Jsem těhotná, přítel dítě nechce

@annapavelkovaml super 👍 jenže ja jak se znám, tak bych stejně pokračovala do těch pětatřiceti 😀 takže zas stará matka jen pět parchousu navíc 😀 ovsem nádherná představa je, že by mýmu nejstaršímu bylo uz 17.... Sám by se oblikl... Vyčistil zuby.... V noci by se nepocural.... 😀

@odula tak já už další děti nechci ani nemůžu mít,takže mě to netrápí 😉

@uzsezasenudim proč je svinský tahat z něj alimenty, když to dítě neche? jo, na dítě jsou potřeba dva - na to ho udělat rozhodně... a už se stalo, takže smůla. za činy by měl nýst zodpovědnost.

ale jinak souhlasim, že než mít otce na hovno a nuceně se s ním vídat atd. je lepší mít žádnýho otce, resp. někde nějakýho biologickýho a pořádnýho nebiologickýho, kterýho zajímám.

@annapavelkovaml ach so, takže máš splněno 👍 ty jo... Fakt ti svým způsobem závidím. V mym věku uz budeš za vodou zatímco já ještě prebaluju pleny 😀 ale už dost ať to tu neplevelim😉

Dítě si nech, pokud ho sama chceš a pokud budeš mít podporu u rodičů. Nejen to, že ti pomůžou ze začátku s péčí o miminko, pak hlídání většího dítka, ale pokud ti pomůžou i zázemím. Jinak to že jste mladý a tatínek se ve 21 letech "necítí", to není jen tím mládím. Ono i daleko starší chlap se nemusí "cítit" mít potomka☹ Držím moc palce, ať už se rozhodneš jakkoliv.

@normalnimatka to je jako si vzit pujcku, se kterou manzel nesouhlasi a pak po nem chtít polovinu splatky. Ber to obrazne. Neprirovnavam dite l pujce. Jen rikam, ze na tohle maji byt dva. Na to rozhodnuti, byt ci nebyt rodicem. A spolu s tim se vaze i vyzivovaci povinnost. Pokud rodicem byt nechce a nebylo to planovane, tak pro to, ze Ty chces, ma on platit? Zkus se na to kouknout z druhe syrany, tak trochu out of the box. Nic neni cerno bile. Je to muj nazor, ze je to vycurany. Pro tyhle pripady (imho na 21 letym klukovi si beztak nic moc nevemes a jen zpackas zivotni situaci i jemu - v cemz mozna taky vidim cast toho svinstvi) je lepsi otec neznamy a pak mas narok na nejakou podporu myslim. Ale urcite to nevim. V takove situaci nejse a neznam nekoho, kdo by to takhle resil. Ale taky se rika, ze za blbost se plati, ze ano 🙂 nevim, myslim, ze to neni jednoznacny. A ze tu vsechny kopou za jednu barvu jen ukazuje, ze to hodnotej zensky. Zkuste se na to kouknout z te jeho stranky? Proč jen ta nase zenska cast by mela mit pravdu?

Chlapum vstrebani teto informace trva dyl v jakemkoli veku. Nam naskoci hormony a daly bychom zivot uz za cosi, co jeste zdaleka nepripomina miminko. Pokud te ma pritel opravdu rad, bude s tebou i miminkem. Pokud dava ultimata: bud ja a nebo dite, tak ver, ze to, co ti da dite, ti zadny chlap na svete dat nemuze. To je takova laska, ze neexistuje nic ji podobneho.
Nech ho byt, at si uziva ten bezva nevazany zivot a pokud by se preci jen casem k diteti znal a okolnosti dovoli, spolkni hrdost a doprej diteti tatu a nebo dospeleho kamarada, pokud uz prcek uvidi tatu v nekom jinem.

A jinak - gratuluju k tak skvele mamince.

Pro chlapa není zřejmě nic jednoduššího, než říct Jdi na potrat. Pokud chce volnost a má nutkání si užívat, dokud nedospěje, tak ať jde. Zřejmě moc zodpovědnosti nepobral, když ti byl schopný udělat dítě. Ale tlačit tě do potratu, to je zřejmě podle něho OK - asi ho nezajímá, jak se cítíš a jak se budeš cítit. Hlavně, že on bude v klidu, o to tu přeci jde.

Ne to ne. Fákla bych ho, je to tvůj život a pokud se cítíš fyzicky i psychicky na to mít miminko, tak si to nech. Pokud víš, že tu pomoc budeš mít a že dítko bude vyrůstat s láskou, tak není co řešit. A na kecy o vysávání státu kašli, je tu daleko víc případů, u kterých by se dalo říct, že soc. systém doslova cucají tím, že si dělaj kopy dětí, který nejsou schopný ani dochodit základku do 15ti let.

Otázkou je to otcovství. Já to mám třeba tak, že bio otec na mýho syna dlabe, nepřispívá mi na výživu. Nevlastní si ho osvojil a bere ho jako svýho, vychovává ho a živí. Byla bych radši, aby malý získal naše příjmení, protože teď má příjmení po bio otci a toho bych s chutí vyškrtla z našeho života. Ale jednoduchý to není.

Toto jsem uvedla jen jako příklad, co se může stát. Nejsem bohužel člověk, co běží s prdem k soudu, pro mě je to další zbytečný stres navíc . Tím spíš, když mám dítě zaopatřený na výbornou. Kdybych to mohla změnit, otce bych tenkrát vůbec neuváděla.

@uzsezasenudim Já tedy nevím, ale kdo koho nutí a k čemu? Mně by spíš přišlo jako psychické vydírání, kdyby muž v této fázi tlačil na ženu, aby šla na potrat. Na tom, že je tátou, se ten chlapec spolupodílel. Rizika určitě znal a zřejmě ho nikdo nenutil. Jeho přítelkyně se k těhotenství staví čelem a moc jí držím palce. Určitě to zvládne, ať s přítelem či bez něj. Rozhodnutí o tom, zda chci či nechci být rodič, musí udělat každý sám za sebe a musí ho udělat už před početím. Pak už je pozdě a je třeba nést následky. Potratem (přirozeným i uměle vyvolaným) utrpí nesrovnatelně víc žena, fyzicky i psychicky. A že rizika jsou hodně vysoká. O interrupci by si tedy podle mě v podobných případech měla rozhodnout žena (jiná situace je třeba zvažování interrupce z důvodu těžké VVV).

@uzsezasenudim No já teda nevím, ale svinské by mi přišlo, kdyby šlo třeba o "tajné" vysazení antikoncepce ze strany ženy a otěhotnění v důsledku toho... ale pokud dva lidé dobrovolně souloží, shodnou se na nějakém způsobu ochrany a i přes to žena nechtěně otěhotní, je to prostě situace, za kterou jsou rovným dílem zodpovědní oba a přijde mi "normální" řešení, že se o to dítě postarají - když ne osobně, tak alespoň finančně (muž). Potrat pro mě není řešení, ale teoreticky pokud pro někoho ano, tak jedině za souhlasu obou partnerů... prostě mi nepřijde normální si udělat (omylem) dítě a tvářit se, že až po té je na místě diskuse, jestli ho chci nebo ne... už tu je, tak se o něj musím postarat. Rozhodování mělo přijít o něco dřív (lepší ochrana nebo nesouložit... 🙂).

Já si zase myslím, že pokud ženská nestojí na vlastních nohou, nevydělává, nemá vlastní bydlení, zázemí, byt, nemůže si adekvátně uvědomit, kolik péče a penež dítě vlastně stojí a asi je trochu neozdpovědné si myslet, že to za mě rodiče nebo stát všechno zaplatí, že ty alimenty od otce nebudou třeba (fakt, že budou), hele já bych ve tvém věku si tohle fakt neuvědomovala, dokud nezačneš pracovat a nebudeš soběstačná, tohle všechno nevidíš, prostě dítě je moc krásná věc, ale jsem toho názoru si jej pořizovat do rodiny, který má určité zázemí, aby se mu také mohlo něco dopřát, třeba školní výlety, nežít od výplatě k výplatě, aby si muselo zvykat na jiné a jiné dočasné tatínky apod. tím nechci říct, abys musela nutně jít na potrat, ale třeba se také zamyslela nad tím, že pokud bys tohle děcku nebyla schopna dát, vzát se jej a přistoupit k adopci...je to také těžká volba, ale je schůdnější než udělat otcem někho kdo nechce a ze sebe ne tak úplně připravenou matku na to co přijde, přitom nezabiješ to dítě a dáš mu šanci...Ale chápu, tahle cesta nesobecké voby není pro každého, tak zvažuj, jak nejlíp můžeš, ale vždy když jeden se rozhodne na úkor druhého, tak to bude pořád z pohledu toho druhého sobecké...

@adalind Bude to znít dost hnusně, ale:
1. dohodli jste se, že budete "riskovat" těhotenství?
2. byla to nehoda nebo záměrně z obou stran?

Stát se toto mne, na potrat také nejdu, ale určitě je potřeba si nejdříve promluvit s partnerem, než k takovému "problému" dojde. Pokud máš možnost finanční pomoci od vlastní rodiny a máš kde s prckem bydlet, tak to zas tak velký problém nebude. Partnerovi to řekni jasně - buď s námi chceš být a budeš, nebo nechceš, ale na udělání dítěte bylo potřeba dvou lidí - je povinnost muže na dítě poté přispívat. Otázka je, jestli se k tomu postaví jako chlap nebo "jako dítě, kterým stále ještě je"

Miminko bych si nechala, pokud by do toho rodiče šli se mnou. Otce nezapisovala do RL. Co já bych za to dala, kdybych místo těch pár korun měla klid🙄

No za mně on nemá právo ji nutit jít na potrat a ona nemá právo ho nutit k tomu přispívat, to je fakt...nicméně je nutné si uvědomit, že souložili oba dva, tedy oba dva s tím, že asi vědí, co se k čemu používá a jak tělo funguje a jak kondom (ne)funguje. Věděli, že se to může stát a stejně spolu spali. Kdyby byla normální, nezvrácená doba, kdy si lidi akorát všechno ulehčují a nechtějí se ničím trápit a lidský život jim zřejmě nepřipadne tak důležitý, tak by nad tím nikdo ani neuvažoval a prostě by měli spolu dítě. Ano, teď mají možnost volby...ale ve výsledku je to hlavně na té matce. To ona to dítě bude nosit, ona se o něj pak bude starat, jí přestane veškerá legrace a "skončí" nezávazný puberťácký život takto brzo, to ona to bude mít hodně náročné, protože už se prostě stalo a nechce si zničit zdraví i budoucí rodinný život. A co on? Kromě toho že si vrznul by se mu nemělo nic v životě změnit? I když by platil blbou symbolickou částku, nebo klidně i nic...tak je to i jeho odpovědnost. Když dítě nechtěl tak strašně moc, že ženu posílá na potrat, neměl souložit...toliko za mně k chlapské odpovědnosti...

@marcicek84 já osobně souhlasim, klidně si mě za ten názor ukamenujte, ale pověsit se rodičům na krk s dítětem jen pro nějaký pocit že v 17 chceš dítě o které se postaras je podle mě hrozné. Navíc z 90%to nikdy nedělá dobrotu. Teď si řekneš že ti pomůžou, ale později tam budou rozdílné názory a nebudeš mít možnost s tím nic udělat protože jsi na nich úplně závislá jak s bydlenim tak finančně. Navíc rodiče ve svém věku mají už jiné priority než péči o malé dítě ikdyz to teď nepriznaji. Na dítě potřebuješ určité ,,soukromí,, a určitě si myslím že potřebuješ podporu milujícího partnera který se na dítě těší a rád ti s ním pomůže. Už vidím jak mesic, dva či pet vkusem nezaspis dyl jak na 1,5-2 hodiny, malý bude noc co noc plakát že ho třeba bolí bříško a ty nebudeš vědět proc protože prvorodicky to opravdu většinou neví a tybudeš fit aby ses o malé starala sama ?a přitom neměla chuť to všechno vrátit zpět a budeš strašně nešťastná a přenesené to i na malého. Zajistí si napřed dodělání školy, slušnou práci a vlastní zázemí, trochu dospej a zjistí jaké je to žít na vlastních nohách a pak pouvazuj o dítěti. Uděláš tím nejlíp pro sebe, dítě i pro příbuzné. Mít dítě je krásná věc, ale někdy se toho dá hrozně litovat a být stasne nešťastná pokud na to není vhodné doba a pak už se to vrátit nedá. Zeptej se třeba nějaké kamarádky co má teď dítě tak 1-2 roky ať ti narovinu poví co to obnáší ( jsi nevyspana, unavená, stojí to peníze, rodiče mají jiné názory, atd....)

@zuzza1 jasně, a když nejsou "ideální" podmínky (ideální v uvozovkách, pže jsou to podmínky evropských žen žijících v absolutním blahobytu), tako radši děcko killnem. Jasnacka. jako kdyby starat se o dítě byla nějaká katastrofa či co... No půl roku se třeba nevyspi. No a co, je ji 18, v 18 jsem nemusela spát třeba dvě noci v kuse a na pohodu. A třeba se taky vyspí... Tvůj příspěvek je výkladní skříní toho, jak dalece může z(de) formovat náhled na život konzumní společnost. Trocha nepohodlí a nestandardní situace, která vyžaduje poněkud více úsilí - a radši se děcka zbavíme.... Skova. 😠 (a klidně si mě za tu odpověď ukamenujte 😝 )

@odula já stebou souhlasím ...však v dnešní době je to přece "normáálka" jít na potrat ...doprčíc vy co to uznáváte, to není vytrhnutí zubu sakra ,ale zásah do těla a ne malý🙄 kdyby naše babičky na potrat jen pomyslely hamba by je fackovala ,kurňa si to uvařila,tak ať si to sní a nic není tak horké jak to vypadá ,všechno se dá zvládnout ,ovšem to by se muselo chtít že jo a slečna evidentně chce to si myslím že je základ...

Být Tebou, mimi si nechám. Buď přítel změní názor nebo ne. Pokud to tak cítíš, nech si ho. A máš maminku, která Ti pomůže. Tatínka nemusíš psát do RL a budeš mít klid. Držím palce😀

Ahoj,
radím tohle: mimi si určitě nech,uvidíš jak budeš štˇastná až se narodí,je to super.
Přítele bych zkasírovala ,do koruny atˇ alimenty zaplatí, užil si ,tak atˇna mimi platí, jde to na jeho miminko. Budˇ na přítele tvrdá. Stejně si myslím,že až mimi uvidí, budete rodina,tedy se k tobě vrátí.

@adalind rozhodnutí je především na Tobě. Ale za mne: nechápu, ze v dnešní době někdo otěhotní, pokud nechce. Zde je důležité, jak k tomu došlo, zda to je dlouhodobý vztah, zda jste to probírali. Před 20ti lety, kdy mi bylo 17 to bylo jinak (a spíše ještě dříve). V 18 ti bylo normální rodit, nic moc jiného nebylo. Dnešní 20ti letí jsou děti na školách, bydlení je nedostupné, život v kapitalismu tvrdší a náročnější na přežití. Takže se příteli vůbec nedivím.Ja jsem děti chtěla odjakživa a jsem proti potratů. ALE jsem šťastná, ze jsem to období v té době ustala a přes dlouhodobý vztah zabránila otěhotnění. Tehdejší spolu žačky jsou uz všechny rozvedené nebo ve velmi nefunkčním vztahu, velmi často se špatnými vztahy s dětmi, které cely život poslouchaly, jak si kvůli nim zkazil y život. Mají špatně zaměstnání, nemůžou dětem dopřát, nic nepoznaly a nedopreji si dovolenou, ale zde nastoupí ty matky, které pouze zohledňuje fyzio věk. V čem je jako dítě lepší, když se narodí mezi 30-40? Nechápu. Já jsem si užila, pocestovala, vystřídala několik partnerů. Manžela jsem si našla v 28, kdy uz jsme oba věděli, co chceme a kam směřujeme. Vzali jsme se a až po 3 letech se rozhodli pro mimi, nyní čekáme druhé (37) a já si nepřipadá vyzila a ze bych dítěti nedala, co potřebuje. Tyto kamarádky jsou ve 40 unavené a bez energie pravé proto, ze vše hodily- děti, domácnost, stavby domu, brigády a dřina..teď uz na nic nemají chuť. Já jsem naopak šťastná, ze nic nevyčítam, ze děti mám v čas, kdy jsem neco zažila/ užila, ze nemusím počítat každou kačku, ze můžeme dopřát kroužky, dovolenou, zajít na masáž ci ke kadernici a nejen přežívat(teď zase uslyším, jak jsem na peníze a láska je přednější než dovcu u moře 😀) . A i tak je to težké pro dva a v tomto věku. Kamarádka samoživitelka je na tom hodně špatně, alimenty nedostane, máma ji sice malého do 3 let hlídala, aby mohla pracovat,ale umřela. Musela se přestěhovat do levnějšího, platí "jen" 9000 za garsonku, kde se nepohne a neví, co bude do budoucna. 7-lety uz se po čtvrté stěhoval a podruhé měnil školu... Tak co je pro dítě důležitější, vyrůst v láskyplne, úplně rodině se zázemím nebo mít rozvracení u rodinu již od začátku? Težké by pro mne bylo hlavně to zdravotní hledisko a "zabiti" života, ale na to bylo potřeba myslet dříve.

Já Ti teda nechci nijak radit, ale... Jsem také v 9tt, ač jsem tedy o něco starší... O miminko jsem se s přítelem snažili skoro 5let a nic,. Pak jsme se rozešli a jednoho krásného dne jsme si nedali pozor s kamarádem a bylo to. V životě by mě nenapadlo dát dítě pryč. Stalo se to a já tu odpovědnost přijímám. Když jsem mu to řekla tak samozřejmě že ho nechce, ale a potrat bych v životě nešla... Rozhodni se podle podle sebe, ne podle přítele, pač ten z tvého života může kdykoli odejít ale to mimi Ti zůstane navždy. Jsi mladá holka to ano, život máš před sebou, ale i ty krásné životní události můžeš prožívat i když budeš mít dítě. A jestli tvůj přítel nemá zájem o to dítě, nezoufej, on se jednou nějaký najde 🙂 přeju hodně štěstí při rozhodování 🙂

@normalnimatka Lepší varianta dítě v 18 bez otce než třeba v 38 s fungujícím milujícím otcem, zázemím, financemi, pracovní praxí a životními zážitky a zkušenostmi? Tak to si fakt nemyslím....

@35_a_budu_mamka jen at ho do RL zapise, kvuli penezum jestli ho ukeca.

V první řadě to prober s rodiči, to je zásadní. Rozhodovat se o tak důležitém kroku nemůžeš bez nich, pokud nehodláš s miminkem bydlet jinde a být na svých rodičích nezávislá.
Nebudu ti říkat, pro jakou variantu se rozhodnout, ale zmíním pár věcí, proč bych třeba já nešla: Potrat bych si vyčítala do konce života. Také existuje riziko, že další děti by následkem potratu nemusely být, i kdybych už je opravdu chtěla a plánovala. Škola se dá dodělat i později.
Navíc přítel teď může jen panikařit a třeba se mu to ještě rozleží v hlavě. Jen ho do ničeho nenuť - pokud on to dítě opravdu nechce, stejně by vás časem opustil. Stejně tak by ale on neměl nutit tebe, abys šla na potrat, jestliže si chceš dítě nechat.
Držím pěsti, ať všechno zvládneš🙂

@marion2017 Určitě s názorem nesouhlasím,je úplně mimo mísu.
Jedno dítě je naprostá pohoda,ještě pomůže mamka... Slečna může cestovat,pracovat, studovat,je mladá má energie na trojčata🙂. Jednou bude ráda,že si dětˇátko nechala,po potratu by byla do konce života psychicky zničená, možná i doživotně sterilní.
Muži nejsou dnes pořádní chlapi( mamánci ,zženštělí viz ženské hormony ve vodě ..),proto musíme být my ženy silné!

@kassandra1 sice se do tohoto nezapojuju:D ale ve 38 mít první dítě je strašný risk...za prvé nikdo nezaručí, že v tomto věku už nebude pozdě (moje mamča byla mimo už ve 30ti, babička taky) , případně pokud teda v "přechodu" nebo neplodná není, tak v tomto věku už opravdu strmě stoupá pravděpodobnost genetických onemocnění miminka...tohle mi přijde jako docela extrém..a dost často to v mém okolí dopadá tak, že má sice milujícího muže, barák a peníze, ale děti jaksi nejdou zplodit...:/ to je pak dost smutné..

@vanea Naprostý souhlas!!!

@kassandra1 nikdo nezaručí jestli ve 38 letech bude mít milujícícho manžela. I nejvíc fungující vztah může mít zlom a matka může s dítětem zůstat sama. A užívat si může i s prckem. Je mladá a má plno energie a s pomocí rodiců to musí zvládnout. Právě naopak,to že si miminko nechá může byt to nejlepší rozhodnutí v živote, ale to že si ho vezme jí může i zničit život časem.