Máte někdo zkušenosti s obsedantně kompulzivní poruchou?

@oililygirl Mohla bych poprosit o kontakt na terapeuta - Brno - kdo má zkušenosti s vyléčením?

Take se pridam: je mozne, aby OCD trpelo sestilete dite??? Syn ted po nastupu do skoly ma myslenky o zbranich, ze muze nekoho zastrelit, treba me, jako maminku ☹ Trva to asi pet dni, vzdy, kdyz je se mnou je takovy posmutnely, je videt, ze se trapi. Poradite, co delat? Muzou to byt adaptacni potize? Dusledne to ignorovat nebo se poradit s psychologem? Nevim ☹

Urcite to mozne je - neignorovala bych to, zkusila bych psychologa, tím spíš, že vidíš, že ho to trápí. Za to nic nedáš.

@smallrose může to být i nemusí. Kouká hodně na tv? třeba jen něco špatně zpracoval. Ještě bych počkala..pokud by to trvalo měsíc.. poradila bych se s psychologem.

Tak jsem zasla za psycholozkou, rikala, ze je to typ uzkosti, ze mohl opravdu neco videt, slyset a ani nevi, jak se mu to do hlavicky dostalo. Ted se tim trapi a ma z toho strach. Doporucila byliny, zpusob komunikace o tom problemu a uvidi se. Kdyby do mesice nebylo zlepseni, mam prijit i s malym. Zatim jsem z toho vseho zdrcena i ja, ale verim, ze to bude dobre!!!!

@tendrezka
Mám syna, který trpí touto nemocí. Každý den, má vtíravou myšlenku, že se stane zlým člověkem. Strašně v tohoto záchvatu trpí. Prosí mě ať to skončí, že se strašně bojí. Rve mi to srdce, že mu nemohu pomoci. Je zde možná nějaká pomoc?

@kameliek Ano, ideálně psychoterapie, pokud by bylo nutné (což možná nebude), tak i v kombinaci s antidepresivy.

ahoj, nevím, zda je to přímo tato porucha - ale já prostě musím mít vše poskládané v šupleti na jídelní servis dle sebe. Např. mi dala tchýně malou lžičku do velkých lžiček, nemohla jsem to tak nechat. Hned jsem to předělala. Zkusila jsem to jednou hodit mimo - a chtěla jít nakoupit. V obchodě jsem se potila jak prase, rychle spěchala domů, abych mohla dát lžičku na své místo. Můj manžel lžičky přeházel a zamknul šuplíky. Vypáčila jsem je, nedokázala jsem nic udělat, když jsem viděla, že to není na svém místě.

Jako jsou horší dny ale i lepší, kdy to tak neřeším. Řekla bych, že se to hodně zlepšilo po porodu, kdy jsem na podobné věci neměla čas ani sílu je řešit.

@kameliek chudacek,jak je na tom?

Také by mne zajímalo ...

@smallrose Nevím, jestli to co popisuješ, je právě OCD. Každopádně dětí s OCD je opravdu mnoho. Mohou ji mít děti dokonce už v batolecím věku.
@astyna To bych řekla, že je OCD naprosto stoprocentně.

@kraken77
Ahoj...Ja trpím tím stejným cca 5 mesicu..Je to boj ale člověk musí bojovat..Mi pomáhá si ž toho dělat prdel.Nekdy to nejde ale je to lepší...To jsi se léčil 8 let, než ti vymizely ty obsese.

Ahoj holky, zkouším obnovit tuto diskuzi. Jsem OCD bez zjevných kompulzí. Mým největším problémem jsou nutkavé absurdní myšlenky a ujišťování se... Bohužel jsem ještě nenarazila na dobrého psychologa/psychiatra. Jednou jsem byla, ale byla to nepříjemná ženská, která celou dobu jen kývala hlavou a nakonec mi předepsala ad. Brala jsem je chvíli, ale měla jsem pocit, že je to po nich ještě horší, bylo mi z nich špatně a tak jsem je přestala brát a vyhodila je. Je to u mě dost nárazové, někdy mám celé měsíce klid a jindy mě to trápí v jednom kuse... Budu ráda, když si o tom budu moct popovídat s někým, kdo to zná. Díky, Terez

@tereztereza Ahoj,je to tezke vid.Hlavne ten clovek co netrpí tim nepochopi.Ja to mam od prvniho porodu.Nejdriv jsem si prisla trochu prdla a nejak jsem se dopidila oco vlastne jde.Ze je to OCD.Me vadi chemicke veci coz v dnesni dobe je trosku problem....

@evavit Díky moc za příspěvek. To tedy je, kdo nezná, neumí si představit. Děti ještě nemáme, ale plánujeme a bojím se, aby po mě nezdědil/a všechno to "lepší". Jsem od jakživa citlivější, moje mamka také občas trpí úzkostlivými stavy, bere léky. Takže je mi jasné, že jsem to podědila. Momentálně hledám soukromého psychologa, protože z vlastní zkušenosti už vím, že státní neudělají nic navíc. Za to lepší se prostě platí. Ale už je mi to snad i jedno, jen si potřebuju promluvit s někým, kdo by mě výslechnul, poradil, jak situace zvládat a ne jen předepsal léky.

@latkovkybrno ahoj, vím, že diskuze je už stará, ale hledám pomoc kde se dá. mám čtyřletou dcerku, která vkuse, neustále žmoulá v ručičce nějaký žmolek, drobek, kamínek, když jej dožmoulá, odloží ho a žmoulá dál. ve školce, venku, u paní psycholožky, před spaním, ani usnout nemůže,jak stále musí žmoulat. schovává si jídlo, schovává si klacky, kamínky, peříčka, moc a moc věcí schraňuje, máme toho doma hromady. teď přišla s tím, že si chce nechávat i své vlastní exkrementy, nechce je splachovat do záchodu, raději se pokaká do kalhotek a tam je má, dokud ji toho nadělení nezbavím. samozřejmě protestuje. snažím se být klidná,mírná, brát vše s humorem, vysvětlovat, ale naprosto nám to všem narušuje každodenní život. byly jsme u psycholožky, dcera je nadprůměrně inteligentní, chytrá, ale samozřejmě nás odeslala na psychiatrii a doporučila medikaci. vůbec se mi do toho nechce,zdá se mi malinká na braní léků. ano, stalo se cca před dvěmi lety, že nás opustil její tatínek, vypařil se a už nikdy se nám neozval. dcera se sále ptá, kde tatínek je, kde pracuje,kdy přijde a začala právě s tím sbíráním různých věcí a vygradovalo to takto. moc nevím, jak to řešit,neumím se do ní vžít,ona sama mi nic moc neřekne, dítě neumí své pocity pojmenovat jako dospělí budu ráda za jakoukoli radu, za cokoli, jen abych holčičce pomohla. děkuji.

Na facebooku je skupina obsedantně-kompulsivní porucha a tam taky je pár maminek dětí, co mají tuto diagnózu, i těch maličkých, tak doporučuju se zeptat tam 🙂.

@oklementova Omlouvám se, ale toto téma už pro nás není aktuální. Syn má skoro 7let a je zcela v pohodě. Nedělala jsem s tím nic, vše přešlo samo. Už nevyšiluje kvůli ničemu. Držím pěsti, aby bylo vše ok i u Vás.