Jaro se začíná pomalinku rozkoukávat a počasí zkouší všechny své podoby. Po zimě, kdy bylo dobré pečovat hlavně o močový měchýř a ledviny přichází na řadu žlučník a játra, jejich pročištění a nastartování.

PRVNÍ VOLBA by měla být změna jídelníčku a vyměnit tučná a těžká jídla.

Jídelníček na jaře by měl být, pestrý, šťavnatý a zelený. Játrům a žlučníku svědčí hořké a zelené potraviny.

Zařaďte do svého jídelníčku zelené natě (pažitku, řeřichu, medvědí česnek, špenát), listovou zeleninu, čerstvé bylinky, klíčky a výhonky.

Bylinou číslo jedna pro regeneraci jater a podporu imunity je bodlák s názvem OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ. Nejlepší výsledky dosáhneme užíváním rozemletých semen. Přidat je můžeme např. do jogurtu nebo do kaše.

Druhá je PAMPELIŠKA výborně se hodí pro jarní čistící očistné jaterní kůry. Čistí krev, odstraňuje škodliviny z těla, podporuje trávení a látkovou výměnu, je silně močopudná. Pomáhá snižovat hladinu krevního cukru. Používá se celá rostlina od kořene až po květ.

Na bolesti břicha, eventuelně podbřišku, jsou ženy poměrně zvyklé. Jenže co když se objeví bolest “nová”, kterou neznáte? Může se jednat o akutní břišní příhody, o nádor, ale také o mimoděložní těhotenství! Proto nikdy v takovém případě nepodceňujte návštěvu lékaře.

 Pojďme si v následujícím článku popsat jednotlivé možnosti, co se s vaším tělem může dít a podle čeho můžete rozeznat jednotlivé příčiny bolestí. Bolest v podbřišku může signalizovat následující komplikace:

1. Renální kolika

Renální kolika nejčastěji vzniká, když se z vašich ledvin uvolní kamínek, který zabraňuje odtoku moči. Tato bolest vychází z beder, buď z levé nebo z pravé strany (většinou jen na jedné straně). Do podbřišku se pouze šíří, nezačíná v něm a může pokračovat až na stehno, u mužů do šourku. Obvykle to není bolest stálá, ale proměnlivé intenzity. Může být také doprovázená pocitem nevolnosti, zvracením nebo pocením. Stav si vyžaduje okamžitou návštěvu lékaře.

2. Neprůchodnost střev

Další možnost náhlé bolesti břicha může být neprůchodné a ucpané střevo, odborně nazývané jako ileus. Pro tento případ je typické, že se břicho nafoukne, je na pohmat tuhé a neodchází ani plyny ani stolice. Zvracení se většinou neobjevuje. Bolest je popisována jako relativně stálá, případně se postupně zhoršuje. Opět se jedná o stav, který si vyžaduje okamžitý zásah chirurga, protože střevo může prasknout a ohrozit vás na životě!

Obezita zkracuje dětství průměrně o 1,5 roku, snižuje konečnou průměrnou výšku o 1,5 cm. Obezita ve 40 letech zkracuje střední délku života o 7 let, závažná obezita dokonce o 14 let. V čem spočívá prevence, aby se vaše děti nemusely s obezitou potýkat vůbec?

Téma obezity u dětí jsme začali probírat již v článku Obezitou trpí v Česku každé sedmé dítě: Obezitolog radí 8 pravidel prevence. A s povídáním o dětské obezitě s předním obezitologem MUDr. Zlatkem Marinovem a jeho ženou MUDr. Cecílií Marinovou, MBA, patrony projektu S dětmi proti obezitě, pokračujeme v dalším rozhovoru. 

1. S příchodem nového roku si mnoho lidí dává předsevzetí, které se týká hubnutí a změny stravování. Reflektujete, že by se tento trend týkal i dětí? Zvyšuje se nějak zájem rodičů právě v lednu?

Vše nejlepší do nového roku s dobrým startem zdravého životního stylu všem vašim čtenářům. Ze strany dětí samotných žádné podobné trendy běžně nepozorujeme, ale ze strany rodičů mírný nárůst zájmu ano. Nedá se však ani zdaleka porovnat se přemrštěným zájmem o fitness centra a  zájmem o sportovní kroužky. Při řešení dětské nadváhy se s hlavním zájmem o její řešení setkáváme nejvíce se začátkem školního roku. Vzhledem k tomu jsme i uzpůsobili náš redukční program, aby dosahoval nejen co největší efektivity, ale především umožnil vybudovat dlouhodobě udržitelný zdravý životní styl.

2. V minulém rozhovoru jste několikrát zmínili projekt S kojenci proti obezitě a právě k němu se v diskuzi vyskytlo hned několik otázek. Nejčastěji se maminky podivovaly nad tím, že v rámci testu, který orientačně ukazuje genetické riziko obezity u kojenců, odpověděly ANO na jednu z otázek a jejich dítě tak patří do ohrožené skupiny. Konkrétně se jednalo o otázku na nadváhu matky a zdvojnásobení porodní hmotnosti před 4. měsícem. Můžete prosím vysvětlit, proč tomu tak je?

Přestože vědecké podklady teorie genomového imprintingu, metabolických trajektorií a genových vypínačů jsou pro odborníky velice poutavé, mohou působit odtažitě a pro laika jsou až příliš vědecké.

Šálek mátového čaje je pro mnohé příjemným večerním rituálem, který pomáhá navodit klidný a nerušený spánek. Tahle bylinka je populární po celém světě pro svou uklidňující vůni a příznivé účinky pro tělo. Nechybí snad v žádné domácnosti a mnozí si ji pěstují i doma za oknem. Proto je více než překvapivé, že by si na ni měly dávat pozor především těhotné ženy. Chcete vědět proč? Čtěte dál.

Máta nad zlato

Máta patří mezi často používanou bylinku u nás i téměř po celém světě. Je běžně dostupná, takže ji každý může využívat její zvláštní chuť a léčebné účinky. Arabové měli mátu neustále při sobě, aby odháněla mouchy a hmyz. Byla také symbolem lásky a přátelství. To souviselo se skutečností, že máta značně povzbuzuje a posiluje organismus.

Působí proti nevolnostem, při žaludečních vředech, kolikách, chřipce a nachlazení. Zevně se používá na infekce horních cest dýchacích, astmatu, onemocnění pokožky s projevy svědění, popáleninách a revmatismu. Sráží horečku, povzbuzuje činnost jater, působí na nervový systém, upravuje menstruaci, vyvolává pocení, stahuje cévy.

Široce působící účinky máty se uplatňují u všech druhů žaludečních problémů. Zlepšuje chuť k jídlu, zastavuje zvracení a průjmy, uvolňuje žaludeční křeče i bolesti jater a žlučníku. Celkově uklidňuje a posiluje organismus.

Ulevuje od ranní slabosti, dále při návalech slabosti, horečkách, bolestech hlavy, hysterii, psychické únavě, migrénách, bušení srdce, šoku, zánětu dutin, bolesti zubů a závratích.

„Trpím velmi až extrémně bolestivou menstruací. Bolesti mám takové, že až ztrácím vědomí. Šílené křeče, průjem, zvracení, potím se." Menstruace je dar, bez kterého by nevznikl nový život. S prvními měsíčky se z dívky stává žena a je teoreticky připravena přivést na svět dítě. Její tělo tak vysílá jasný signál, že už je připraveno. Ne vždy a ne všemi je ale tato měsíční návštěva vítána. Často ji provází silné krvácení, bolesti břicha a migréna. Pokud nechcete polykat zázračnou růžovou pilulku jako lentilky, podělím se s vámi o několik tipů, jak si od bolesti ulevit přírodní cestou.

Příchod menstruace pozná každá z nás spolehlivě. Některé na obličeji vyraší nepříjemné pupínky, začnou se více mastit vlasy nebo se potýkáme s migrénou. Jiné by snědly, na co přijdou. Tuhle čokoláda, tenhle párek a tamhle kousek bábovky. A pak tu je skupina žen, která první okamžiky „svých dní“ protrpí v křečích. Bolest břicha umí pěkně potrápit a hlavně vyřadit z běžného fungování. Jediné, na co v tuto chvíli myslíme, je zůstat stočená do klubíčka v posteli a nějak „to“ přežít.

Jistá míra bolesti je při menstruaci běžná, ale každá ji vnímáme trochu jinak. Ne snad, že bychom my, které tento problém trápí, byly citlivky a nic nevydržíme. Bolest může upozorňovat na problémy v hormonální oblasti (například se štítnou žlázou) nebo na obyčejné prochladnutí. V horších případech pak může jít o druh myomu či endometriózu. Jde o chronické onemocnění, kdy se tkáň děložní sliznice objevuje na jiných orgánech (vaječníky, vejcovody, pobřišnice, vzácně i odlehlé orgány jako plíce a žlučník). Tato tkáň reaguje na hormonální změny a každý měsíc krvácí. Krev, která nemůže normálně odtékat způsobuje vážné záněty, srůsty, bolesti, cysty.

Uživatelka myskaplyska popisuje své problémy v diskuzním fóru Extrémní menstruace dost barvitě: „Trpím velmi až extrémně bolestivou menstruací. Bolesti mám takové, že až ztrácím vědomí. Šílené křeče, průjem, zvracení, potím se, až ze mě teče. Následně dostavám zimnici, trvá to většinou celý první den. Nic mi nezabírá.“  

Dysmenoreou, tedy bolestivou menstruací,  trpí 3 – 15%  populace žen. Mezi příčiny se řadí již zmíněná endometrióza, problémy se svaly pánevního dna, mimoděložní těhotenství ale také stres a kouření. Odborníci také upozorňují na fakt, že bolest zmizí spolu s prvním porodem.

Jak ulevit bolavému bříšku a utrápené duši?

Pořád mám tendenci si hladit bříško, ale to už je prázdné a moje srdce zlomené! Bolest prý nikdy nezmizí, pouze otupí... Já jen vím, že NIKDY NEZAPOMENU! 

Moc jsem si přála zažít alespoň jednou klidné těhotenství, kdy nebudu muset řešit neplodnost, nebude  mě trápit panický strach o miminko a od půlky těhotenství žlučníkové koliky a přísná dieta. Já vlastně nikdy neměla nic jednoduché a proto je ze mě velký stresař. Většinou ale všechno, i přes velké stresy a fyzické bolesti, dobře dopadlo. Tentokrát ale bylo všechno jinak!!!

To, že se povedlo otěhotnět téměř hned, bylo pro mě velmi úsměvné a dělala jsem si z toho legraci. Trochu mě přešel úsměv s nástupem celodenních nevolností, díky kterým jsem nemohla normálně fungovat. Některé dny jsem se nemohla ani zvednout z postele. Domácnost byla v příšerném stavu (na můj vkus) a nemohla jsem se ani pořádně věnovat Theoušovi. Byl se mnou chudáček hodně doma - v tu dobu by se mi babičky a tetičky v Praze moc hodily! 

Těšila jsem se až nevolnosti přejdou a budu se moci věnovat běžným povinnostem a synkovi. Taky jsem se těšila a plánovala jak těhotenství oznámím na blogu a na sociálních sítích. Měla jsem v hlavě moc hezkou fotku, kterou jsem chtěla vytroubit světu, že v říjnu budeme mít další miminko a Theouš sourozence.

Napadá mě, proč jsem byla v tomto těhotenství o dost klidnější? Bylo to proto, že už jsem měla doma Theouše? Samozřejmě jsem se před každou kontrolou bála, aby bylo vše v pořádku, ale cítila jsem, že něco je jinak. Miminko jsem si moc přála, ale bylo tu něco, co nedokážu vysvětlit. Divný pocit - nebyla jsem šťastná, ale ani jsem se nestresovala obavami o zdraví miminka. A taky je možné, že teď si prostě spojuji něco co ani nebylo... Nebyl to jen zlý sen? Kéž bych se z něj probudila!

V noci na pondělí - 5 dní před prvotrimestrálním screeningem se mi zdál hrozný sen. Zdálo se mi, že jsem porodila holčičku, kterou někam odnesli a ani mi ji neukázali. Vydala jsem se jí hledat po porodnici. Procházela jsem místnostmi, které byly plné dětských postýlek s miminkama. Nakonec jsem ji našla. Na první pohled bylo znát, že něco není v pořádku. Měla takové děsivé tiky a já jsem se ji bála. Řekli mi, že má nějaký syndrom a já řešila co s ní? Jestli si ji vezmu domů, i když mě děsí , nebo ji tam nechám? Nakonec jsem si ji vzala, bylo to moje dítě a nemohla bych ji tam nechat. - Co to bylo sakra za sen?? Intuice nebo jen podvědomí strach ze screeningu?! 

 "Au!", ostrá bolest mě probudí ze sna. Sedím na posteli a mžourám do tmy. Na zrcadle, které je přímo proti mé půlce postele, se odrážejí stíny ze stromů. Vytvářejí až děsivou hru, která mě fascinuje. Zavírám oči a pomalu si lehám. Usínám...

"Au!!", zase je to tady a zase mě to probouzí. Je něco několem 7 hodiny ráno, místo v posteli vedle mě už je prázné. 

"Musela jsem něco špatnýho sníst, to není možný, aby to tak bolelo", pomyslím si. Sednu si na postel a koukám před sebe. Jsem rozmrzelá. Je 31.10., 2 dny po termínu a nic se neděje. Břicho mám velký, všechno mě už bolí, a hlavně se už na ni neskutečně moc těším.

Ta divná bolest se zase ozývá. Po chvíli zjistím, že odešla zátka. V ten moment mi začne bušit srdce. Dostávám strach. 

"Je to tady", pomyslím si. 

A tak jako správná dospělá a soběstačná žena volám svoji mamince.

Pomalu končí sezóna měsíčku lékařského, sklízíme poslední čerstvé květy, a to je dobrý čas pro jejich zpracování do masti. Pokud máte rádi přírodní mazání, je dnešní článek přesně pro vás.

Měsíček lékařský je krásná a nenáročná bylinka. Jeho květy rozsvítí každý záhon, a ještě k tomu je léčivý. Dá se užívat vnitřně, jako čaj (1 lžička sušených květů na hrnek), na problémy jater, žlučníku, gynekologické obtíže. Nezapomeňte si proto nasušit jeho květy do zásoby. Nejúčinnější jsou prý ty oranžové - no mně bohužel letos vykvetly jen samé žluté.

Dnes ale budeme vyrábět mast, která je vhodná na suchou pokožku, rozpraskané ruce i paty, popáleniny, omrzliny, vyrážky a opruzeniny. Prostě takové domácí zlato! Já vyrábím raději malá množství a pokud dojde, ze sušených květů mohu kdykoli udělat další.

Na malý kelímek masti  (cca 80g) budeme potřebovat:

Měsíček lékařský - hrst

Kokosový olej - 2 opravdu velké lžíce

Kulinářským mimoněm se člověk musí narodit. Ale jak to tak bývá, samotný talent nestačí. Je třeba techniku neustále pilovat, aby se vám nestalo to, že se jednoho dne probudíte a budete umět vařit. A já na sobě pracuju, takže mně se to stát nemůže. Pro jasnější představu uvádím jeden zážitek z let nedávných.

Onehdá jsme trávili s rodinou pár dnů na chalupě. Byla to taková ta prvoplánově příživnická dovolená, kdy dotyčný (můj otec) měl tu smůlu, že dceřino cvrlikání „Tak rádi bychom vás viděli! Můžeme přijet na chalupu?“ nemohl odbýt negativní odpovědí a nezbylo mu nic jiného než souhlasit. Když Hujerovi dovalili svou maličkost a nezanedbatelný avšak nezbytný vercajk pro přežití čtyř dnů mimo domov, začala ta dovolená být jaksepatří. Jaksepatří pro Hujerovi. Velké výlety (nad 1 km), menší procházky (200 metrů na koupaliště a zpátky), i větší výpravy (autem kamkoliv kde je ZOO, lunapark nebo výběh zdivočelých krocanů, prostě cokoliv, jen aby se ty děti doprdele zabavily). Obídky a večeře cestou v restauraci, pohoda.

Jenže po dvou dnech jsme si s Pažoutem uvědomili, že jsme učitelé, čili nižší sociální vrstva, a že by bylo nanejvýš vhodné začít žít poněkud úsporněji. Rozhodla jsem se jako matka rodu (ne roku, bacha na to) převzít tu nejdůležitější roli u rodinného krbu. To s tím krbem není tak úplně mimo mísu, protože jsem si při té příležitosti konečně všimla, že ta kachlová kamna, co má táta doma, asi nejsou jen doplňkem pro odkládání kabátů. Ono to asi vážně fajruje.

Teď nastala moje velká příležitost blýsknout se a nemohla jsem ji jen tak nechat plavat. Vzpamatuj se! Na tohle čekáš celý život! Hodnotné jídlo vařené s láskou na chalupě na kachlových kamnech. To musí někdy zažít každý. Vycítila jsem velkou příležitost vžít se do role poctivé hospodyně, která dokáže i na kachlových kamnech připravit vynikající chod pro celou rodinu.

Tak tedy dobře. Na pomoc jsem si vzala svou mladší sestru, kterou jsem považovala za zkušenější kuchařku a vložila jsem do ní nekonečné ambice. Rozhodly jsme se udělat něco přiměřeného podmínkám (především těm, že se vaření ujal mimoň), takže se naším hvězdným pokrmem stal domácí smažák s domácími hranolkami a k tomu jak jinak než domácí bábovka.

Panečku, to je menu jako z prostřena! Tak směle do toho. Obalit sýry a nakrájet brambory byla hračka, zvlášť když jsme si k tomu načnuly víno a hezky si zazpívaly. Usoudily jsme se sestrou, že nejhorší fázi máme za sebou a můžeme se tedy vydat v ústrety bábovce. Já osobně jsem v té době byla pečením nepolíbená, ale sestra působila velmi sebevědomě a odhodlaně, proto jsem se neodvažovala odporovat a o to víc jsem se snažila budit dojem, že naprosto přesně vím, co s tím.

….a ze byl! Kdybych mohla, tak si ho i sama sobe zavidim 😀

Druhe tehotenstvi jsem prozivala uplne jinak nez to prvni. Zaludek na vode, unava...Ke konci jsem myslela, ze snad zustanu tehotna na veky. Posledni mesic jsem mela poslicky a doufala, ze to kazdym dnem prijde a porad nic. Porodu jsem se nebala, spis jsem se uklidnovala tim, ze druhy porod byva rychlejsi a navic jsem vedela do ceho jdu. Porodni asistentka mi dokonce pri posledni kontrole dala pro manzela papir, co delat v pripade porodu doma, protoze miminko bylo uz hodne nizko a hrozilo, ze mi voda praskne pri kontrakci a to ze je bezpecnejsi porodit doma a jen zavolat sanitku, aby nas prijeli zkontrolovat.

Trapilo me hlavne to, kam dame starsi dcerku, protoze zijeme v Anglii a v blizkosti je jen svagr, ktery zil sam nebo kamaradka. Ale predstava, ze jim budeme volat nekdy v noci a predavat jim Nelinku se mi moc nelibila. Takze plan B byl takovy, ze prileti moje neter s pritelem a par dni u nas zustanou. Letenky jsme koupili na 1.termin porodu (podle utz u ceskeho gynekologa) a odlet 2 dny po terminu porodu, ktery mi urcili podle utz v Anglii. Celou dobu jsem verila, ze se miminko narodi kolem terminu porodu, tak jako Nelinka.

Neter priletela nakonec s kamaradkou, protoze pritel kvuli praci nemohl. Zustali 2 dny v Londyne a 18.brezna byli na ceste k nam. Ten den vecer mi praskla voda, takze jsem zavolala do nemocnice, kde mi rekli, ze pokud se nic dit nebude, tak at prijedu druhy den rano. Celou noc jsem cekala, kdy uz to zacne a ono zase nic (mlady pan se tam asi slechtil nebo co) a tak jsme rano dorazili do porodnice. Natocili mi monitor, poslechli srdicko a vse vypadalo dobre, tak me zase poslali domu s tim, ze me objednali na vyvolani porodu dalsi den rano.

Doma jsem holky seznamovala s tim, co a jak s Nelinkou, az budeme muset jet. Byla jsem klidnejsi, ze jsou u nas a Nelinka nikam pryc nemusi. Jenze te kamaradce volal tatinek, ze musi co nejdriv doletet, protoze pani, ketra ji zastupuje v rodinne firme chytl zlucnik a nekdo to tam musi osefovat, jinak prijdou o vic penez, nez stoji jeji letenka. Takze jsem ji hledala letenku, vysvetlovala cestu vlakem a snazila se ji povzbudit, ze to i sama zvladne a pritom jsem uklidnovala svoji neter, ktera se boji sama letat, ze to taky zvladne. No uplne jsem pri tom frmolu zapomnela, ze budu za par hodin rodit 😀

Vecer jsme si objednali pizzu a pred pul 9 jsme se do ni pustili. Po pul devate jsem citila, ze se neco deje, vypadalo to jako kontrakce. Radsi jsem se vic pustila do te pizzy, aby mi pak nevyhladlo a za deset minut zase ta bolest. Skocila jsem si na zachod a zjistila, ze trochu krvacim. Podle pokynu jsem zavolala do porodnice, rekla jim co a jak a pry mam 2hod pockat a zase zavolat. Dalsi kontrakce byla uz po peti minutach, takze jsem volala zpatky a rekla, ze ty dve hodiny to fakt nevydrzim, ze je to cim dal silnejsi a trosku jsem tu jednu kontrakci po telefonu aspon zvukama prikraslila, aby pochopila, ze fakt prijedeme.

Jaro je bezesporu nejkrásnější část roku. Ne však pro ty, kteří vědí, že je čeká období plné nepříjemných alergických projevů. Zkuste letos vyhrát proti alergii novým způsobem  a vychutnejte si jarní sluníčko naplno s celou rodinou.

Když vám pyl nedá dýchat

Za posledních 30 let vzrostl počet alergických onemocnění až čtyřnásobně. Vědci předpokládají, že pokud tento trend bude pokračovat podobným tempem, za 100 let bude různými druhy alergií trpět asi polovina Evropanů. Pylová sezóna u nás trvá téměř deset měsíců a nepříznivý vliv na alergii mají nejen pyly stromů ale i mnohých trav.

Probiotika - náš málo známý spojenec

O probioticích se i mezi širokou veřejností v současnosti velmi často diskutuje - mnohým z nás však jejich skutečný význam a vzácné schopnosti zůstávají málo známé. Spojujeme si je zejména s užíváním antibiotik, když nám je jako doplněk doporučí lékař nebo lékárník. Jejich skutečná hodnota, účinek i význam pro lidské zdraví jsou však mnohem vyšší, než bychom předpokládali.

Lactobacillus Bulgaricus - probiotická bakterie přímo ze srdce přírody

Jaro už je tu a s ním na nás ze všech stran útočí reklamy na všemožné detoxikační preparáty a články o zázračných detoxikačních dietách.  Zajímalo mě, jak to s tou jarní detoxikací opravdu je, a proto jsem oslovila  Tomáše Broučka, který se detoxikací úspěšně zabývá již řadu let, a na světě je 13 otázek a odpovědí na téma očisty organismu.

Tomáš  je naturopat a  specializuje se na oční vady a onemocnění, detoxikaci organismu a zdravý životní styl.

Pomáhá lidem na cestě za lepším a spokojenějším životem, vypořádat se s jejich zdravotními problémy a vracet jim zrak.

Řadě klientům pomohl zbavit se  „neléčitelných“ nemocí, jako třeba makulární degenerace, ale také alergií, kožních onemocnění, astmatu, chronické bolesti a jiných potíží. 

1. Co to ta detoxikace organismu vlastně je? Proč bychom jí měli vůbec věnovat pozornost?

Jak je uvedeno v samotném názvu, de-toxikace by měla znamenat, že své tělo zbavíme toxických látek. Já to však vnímám v širším kontextu: detoxikaci beru jako proces, při kterém svému tělu odlehčíme, přestaneme ho zanášet, podpoříme funkci důležitých tělesných orgánů a dodáme tělu výživné látky, kterých je obecně nedostatek.

Dost už bylo míchaných vajíček! Potřebuju nápady a potřebuju je okamžitě!

Jednou jsem ze školní jídelny, kde odebírám obědy, přinesla pokrm zvaný kuřecí tokáň s těstovinami a můj kulinářský instinkt (který je samozřejmě nadprůměrně vyvinutý, jen se velmi dobře maskuje) mi řekl, že to zvládnu taky uvařit.  

Můj dobře ukrytý kulinářský instinkt sice měl trošičku problém odhadnout, co to vlastně ten kuřecí tokáň je. Abych byla upřímná, myslela jsem si nejřív, že to bude nějaká flambovaná nebo alespoň zapečená specialita. Ale pak se ukázalo, že jde o typicky nízkorozpočtovou omáčku na těstoviny. Nerada to přiznávám, ale všichni jsme si štrejchli daleko víc než na španělských ptáčkách v mém podání.

Řekla jsem si, že bych to možná taky mohla zkusit udělat. To přeci zvládne každý!

Hned jsem nažhavila internetový přijímač. V mžiku na mě vyběhlo asi milion receptů, které bohužel obsahovaly pro mě neznámé výrazy jako restovat a k tomu další zakázaná slova. Třeba sterilované lečo... To se proboha dá sehnat kde?! Nebo žampiony, to je zase zakázané slůvko pro mé drahé ratolesti.

Nevadí. Chci tokáň. Ať je to, co je to. Jen tak se nevzdám.

Ahoj všem! 

Rozhodla jsem se podělit o svou zkušenost s vysazením HA, protože a poněvadž to může třeba někomu pomoc. Bude to dlouhé čtení, ale nechtěla jsem to okleštit o nic, abych nezabila žádnou "skrytou otázku" někoho, kdo chce třeba najít nějakou odpověď.

Je mi 35 let, trpím celoživotní diagnózou chorobné zodpovědnosti a chudého workholika. Úspěšně jsem se léty vypracovala až k řadě fyzických i psychických trablů a HA do sebe cpu od 17ti, tedy krásných neplodných 18 let. Nechala jsem si ji kdysi nasadit po selhání "mechanické antikoncepce", které mě odeslalo štandopéde k Apolináři na přerušení počatého těhotenství. Srdce krvácelo, mozek řval zodpovědnostní argumenty typu: "Chudák dítě, co mu můžeš nabídnout???!!!" a zdravotnický personál na mě koukal skrz prsty, neboť jsem měla na čele nálepku lehkomyslné nezletilé vražedkyně nemluvňat. Následná volba byla tedy jasná - HA.

Za svou letitou éru požíračku hormonů jsem projela od Triquilaru, přes Mercilon, Lyndinette a bůhví, jak se ty všechny mrchy jmenovaly a zaparkovala až na poslední štaci jménem Sylviane. Nikdy jsem nepociťovala nic zvláštního, nevnímala jestli mi prášky sedí, nebo ne, jestli mám pleť horší, lepší, tloustnu, hubnu...brát prášky bylo prostě normální a já jsem byla prostě já.

Okolí si ťukalo na hlavu a mysleli si své - divná ženská, která ve svých 35 cpe prášky, to asi nesnáší děti. Necítí biologické hodiny, to asi bude pěkná megera....bla bla bla. A já mezitím mlčky chodila "ošňufávat" své skvělé a úžasně okouzlující maličké neteře. Za zavřenými dveřmi ze mně byla dokonale se rozplývající a rozmazlující teta. Děti bych ráda, ale...zodpovědnost a "podivný" stav mého dlouholetého vztahu mi prostě vnitřně nedovolili, vysadit a pustit se do výroby vlastního "šmudlátka ošňufávátka".

Až jednoho dne se něco přelomilo a kdosi ve mně probudil fázi: "Má-li se stát, tak se stane." A navíc - začala jsem si všímat, co se ze mně stalo...kdysi krásné a všemi obdivované vlasy se se mnou už léta loučili po hrstech, stále oteklá s metabolismem postřelené želvy, nespavost, deprese gradující v katatonické stavy, které střídaly sebevražedné nápady. Bezemoční, pragmatické, prostě mi to bylo šumák a vše se dá zařídit. Myslela jsem si, že za vše může má životní situace a enormní stress...ale pak jsem narazila na článek o nedávné severské studii, která pojednává o vlivu HA na vznik depresí...v případě nasazení mezi 15-18 rokem prý 100%!!!!A tak jsem začala přemýšlet, jestli to třeba nemůže být pravda...plus ty vlasy, atd...hm to stojí za zamyšlení. 

Jídlo…dodává nám energií, díky němu rosteme, žijeme každý den a užíváme si života. Takový scénář má jídlo pro spoustu lidí, přináší jim potěšení a radost. Některým tedy někdy trochu přespříliš Ale co když jídlo není nositelem radosti ani potěšení a nemáme z něj vůbec nic než trápení? I jídlo se ač se to na první pohled nezdá, může stát našim úhlavním nepřítelem.

Přestože ráda chodím do farmářských obchodů a nakupuji zdravé potraviny musím i přiznat, že nejsem typ člověka, kterému  k životu stačí jen  bio mrkev. Občas zhřeším a vychutnávám si to, ale podle mě nejde o to, jak často hřešíme, ale o to, jestli jsme spokojení. Nikomu nevnucuju svůj způsob života ani jídla, kdo si chce dávat 6x týdně bůček, tak klidně. Mě tato strava nesedí a tak jsem se konečně naučila poslouchat své tělo a dávat mu jen to, co mu prostě vyhovuje. Dlouho mi ale trvalo, než jsem zjistila, co mi nedělá dobře a protože ve svém okolí znám spoustu lidí, kteří zatím tápou, rozhodla jsem se dnes napsat svůj příběh a zkušenosti s potravinovými alergiemi a intolerancemi. Třeba někomu pomůže.

Jako dítě jsem prý neprospívala, trpěla jsem na bolesti bříška a reflux. Každé tři měsíce jsem skončila v nemocnici s bronchitidou napojená na kapačky a brala tuny antibiotik, které samozřejmě mému už tak oslabenému imunitnímu systému moc nepomáhaly. Každé umělé mléko jsem zvracela, no každé, v době mého kojeneckého věku byly na trhu asi dvě nebo tři značky Sunar a Feminar, takže zase tak veliký výběr nebyl. Jenže tenkrát prý děti zvracely po sunaru běžně, takže to nikdo příliš neřešil. Bohužel se nehledělo ani na moje dýchací problémy a ekzémy, na všechno byla jedna mastička a jedny léky, lékaři tehdy o nějaké alergii na bílkovinu kravského mléka neměly ani ponětí. A i kdyby měli, stejně by to asi nikdo moc neřešil, nevěděli by co s tím. Kojenecká mléka pro děti s alergiemi byla tehdy sotva v plenkách svého vývoje.

Už jako dítě si pamatuji, že jsem přirozeně odmítala jogurty a jablka a to mi vydrželo prakticky celý život, stačí si jen na ně vzpomenout a hned mám pocit kamene v břiše. Nedávno jsem četla zajímavý článek, kde bylo popsáno, jak děti samy eliminují určité potraviny tím, že je prostě nechtějí jíst. Každý rodič  v tom hned vidí, že je dítě vybíravé, ono ale možná jen nechce jíst něco po čem mu prostě není dobře a neumí to jinak dát najevo. Naše dcera Nicolka takhle odmítala jogurty také, všechny. Sváděla jsem to na rozmlsanost a nutila jí do zkoušení nových jogurtů, aby přece měla nějaké vitamíny. Trvalo to přesně do doby, než začala trpět úpornými průjmy a stěžovala si na bolesti bříška. V té době jsem už něco málo přečetla o potravinových alergiích a protože já sama jsem docela silný alergik na trávy a pyly, tušila jsem, že by Nicolka mohla být alergická také.Běžný krevní test u lékařky odhalil problémy s mlékem, a tehdy mi to došlo. Naše dcerka dělala to co jsem jako dítě dělala já, odmítala vědomě jogurty, protože jí nedělaly dobře. Naštěstí u ní se jednalo jen o přechodnou intoleranci laktózy způsobenou antibiotiky a po cca půl roce držení bezlaktózové diety se všechno upravilo. Dnes už sice po jogurtech potíže nemá, ale stále je téměř nejí, myslím, že v ni ty pocity těžkosti zůstanou ještě dlouho, stejně jako mě vydržely vlastně až dodnes.

U mě pravidelný přísun mléka nakonec  vyvrcholil zhruba ve 14-ti letech, kdy jsem byla hospitalizovaná se žlučníkovými obtížemi v nemocnici. Strávila jsem tam asi dva týdny, než mi šoupli nálepku- Žlučníkář-i když ultrazvuk byl v pořádku. Dostala jsem léky a  seznam jídel, která nejíst a tím to vše bylo vyřešeno .Bolesti jsem měla stále a to každých pár měsíců a to zhruba do svých 30-ti let. Nakonec mě to dovedlo až do Gastroenterologické ambulance, kde mladý lékař (dodnes mu děkuji v duchu) okamžitě naznal, že to nebude se žlučníkem mít nic společného a že to bude od jídla. Nevěřila jsem tomu, myslela jsem si, že je mladý a nezkušený a jen si na mě chce vyzkoušet svoji první gastroskopii. Jsem srab to se přiznám a na gastroskopii jsem nešla. Strach byl větší. Díky tomu jsem  začala více vnímat svoje tělo a sledovala po čem křeče přicházejí a po čem ne.

ALERGIE JAKO ODPOVĚĎ IMUNUTINÍHO SYSTÉMU

Emulips *- přispívá k udržování správné funkce jater a žlučníku *- posiluje činnost trávicího traktu *- usnadńuje zažívání *- anýz = podporuje tvorbu mateřského mléka *- podporuje udržování zdravého stavu a funkce srdce a cév *- převede tuky přijaté v jídle do snadno stravitelné formy,
a tím usnadní jejich trávení a zlepší vstřebávání dalších látek v tucích rozpustných, např. vitamínů,

Balení obsahuje 100 dávek, vydrží až na 3 měsíce a stojí jen 375 Kč. Vyberte si svoji oblíbenou příchuť : skořice, česnek, natur, anýz, vanilka, citron.

Vlaďka Hrazdilová reg.č.03-00452
Vyzkoušejte i jiné produkty :
OK GEL – Lékárnička v kabelce *-na drobná poranění *-při prořezávání zoubků *-ekzémech
zkrátka nepostradatelný.
Zákaznický servis je samozřejmý, vždy ráda poradím.