Nejsem společenská 😞

lusinek12
2. led 2018

Ahoj holky asi to sem nepatri ale jdu si k vam pro radu moc me to trapi ale asi se to neda zmenit.je mi 24let a mam 2,5 letou holcicku pritele 28let. Mam problem se zapojit do spolecnosti uz stim bojiji od zakladky ale proste mi.to nejde jako bych se neceho bala proste se necitim dobre kdyz je okolo me hodne lidi.. pritel he hodne spolecensky mala bude nejspis po tatinkovi.. pritel porad na me nadava proc ne nebavim ze nevi co si ma o tom myslet ze tam akorad.je sedim a koukam... uz jsem mu kolikrat rikala netahej me tam stejnak tam budu jen sedet ale pritel je pak nastvany tak jdu ale vzdicky to dopadne stejne.. :( da se stim neco delat abych se umela bavit.. jak jste stim vy holky mate problem se bavit kdyz je tam vic lidi..

vaneska1506
2. led 2018

Problém mám stejnej, jo když jsem mezi svejma kamarádkama, tak můžu i bavit celou společnost, ale jinak mi vyhovuje radši sedět doma a číst si, než chodit s jeho kamarádama na posezení, tak prostě chodí jednou za čas sám, nenutí mě, ví, že bych seděla a čuměla, jiná už nebudu...holt se taková přijmi...a měl by tě tak brát i chlap a ne aby ses kvůli tomu stresovala..naše malá bude taky hodně společenská po tatínkovi 🙂

herminka
2. led 2018

Taky nejsem společenská a nikdy jsem nebyla, je mi 35 a naučila jsem se s tím žít, vím, že jiná už nebudu.

anita003
2. led 2018

Ahoj, taky se společnosti neumím moc bavit, obzvlášť, když ty lidi neznám... S manželem taky už moc nikam nechodím (třeba za jeho kamarádama), neb mi to není příjemné, když se stejně do konverzace moc nezapojím... Každopádně osobně mi teda alespoň trochu pomáhá alkohol, ale někdy ani ten ne 🙂 Myslím ale, že dcerka by mohla být ve společnosti dobrý "štít" - věnovala bych se hlavně jí, takže okolí by nemuselo vnímat, že se s nikým nebavíš 🙂

luci_ela
2. led 2018

Divná asi nejsi. Já taky nemám rada větší množství lidí. Nejlépe mi je doma, nebo třeba s kamaradkou u kávy( kamarádky mám 3,). Ale u mně to je zase tím čím jsem si prošla v dětství. I když s přítelem jsem od 18 let, co jsem odešla od matky, a je to 10 let, pořád to ve mně je. To se asi už nikdy nezmění. Teď máme 3 měsíční holčičku a nejvíc je pro mně, být s ní doma, mazlit se a jít na procházku. Pokud to už máš taklhe dlouho, nevím. Alectřeba si o tom promluvit s psychologem. Já u něj byla když jsme přišli o první mimi, o které jsme se 5 let snažili a hodně mně to sebralo. Tak mi každej říkal ať se chodím bavit a nemyslím na to. Ale když jsem se bavit nechodila ani před tím, těžko začnu po potratu. Tak jsem to s psychložkou probrala. A dostaly jsme se k tomu, že mám prostě zakořeněnou nedůvěru vůči lidem, a nikam se nedostali. Ale aspoň jsem si promluvila s někým nezaujatým, co mně plně pochopil. Třeba ti pomůže si o tom taky promluvit. Mně se aspoň trošku ulevilo. Ale nemá cenu chodit někam kde se necítíš dobře, bylo by fajn i pochopení ze strany přítele

blahova_andrea
2. led 2018

takových lidí jako jsi ty je mraky a od tvého přítele je velmi nehezké, že to nedokáže přijmout a takto tě trápí. u nás je to opačně. já jsem ta společenská a on ten, kdo to nemusí. beru ho jaký je. přednosti má jinde. mrzí mě, že nemůžeme některé věci podnikat spolu, ale dá se s tím žít. párkrát do roka z lásky přežije nějaké to rodinné setkání a já se snažím ho s ostatními svými aktivitami neobtěžovat. domlouvám si program pro sebe a děti s jinými lidmi a jeho k tomu nenutím. když nazná, že má náladu nebo se na něco cítí, chce s námi někam jít, vždy je vítán a máme radost. ale nestavím na tom ani naše štěstí ani program. spousta lidí nemá ráda větší davy. spousta lidí si nemá co říct s každým na potkání. není na tom nic špatného. sice je lepší, když si partneři v těchto věcech sednou, ale když ne, tak to není konec světa. přítel by měl ale své smýšlení a chování v tomto směru přehodnotit, jinak vám to do budoucna nic dobrého nepřinese. jsou věci, které nelze naučit ani se k nim nelze moc často nutit.

lusinek12
autor
2. led 2018

Bouzel se s pritelem kvuli tomu hodne hadame vzdicky si od nej neco vyslechnu a hodne me to od nej mrzi proc se tak chova pritel je hodne spolecensky tak uz js mu rikala aby se aspon on me venoval ale ma sve kamarady a je spokojeny..on to nikdy nepochopi ani nwm jak mu to m vysvetlit kdyz snim je problem neco resit.. mam jednu kamaradku a sni si hodne rozumim bavime se atd.. ale pritel ji nema rad prijde mi ze mi ti kamaradky nepreje ad jsem mela jakou kolik vzdicky si neco na ni nasel.. jednou po dvou letech jsem sla se bavit a uz jsem si neco vyslechla tak nikam nechodim...

skotskaa
2. led 2018

Tohle je skvělá knížka, mohla by Ti pomoct https://www.kosmas.cz/knihy/201843/ticho/?utm_c...

lusinek12
autor
2. led 2018

Uz jsem se stim smirila ze jsem proste takova a jinak uz nejspi nebudu ale pritel to asi nikdy neprekousne.. a mezi me ze to nechape.. tak on to asi nemysli spatne jen chce abych se zapojila.. a byla mezi lidi ale moc mi tim nepomaha kdyz se pak pohadame proc se nebavim proc jsem takova... ze priste si budu sedet doma na zadku... :(

lida9
2. led 2018

asi by te tvuj pritel mel brat takovou jaka jsi... nejsi sama co neni spolecenska, ja jsem na tom stejne, ale manzel to proste bere tak, ze jsem takova... obcas se zepta zda je vsechno ok, ale uz si zvykl na moji nespolecenskost🙂 neni chyba v tve povaze ale spis v tom jak te bere pritel, nebo teda spis jak te nechape pritel...

lusinek12
autor
2. led 2018

To pritep si asi nikdy nezvukne.uz jsme spolu 5,5let a porad jen posloucham proc se nebavis, proc, proc, a jen se hadame tak jsem mu rekla kdyz mu to tak vadi ad si najde jinou co bude mit stejne prorizlou pusu jako ma on tak se sebral a odesel... nejvetsi problem je ze me ani moc c nechce nikam poustet obcas se jit bavit s kamaradkou... protoze mi neveri a mysli si ze na discoteky chodi zensky jen uzivat s chlapama... nikdy jsem ho nepodvedla a ze si zajdu jednou za cas jen si zatancovat a odreagovat se pritom on je tem co me podvedl a svadel svetkyni predemnou zvedl trickp a rekl ji chces a ona ho zacala hladit po brise ale on to zakeca ze to neni pravda... ze se zvaly na panaka.. ale vydela co jsem vydela a jednou mi prisel domu s cucakem to samozdrejmne taky nevi kde to vzal a zacal se rozcilovat ze nevi od ceho to ma... :(

vineta
2. led 2018

@lusinek12 Zdá se mi, že tvůj problém není nespolečenskost, s tím se dá celkem pohodlně žít, ale vztah s přítelem. A to se pak těžko radí.

ivular
2. led 2018

@lusinek12 Někdy pomůže partnerská poradna, že to ten partner zkrátka uslyší od nezávislého člověka, že pro Tebe je něco opravdový problém, něco vyřešit nemůžeš, něco by měl změnit on u sebe, apod.
Není ovšem snadné dobrého partnerského psychologa najít.

Mimochodem, podobné téma je např. tu:
https://www.modrykonik.cz/forum/volne-diskuze/jste-tu-nektera-introvert/

lusinek12
autor
2. led 2018

Ten semnou k part. Psycholo. Nepujde rekne mi ze neni zadny blazen co tam bude delat...

radka8888
2. led 2018

Vždycky mě překvapí, v jakém vztahu jsou lidi schopni zůstat a ještě si pořizovat děti.

babanci
2. led 2018

Bývala jsem holka společenská a veselá, kamarádů miliony. Před lety se mi stala opravdu velká tragédie, přišla jsem o dospělou dceru a život se mi obrátil naruby. A já se změnila, myslela jsem, že se dospělý člověk nemůže zásadně změnit, že společenský člověk lidi vždycky potřebuje a potřebovat bude a dneska? Pokud bych nemusela, vůbec bych nevylezla ze svého domova. Chodím ale do práce, udržuji jen nezbytný kontakt s kolegy a opravdu mluvit mohu jen se svými lidmi, s dětmi, vnoučaty, partnerem, zkrátka se svojí milovanou rodinou. Chápu, že takový člověk může být někdo odjakživa, prostě svým naturelem a rozhodně se nemyslím, že by Tě měl partner lámat do něčeho, co ti není po chuti. Můj manžel je taky třeba v kolektivu lidí rád, ale respektuje, že to mám dneska jinak a nenutí mě a do ničeho netlačí.

blahova_andrea
2. led 2018

@lusinek12 to se ale nenech takto deptat. ten můj je to samé. jen teda on nemá tu potřebu někam chodit, tak nechápe, že já mám. taky jdu jednou za sto let a to ještě dámská jízda se sestrama a švagrovýma a kecy si vyslechnu. tím se ale nedám odradit , to už bych byla pod pantoflem moc 😀 já prostě tu společnost a akce k životu potřebuju. on ne, tak ať. já ho do nich nenutím a on mi je ale nesmí brát 😉 taky mu většina mých známých nesedí, ale to je jeho problém. většinou se s nimi vidím bez něj a když jednou za pár let má být něco společně, tak ho nezabije se překonat. nechci to po něm každý pátek večer. a on to tak i bere. vidí, jak k tomu přistupuju a pak se prostě jednou za čas překoná. vy by jste si měli promluvit a taky si to nějak nastavit. aby to fungovalo a vyhovovalo oběma. ten můj mě třeba loni šokoval, že se dvěma kolegama se víc bavil, tak pak domluvili společnou večeři i s partnerkama a bylo to super. úplně jsem ho nepoznávala. pak jsme jednomu z těch párů byli i na svatbě. a víš co...já natěšená, jak někam jdeme, jak je příležitost sundat tepláky a on otrávenej, že si má vzít košili a že se tam bude fotit...😀 a přitom to byli známosti z jeho strany. myslím, že kdyby on tebe nechal víc v klidu a společnost ti netutil ve velkém a kdyby ty jsi ho překvapila vlastní iniciativou, že by jste byli oba spokojenější. prostě se chápat a tolerovat jací jste, ale občas se taky překonat a udělat tomu druhému radost 🙂

blahova_andrea
2. led 2018

@lusinek12 teda teď dočítám dál...no fakt si myslím, že tvoje nespolečenskost nebude ten hlavní problém, jak tu někdo napsal ☹ máte těch problémů víc a vážnějších. v mnoha popisech jako bych četla o tom svém kohoutovi, bohužel. ale naštěstí s tím pořád pracujeme. hlavně se stavím na zadní kdykoliv to jde a pokud přestřelí, tak to pocítí. co jsem na něm závislejší finančně, tak jsem bohužel zkrotla, ale vše má své hranice. nemůžeš si nechat vše líbit.

hani1234
2. led 2018

Taky nejsem extra společenská .. Záleží ale na tom, kdo tam je. S lidma, co mi nejsou nijak blízcí zájmy , názory , si nemám co říct . To nezmenim .I když teď , na rodičáku , mi společnost chybi, docela dost. Zase na druhou stranu, stačí mi posedět max 2 h a pak byt sama jen s malou , manželem . Nemyslím si, ze by ti to měl partner vycitat . To je v Tobě , to nezmenis . Jsi jaká si,

bylinka36
2. led 2018

Jsem uplne stejna, nastesti jsem si vzala muze co to ma podobne. Nejlepe je nam spolu. Muz ani nemusi navstevy rodiny. Nejlip je mu doma s nama nebo se hraje s hifi nebo pracuje na pc. Jednou tydne ho vytahnu na vylet a na vetsi nakup. Ja mam jednu dobrou kamaradku a rodinu, jeste bych rada jednu, ale na tom pracuji. A to mi staci. Mam to tak, ze 1x tydne jdu k ni nebo k nam a pak 1x jedeme nekam s malou, hernicka, knihovna, obchody, o vikendu pak jednou s muzem, jednou za mesic na par dni k nasim a jsem spokojena. Jinak jen domov a vychazky do prirody. Zadne plesy apod. Obcas vystava nebo jarmark nebo nejaka pamatka...

jaja01k
2. led 2018

Ja jsem taky takova, ale aby se ke mne kvuli tomu partner choval takhle, to bych nesnesla. Kdyz jsme jeste nemeli deti a chodili casto na vecirky manzelovych kamaradu, vzdy byla dohoda, ze vydrzim hodinu a pak muzu kdykoli zavelet k odchodu, a ze klidne muzu celou dobu jen sedet vedle nej a drzet ho za ruku, kdyz se nebudu citit na to se s nekym bavit. Proste vi, ze jsem takova a ze s tim nic moc nenadelam.
A aby ti zakazoval a vycital, ze si jednou za cas vyrazis s kamaradkou, to mi taky neprijde uplne v poradku.
Ja mam z toho pocit, ze problem ma tvuj pritel, ne ty. A on by se mel nad sebou zamyslet a snazit se zmenit svoje chovani k tobe.

lucie_91
2. led 2018

Taky jsem byla taková, ale s prací psychoterapeutky jsem na tom mnohem lépe. Zkus to.

ariadna12
2. led 2018

At te bere, jaka jsi. Ty ho taky nechces prece zmenit.

luckamarcu
2. led 2018

@babanci to mě moc mrzí... Některé rány bohužel ani čas nezahoji....

innocence
2. led 2018

Ahoj, hlásím se do klubu 🙂. Pokud přijdu mezi skupinu neznámých lidí, držím se zpátky a moc nemluvím a modlím se, aby se mě nikdo na nic neptal 😀. Naštěstí partner taky nemusí být mezi velkym počtem lidí, ale když už je, problém mu to nedělá. Ale nejraději jsme jen spolu.
S ex to bylo horší, chtěl pořád někam chodit s jeho přáteli a fakt jsem se tam necítila mezi nimi dobře. A jeho přítomnost mě tam snad znervózňovala o to víc.
Pokud jsem mezi lidmi, které už nějakou dobu znám, dokážu se normálně bavit.
Ale nechápu, proč tě přítel nutí a zlobí se na tebe. Je to tvá povaha, každý jsme nějaký.

moncicacka
21. říj 2018

A ja si myslela, ze jsem sama... A ono nas je vic nespolecenskejch :D radsi jsem doma, nez nekde mezi lidma :/ mam to uz od zakladky a nevim cim se to stalo :/ ale co uz no :D

markulinkarohata
18. lis 2019

A zakladka probihala jak?Tam by mohla byt ta příčina.Ja to tak tedy mam a vetsinou kazdeho poznamena tak nejak spolecensky ta základní škola...

kristyn.g
19. lis 2019

Co s přítelem no. Někdo je introvert a někdo extrovert. Není to špatně a přítel by to měl pochopit. Zkus spíš zapracovat na asertivite

lusinek12
autor
19. lis 2019

@markulinkarohata bydlely jsme na vesnici a školu jsme měly v místě do 4tridy tak si myslím že jsem byla společenská ale pak 5trida jsme musely do města všechny spolužáci Sky do jiné školy já nastoupila také do jiné nový spolužáci nové prostředí tak už jsem se nedokázala zapojit a už se to semnou táhlo nejhorší byli když už jsem si našla po pár měsících kámošky nový rok byl zase nový žáci nová zridavaz snad od 7tridy zůstaly stejný spolužáci.. snahu já pak měla se zapojit ale nějak to nešlo..

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru