Jsem těhotná a vůbec se netěším

@tarra27 moc děkuji za podporu, hodně mi to pomohlo, pobulela jsem si a je to pravda, že mám strach z toho co bude, z budoucnosti. Mít dva psíky a dítě, to je pro mě jako bych měla už 3 děti,no, bude to záhul.
@ta_kacka též moc děkuji. Počkám a uvidím, co bude ...

Podpora a hlídání bude u mě složitá - mamina 300 km daleko, tatík nevím, jestli bude pravý hlídací typ, jedině babička a ta by se rozkrájela, jenže má špatné srdce, ale ta jediná mi bude moci pomoci, rodiče od přítele ještě moc dobře neznám/teda skoro vůbec/ - nechám to osudu a uvidím. A když mě bude sráti chlap, bude vyměněn 🙂

Moc děkuji holky <3

@hannah84 nemáš zač....ono je to normální....neboj, jedno dítě je v pohode, i když by nespalo v noci, tak bude spát přes den....a ty s ním 🙂 ono to pak není tak zlé jak se ted zdá....a tenhle strach a všechno k tomu patří.... 😉 a nekdy krize bude, ale je to všude, neboj.... 🙂

Já jsem měla na začátku těhotenství stejné pocity.. Miminko jsme ještě neplánovali, tak to pro mě byl šok. Manžel byl od začátku hrozně nadšený a mě mrzelo, že to s ním nesdílím.. Nedokázala jsem si představit, že se budu muset starat o mimčo, že mi skončí zábava, na kterou jsem byla zvyklá a hlavně, že budu muset odejít na pár let z práce.. Vůbec jsem si na miminko netěšila a hlavou se mi honily myšlenky jak jsem strašná, že k němu nic necítím a nemám moc zájem načítat různě informace jak o něj pečovat, co budu vše potřebovat... Ale teď ve 33tt je všechno jinak. Moc se na něj těším a počítám týdny, kdy tu bude s námi. Každý jeho pohyb, který cítím mi dělá radost.. Nepatřím sice k těm maminkám, který by na něj mluvily a zpívaly mu jak se všude říká, ale i tak vím, že ten náš prcek ví, že ho miluju... Takže ty pocity určitě přejdou, jen k tomu každá potřebuje čas.. Přeju hodně štěstí 🙂

tak to ste všechny dobrý.My plánovali do budoucna a on vyšel první pokus.A první týdny mi přišlo že to manžel prožívá víc než já a cejtila sem se krapet špatně.Teď ke konci se všichni strašně těší(první vnouče v rodině) a já trnu strachy z porodu,jestli se o něj zvládnu postarat,jestli budu mít mlíko apod.....
Nekvíc mě dostává když se někdo rozplívá u každého kousku oblečení,a mě to spíš připadá že se chovají jako blázni.....

@mamkazvysociny to jsme na tom stejne 🙂

tak to jsem ráda že nejsem sama.Já se samozřejmě těším a sem na něj zvědavá ale asi se neumím rozplývat nad každým dudlikem a plínečkou 🙂
A nejvíc mě štvalo jak se mě každej od 5.měsíce ptal jestli cítím pohyby a jak to prožívám a jestli na něj mluvím a jestli mu třeba pouštím nějakou hudbu a tak..... 🙂
Ale zase naopak mě mrzela babička když mi řekla že vybírala brambory až do porodu a já že nezvládnu běhat 12hodin po restauraci s pupkem.........