Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Jsem těhotná a mám depresi

lejla24
13. črc 2015

Zdravim maminky,

nevim snad me tu nekdo pochopi, podpori ci odsoudi...Jsem ve 27.tydnu tehotenstvi a mam depresi....
Vim, ze jsou normalni rozbourene hormony v tehotenstvi, ale ja uz si neprijdu normalni...V noci mam spoustu myslenek na to, jak zvladnu porod, jak zvladnu starani se o dite, jaky bude zivot s ditetem, a kdy konecne zase budu moci zit svuj zivot... Zni to silene, ja vim, ale takove myslenky me prepadaji a je to stale horsi... Dite totiz nebylo planovane a s manzelem jsme kratce po svatbe, tudiz jsme meli jeste svoje plany...Chtela jsem jeste jet do Anglie, tam si vydelat nejake penize, nabrat zkusenosti a chtela jsem jeste cestovat...Ale bohuzel osud chtel jinak a ja brzy po svatbe otehotnela( reknete si, ze jsem se mela tedy chranit, ale me moji gynekologove rikali, ze bez operace neotehotnim a tudiz tehotenstvi bude planovane) jo naivne jsem tomu verila, ale stal se opak...A Ja ze dne na den sem se musela smirit s tim, ze cestovani, sport a dalsi cinnosti musi ted jit stranou... Porad jsem si dokola rikala, ze je to dar i zazrak, a ze mohu byt rada, ze mimonko prijde prirozene. Jenze jsem sla ihned na nemocenskou a travim vice mene cas doma...Sic jsem si nasla cinnosti, ktere mohu i v tehotenstvi provadet, ale nejak na me posledni dobou pada deprese..Casto placu, zavidim jinym, co ted v lete jedou na dovolenou a rikam si zda to vse zvladnu... Nejvetsi obavy a stres mam z porodu a nasledne potom....Mam castecnou pomoc od muze, ale ted me tak nemuze pochopit...Nechape, proc placu, proc se stresuji a i proc jsem casto na neho protivna....

Vim, ze je dite dar a clovek si ho ma vazit, ale ja mela svoje sny, ktere se zbortili, jako domecek z karet a trapi me to, zda jsem a budu dobra mama, pro toho clovicka, co ve mne roste......Nevim zda me tu nekdo rozumi, i zda me nekdo neodsoudi, ale potrebovala jsem se z toho vypsat...
Tak dekuji za jakykoliv komentar

michaela_2
13. črc 2015

Ahoj, můžu se zeptat, kolik je ti let? Radu ti žádnou rozumnou nedám, to ani nejde 🙂. Snad jen tě mohu maličko uklidnit tím, že nejsi zdaleka jediná, které tyto myšlenky v těhotenství mají. A to i v případech, kdy bylo miminko plánované.
Poradila bych možná, tak moc nad tím nedumat 🙂 a užívat si život bez mimča, dokud můžeš. Jít kam chceš, dělat co tě baví, i v těhotenství, pokud není rizikové, můžeš podnikat fůru věcí.
Ještě si můžeš říct, jaké máš vlastně štěstí, že jsi otěhotněla bez problémů, představ si, jaké by to bylo, začít se za pár let o miminko snažit a neúspěšně. A pak taky, že máš manžela, jsou holky, které jsou na to samotné, a to si třeba já nedovedu představit, jaké to musí být.
Tak hlavu vzhůru 😉

shine2015
13. črc 2015

@lejla24 tím,že budeš dělat doma dusno, budeš protivna na muze tím se nic nezmění a ani ti t nepomůže, jen ses manzelem odcizite.....
Mimi je změna, chce se k tomu postavit celem. Jedno dítě není překážka k tomu si plnit sny a cestovat.....jak jsou na tom babičky, můžou pomoct?

jahodi
13. črc 2015

@lejla24 Ahojky, hele já jsem letos v létě taky na neschopence, protože jsem šla na IVF - a v práci mám hroznou šéfovou, to bych fakt nechtěla riskovat, že z ní potratim. Ale první IVF se nepovedlo, ale řekli mi, že za měsíc můžem znova. Tak jsem vlastně byla měsíc "zdravá" doma. A dnes na kontrole se rozhodlo, že to ještě raději o měsíc odložíme, není tam dole všechno ťip ťop. Vyjádřila jsem obavy, že v práci mi za žádnou cenu nechtějí platit znova těch prvních 14 dní nemocenské, Dr bez problémů řekl že zůstanu dál na neschopence. Což jsem ráda, šéfová je fakt zlej člověk, ale budu tedy minimálně dva měsíce zdravá doma, omezená vycházkama a nevím jestli to vyjde. Doma je to fakt těžký. Kor s těma vycházkama. Kdyby to mohlo bejt, že třeba v pondělí mám vycházky dopoledne a v úterý večer a podobně.. to by si člověk zařídil věci jak potřebuje, ale tohle je fakt těžký.

Napadá mě, jestli by ti na ty obavy nepomohlo popovídat si s nějakou soukromou porodní asistentkou. Já si ji, pokud to někdy přijde, rozhodně plánuju, myslím že to může přinést mnohem míň nejistoty a obav.

mpbk
13. črc 2015

@lejla24 Tak pod to se můžu podepsat.

My jsme dva měsíce po svatbě (aspoň, že tak). máme x plánů, v zimě jsme měli jet na velkou dovolenou, chtěli jsme cestovat, stavět barák... a najednou, bum, těhotná. Doktor mi vždycky řikal, že než já otěhotním... to bude trvat (mám zdr.problémy) i tak jsme si ale dávali pozor. Nicméně, je to tam. Víme to teprve deset dní. O to větší je to zatím šok. I když manžel už se těší, já usínám a probouzím se docela v nervech.

Jediné co mi pomáhá, je pročítání si diskuzí "snažilek", který mě donutí si vždycky uvědomit, jaký mám vlastně štěstí, a že je to zázrak.

Nicméně hlavou si to dokážu odůvodnit, mám skvělýho chlapa, kde bydlet, relativně peníze, dítě jsem chtěla vždycky do 25ti... ale vnitřně se z toho hroutím... pevně doufám, že až uvidím první ultrazvuk, že se to zlomí.

Držím palce i Tobě 🙂

michalusenka
13. črc 2015

Přestože jsme mimi plánovali, tak jsem teď z toho trochu mimo - ve smyslu, že se neraduju a neužívám si to tak, jak jsem myslela, že budu.....a děsím se všeho jak zvládnu..

mirysekb
13. črc 2015

@lejla24 ahojky, buď uplně v klidu...my se na miminko strašně těšíme a moc jsme si ho přáli. Povedlo se nám to ihned, a stejně ted mám taky občas myšlenky, jak to zvládnu, a jak to bude vypadat atd..🙂 to jsou prostě hormony a to že jsi doma a máš čas přemýšlet nad "blbostma" 🙂

karlajasmine
13. črc 2015

@lejla24 Jsi na rizikovem tehotenstvi? Nebo proc jsi na neschopence? Ja te chapu v tom smyslu, ze kdybych byla na neschopence, bylo by to pro me hodne tezke to psychicky zvladnout a nejspis bych taky padala do depresi. Ver tomu, ze az se narodi miminko, tak na takovyhle myslenky uz proste nebude cas 🙂
Miminko te nemusi zasadne omezovat - muzes na dovolenou pak i s ditetem, v podstate skoro kazda aktivita se da provozovat i s ditetem.. akorat v upravene variante 🙂 A az je dite starsi tak to bude tvuj part'ak a muzete spolu podniknout fakt hodne veci.. ja ted vidim, kolik toho podnikam s maminkou a i v dospivajicim veku jsme byly fakt kamosky, chodily spolu na ruzne sportovni akce, cestovaly.. Muzes byt takovy rodic, jaky TY chces byt a tvuj zivot bude bohatsi, ne chudsi 🙂
Jinak pokud jsi na rizikovem tehotenstvi tak verim, ze ta nuda na pracovni neschopnosti musi byt hrozna ale ber to den po dni a ber to tak, ze uz to nebude trvat moc dlouho a budes mit doma svoje miminko a budes zase moct podniknout vsechno a chodit kam budes jenom chtit.
A pokud jsi na nemocenske kvuli nevhodne praci tak na nemocenske byt nemusis.. to je na zamestnavateli, aby te preradil na vhodnou pracovni cinnost a pokud pro tebe nema praci, musi ti platit plnou mzdu a nechat te doma, ale ne na neschopence.. a pak bys mohla taky podnikat spoustu veci.. ja napr.za par dni letim na dovcu do Anglie (jsem teda nervozni ale verim ze to bude ok.. ) ..

Neboj se, to uz nejak utece a to miminko si tak zamilujes, ze tohle vsechno bude pak stat za to .

petapetruska
13. črc 2015

@lejla24 tak predne:jasne,ze to zvladnes a budes pro to svoje miminko ta nejlepsi maminka na svete-jinou mit totiz nebude🙂 kdyz jste si to miminko nechali,tak predpokladam,ze o nej stojite...? plany jako cestovani jen o chvili odlozite...pak muzete cestovat s nim-urcite vam poskytne i jiny uhel pohledu,vsimnete si diky tomu decku i veci,kterych byste si treba nevsimli,podivate se i na dalsi mista,budete cestovat "jinak",ale emyslim si,ze to bde horsi...nebo muzete cestovat az trochu povyroste sami....uvidite,ale zivot vam urcite nekonci,toho bych se nebala🙂

petapetruska
13. črc 2015

@lejla24 a porodem se urcite nestresuj...porod zvladnes..protoze jina moznost ani neni🙂

lejla24
autor
13. črc 2015

Je mi 27 let...bohuzel chtela bych prozivat, co prozivaji jine maminy. Ale bohuzel je neprozivam a je mi to lito, jelikoz vim, ze jsou jine zeny, ktere si preji moc miminko, ale nejde jim to...Stydim se za to a proto to spise drzim v sobe, protoze se bojim, ze me vsichni odsoudi, jaka jsem nevyzrala atd...

lejla24
autor
13. črc 2015

@michaela_2 Je mi 27 let...bohuzel chtela bych prozivat, co prozivaji jine maminy. Ale bohuzel je neprozivam a je mi to lito, jelikoz vim, ze jsou jine zeny, ktere si preji moc miminko, ale nejde jim to...Stydim se za to a proto to spise drzim v sobe, protoze se bojim, ze me vsichni odsoudi, jaka jsem nevyzrala atd...

lejla24
autor
13. črc 2015

@shine2015 Mam muze z cizince, takze jednu babicku mame v zahranici, z te strany jde velka podpora i kdyz je vzdalena a druha babicka urcite pomuze, jak bude moci....

aklin
13. črc 2015

Když jsem byla těhotná, taky jsem si říkala jestli zvládnu péči o dítě, porod, bála jsem se změny (uvědomila jsem si, že se mi život změní, že už nebudu mít ten svůj životní styl. Ale i s dítětem se dá dělat spoustu věcí, dělat s ním spoustu aktivit, dítě není omezení). Když nastal den porodu, byla jsem ráda, že už to přišlo, že uvidím toho malého človíčka. Hned po porodu mi ji přiložili na hruď a byla to láska na první pohled. Můžu jen dodat, nelituji toho, že mám dítě. 3 roky jsem se snažila otěhotnět. Dítě je dar.

lejla24
autor
13. črc 2015

@shine2015 Ja to vim, ale ono je to tezke, kdyz uz upadnes do stavu deprese a nevis, co dal... Ja vnitrne chci a ver mi, ze se stazim ze vsech sil, ale ono to neni ze dne na den asi to chce vice casu .....Nechci od nekoho litost, ale spise hledam pochopeni, protoze verim, ze jsou zeny, ktere jsou na tom podobne, ale mnohdy se bojime o tom mluvit, jelikoz se bojime odsouzeni.....

karlajasmine
13. črc 2015

@lejla24 Hele hlavne sama sobe odpust', ze se takhle citis 🙂 Vis, jako ze tim, ze budes doma sedet a sama sebe vnitrne kritizovat a ''fackovat se'' za to, ze se necitis tak, jak si myslis, ze by se budouci maminka mela citit, sama sobe nepomuzes 🙂
Proste mas depky a mas tezsi obdobi a bojis se materstvi a to je V POHODE 🙂 Prejde to.. odpust' sama sobe, ze tyhle pocity mas, a dej tomu cas. A zkus se co nejvic zabavit ruznymi cinnostmi, ktery te privedou na jiny myslenky 🙂 (treba se nauc plest, hackovat, skladej puzzle atd..)

shine2015
13. črc 2015

@mirysekb tady je problém největší ten,že ona se na mimi necítila připravena a má pocit,že najednou bude žít jinak než chtěla,že ji něco jiného pro ní teď lepšího uteklo....vzdálilo se....už nikdy to nebude jak dřív.

@lejla24 nemá smysl si ní vycitat....kdyby se to stalo za půl roku mohla jsi ale třeba by jsi nebyla ani za rok dva tři připravena....každá to máme jinak....

Manžel ti pomůže? Co babicky,můžou pomoct? Popřípadě pak chůvu nebo paní na výpomoc??? Máte možnost sehnat?

Ono miminko je krásné nejvíc pro ty kteří si ho přejí.....třeba se to v tobě zlomí....strach z porodu se nedivim, ale jiná cesta není. .pár hodin budeš muset zvládnout....cestovat se dá s miminkem ale je to jiné,nebudeme si nic vykládat...pokud budete chtít večer na disko atd babičku nebo kamosku co pohlída a pomůže s sebou.....

lejla24
autor
13. črc 2015

@jahodi Ahoj, dekuji za odpoved a preji zdaru at ti to vyjde...Asi ti ted pripada na hlavu, co tady resim, ale ja to potrebovala nekomu rict a ono nestranym osobam je to lehci nez tem blizkym... Kdo pochopi tehotnou depresivni zenskou, ktera se ma naopak radovat.....Ano i o tom jsem jiz uvazovala, ze si s nekym promluvim zvlastne s nejakou odbornou osobou, jelikoz ten strach z porodu mi taky moc nepridava......

anonym88
13. črc 2015

@lejla24 poradit nemůžu,ještě miminko nemám a bohužel ani ještě necekam,ale moc ti preju, že až se ti narodí a budeš to miminko držet,tak se vše obrátí k lepšímu! 🙂

shine2015
13. črc 2015

@lejla24 výhoda je že babičky pomůžou....pohlidaji a bude to snazší....a jedno dítě není tak strašně, výhoda je,že budeš chodit spát klíček během dne s ním....a až bude starší, je to snazší...lepsi a lepší......

Ale určité nma smysl si nic vycitat.....to že teď cítíš co citis neznamená,že budeš špatná máma.....rozhodne lepší toto než uměle obličeje v křečovitém úsměvu a přesvědčování sebe sama i okolí jak vše zvládám, vše je překrásné, růžové a nikdy nic nebylo lepšího.......to nemá význam. Mas obavy jak vše zvládnes,to napadne každou mámu,která je zodpovědná. Uvědomujes si,že je to velká zodpovědnost i změna....to je dobře. Je spousta lehkomyslný které jsou v pohodě, naivně si myslí,že vše je růžové a pak spadnou z oblacku do reality.

Ono to pa neni tak zlé jak třeba teď vidíš....jen je to nové, něco co neznás....mas podporu u muze, babiček....nebudeš na miminko sama,bude to dobre neboj.....

mahev
13. črc 2015

Zkus se s věřit lékaři, jsou i antidepresiva,které se mohou brát v těhotenství.

shine2015
13. črc 2015

@mahev já bych zrovna teda antidepresiva v těhotenství pokud není jooooo velké zlé neužívala......tohle jsou spíš obavy,strach atd prožívá to spousta maminek......

lejla24
autor
13. črc 2015

@mpbk Dekuji ti za odpoved a drzim taky hodne palce...Chapu te, jak to vnimas, jelikoz kdyz clovek ma plany, sny a zije naplno a pak najednou prijde mimco, tak to pekne muze s clovekem zamavat a at si tvrdi, kdo chce co chce tak je to tak....Je to divne i prestu vsechnu depresi a obavy, sve dite miluji, jelikoz za ty tydny jsem si snim jiz vytvorila urcite pouto, ale ty obavy,strach to nezmirnuje...tak ti preji hodne zdaru v tehotenstvi a at si ho uzivaz mnohem vice nez li ja.... 🙂

lejla24
autor
13. črc 2015

@karlajasmine Jsem na neschopence jiz od brezna kvuli osobnim duvodum, nechtela jsem riskovat kvuli stresum v zamestnani zdravi miminka a tak jsme se s manzelem rozhodla, ze zustanu doma... A uprimne jsem za to rada, jelikoz v moji praci se zacala propustet a bylo tam dost intrik a me by to na psychice nepridalo... I kdyz je pravdou, ze doma me to castecne semlelo...Byla jsem zvykla mit i dve zmastnani a k tomu jsem mela aktivni zivot a najednou jsem se ocitla sama se svoji hlavou, svymi obavami i svymi strachy... a to je velmi tezke, kdo to nezazil nepochopi.....Dekuji za podporu

lejla24
autor
13. črc 2015

@michalusenka taky se desim, jak to vse zvladnu ...je to stav, ktery asi proziva kazda zena, ale jsou zeny, ktere vylozene ziji pro to mit dite atd... a myslim, ze ty jsou ty stastne v tehotenstvi, protoze mnohdy nas okoli odsuzuje za to, ze nehrajeme uzasnou roli matek i tehotnych zen, ale ono je podle me kazde tehotenstvi individualni a kazda zena se pere s necim jinym...Bohuzel ja mam depresi a cim vic se to blizi tak se to zhorsuje, ale nevzdavam to a radeji asi pojdu odbornikovi, jelikoz to dite si to zaslouzi, aby melo skvelou mamu.....tak hlavu vzhuru,i kdyz ti nejak asi neporadim a nepomuzu....jsemna tom podobne

lejla24
autor
13. črc 2015

@petapetruska Dekujii moccc... 🙂

lejla24
autor
13. črc 2015

@aklin Dekuji moc za podporu...

lejla24
autor
13. črc 2015

@karlajasmine Hackovani jsem se jiz naucila i kdyz jeste ne vse, ja jsem si i vyrobila osobni denik miminka, kde pisi sve pocity i o miminku...a hlavne tam maluji, jelikoz je to pro me terapii a chci aby mu po me neco zustalo, takze cinnost mam, ale nekdy nezbyva sil....Myslim, ze toho clovicka ve me miluji, ale ty obavy a strachy me proste nedavaji spat a bohuzel se snimi peru tak velijak....

lejla24
autor
13. črc 2015

@anonym88 Dekuji moc.....Nevadi, ze nemas miminko, ja mam spoustu pratel,,kteri ziji svobodne..Snad se to zmeni....

michalusenka
13. črc 2015

@lejla24 urcite bez radeji ted nez pak bude pozde a rozjela se ti treba poporodni deprese! no jakoze bych mluvila a zpivala miminku v brisku to ne, nebo brecela u kazdeho utz

karlajasmine
13. črc 2015

@lejla24 Fakt te chapu.. kdyz je clovek zvykly mit ruzne cinnosti, zamestnani atd a najednou je neplanovane doma s velkou zivotni zmenou, tak je to proste zahul na nervy.. na tvem miste si myslim, ze bych se citila naprosto stejne a pritom nase miminko bylo planovane a vyslo ''az'' po 7 mesicich snazeni.. Je to skoda, ze jsi na te neschopence, jedine treba se zkusit vratit do prace na nejakou mene stresovou pozici (musi te podle zakona preradit na nejakou praci vhodnou pro tehotne), v podstate bys tam byla ted jenom od 28tt do 34tt, coz je 6 tydnu, ale privedlo by te to na uplne jine myslenky a v tehotenstvi te stejne propustit nemuzou? Pak bys nebyla omezena vychazkama a mohla bys chodit do spolecnosti... Ono proste byt na neschopence kdyz nemas rizikove tehotenstvi je zbytecny zahul na nervy.. me by z toho hrablo, rozhodne bych taky mela deprese a stavy uzkosti... Me drzi ''pri zemi'' to, ze chodim do prace a i kdyz me to tady obcas taky stresuje tak aspon prijdu na jiny myslenky, a v ty praci myslim predevsim na mimco a pracuju podle svych fyzickych a psychickych moznosti (tzn.min nez predtim..).. Ono jestli jsi extravert tak je pro tvoji psychiku vetsi zatez byt doma, nez byt v jakekoli spolecnosti..

Sem začni psát odpověď...

Odešli