Jak se vyrovnat s narážkami na váhu v těhotenství?
Ahoj holky,
ani nevím, jestli sem tohle téma patří a popřípadě se omlouvám…
Jen bych se potřebovala nejspíš asi vypsat ze svých pocitů.
Začala bych asi tím, že jsem těhotná, jsem zatím tedy v prvním trimestru. Samozřejmě jsem šťastná a vděčná.
Jen mám občas takové stavy…
Jedná se o narážky na váhu, je pravda, že se trochu už zakulacuji a je to prostě tak. Samozřejmě to k těhotenství patří.
Ale jde o to, že dříve jsem si prošla poruchou příjmu potravy - anorexií. Bylo to pravdu těžké a zdlouhavé období. Ale překonala jsem to a tělu se snažila vše vrátit.
Akorát mě to teď dokáže hodně rozhodit.
A to hlavně od rodiny - spíše mamky, která si ty poznámky neodpustí… typu - tobě už pořádně roste prd*l… a to si v práci jako nevšimli, jak tloustneš apod… 😔
Je mi jasné, že to je teprve začátek. Ale trošku mě to trápí…
Naopak přítel v tom žádný problém nevidí, prý je to sexy a pochvaluje prsa. 😄 Tak to mě trošku uklidňuje.
Jde o tu hlavu… si to tolik nebrat, jen je to teď zkrátka těžší než jsem si myslela. Snažím se jíst pokud možno vyváženě, ale to víte, občas ty chutě a hlad… navíc pokud nejím, je mi zle.
Děkuji za čas. Potřebovala jsem se asi ‘vypovídat’.
Jak jste to zvládaly vy? 😊
Stručné shrnutí
- Narážky na váhu v těhotenství často vyvolávají psychickou zátěž u žen s anamnézou poruch příjmu potravy; v diskusi ženy uváděly jako užitečné obrnění se, omezení kontaktu s necitlivými příbuznými a hledání podpory u partnera.
- Těhotenské přibírání je vysoce individuální; v příspěvcích byly konkrétně zmíněny přírůstky 5 kg, 6 kg v pátém měsíci, 8 kg celkem, 18 kg, či i přes 30 kg, a také ztráty 7–8 kg v prvním trimestru kvůli nevolnostem.
- Praktické strategie, které ženy v diskusi popisovaly, zahrnují omezení denního vážení, použití kalorických tabulek při obtížích s příjmem, nastavení hranic s rodinou (požádat, aby nesašela na břicho nebo omezit telefonický kontakt) a v závažných případech kontakt s psychiatrií.
Nejčastější otázky
Q: Jak zvládat necitlivé narážky na váhu v těhotenství?
A: Nastavit hranice a komunikovat je konkrétně (např. požádat, aby nesašela na břicho nebo omezit kontakt), omezit zvedání telefonu od některých příbuzných a hledat podporu u partnera, který může poskytovat průběžné ujištění.
Q: Co pomůže ženě s anamnézou poruchy příjmu potravy během těhotenství?
A: V diskusi ženy doporučují obrnit se vůči komentářům, vyvarovat se každodenního vážení, v případě potíží použít kalorické tabulky pro zajištění dostatečného příjmu a při relapsu zvážit kontakt s psychiatrií nebo hospitalizaci.
Q: Jak moc se běžně přibírá v těhotenství?
A: Příspěvky uváděly široké rozmezí: některé ženy zmiňovaly přibírání okolo 5–8 kg, jiné kolem 18 kg nebo až přes 30 kg; některé ženy naopak zhubly v prvním trimestru 7–8 kg kvůli nevolnostem.
Q: Pomáhá kojení rychle zhubnout po porodu?
A: Názory byly smíšené: některé ženy popisovaly, že kojením kila mizela „jak mávnutím proutku“, jiné uváděly, že váha i při kojení stagnovala.
Q: Co dělat, když v prvním trimestru hlásím výrazné nechutenství nebo hubnutí?
A: V diskusi byla konkrétně zmíněna strategie používat kalorické tabulky k zajištění minimálního energetického příjmu, jíst podle možností a konzultovat stav s odborníkem při přetrvávajících problémech; u některých žen byly zmíněny i stavy spojené s GDM.
Q: Jak reagovat na poznámky matky, která opakovaně komentuje tělo?
A: Možnosti uvedené v diskusi zahrnují přímou konfrontaci a vysvětlení, jaké pocity poznámky vyvolávají, omezení kontaktu či nezvedání telefonu, nebo jasné nastavení hranic včetně žádosti, aby se podobné poznámky nekonaly.
Závěry z diskuze
Shoda
- Komentáře o váze v těhotenství jsou necitlivé a mohou ženám ubližovat, zejména těm s anamnézou poruch příjmu potravy.
- Podpora partnera a nastavení osobních hranic (omezit kontakt, požádat o nekontaktování nebo netykání břicha) pomáhá zvládat nepříjemné poznámky.
- Přibírání v těhotenství je velmi individuální a nelze ho univerzálně srovnávat nebo hodnotit.
Sporné názory
- Některé příspěvky zdůrazňují, že jde o normální a dočasný jev, který řeší zdravý životní styl a pohyb, zatímco jiné příspěvky trvají na tom, že i „dobře míněné“ poznámky jsou škodlivé a je nutné je aktivně omezovat.
- Některé osoby doporučují přímou konfrontaci s komentátorem, jiné preferují úplné omezení kontaktu nebo „poslání někam“.
Otevřené otázky
- Jak nejefektivněji nastavit hranice s blízkými, kteří opakovaně komentují tělo včetně doteků břicha?
- Jaké konkrétní kroky by měla podniknout žena s předchozí PPP při zhoršení symptomů v těhotenství?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
anorexie, bulimie, záchvatové přejídání, GDM, kalorické tabulky, psychiatrická hospitalizace, kojení, denní vážení, omezení kontaktu (nezvedání telefonu), nastavení hranic (požádat, aby nesašela na břicho)
Místa a osoby
žádné
Našla jsem tuhle diskusi a chtěla bych přispět se svoji troškou… tuším, že jsem byla na konci 4. měsíce, šla jsem se švagrovou na koncert. Sraz ve fastfoodu. Seděla jsem s mužem za stolem, vedle sebe tašku. Švagrová dorazila a na celou restauraci za mě ukázala a zakřičela “Hele ona má břicho!”. Nemyslela to špatně. Ale já ten koncert probrečela a dalších 14 dní jsem měla noční můry, jak stojím nahá venku a všichni si na mě ukazuji, že mám břicho. Ještě bych dodala, že tou dobou jsem měla o kilo míň než před. Navíc i kdybych byla v 9. měsíci, tak pod stůl fakt vidět nemohla. Prostě i lidi, rodina, to nemyslí špatně, je to pro ně prostě proces srovnávání se s novou situací. Já třeba za švagrovou tenkrát došla a požádala jsem ji, aby mi pořad nesahala na břicho, že mi je to opravdu nepříjemné. A trochu si myslím, že manžel jí domluvil i s těmi poznámkami. Pořád je má, ale už prostě vím, že jiná nebude a že je to o mně a nastavení v mojí hlavě. Ona je zlatej člověk, jen si občas nevidí do pusy. A je n mě, jestli si o budu brát, budu z toho nešťastná a budu po večerech brečet nebo to pustím jedním uchem tam a druhým ven. Je to těžký. Já jsem vztahovačná a těhotenství tomu opravdu ještě přidalo. Ale byť to mrzí a beru si to osobně, tak někde vzadu v hlavě pořád držím ten kousek zdravého rozumu, co se umí racionálně podívat do zrcadla a říct si: “sluší ti to, vypadáš dobře.” Nebo taky “tohle už je moc”. A chlap je mi obrovskou oporou, pořad mě chválí, líbí se mu prsa, břicho, pořad slyším, jak mi to sluší, nic mi neodepře ♥️ jo a jinak jsem 27tt a v hlavě se to o hodně zlepšilo ve chvíli, kdy začalo být břicho nezaměnitelně těhotenské a přestalo vypadat jako bych nebyla týden na záchodě 😅 takže držím moc palce, gratuluji a udrž si vzadu v hlavě svoje “normální netěhotné já”, které i přes všechny nálady a pohnutky umí oddělit život a poznámky ostatních od toho svého. ♥️
Jedním uchem tam, druhým ven. Užívej si zájmu přítele o tvé nové proporce, těšte se na miminko a ostatní neřeš. Mámě bych klidně rekla na rovinu, že Tě tyhle řeči zranují.
Však je úplný zázrak, na čem teď tvé tělo maká. Tak mu odpusť, že si k tomu ukládá zásoby 😉
Nic si z toho nedělej. Ja zas u obou děti poslouchala, ze nemám žádný břicho, jestli ty děti nosím v batohu a podobne. Sousedka si všimla, ze máme dítě, až když jsem přišla s malým na ruce (rodila jsem v půlce září, takže žádné břicho schované v zimní bunde).
Lidi si vždycky najdou, co komentovat.