšenice 30%
• Bio zelený ječmen 30%
• Bio Spirulina 20%
•  Bio Chlorella 15%
•  + Bio máta 5%

Tyto superpotraviny detoxikují organismus, zlepšují trávení, posilují imunitu, zabraňují překyselení a omezují pocit únavy. Zelené superpotraviny pro výrobu Blendea SUPERGREENS pochází z panenské přírody Nového Zélandu a Taiwanu, kde jsou pěstovány pod přímým sluncem bez užívání jakýchkoliv chemických přípravků.

Moje testování

Možnost testovat směs zelených potravin nás velmi potěšila. Výchozí situace naší rodiny, jak jsem psala při přihlašování se do výběru zájemců o testování, byla pestrá 🙂 

Cituji: Máme se rádi a je nám fajn, ale z výrazu maminky je zřejmé,že je občas ze zajišťování servisu všem svým třem chlapákům trochu unavená, dobrý pozorovatel může zpozorovat i mírný tik v pravém oku (maminka je navíc učitelka! ). Ano, i tato maminka už někdy ze zoufalství přemýšlí nad nějakým superpráškem, který by jí pomohl udržet svižné tempo a už vůbec by nepohrdla kvalitnějším spánkem. U dětí lze pozorovat sklon k suché až ekzematické pokožce a maminka přemýšlí, jak jim s tím co nejšetrnější formou pomoci. A tatínek? Ten je v pohodě a kromě občas nafouklého břicha ho nic netrápí... Pomohlo by nám Supergreens naladit nás do harmonie?

A jak je to u nás po měsíci testování Blendea supergreens?
Vidíte ten rozdíl? 🙂 I když to vypadá, že nám ubylo vlasů a nejmladšímu synovi po několika měsících přibyla opět plína, tak první pohled je jen iluze 🙂 Ale vezměme to od začátku.

Samotné složení výrobku bylo to, co mě přimělo zapojit se do testování. Zelený ječmen, mladá pšenice, spirulina, chlorella, to vše samo o sobě hovoří o dobré kombinaci pro každého, nejen oslabeného člověka. Ještě větší radost mi udělal příběh vzniku tohoto zeleného nápoje, který byl stručně popsán v přiloženém dopise. Kromě toho, že chtěl autor vyrobit něco, co mu pomůže s únavou a se špatným trávením, tak chtěl i bio kvalitu surovin. Toto se mu podařilo navázáním spolupráce se zemědělci ve Slovinsku, kde všichni dodavatelé jsou zavázáni dodržováním opravdu přísných pravidel - zavlažováním neznečištěnou vodou, pěstováním na přímém slunečním světle a samozřejmě zákazem užívání hnojiv a pesticidů. To je fajn, že? Je tu někdo, kdo přemýšlí nejen o svém zdraví, ale i o zdraví přírody....

Když mi přišel balíček, překvapilo mě, jak je plechovka malá. Ale i odměrka je docela malá, takže ani po měsíci pravidelného užívání mnou a manželem nebyl prášek vypotřebován, ještě nám trochu zbylo 🙂 Příprava je i díky přilošenému shakeru jednoduchá a my jsme prášek ředili vždy vodou, protože chuť nám vyhovovala.

A jaký je tedy výsledek? Manžel byl spokojený, že ho nápoj ráno zasytil a tento pocit mu vydržel po velkou část dopoledne. Ač skeptický k barvě, tak si nápoj oblíbil. Zajímalo mě jeho trávení, protože s tím on má docela problém. Uvedl, že po měsíci užívání měl trochu problémy s vyprazdňováním, musel jít častěji denně. Nyní, když už výrobek neužívá se mu prý ustálilo na obvyklé 2 návštěvy wc denně.

U mě došlo určitě k zlepšení spánku, poctivě však přiznávám, že jsem pro řešení tohoto problému těsně před oznámením, že budu moci testovat zelený nápoj, začala dělat i něco jiného. Na ekzém na ruce (kvasinka) mi to nijak nepomohlo. Tik v oku zmizel a myslím si, že lze nápoj využít i jako vzpruhu a doplnění energie.

Shrnuto - myslím si, že Blendea supergreens je moc dobrý výrobek, ale pokud má člověk větší zdravotní potíže (manžel se zažíváním a já s ekzémem), tak samotný o sobě moc nepomůže. Já svůj ekzém řeším i jiným způsobem a manžel snad také jednou pochopí, že žádný zázračný prášek mu s trávením nepomůže, pokud nezmění své stravovací návyky.

Dneska je to cca 20 dní od porodu a konečně mám čas něco napsat.V pátek 28.7.2017 v 9 večer mě bylo zle a cítila jsem se pod psa malinko jsem špinila  no vděla jsem že je něco špatně kor po návštěvě wc , tak jsem ještě ten den večer jel do porodnice no skoukli  mě a poslaly na monitor no prý nic jen že mimčo se moc nehýbe a  poslali mě domů to jsem přijela 00:00 h. S tím že v pondělí mám nastoupit k převzetí do péče už do porodnice. 

Ráno jsem se vzbudila do krásné soboty bylo 29.7.2017  a já vstala a bylo mě skvěle jak jak nikdy. Ráno jsem šla do města po nákupech a ještě jsem si říkala,že termín mám až zítra a že ve městě je den Dřeva a medu že bych se tam mohla jít po obědě  s přítelem podívat pocourat . No z města jsem přišla v 11 h a šla jsem se natáhnout no vstala jsem a šla se přítele zeptat jak to uděláme že bude 12:00 a že bychom mohli jít na jídlo do města a skloubit to s sím dnem Medu a dřeva no a v tom jsem ucítila mokro v gaťkách a nešlo to zastavit a podemnou obrovská kaluž a říkám hele asi mi praskla voda přítel poprvé za celou dobu odtrhl oči od televize a podíval se a říká jak asi no asi na 100% no tak si běž zbalit věci dej si sprchu a já si zajdu zakouřit a pak se domluvíme jestli pojedeme. Byla to asi nejrychlejší sprcha v mím životě ta bolest no strašná ale to jsem ještě netušila že ta horší část přijde. Vylezla jsem a říkám hele vem tašky a jedem fakt to bolí, jen se na mě podíval a říká jestli nás zase pošlou domů tak .... říkám nemluv a pojď. Nasedli jseme do auta a jeli a když vyděl že mi je fakt zle že to prodýchávám a fakt to bolí tak mi jen říká hele za 45 minut jsme v porodnici a říkej mi začátek a konec ať víme po kolika minutách to je no cestou jsme chytli opravu silnice ( kyvadlovej provoz) advě červený . Do toho se mi udělalo tak špatně že se mi chtělo zvracet a taky jsem zvracela do jedinýho pytlíku v autě no pytlík byl děravej tak že než jsme přijeli do porodnice já třikrát zvracela ven a i já byla po zvracená no a kontrakce byly po 5 minutách. Nejen že jsem měla co dělat dojít do porodnice ještě ke všemu mi mezi dveřmi bylo řečeno že první porod trvá 12 a i víc hodin a moje reakce no to snad ne!!! Tak že celou pozvracenou mě poslaly na monitory a opět málo pohybů že mi šťouchali do břicha a byly jsme tam skoro hodinu než něco natočily. Pak nás odvedli na pokoj kde jsem celou dobu zvracela a přítel vzorně vše vylejval do umyvadla pak jsem několikrát byla na mýči ve sprše a mazala olejem a přítel mě masýroval záda a kříž a takhle pořád dokola až cca po 4 hodinách ta správná sranda začala malej se posunul dolů a já začínala tlačit navšech čtyřech, pak ve dřepu a nakonec když už jsem myslela že to nedám tak  na boku a přítel mě s porodni asistentkou zapíraly nohy a já tlačila a dotoho jsem zvracela no a nakonec za hodinu mučení že je vydět už hlavička a že mezi kontrakcema si přejdeme na sál. No přítel mě doslova táhl ještě že jsem měla jen 68 kg. No ta pravá bolest přišla až teď přítelmě drželnohu a porodní asistentka taky hod jsem malá a pořádně jsem se nemohla zapřít při tlačení . Nakonec mi bylo oznámeno hlavička je venku teď musíte tlačit a všechno budete mít zasebou rychle už tlačte a já se tak snažila ale už jsem byla vyřízená .... no po dalších cca 30 minutách jsem vyděla jak malej je úplně modrej a má pupečníkovou šňúru omotanou okolo krku proto nebyly slyšet pohyby a naléhaly na mě ať tlačím. Hned ho odnesli a rozdejchli a mě zajímalo jestli brečí dobu jsem nic neslyšela ale po chvilce byl u mě a řval a já byla spokojená a přítel byl skvělej a porodní asistentka naprostoúžasná. Od prasknutí vody uběhlo necelých 6 hodin a malej byl na světě. Narodil se v sobotu 29.7 v 17:48 . Já jsem věděla že pokud někdy budu chtět druhý dítě tak říště si na cestu beru sáček na zvratky a ty hlouposti jako hroznový cukr, čokoládu ..... můžu nechat doma 🙂

        Člověk si musí napsat, všechno co nechce zapomenout. Jsou však životní zkušenosti, které nepotkají jen tak někoho a jsou i zážitky, na které se zapomenout nedá a to třeba jako ta naše. Téměř většina lidí si myslí, že miminko je v lůně matčiny 9 měsíců, narodí se a má krásných 3,5 kg a po třech dnech může jet s miminkem domů. I my jsme patřily mezi tu většinu než nás život provedl jinou cestou a jinými prožitky.

        Bylo několik týdnů po naší svatbě.Mimochodem, úžasná. Nějak jsme o miminku nemluvili protože jsem nastoupila po mateřský do práce. Jenže jeden večer rozhodl, chceme miminko. Naše snažení začlo v listopadu 2016, udělala jsem si pár testů ale vycházeli stále negativně. Týden před Vánoci jsem si udělala test a nic, tak jsem čekala další tři dny a hned ve středu jsem si udělala poslední, byl opět negativní, tak jsem ho hodila na záchodě do koše. Už jsem přestala věřit, že se to povede. Den před Vánoci(pátek) jsem vyhazovala ruličku od toaletního papíru a koukám, ejhle jsou tam, dvě čárky, které nám změnily život. Pro jistotu jsem běžela na odběr krve kde nám to potvrdili.Už několik dní jsem měla připravené oznámení pro rodiče, vyšlo to jen tak tak a já měla šílenou radost, že jim to mohu dát pod stromeček.

        Rodiče byli nadšení, plakali a furt měli tendenci nás objímat. Náš tříletý syn to stále nechápal, tak jsme tomu nechali volný průběh. Týden po Vánocích jsme jeli s mojí maminkou a tetou do Ikei, tam jsem bohužel začala silně krvácet. Okamžitě jsme jeli do nemocnice v Chomutově, protože gynekologie u nás byly zavřené. Když jsme dorazily, čekali jsme asi přes půl hodiny než přišel doktor. Přišel a vypadalo to že jsme ho vzbudily. Když mě začal konečně vyšetřovat po tom věčným vyptávání, řekl velmi odporným tónem, že pro něj toto není těhotenství a že jestli chci tak mi napíše prášky ale pokud ne tak ať přijdu zítra a že TO vyškrábnem. No okamžitě jsem spustila a nešlo to zastavit, zvedla jsem se a odešla. Probrečela jsem celé odpoledne. Všichni mě utěšovali že to bude v pořádku. Měla jsem ale opačný pocit a už jsem ztrácela naději. Když jsem ale v pondělí přišla ke své doktorce, ujistila mě že plod tam je☺. Byla jsem tak šťastná. Na ultrazvuku byl jeden plod a nějaký váček. Řekla ať tedy přijdu za týden aby se ujistila, že bude bít srdíčko. Spadl mi kámen ze srdce a strašně jsem se celý týden těšila až uvidím to srdíčko.

Uběhl týden. Položila jsem se na lehátko a s dojetím čekám co doktorka řekne. ,,Tak paní Koppová,tady je vaše miminko v jednom váčku a tady je vaše druhé miminko v dalším váčku''. �� Radost se změnila na šok.

Nějak sem to nemohla vztřebat, tak jsem šla za mojí maminkou do práce a hned mezi dveřma jsem se jí zeptala zda sedí. ,,Tak co? Všechno v pořádku?''zeptala se. ,,Jsou tam dvě.'' Obě jsem nemluvili jen seděli, bylo to jako náraz. Po dvaceti minutách jsem začli řešit jak to uděláme a podobně, volala jsem manželovi a ten byl teda překvapený ale měl radost. Já z toho až takovou radost neměla, neuměla jsem si představit mít tři děti. Vždy sem si přála k synovi mladší sestřičku.

Na dalších ultrazvucích jsem se dozvěděla, že jsou jednovaječný. Další pecka, buď dvě holky nebo dva kluci. Smiřovala jsem se s tím asi měsíc, manžel byl furt pozitivní a neprojevoval známky toho že by ho to děsilo. Těhotenství se začlo komplikovat už v lednu po tom co zjistili, že jsou jednovajky. Doktorka si netroufla na to aby nás hlídala. Tak nás předala do Prahy v Podolí.